Yamaha PSR-125 (a trochu i PSR-225)

-

Keyboard Yamaha PSR-125 (Autor: Zdeněk Hošek)


S dalším článkem se mi po čase opět ozval neúnavný Zdeněk Hošek. Zavítáme do let devadesátých a na dolní příčky v hierarchii tehdy nabízených nástrojů. Možná tak někomu připomeneme jeho začátky. Mimochodem, články o takovýchto nástrojích kupodivu patří na těchto stránkách k nejčtenějším. Sám mám momentálně plastové období, kdy si hraji se staršími Casii, zatímco na "profesionální" nádobíčko sedá prach, takže se ještě můžete těšit na popisy dvou velmi zajímavých nástrojů této značky. Zdeňkovi tímto moc děkuji za další příspěvek!

A máme zde další Yamahu a to klávesový nástroj ze série PortaTone PSR, který je jedním z mnoha modelů firmy Yamaha, jejíž počátky jsou datovány již od roku 1887. To je ale dávná historie, kterou si každý může najít na stránkách firmy. Z rozsáhlé nabídky firmy se podíváme trochu detailněji na přenosný klávesový nástroj Yamaha PSR-125. Pro základní představu můžeme nástroj identifikovat asi takto. Byl uveden na trh již v roce 2002, především pro domácí využití a také pro začátečníky. Nástroj využívá AWM (Advanced Wave Memory) syntézu pro generování 100 zvuků (klavírní, smyčcové, dechové, syntezátory a další), dále pak 100 hudebních rytmů s automatickým doprovodem (Multi - Single Finger, Fingered). Nástroj obsahuje 49 kláves plné velikosti a 12 tónovou polyfonii. Nástroj bohužel neobsahuje žádné efektové jednotky ani MIDI a nemá ani žádné připojení k pedálům. Na čelním hliníkovém panelu je rozsáhlý popis jednotlivých nástrojů a rytmů. V levé části je pak v trochu netypickém zakřivení korpusu umístěný reproduktor. Na zadní straně panelu je umístěný pouze audio výstup vč. napájecího konektoru pro adapter 12V. Napájet nástroj lze samozřejmě i bateriemi, které se vkládají ze spodní části plastového krytu. Pro indikaci režimů Voice, Style nebo Song máme na panelu k dispozici LED zobrazovač a ovládací tlačítka vč. potenciometru hlasitosti. Na webu je také k dispozici i 30-ti stránkový manuál na obsluhu.

Na nástroj jsem si zahrál opět zhruba po 15 létech jeho nečinnosti, kdy byl doslova zapomenutý nalezen kdesi v koutě na půdě a to ve velmi dobrém stavu. Přesto ale bez problému naběhl a bylo možné hned hrát. Spínání klávesových kontaktů je kupodivu bez vynechávání tónů.  Pro tuto recenzi jsem ho i otevřel, abychom se podívali na vnitřní provedení. Po demontáži spodního plastového krytu zjistíme, že celá elektronika je umístěná na jedné malé základní desce, kde je jako hlavní chip použitý obvod YAMAHA XP686AO, zesilovače a další součástky. Na horní panel je pak upevněn reproduktor, deska klávesnice a další součástky. Tlačítka a LED displej jsou umístěny na další desce pod panelem. Elektroniku nástroje asi není nutné dále komentovat, neboť v případě opravy je to záležitost pro specializovanou opravnu. Otázka pak je zda se vůbec oprava vyplatí, neboť dnes lze získat podobné nástroje velice levně.

Co se týká vlastních zvuků, tak ty jsou poplatné době a ceně nástroje. Pro domácí využití, pro děti a začátečníky v té době jistě postačující i s ohledem na dostatečný počet zvuků a rytmů. Některé zvuky jsou díky použité syntéze též velice zajímavé, příjemné a dobře použitelné i dnes a to třeba pro sóla. Testy zvuků lze nalézt také na webu. Zvuk můžeme také samozřejmě vylepšit třeba efektovou jednotkou připojenou na výstup nástroje.

