Czechkeys

Klávesové nástroje MELODIC (tři oktávy) a JOLANA (pět oktáv) Výrobce nástrojů: Hudební nástroje Hořovice (1967) Výrobce elektronické části: Tesla Lanškroun, závod Blatná Autor příspěvku: Ing. Miroslav Kovář Celý příspěvek je zaměřen nejenom na základní rady a postupy při vrácení "života" již nefunkčnímu nástroji, ale také přijatelnou formou vysvětluje základní principy generování a zpracování tónů u těchto nástrojů. Příspěvek je určen zájemcům s průměrnými znalostmi elektronických obvodů. NÁSTROJE MELODIC A JOLANA Fyzikální princip generování tónů: K lepšímu pochopení funkce slouží blokové schéma zapojení: BLOKOVÉ SCHÉMA ZAPOJENÍ Oba nástroje jsou vybaveny ocelovou deskou s přinýtovanými ocelovými jazýčky, které jsou po stisku klávesy páčkovým mechanismem rozechvěny a pokud se klávesa přidrží, jazýček postupně doznívá. Při okamžitém puštění klávesy chvění jazýčku (tón) zanikne. V blízkosti jazýčků jsou umístěny kovové plíšky ve tvaru komůrky (blok 2), které jsou součástí druh

YAMAHA PSR-11 (1986) Pozn.Czechkeys: Tento nástroj by v dnešní době svými vlastnostmi zapadal do kategorie Tablehooters (více v článku zde ), ale v době vzniku (1986) bezesporu znamenal veliký přínos pro domácí hraní. Pro nás je také důležitý tím, že právě tento nástroj se stal základem pro licenční výrobu keyboardů na bázi FM syntézy v Asii a všechny tablehootery s FM čipem z něj také vychází, mají stejné zvuky, doprovody i zvuky bicích nástrojů! Z těchto důvodů mu věnujeme samostatný článek v této rubrice. Za jeho přípravu a zpracování děkuji Zneňkovi Hoškovi! Dnes se podíváme do hodně vzdálené historie výroby klávesových nástrojů a to od firmy Yamaha. Tímto nástrojem je elektronický keyboard typu PSR-11 dnes již zřejmě muzeální typ. Směle můžeme tento nástroj nazvat jednou z prvních vyrobených samohrajek, neboť byl vyroben již v roce 1986. Jedná se o nástroj z nepřeberné řady typů výrobků Yamaha z řady PSR, o čemž se lze přesvědčit např. na Wikipedii ( jinak těch typových řad je vel

RMIF OPUS ( РМИФ ОПУС) Nástroje ze Sovětského Svazu se u nás příliš neobjevovaly, což je veliká škoda. Několik kusů však bylo dovezeno v současnosti a jak je vidět z následujícího článku, dostávají se do správných rukou. Panu Jiřímu Chudějovi známému pod nickem Doublejay tímto děkuji za perfektně zpracovaný článek o velmi zajímavém nástroji ze země, kde již včera sežrali to, co měli až na zítřek! V lednu 2017 jsem se stal hrdým majitelem tohoto nástroje (jiného exempláře). Rád bych touto cestou poděkoval Doublejayovi za pomoc při jeho opravách. Pod článkem připojuji video s krátkou ukázkou, co Opus umí... Tento analogový nástroj třídy piano-strings byl vyroben v rižském závodě na výrobu hudebních nástrojů (RMIF) roku 1988 a má výrobní číslo 7097. V našich končinách je poměrně neznámý. Na první pohled zaujme obrovskou hmotností (40 kg) a po odejmutí víka poměrně netypickým provedením pětioktávové klaviatury, která nekončí obvyklým tónem C (jak je zvykem u nástrojů s rozsahen 61 kláves),

Korg DW-8000 (1985) Na sepsání této recenze jsem si raději chvilku počkal, abych se nedopustil ukvapených závěrů z nedostatku času pro zkoušení. Po více jak čtyřech měsících však nejsem o moc dále a tak musím nástroj stále porovnávat s jeho o rok mladším konkurentem, Ensoniqem ESQ-1. Firma Korg představila svůj model DW-8000 v roce 1985 jako vylepšenou variantu původního DW-6000. Nabídl nejen o dva hlasy větší polyfonii, dvounásobek vln v paměti, ale hlavně dynamickou klaviaturu s tlakovou citlivostí a další vylepšení popsaná v tomto článku. Korg DW-8000 je osmihlasý digitálně analogový hybrid, kdy zdrojem zvuku jsou digitální oscilátory a dále je signál zpracováván analogově. V mé "sbírce" doplnil trojici dalších DA hybridů ( Ensoniq ESQ-1 , Solton K160 a   Casio HZ-600 ). Na povrch působí nástroj celkem robustně, ačkoliv je celý z plastu a zlí jazykové tvrdí, že na něm neměl výrobce tak šetřit. Ovládání připomíná o rok starší Poly 800 a děje se osmi tlačítky pro volbu pro

Elektrofonické piáno Resonet 4 Tento nástroj je na těchto stránkách již několik let popsán jako Resonet prototyp (zde). O prototypu lze ovšem patrně hovořit v případě nástroje s dřevěným víkem, který na fotografii v původním článku drží v rukou p. Janků. Zatím se mi podařilo zjistit existenci čtyř kusů, přičemž ony tři zbývající jsou si podobnější. Jednak se zásadně změnil tvar rámu nástroje, jednak vrchní kryt je, nebo byl (pokud se zachoval) vyroben z hliníkové ho plechu. Vzhledem k předpokládané výrobě alespoň malé série těchto pian, použiji zde názvu Resonet 4, jak je uvedeno v knize ing. Milana Guštara Elektrofony. Jeden z dochovaných kusů se mi díky panu Jiřímu Nazarovovi dostal do rukou k zevrubnému vyzkoušení a tak jsem se rozhodl nástroj detailněji popsat na nafotit. První dojem je, že nástroj je roztomilý, maličkaté klávesy, dřevo a kov nesoucí stopy ručního opracování, zkrátka duch dob minulých, tedy pocit, jaký máme, pokud si například hrajeme se starým lampovým přijímačem.