Yamaha EX7 (+ video)

Yamaha EX7 (1998 - 2002)

Yamaha EX7 je předchůdcem dobře známého Motifu a potomek série W5/W7, sourozenec větší EX-5, oproti které chybí VL syntéza, sampling je jen monofonní, polyfonie poloviční (64 hlasy) a jsou omezené funkce efektové jednotky. Nástroj byl zakoupen pro (tehdy) slušnou polyfonii, slušnou paměť na samply (s rozšířením), možnost samplingu, množství real-time ovladačů a veliké možnosti editace zvuku. Asi pět let věrně sloužila v kapele, pak nějaký čas doma, než byla prodána. Po cca 10 letech se mi zastesklo a koupil jsem druhý kus (na fotografiích). Má sice jen základní výbavu, zato ale byla disketová jednotka nahrazena čtečkou USB flash disků GOTEK.

Zvuky a funkce:

Nástroj je u nás poměrně známý, takže jen krátce. Nástroj má 4 druhy syntézy: klasickou Yamaháckou AWM2 wavetable syntézu, AN syntézu (virtuální analog), FDSP syntézu a sampling. AWM zvuk (patch) může být složen až ze čtyř elementů (multisamplů), které mohou být libovolně upravovány obálkami, LFO, filtry, atd, atd... DSP jednotky jsou čtyři; reverb, chorus a dvě vložené se spoustou typů efektů. Můžete si s nimi dělat co chcete... Paměť sampleru je standardně 1 MB, což je dnes vlastně směšné, lze však rozšířit o 64 MB RAM a tam už se něco vejde. Hodnotit mohu jen tovární zvuky, svoje si pomlouvat nebudu a hlavně si myslím, že pokud se něco nepovedlo, je to jen mojí neznalostí. Takže nástroj umí skvělá elektrická piana (zejména Wurlitzer je prostě jedinečný), problém nejsou ani akustická. Dále jsou vynikající elektrické kytary a to i díky FDSP syntéze. Yamaha umí pěkné dechové nástroje a některé bicí (např. přechody u Jazzy kitu). Osobně považuji za zdařilé i simulace analogových a digitálních syntetizérů. Slabší jsou saxofony, varhany mají příliš zvýrazněny hluboké tóny.

Funkcí je tolik, že je nelze vyjmenovat. Kromě 4 druhů syntézy je zde arpeggiátor, 16.stopý sekvencer, možnost skládání patternů. Já jsem zatím pouze tvořil zvuky a samploval, nic jiného zatím nebylo potřeba. Sampler je poměrně dobrý, jenom tvoření smyček mi dalo docela zabrat. Líp se mi pracovalo se starým Ensoniqem EPS 16 Plus, ale ten mě bohužel opustil.

Ovládání:

Jak již bylo nastíněno v obecném úvodu, Yamaha EX-7 je vybavena množstvím real-time ovladačů: Tři kolečka, ribbon controller, šest potenciometrů, dvě tlačítka Scene pro vyvolání modifikací zvuků z paměni, klaviatura je citlivá rychlostně i tlakově (channel aftertouch). Klaviatura si zaslouží kritiku, je dost měkká a má také užší klávesy, než je běžný standard! To bych od nástroje této třídy nečekal. Kdeže jsou klaviatury Fatar z Ensoniqů, GEMů, Alesisů... Doplnění: Nedávno jsem přišel k Yamaze PSR-3000 a klaviatura tohoto nástroje je ještě o poznání měkčí a má mělčí dohmat, takže musím EX-7 ospravedlnit, může to být ještě horší... Displej o rozlišení 240 x 64 pixelů je hůře čitelný, nicméně díky nastavení kontrastu poskytuje svou službu uspokojivě. Veškerá menu jsou logická a pochopitelná. Dále na nástroji najdete MIDI trio, dva stereo výstupy, sluchátkový výstup, čtyři vstupy pro pedály, vstup pro dechový kontrolér, A/D vstup a můj původní kousek byl ještě doplněn o 4 individuální výstupy a SCSI rozhraní, které je VELMI pomalé.

Zkušenosti z provozu:

Nástroj je naprosto spolehlivý, nešumí, FW je vychytaný. Pro přenášení v pevném kufru je nástroj tak trochu těžký.

Přednosti nástroje:

Skvělé zvuky el. pian, el. kytar (m.j. díky FDSP syntéze), syntetické zvuky (AN syntéza, nebo její kombinace s AWM2), skvělé efekty, neomezené možnosti práce se zvukem, 24 dB/Oct. DCF, spolehlivost

Nedostatky nástroje:

Měkká klaviatura, váha, komunikace přes nespolehlivou 2HD disketu (nahrazena čtečkou USB flash disků) nebo pomalé SCSI. Omezené možnosti efektové jednotky, pouze monofonní AN syntéza. Nicméně existuje několik možností, jak nástroj doplnit o interní harddisk, nebo dokonce čtečku karet.