Czechkeys

YAMAHA NP-V80 Piaggero Po pravdě řečeno, když jsem poprvé uviděl v nabídce obchodů první generaci nástrojů Yamaha Piaggero (tuším, že NP-10 a NP-30), ptal jsem se sám sebe, koho tím vlastně chce výrobce oslovit: Piáno to není, samohraj taky ne, arranger nebo dokonce syntezátor už vůbec ne, ani master keyboard. Zvuková banka omezená, klávesy měkké, co s tím? Jednoho dne mě kolega z kapely povídá, že se jede hrát do kempu, jen tak s kytarami… Že bych mohl vzít harmoniku. Jenže mně ty malé klávesy naštorc zrovna dvakrát moc nejdou. Tehdy jsem si říkal, že by to chtělo něco lehkého, co má zabudované repráky a umí to hrát i na baterky. Vzhledem tomu, že by to mohlo být dobré i do projektu "malý akustický jazz band", mělo by to mít víc kláves, než jen pět oktáv. A taky že by to nemusely být úplně měkké samohrajkové klávesy. A taky by to ale mohlo umět víc než těch 10 zvuků, co jsou v nižších řadách nástrojů Piaggero. Požadavky rostly a najednou jsem zjistil, že neexistuje nástroj,

Monoton (80. léta) Málokdy se mi stane, že mě něco překvapí svojí existencí, tedy alespoň jedná-li se o elektronický hudební nástroj československé výroby. Tento okamžik nastal, když mi pan Hurník poslal fotky oranžového piánka Monoton. A nejen to, nástroj mi byl zapůjčen k pokusu o opravu a zevrubnému studiu (děkuji za důvěru!). Podle štítku byl nástroj vyroben v ZSE EP Modřany, závod Písek. Víc o něm nevím zhola nic... Navenek Monoton trochu připomíná slovenský nástroj DEO-32 barvou, ale hned na dotek je jasné, že je to něco jiného. Oranžová skříň je odlitek z pryskyřice a klávesy jsou z akordeonu, nebo tak alespoň vypadají. Ovládání a funkce jsou omezeny na veliký regulátor hlasitosti, kolébkový vypínač se signalizační LED, spínač vibráta, přepínač "registrů" (obdélník a pila) a posledním přepínačem se zapojuje jednoduchý LPF, který zahuhlává zvuk. Klávesy jsou příjemnější, než u DEA a vrací je vinuté pružiny. V nástroji je zabudován reproduktor, má vstup pro napáječ 6V s

Casio HT-6000 (1988) Casio HT-6000 je dalším a zatím posledním představitelem domácích nástrojů, které pod maskou obyčejné samohrajky skrývají možnost úpravy či vytváření vlastních zvuků. V tomto případě se jedná o tzv. SD syntézu, digitálně analogový hybrid, kdy se z ROM přehrávají vlny o různém průběhu a jsou dále upravovány napětím řízenými filtry. SD syntéza byla již popsána v článku o Casiu HZ-600 , který je blízkým příbuzným HT-6000, ale zde byly možnosti podstatně rozšířeny. Jako hlavní (avšak nikoliv jediné) zlepšení se v HT-6000 objevil filtr pro každý z osmi hlasů polyfonie. Nástroj je vybaven pětioktávovou dynamickou klaviaturou, která je o poznání tvrdší, než klaviatura CZ-1 , která ale byla asi více používaná. Na HT-6000 se hraje vcelku příjemně. Vlevo od klaviatury jsou obvyklá kolečka ohýbání tónu a modulace, v rozích dva reproduktory, na ovládacím panelu pak vlevo vypínač, tři tahové potenciometry mixáže (Main Volume, Rhythm Volume a Accompaniment Volume), dále dvě kole

GEM PX7 (1989) Na konci osmdesátých let se na trhu objevilo několik domácích samohrajek s možností většinou jednoduché syntézy a tudíž možností tvořit vlastní zvuky (již zde popsané Yamahy DSR-500 a 2000 , Technics SX-AX7 a vbrzku bude následovat Casio HT-6000 ). Ani italský Generalmusic nezůstal pozadu a roku 1989 uvedl na trh řadu nástrojů PX. Základním modelem byl PX3, který disponoval pouze presetovými zvuky a rytmy, dále pak PX5 s možností programování a uložení 16 vlastních zvuků a 16 rytmů a nakonec PX7, který navíc přidal pitchbend kolečko a dynamickou klaviaturu. Obecně všechny tři nástroje charakterizuje pětioktávová klaviatura, celoplastové provedení, nízká hmotnost a dnes status tablehooteru . Vyšší řadou podobných nástrojů pak byla série DSK s modely 80, 90 a 100, uvedená na trh patrně téhož roku. PX7 jsem si pořídil ryze ze zvědavosti a kvalitami bych ho přirovnal přibližně k Yamaze DSR-500, byť nabízí více funkcí i větší rozsah kláves. Nástroj je celý vyroben z plastu

TEM Mini a TEM Mini P S potěšením plním slib, který jsem dal p. Martinovi Svobodovi a to, že zveřejním zprávu o novém přírůstku mezi syntezátory, obzvláště proto, že se jedná o přírůstek původem z České Republiky. Zlaté české ručičky tak nezůstávají jen legendou, nýbrž stále živým fenoménem. Nedávno se v inzerci objevily nabídky na prodej malého modulu pod názvem TEM Mini. Na první pohled se jedná o sympatický syntezátorek se zajímavou výbavou: - 2 oscilátory (vlna, trojúhelník, pila, obdélník, puls) - Každý oscilátor má přepínatelných 5 oktáv - Oscilátory je možné míchat - Oscilátoru 1 je možné přidat o oktávu nižší zvuk, oscilátoru 2 o dvě - Generátor růžového šumu - Klasický MOOG low-pass filter (24dB) - High-pass filter - Obálka ADSR pro filtr i zesilovač - LFO se 4 průběhy (vlna, trojúhelník, obdélník, náhodný puls) - LFO může ovládat výšku tónu (pitch) na obou oscilátorech, obálku filtru nebo zesilovače - MIDI vstup - Stereo výstup - 2× jack 6,3 TS Autorem a výrobcem je pan Slavo

Klávesnice a spínací systémy klávesových nástrojů Je mi ctí předložit Vám další skvěle zpracovaný článek p. Zdeňka Hoška, tentokrát pojednávající o spínacích systémech klaviatur hudebních nástrojů. Autorovi tímto mnohokrát děkuji za perfektní práci a sdílení jeho znalostí, které tak mohou být zdrojem informací a inspirace pro všechny zájemce o tuto problematiku. Na úvod článku o klávesnicích a spínacích systémech varhan a syntezátorů musím připomenout, že není mojí ambicí vyčerpat celou tuto problematiku a tento článek je pouhým souborem poznatků amatéra zabývajícího se příležitostně touto technikou. Každý výrobce má své provedení spínacího systému, řeší ho odlišným způsobem a těchto systémů je velké množství. Princip spínání u klávesových nástrojů zůstává ale stále stejný a to že po stisku klávesy dochází ke vzájemnému spojení různě provedených kontaktů ve spínacím systému a vyvolání reakce, která je dále elektronikou různě vyhodnocena. Jedná se např. o změnu napětí na sběrnici, sepnu