Czechkeys

Stručná historie továrny na hudební nástroje v Hořovicích. Tato stručná historie mapuje zejména oblast klávesových nástrojů, přestože v továrně v Hořovicích byl prováděn vývoj a výroba i jiných hudebních nástrojů a zařízení, zejména kytar, reprodukčních soustav, efektových zařízení a dalších doplňků s tím souvisejících. Hořovice jsou malé městečko ležící zhruba 60 km od Prahy ve směru na Plzeň a to pár kilometrů od dálnice D5. O areálu si lze udělat představu z přiložených foto. Vše začalo kolem roku 1886 panem Slavíkem, který začal výrobu akordeonů v Hořovicích. Později převzal výrobu Josef Kebrdle ( nar. v Podluzích r. 1892 - zemřel v Praze r.1941), továrník a obchodník jež byl zakladatelem továrny na výrobu harmonik v Hořovicích. Byl vyučeným hudebním nástrojařem u firmy Slavík v Hořovicích a absolvoval též praxi v Kutné Hoře při výrobě varhan. V roce 1910 odjel do Vídně, kde se seznámil s výrobou harmonik. Po 1. světové válce otevřel v Hořovicích dílnu na výrobu harmonik. Dílna měl

Historie pian Resonet a osudy jejich tvůrců (2) Byl ještě někdo jiný, kdo se pokoušel snímat zvuk? V mé době  však nikdo jiný jak v Československu, tak i v ostatní Evropě dle mého nejlepšího vědomí a znalostí, s podobným nástrojem na trh nepřišel. Právě pro tento fakt jsem byl úspěšný v jednání s panem Nováčkem o prodání licenční výroby do Kanady a Austrálie - ovšem na druhé straně to byl začátek mého konce v bolševické zemi..... O tom, jak se bolševici vyvinou jsme pochopitelně neměli tušení. V případě, že bych byl tušil čeho všeho jsou schopni, byl bych pryč i se svým RESONETEM již koncem února 1948... a pochopitelně s celou rodinou. Ale v té době jsme všichni mysleli, že to nemůže vydržet ani rok !! Jaký to tragický omyl !!" Velezrada a špionáž Výrobní licenci dokončeného a funkčního piana nabídl L. Kořán do Kanady a Austrálie. Následně dostal upozornění, že se o něj zajímá státní bezpečnost, neváhal a odcestoval sám bez své rodiny do zahraniční. Za krátký čas se dobrovolně vrá

Tento článek mi poslal pan Jiří Janků, hudební publicista, sběratel kytar a mimo jiné také organizátor výstavy ČS elektrických kytar v Hradci Králové 2007 ( Zde naleznete reportáž ČT z této výstavy). Je zveřejněn bez úprav a jedná se o část jím připravované knihy. Kvůli omezení velikosti článku (20 000 znaků) musel být rozdělen do dvou částí. V článku se také uvádí, že "sériový" Resonet měl sedm oktáv, jak je ale patrné z fotografií, klaviatura byla šestioktávová. Panu Janků mnohokrát děkuji za pomoc! NOVÉ: Po čase se mi opět ozval pan Janků a jako vždy s něčím velmi zajímavým. Dne 1.9.2008 odvysílala Česká televize dokument z cyklu V zajetí železné opony věnovaný panu Ladislavu Kořánovi, o němž je také tento článek. Dokument si můžete pustit zde . Panu Janků tímto opět mnohokrát děkuji za pomoc! NOVÉ: Zde naleznete dokument České Televize z cyklu Zašlapané projekty týkající se zde popsaných událostí. První vývoj elektromagnetické snímání zvuku v Československu po roce 1

HISTORIE VZNIKU A PRINCIP VARHAN PETROF PASTORALE Povězme si něco o principu tohoto elekrofonického skvostu, u něhož by mnohý čekal a to zcela oprávněně paralelu s Hammondovými generátorovými varhanami. Jak to ale v historii bývá ani slovutné Hammondky nejsou principielní originál. Historie vzniku principu sahá až do roku 1838 do Švýcarska k panu Dellezenemovi, který publikoval generování tónů pomocí otáčejícího se ocelového kola a elektromagnetu. Pro nezasvěcené je zde třeba upozornit na fakt, že trvalo ještě cca 40 let, než pan Edison rosvítil svou první žárovku. Na tomto principu postavil Angličan Cahill snad první nástroj pro hudební produkci, a to zprostředkovanou pomocí telefonní sítě, neboť nebylo tehdy lepšího elektromagnetického měniče než sluchátka. Následně dostávaly nástroje klávesy, byly studovány metody generování a zabarvování tónu a další problematika. To jsme se dostali až k panu Hammondovi. Nyní je nutno zcela odbočit, protože problematika Hammondových varhan bude pop