Czechkeys

Roland TR77 - Rhythm77 (1972) Když se tak koukám na články, které jsem zveřejnil v poslední době, zjišťuji, že tu začaly dominovat nástroje vyrobené z plastu a rozhodl jsem se konečně popsat něco dřevěného (ačkoliv jde samozřejmě o dřevotřísku). Popsaný nástroj má jedno prvenství, neboť to byl první Roland vůbec. Podle údajů dostupných na internetu firmu založil Ikutaro Kakehashi v dubnu 1972 poté co opustil svoji firmu Ace a právě TR77 byl prvním výrobkem pod novou značkou, ačkoliv se jednalo o upravený model Rhythm Ace FR-8L. Podobné bicí moduly byly tou dobou na trhu žádané jako doplněk k elektronickým varhanám, což se zde odráží na nízké stavbě přístroje a přítomnosti stojánku na noty. Konstrukce nástroje, jak napovídá úvod, je provedená z dřevotřísky, čelní panel je kovový, plastu bylo použito pouze na ovládací prvky. Kromě vzájemně se vybavujících (úžasný výraz!) tlačítek předvoleb rytmů je zde také 7 tahových potenciometrů (mixáž některých zvuků, tempo, časování fade out a cel

  Yamaha DD-10 neboli bicí TableHooter (1988) Důvodem, proč jsem tuto věc nezařadil mezi Tablehooters je to, že nemá klávesy a tak podobně jako plastová kytárka Yamaha EZ-AG patří do kategorie Ostatní. Netuším, zda to byla Yamaha, kdo přišel první s koncepcí bicího automatu osazeného pady pro hru v reálném čase, ale zcela určitě v roce 1988 nebyl podobných hraček na trhu nadbytek. Yamaha DD-10 je první v řadě dosud vyráběných „lívanečníků“ Yamaha a to hlavní, čím se od svých následovníků liší, jsou plastové pady, v tomto případě snad jen větší tlačítka, na něž je možná hra pouze rukama. Pozdější modely měly a mají gumové pady s kovovou základnou a piezoměnič jako snímač a je možno na ně hrát paličkami. Další podivuhodností jsou dva čudle vespod sloužící k upevnění dodávaného popruhu, který umožní zavěšení této bizarnosti na krk a hru vestoje (v manuálu je dosti neohrabané vyobrazení postavy vyzbrojené Yamahou DD-10 stojmo). Dalším dodávaným příslušenstvím byly dva pedály na společném

Efektové zařízení Ibanez FL9 Flanger Dnes trochu odbočíme od klávesových nástrojů a podíváme se na jeden z přístrojů, umožňující efektování signálu. Proč ho zde vlastně popisuji? Lze ho totiž použít k efektování signálu zde popisovaných elektronických varhan nebo kytar a tak svým způsobem zapadá do koncepce těchto zařízení. Zde uvedený přístroj Ibanez FL9 Flanger je původní originál Ibanez z 80.tých let minulého století. Tento flanger byl hojně využíván v jedné zábavové skupině hrající poprock, posléze při domácí hře na varhany. Velmi se osvědčil a dodal zvuku novou dimenzi. Přesto že je starý přes 30 let, nevykazuje dnes žádné vady a po připojení do cesty signálu bez problému efektuje. Ve výstupním signálu však vykazuje zvýšenou hladinu šumu. Po příčině jsem ale nepátral, možná by pomohla výměna některých IO, spíše je to vlastnost přístroje daná použitým IO MN3207 a nízkou taktovací frekvencí při nejdelším zpoždění. Zpracování signálu je čistě analogové. Zařízení obsahuje analogovou z

YAMAHA EZ-AG Dalším z důvodů, proč jsem zřídil rubriku "Ostatní" je i tento nástroj. Zakoupen byl kvůli možnosti použití jako MIDI ovladač, jak to dopadlo, se dočtete níže. Nejsem kytarista a tak jsem netrpěl předsudkem, že taková věc je k ničemu. Nechal jsem nástroj dvěma kytaristům vyzkoušet a oba byli překvapení, že se na to v podstatě nechá hrát. Oba však ve vzácné shodě tvrdili, že domů by to nechtěli :o). Yamaha vyráběla dva typy elektronických kytar coby učební pomůcky pro začínající kytaristy a to EZ-AG, popsaný v tomto článku (a také na stránkách Muzikusu zde ), simulující chování akustické kytary a dále EZ-EG, s dřevěným tělem a pákou na ohýbání tónu, simulující chování elektrické kytary. Kromě vzhledu se nástroje liší zmíněnou přítomností páky a tím, že "elektrické" kytaře svítí "struny" na více pražcích. Na první pohled kytarka působí dojmem hračky a v podstatě ani ničím jiným není. Na krku jsou místo strun tlačítka v každém poli mezi pražci, t

Tablehooters V tomto článku bych rád ctěnému čtenáři představil ty klávesové "nástroje", které již nebylo možno s klidným svědomím prezentovat v rubrice Nástroje zahraniční výroby, neboť jejich "kvality" si mnohdy označení za hudební nástroj nezasluhují a konečně ani nebyly stvořeny jako nářadí pro profesionály, nýbrž spíše jako hračky pro děti. Vešla by se sem také část produkce naší Delicie, ale vzhledem k původnímu zaměření tohoto blogu ponechám tyto nástroje tam, kde jsou. Někde na hraně by se pohybovala Vermona SK-86 i JVC KB 700, byť posledně jmenovaný svého času jistě platil za kvalitní nástroj. Všechny tyto nástroje používám v projektu Crapsonic Tablehooter Orchestra  (viz a slyš ukázky níže). Terminus technicus Tablehooter jsem našel na internetu a má označovat laciný elektronický nástroj nevalných kvalit, povětšinou neznačkového původu, určený k otupění dětské touhy po poznání (v tomto případě hudby) a likvidaci nervového systému rodičů. Slovo samotné má