Casiotone MT-68

CASIO Casiotone MT-68 (1983)

Casio MT68

Roku 1983 měla firma Casio za sebou už poměrně bohatou škálu typů klávesových nástrojů, po dvou modelech Casiotone 201 a 202 se začaly objevovat i nástroje s možností automatického doprovodu a to hned ve dvou velikostech kláves. Řada CT měla standardní klaviaturu, řada MT pak klávesy malé. Velikost kláves a tvar někdy byly jedinými podstatnými rozdíly mezi typy v těchto řadách, jak dokazuje tento nástroj, jehož ekvivalentem je Casiotone CT-405 se standardní klaviaturou. Tento malý model pak výrobce nabízel i v bílé verzi pod označením MT-65. Mezi Tablehooters jsem jej nezařadil ze stejných důvodů jako Yamahu MK-100: Na svoji dobu jde o dobře vybavený nástroj.

Nástroj zaujme jednak svými nepatrnými rozměry, ale zajisté také tvarem, neboť větší typy výrobce stále nabízel ve skříních z dřevotřísky a podobaly se spíš varhanám, než moderním keyboardům. Klaviatura o rozsahu čtyř oktáv je samozřejmě malá, ale nebýt toho, že jsem byl líný ji lépe vyčistit a namazat, byla by i příjemná na hraní. Pochopitelně není dynamická ani tlakově citlivá. Na horním panelu zleva najdete mřížku reproduktoru, který i přes svoje malé rozměry dělá, co může a vcelku obstojně přehraje všechno, co z nástroje leze. Dále následují tři přepínače: Manual Bass (On/Off), Casio Chord (Off/Fingered/On) a Arpeggio (On/Off). V další sekci oddělené od předchozí oranžovou čárou najdete tři čtyřpolohové přepínače pro varianty doprovodné jednotky. Zleva: Bass, Chord a Arpeggio. V dalším oddělení jsou v horní řadě dvě tlačítka Start/Stop a Synchro s červenou LED indikující těžkou dobu a tři otočné potenciometry: Tempo, Accomp a Rhythm Volume. V dolní řadě je žluté tlačítko Fill-In, 6 přepínačů rytmů a jeden přepínač bank. V dalším oddíle 10 přepínačů a přepínač bank zvuků. V dalším oddělení najdete dva přepínače modifikací zvuků, které dělají tento nástroj tak zajímavým (vysvětlím později). Dále jsou tu dva přepínače „efektů“: Vibrato (Off, Vibrato, Delayed Vibrato) a Sustain/Reverb (Off, Sustain, Reverb). Pak už následuje pouze potenciometr Volume a vypínač. Na zadním terminálu najdete kromě vstupu pro napájení (7,5V, negativní pól na středu) také výstup na sluchátka (kupodivu Jack 6,35 mm), linkový výstup (cinch) a malý čudlík na doladění. Zespodu lze do nástroje nacpat pět buřtů neboli baterií velikosti „D“.

Ale zajímavější bude asi zmínka o tom, co nástroj umí. Začněme u zvukové banky: Nástroj využívá tzv Wowel Consonant syntézu, podobně jako zde již popsané typy Casiotone 202 nebo CT-410V, se kterým má společný i zvukový čip. Tato syntéza je založena na dvou oscilátorech pro každý z 8 tónů polyfonie, které mohou mít různé poměry střídy a různé průběhy obálek hlasitosti. Zatímco CT-410V k úpravám zvuků používalo LPF, zde máte k dispozici dvě tlačítka, která upravují rychlost oněch náběhů a dozvuků obálek hlasitosti obou složek zvuků. Ze základních 20 zvuků tak můžeme docílit 80 kombinací, což není na takovýto nástroj málo. Dlužno také poznamenat, že z jinak celkem nudných presetů nepodobných svým originálům takto získáte nejeden zajímavě znějící pazvuk. Jak napoví fotografie níže, každý zvuk lze dále upravit vibratem o fixní frekvenci a to buď bez zpoždění (ale s menší hloubkou), nebo hlubším se zpožděním. Dále je možno upravit dozvuk (fázi Release obálky) ve dvou úrovních: Sustain je delší z plné hlasitosti, nebo Reverb, který je kratší a doznívá tišeji. Níže přikládám jednak takovou srandičku – skladbu Atlantis od The Shadows, kterou jsem nahrál já (přidám později), ale hlavně video od Keen On Keys, které naprosto skvěle představí Casiotone MT-65, tedy bílou verzi tohoto nástroje.

Doprovodná jednotka umí 12 rytmů, kdy každý má čtyři varianty basů (mění se pattern i zvuk), čtyři varianty akordického doprovodu (opět se mění pattern i zvuk) a čtyři varianty arpeggio (které u CT-410V chybělo, byť byl použitý stejný čip). Kromě výše uvedeného umí jednotka synchronizovaný start a jednotaktovou výplň. V módu Fingered vám zrytmizuje téměř jakoukoliv kombinaci tónů hraných na klaviatuře. Jako třešničku na dortu si můžete zahrát basu ručně v režimu Manual Bass.

Moje MT-68

Nástroj jsem zakoupil na inzerát, neboť mě zaujaly jeho možnosti a taky jsem chtěl bráchu k Yamaze MK-100. Musím říci, že i přes omezenější možnosti úprav mě zvukově baví víc, než ona. Nástroj jsem nahrubo očistil a jednou ho rozeberu a udělám to pořádně, zaslouží si to. Pokud ho proženete přes nějaké efekty, lezou z toho opravdu parádní věci!

Tímto prozatím končím s popisy klávesových nástrojů, jaksi mi po dvaceti letech, po která tvořím tyto stránky, došly. Neustálé nákupy a hlavně prodeje se ztrátou jsou čím dál tím těžší. Starší nástroje z nabídky u nás skoro zmizely (a nikdy jich nebylo moc), nebo se jejich prodejci zbláznili s cenami, i když jde často o tuctové modely. Další nákupy nemohu samozřejmě vyloučit, pořád mě to ještě baví, ale asi razantně zvolním tempo. Kdybyste náhodou někdo chtěli přispět článkem, nestyďte se…

Levá část panelu. Na tom hliníkovém kousku je stále ochranná fólie!

Ovládání doprovodné jednotky. Je možných 192 variant doprovodů a s arpeggiátorem 960!

Ovládání zvukové banky

Pravá část ovládacího panelu

Terminál se vstupy a výstupy

Štítek na spodní straně nástroje toho moc neprozradí.

Nástroj si kdysi kdosi podepsal. Vrchní část toho R není moc vidět, takže jsem to poprvé četl jako JAKEŠ, což mne nemálo vylekalo!

A jak to asi vypadá vevnitř?

Hlavní deska neboli mozek nástroje. Krásně provedená a poctivá práce!



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Delicia HT-37-D (+ video)

Zesilovač TW-120

Tablehooters