Casiotone MT-68
CASIO Casiotone MT-68 (1983)
Roku 1983 měla firma Casio za sebou už poměrně bohatou škálu typů klávesových nástrojů, po dvou modelech Casiotone 201 a 202 se začaly objevovat i nástroje s možností automatického doprovodu a to hned ve dvou velikostech kláves. Řada CT měla standardní klaviaturu, řada MT pak klávesy malé. Velikost kláves a tvar někdy byly jedinými podstatnými rozdíly mezi typy v těchto řadách, jak dokazuje tento nástroj, jehož ekvivalentem je Casiotone CT-405 se standardní klaviaturou. Tento malý model pak výrobce nabízel i v bílé verzi pod označením MT-65. Mezi Tablehooters jsem jej nezařadil ze stejných důvodů jako Yamahu MK-100: Na svoji dobu jde o dobře vybavený nástroj.
Nástroj zaujme jednak svými nepatrnými rozměry, ale zajisté také tvarem, neboť větší typy výrobce stále nabízel ve skříních z dřevotřísky a podobaly se spíš varhanám, než moderním keyboardům. Klaviatura o rozsahu čtyř oktáv je samozřejmě malá, ale nebýt toho, že jsem byl líný ji lépe vyčistit a namazat, byla by i příjemná na hraní. Pochopitelně není dynamická ani tlakově citlivá. Na horním panelu zleva najdete mřížku reproduktoru, který i přes svoje malé rozměry dělá, co může a vcelku obstojně přehraje všechno, co z nástroje leze. Dále následují tři přepínače: Manual Bass (On/Off), Casio Chord (Off/Fingered/On) a Arpeggio (On/Off). V další sekci oddělené od předchozí oranžovou čárou najdete tři čtyřpolohové přepínače pro varianty doprovodné jednotky. Zleva: Bass, Chord a Arpeggio. V dalším oddělení jsou v horní řadě dvě tlačítka Start/Stop a Synchro s červenou LED indikující těžkou dobu a tři otočné potenciometry: Tempo, Accomp a Rhythm Volume. V dolní řadě je žluté tlačítko Fill-In, 6 přepínačů rytmů a jeden přepínač bank. V dalším oddíle 10 přepínačů a přepínač bank zvuků. V dalším oddělení najdete dva přepínače modifikací zvuků, které dělají tento nástroj tak zajímavým (vysvětlím později). Dále jsou tu dva přepínače „efektů“: Vibrato (Off, Vibrato, Delayed Vibrato) a Sustain/Reverb (Off, Sustain, Reverb). Pak už následuje pouze potenciometr Volume a vypínač. Na zadním terminálu najdete kromě vstupu pro napájení (7,5V, negativní pól na středu) také výstup na sluchátka (kupodivu Jack 6,35 mm), linkový výstup (cinch) a malý čudlík na doladění. Zespodu lze do nástroje nacpat pět buřtů neboli baterií velikosti „D“.
Ale zajímavější bude asi zmínka o tom, co nástroj umí. Začněme u zvukové banky: Nástroj využívá tzv Wowel Consonant syntézu, podobně jako zde již popsané typy Casiotone 202 nebo CT-410V, se kterým má společný i zvukový čip. Tato syntéza je založena na dvou oscilátorech pro každý z 8 tónů polyfonie, které mohou mít různé poměry střídy a různé průběhy obálek hlasitosti. Zatímco CT-410V k úpravám zvuků používalo LPF, zde máte k dispozici dvě tlačítka, která upravují rychlost oněch náběhů a dozvuků obálek hlasitosti obou složek zvuků. Ze základních 20 zvuků tak můžeme docílit 80 kombinací, což není na takovýto nástroj málo. Dlužno také poznamenat, že z jinak celkem nudných presetů nepodobných svým originálům takto získáte nejeden zajímavě znějící pazvuk. Jak napoví fotografie níže, každý zvuk lze dále upravit vibratem o fixní frekvenci a to buď bez zpoždění (ale s menší hloubkou), nebo hlubším se zpožděním. Dále je možno upravit dozvuk (fázi Release obálky) ve dvou úrovních: Sustain je delší z plné hlasitosti, nebo Reverb, který je kratší a doznívá tišeji. Níže přikládám jednak takovou srandičku – skladbu Atlantis od The Shadows, kterou jsem nahrál já (přidám později), ale hlavně video od Keen On Keys, které naprosto skvěle představí Casiotone MT-65, tedy bílou verzi tohoto nástroje.
Doprovodná jednotka umí 12 rytmů, kdy každý má čtyři varianty basů (mění se pattern i zvuk), čtyři varianty akordického doprovodu (opět se mění pattern i zvuk) a čtyři varianty arpeggio (které u CT-410V chybělo, byť byl použitý stejný čip). Kromě výše uvedeného umí jednotka synchronizovaný start a jednotaktovou výplň. V módu Fingered vám zrytmizuje téměř jakoukoliv kombinaci tónů hraných na klaviatuře. Jako třešničku na dortu si můžete zahrát basu ručně v režimu Manual Bass.
Moje MT-68
Nástroj jsem zakoupil na inzerát, neboť mě zaujaly jeho možnosti a taky jsem chtěl bráchu k Yamaze MK-100. Musím říci, že i přes omezenější možnosti úprav mě zvukově baví víc, než ona. Nástroj jsem nahrubo očistil a jednou ho rozeberu a udělám to pořádně, zaslouží si to. Pokud ho proženete přes nějaké efekty, lezou z toho opravdu parádní věci!
Tímto prozatím končím s popisy klávesových nástrojů, jaksi mi po dvaceti letech, po která tvořím tyto stránky, došly. Neustálé nákupy a hlavně prodeje se ztrátou jsou čím dál tím těžší. Starší nástroje z nabídky u nás skoro zmizely (a nikdy jich nebylo moc), nebo se jejich prodejci zbláznili s cenami, i když jde často o tuctové modely. Další nákupy nemohu samozřejmě vyloučit, pořád mě to ještě baví, ale asi razantně zvolním tempo. Kdybyste náhodou někdo chtěli přispět článkem, nestyďte se…
![]() |
| Levá část panelu. Na tom hliníkovém kousku je stále ochranná fólie! |
![]() |
| Ovládání doprovodné jednotky. Je možných 192 variant doprovodů a s arpeggiátorem 960! |
![]() |
| Ovládání zvukové banky |
![]() |
| Terminál se vstupy a výstupy |
![]() |
| Štítek na spodní straně nástroje toho moc neprozradí. |
![]() |
| Nástroj si kdysi kdosi podepsal. Vrchní část toho R není moc vidět, takže jsem to poprvé četl jako JAKEŠ, což mne nemálo vylekalo! |
![]() |
| A jak to asi vypadá vevnitř? |
![]() |
| Hlavní deska neboli mozek nástroje. Krásně provedená a poctivá práce! |


.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)


.jpeg)
.jpeg)
Komentáře
Okomentovat