Příspěvky

Úvod a aktuality

Obrázek
Úvod: Vítejte na blogu Czechkeys, stránkách zaměřených nejen na elektrofonické a elektronické klávesové nástroje československé výroby! Kromě popisů nástrojů vyrobených na území bývalého Československa zde najdete také historii jejich vzniku. Protože výroba klávesových nástrojů u nás nebyla nijak rozsáhlá, připojil jsem mimo jiné rubriku Amatérské konstrukce , dále pak Nástroje zahraniční výroby a také rubriku Ostatní , kde najdete například odpověď na otázku, co je to TableHooter . Rubriky prosím hledejte v menu Štítky. Pro vyhledávání konkrétního nástroje prosím použijte Jmenný seznam . Pracuji na jeho průběžném rozšiřování, přeci jen to není snadné, když má tento blog přes 200 článků! Přeji příjemné čtení! Alena Najvrtová: Forte, olejomalba na plátně Aktuality: 20.3.2026: Publikován článek Casio Casiotone MT-65 21.2.2026: Článek Casio CTK-900 upraven a rozšířen 21.2.2026: Do článku Casio CT-680 přidány informace o typu CT-700 2.2.2026: Publikován článek Swissonic DR-101 17.1.202...

Casiotone MT-68

Obrázek
CASIO Casiotone MT-68 (1983) Roku 1983 měla firma Casio za sebou už poměrně bohatou škálu typů klávesových nástrojů, po dvou modelech Casiotone 201 a 202 se začaly objevovat i nástroje s možností automatického doprovodu a to hned ve dvou velikostech kláves. Řada CT měla standardní klaviaturu, řada MT pak klávesy malé. Velikost kláves a tvar někdy byly jedinými podstatnými rozdíly mezi typy v těchto řadách, jak dokazuje tento nástroj, jehož ekvivalentem je Casiotone CT-405 se standardní klaviaturou. Tento malý model pak výrobce nabízel i v bílé verzi pod označením MT-65. Mezi Tablehooters jsem jej nezařadil ze stejných důvodů jako Yamahu MK-100 : Na svoji dobu jde o dobře vybavený nástroj. Nástroj zaujme jednak svými nepatrnými rozměry, ale zajisté také tvarem, neboť větší typy výrobce stále nabízel ve skříních z dřevotřísky a podobaly se spíš varhanám, než moderním keyboardům. Klaviatura o rozsahu čtyř oktáv je samozřejmě malá, ale nebýt toho, že jsem byl líný ji lépe...

Swissonic DR-101 automatický bubeník

Obrázek
Swissonic DR-101 (Gear4Music RM-100, Medeli RM-100) Tento maličký automatický bubeník se objevil někdy v roce 2024 hned pod třemi značkami, které jsem uvedl v nadpisu. Zatímco prodejce Thomann jej nabízí jako Swissonic DR-101 za 1666 kč, Gear4Music si nechá připlatit a za model RM-100 chce o zhruba 600 kč více. Pod původní značkou Medeli jej můžete koupit tamtéž za stejnou cenu i v bílém provedení. Specifikace produktu zní slibně: 32 hlasů polyfonie, 100 rytmů předprogramovaných výrobcem, 100 vlastních, 48 sad bicích, zabudované reproduktory, možnost řetězení rytmů do skladeb, dynamicky citlivé pady, OLED displej zobrazující všechny potřebné informace, napájení bateriemi nebo USB typ C. Ne, že bych neměl na čem skládat patterny, ale byl jsem zvědavý, obzvláště proto, že názory uživatelů na tento produkt se diametrálně liší. Bylo mi jasné, že nemohu očekávat zázraky v podobě úprav jednotlivých zvuků a podobně, některá omezení mě ale docela zarazila. Místo dlouhého...

