Czechkeys

ASYZ (1971) V 70. letech vznikl v Oddělení zvukové techniky Filmového studia Barrandov modulární systém ASYZ (Analyzátor a syntezátor zvuku), jehož vývoj začal již koncem 60. let. Nástroj byl několik let doplňován o další moduly, konečná verze byla označována jako ASYZ 2. K hlavním tvůrcům patřili konstruktéři Antonín Kavka a Bohumil Matoušek, k nimž se na počátku 70. let připojil zvukař a konstruktér Pavel Pitrák, který následně jako zvukový mistr s nástrojem pracoval. Syntetizér neměl klaviaturu a používal se k vytváření zvukových efektů nebo zpracování externího signálu.. Jako ručně ovládaný zdroj zvukového signálu sloužil upravený záznějový generátor Brüel & Kjaer, produkující sinusové kmity v rozsahu 20 Hz - 20 kHz. Pro ruční řízení byl také upraven třetinooktávový filtr téže firmy, u něhož se samostatnými potenciometry nastavovala úroveň v každém pásmu a jednotlivá pásma bylo možno spínat tlačítky, která se používala pro "hru" v reálném čase. Automatické řízení nást

Yamaha EX7 (1998 - 2002) Yamaha EX7 je předchůdcem dobře známého Motifu a potomek série W5/W7, sourozenec větší EX-5, oproti které chybí VL syntéza, sampling je jen monofonní, polyfonie poloviční (64 hlasy) a jsou omezené funkce efektové jednotky. Nástroj byl zakoupen pro (tehdy) slušnou polyfonii, slušnou paměť na samply (s rozšířením), možnost samplingu, množství real-time ovladačů a veliké možnosti editace zvuku. Asi pět let věrně sloužila v kapele, pak nějaký čas doma, než byla prodána. Po cca 10 letech se mi zastesklo a koupil jsem druhý kus (na fotografiích). Má sice jen základní výbavu, zato ale byla disketová jednotka nahrazena čtečkou USB flash disků GOTEK. Zvuky a funkce: Nástroj je u nás poměrně známý, takže jen krátce. Nástroj má 4 druhy syntézy: klasickou Yamaháckou AWM2 wavetable syntézu, AN syntézu (virtuální analog), FDSP syntézu a sampling. AWM zvuk (patch) může být složen až ze čtyř elementů (multisamplů), které mohou být libovolně upravovány obálkami, LFO, filtry, at

Myslím si, že pro zájemce o elektronickou hudbu, akustiku, elektroniku a příbuzné obory bude jistě zajímavý přehled dostupné literatury. Tituly budou uvedeny ve dvou kapitolách: Česky psané a cizojazyčné. Za dodání podkladů bych rád poděkoval panu Milanu Guštarovi, seznam je a bude dále doplňován. Další doplnění zaslal Daniel Forró známý též jako Dr. MIDI. Níže přikládám seznam jeho torby v oboru a děkuji za příspěvek! Seznam literatury: Tituly vydané v českém jazyce: Dějiny vědy a techniky 10. Národní technické muzeum Praha, 2003. Alexandr Buchner: České automaty. Národní museum Praha, 1957. Alexandr Buchner: Hudební automaty. SNKL Praha, 1959. Bohuslav Hanuš: Amatérská stavba elektrických hudebních nástrojů. SNTL, Praha, 1967. Vladimír Lébl: Elektronická hudba. SHV, 1966. Petr Rudolf Manoušek: Zvonařství. Grada, 2006. Antonín Modr: Hudební nástroje. Editio Supraphon, 1977. Jan Otto, ed.: Ottův slovník naučný. 1888-1943. Ctirad Smetana a kol.: Praktická elektroakustika. SNTL,