Czechkeys

Delicia Solton K160 (Přelom 80. a 90. let) Tento nástroj jsem si v březnu 2011 pořídil a napsal novou recenzi. Vzhledem k spolupráci mezi ČSHN a Soltonem a také kvůli diskuzi níže, ponechávám tento článek i tady. Pro bližší informace prosím klikněte sem . Nechce se tomu věřit, ale co je psáno, to je dáno. Spolupráce mezi firmami Delicia a Solton neskončila jen u komb a varhan P150, nýbrž pokračovala až k syntetizéru Delicia Solton K160, alespoň tak to stojí v české verzi návodu k použití. Netuším, zda se jednalo o spolupráci čistě obchodní, nebo zda se nástroje u nás i montovaly, avšak letmý pohled do útrob nenasvědčuje o účasti naší Tesly při výrobě jeho obvodů. Delicia Solton K160 byl osmihlasý digitální syntetizér s pětioktávovou dynamickou klaviaturou (dle původu a provedení hádám Fatar, podobný klaviaturám na nástrojích GEM S2/S3, Ensoniq nebo Kurzweil), napěťově řízeným resonančním Low Pass filtrem s možností ovládání pomocí obálky ADSR nebo rychlostní citlivostí klaviatury, možn

Klaviphon (1960 - ?) Klaviphon je elektrofonický klávesový nástroj u kterého vzniká zvuk trsáním na kovové jazýčky. Vyráběl jej národní podnik Harmonika Hořovice někdy na konci padesátých let. Údajně jej používala skupina Plastic People of Universe a také na něj hrával předák skupiny Brutus Sáša Pleska, avšak jeho nástroj byl rozkousán psem. Od října 2008 vlastním jeden kousek, mechanicky zatím v nijak skvělém stavu, chybí některá dusítka, tři jazýčky, kůže na trsátcích je prošoupaná a nástroj pláče po seřízení, ale na to se určitě dostane. Některé detaily a celkový pohled na červený nástroj představují právě tento můj kus. Po nezbytném oprášení jsem jej opatřil výstupem na 6,3 Jack, protože doma nemám žádné banánky, kterými byl výstup řešen původně. Odpojit jsem také musel potenciometr hlasitosti původně ovládaný pákou, mechanismus je neúplný a přispívá velmi k bručení nástroje. Po zapojení přímo do zesilovače nástroj (tedy ty tóny, které fungují, jak mají) zní trochu jako Wurlitzer p

Regenschori Wáclav Zachař (RWZ) Tento nástroj byl postaven v jediném exempláři Oldřichem Zachařem a dokončen byl roku 1957 po čtyřech letech práce. Stal se také předlohou pro konstrukci varhan Petrof Pastorale, jejichž výrobu vedl v Hradci Králové bratr pana Oldřicha Zachaře, Bohumil Zachař. Jak je již uvedeno v historii nástroje Petrof Pastorale, na tyto varhany koncertoval prof. Ota Čermák až do tragické autonehody, při které byl nejen zničen nástroj, ale zahynul i interpret. Zvuk těchto varhan se zachoval na několika nahrávkách (např. Tatranské Pastorale). Více ke konstrukci nástroje na obrázcích a popisech níže, které pocházejí z knihy Elektronické hudební nástroje R. Svobody a Z. Vítámváse. Obrázky a popis poslal pan Milan Havel, kterému tímto mnohokrát děkuji za pomoc!