Kontrolux 61 - MIDI keyboard

Obrázek
MIDI keyboard Kontrolux 61 (Autor: Zdeněk Hošek) Touto MIDI klávesnicí, kterou můžeme nazývat třeba také jako masterkeyboard, midikontroler   nebo řídící klávesnice, lze ovládat zvukové moduly nebo programy nainstalované ve stolním počítači nebo notebooku. Klávesnice tedy neobsahuje žádný zvukový generátor a další obslužná zařízení pro tvorbu tónů, ale dává pouze řídící signály dané normou a protokolem MIDI, které jsou nastavitelné příslušnými ovladači a jsou vysílány po stisku kláves. Není tedy vysílán zvuk, ale data či instrukce, co má zvukový modul hrát. Já osobně jí používám hlavně ve spojení s programy firem Arturia nebo Cherry Audio, což jsou velice intuitivní a reálné programy různých klávesových nástrojů, ale třeba i bicích, které si každý může jako demo vyzkoušet a v případě zájmu pak zakoupit relativně levné plné verze těchto programů. Tato klávesnice a velké množství dalších dnes vyráběných umožňuje pak všem zájemcům o hru na klávesové nástroje získat přístup k...

Farfisa Syntorchestra

Obrázek
Farfisa Syntorchestra (1975 – 1978) Italský výrobce akordeonů a později elektronických varhan Farfisa stál na počátku 70. let před rozhodnutím, jak pokračovat v tradici výroby hudebních nástrojů. Podle vývoje hudby, a elektronických nástrojů především, muselo být jasné, že éra varhan pomalu stagnuje a že bude nutné jejich možnosti minimálně doplnit, pokud ne přímo varhany nahradit něčím novým. Tím novým fenoménem se staly syntezátory, které se začaly hlavně v USA objevovat jak houby po dešti. Farfisa se vydala stejnou cestou, byť v trochu osobitém stylu a v roce 1975 představila svůj první syntezátor pod výstižným názvem Syntorchestra. Pokud je mi známo, následovaly jej už jen tři další modely: Soundmaker , který je zde již několik let popsán, Syntorchestra 4 (ta čtyřka znamená počet oktáv klaviatury, nikoliv pořadí) a veliký Polychrome. Všechny tyto nástroje byly založeny na divide-down technologii, Synthorchestra a Soundmaker měly i monofonní sekce. Farfisa pokračo...

Yamaha PSS-51

Obrázek
  Yamaha PSS-51 Toto bude opět jeden nostalgicky laděný článek, protože nástroj sám je z dnešního pohledu pramálo zajímavý. Ale dát ho sem musím, několikrát jsem jej zmínil v předchozích příspěvcích a vděčím mu za svoje první kroky se sekvencerem. Nástroj už 25 let nemám, takže musím vylovit z paměti všechno, co ještě zbylo. Taktéž obrázek jsem si „vypůjčil“, budiž mi prosím prominuto, je to teprve podruhé… Za rok, kdy jsem vlastnil Casio CT-680 , jsem zjistil několik věcí: Jednak že nebude čas na hraní s kapelou (nemluvě o tom, že bych tam s tím stejně moc parády nenadělal), že mě omezuje výběr pevně daných doprovodů, a konečně že mě hraní s doprovody zase až tak moc nebere. Některé názory jsem samozřejmě časem zase přehodnotil, ale to bylo až v době, kdy pořízení nějakého dalšího nástroje nebyl neřešitelný problém. Tedy po úspěšném prodeji Casia jsem si na podzim 1994 došel do prodejny hudebních nástrojů a vítězoslavně donesl domů tento zázra...

Waldorf STVC

Obrázek
Waldorf STVC Za tu dobu, co sleduji vývoj elektronických hudebních nástrojů, se toho změnilo opravdu hodně. Dostal jsem se k nim v době, kdy ještě převládal design založený na minimalismu s tím, že množství funkcí je nutné ovládat v menu přes x úrovní nabídek a náhledů. Pak se přišlo na to, že je fajn mít větší displej, neboť se na něj víc vejde a nějaké to grafické zobrazení také není od věci. V dalších generacích nástrojů přibývaly různé knoby a táhla, protože je muzikant chce mít vždycky k dispozici v reálném čase, neb nemá při vystoupeních čas něco někde hledat. Postupem času se ale také dospělo k tomu, že se muzikantům stýská po jednoduchých nástrojích, nejlépe analogových, nebo aspoň virtuálně analogových, až se (někteří) výrobci dostali zpátky k jejich výrobě. Na trhu se také objevila celá řada nových značek a nepřeberné množství různých typů syntezátorů pracujících s mnoha typy syntéz. Jedna kategorie nástrojů ale kupodivu zůstal...