A na závěr si ještě připomeneme nástroj Yamaha PSR-225 z roku výroby 1998 a to již s dalším vybavením jako MIDI, reverb, dynamika, dual, record atd. Nástroj používá rovněž zvukovou syntézu AWM (vzorkovací technologie sample-playback fungující na principu přehrávání digitálních nahrávek reálných hudebních nástrojů). Samozřejmě již trochu jiný level, ale nástroj zřejmě popisovat detailně nebudu a tak se alespoň podívejte, jak vypadá čelní panel keyboardu s číslovkou o sto vyšší, který se zde kdysi v prodejnách s hudebními nástroji též prodával.

Několik technických informací z návodu na obsluhu Yamaha PSR-125.

Počet kláves: 49, klasická velikost, rozsah C1-c5, 4 oktávy

Počet hlasů (VOICE): 100, AWM

Počet stylů (STYLE): 100

Počet songů (SONG/JAM TRACK): 20

Ovládaví prvky: STANDBY/ON, VOICE, STYLE, SONG, Numeric Keypad, MINUS ONE, START/STOP, ONE TOUCH SETTING, TEMPO, SYNC START/FILL IN, MULTI DISPLAY, VOLUME

Reproduktor: 10cm, 4ohm

Napájení:  Adaptér Yamaha PA-3, PA-3B, PA-3C AC power adaptér, Batterie R14 (LR14)

Rozměry: 870x287x113 mm

Pro czechkeys: Hozd

16.5.2026.










Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Delicia HT-37-D (+ video)

-
Obrázek
DELICIA HT - 37-D (1986…?) Nástroje řady HT nahradily ve druhé polovině osmdesátých let řadu Delicia Mini a stejně jako jejich předchůdce je bylo možno nalézt ve školách, družinách a zájmových kroužcích jako učební pomůcku, tedy alespoň dva menší z nich. I přes relativně vysokou cenu byly zřejmě kupovány domů, patrně jako jediná možnost vlastnictví polyfonního EHN, díky nedostupnosti čehokoliv jiného (Vermony byly asi drahé, polské Unitry ani nástroje ze SSSR se nedovážely a nekřesťansky drahé a řídce se vyskytující keyboardy, varhany a syntetizéry "západní" provenience si jistě nemohl jen tak někdo dovolit). Všechny modely této řady se vyznačují překližkovou skříní s plechovým čelním panelem, použitím obvodu MHB208 jako tónového generátoru a nepříliš spolehlivých konektorů uvnitř a ve výsledku velmi surovým zvukem. Jako koncový stupeň používají všechny nástroje řady HT notoricky známý integrovaný obvod MBA 810. Nejmenší z řady, HT-37 D má klaviaturu harmonikového rozměru, c...
Další informace

Zesilovač TW-120

-
Obrázek
Koncový zesilovač 2x60W - TW 120 Zesilovač je jedním z článků reprodukčního řetězce, bez něhož bychom si zde popisované klávesové nástroje příliš neužili. Popíši zde proto již klasický koncový stereo zesilovač bez korekčního stupně označený typově jako Transiwat TW 120. Zesilovač jsem v té době postavil a byl s úspěchem používán v malé pop-rockové skupině. Konstrukce pochází z 80.tých let minulého století a to již z roku 1975, kdy podnik "Elektroakustika" prodával stavebnice nebo hotové výrobky zejména pro členy "Hifi klubu" v prodejně firmy v Praze a to ulici Ve Smečkách. Zde m.j. bylo možné zakoupit mnoho dalších výrobků souvisejících s "Hifi" technikou ať to byly gramofony, přenosky, reprodukční soustavy, výhybky ale i např. vstupní díly pro VKV přijímače. Dále se kupovaly i stavebnice nebo samostatné díly, ze kterých bylo možné přístroje postavit. Pamatuji stavebnice polystyrénových reprobeden, gramofonu ale i různé zesilovače zejména TW40, který jsem ...
Další informace

Tablehooters

-
Obrázek
Tablehooters V tomto článku bych rád ctěnému čtenáři představil ty klávesové "nástroje", které již nebylo možno s klidným svědomím prezentovat v rubrice Nástroje zahraniční výroby, neboť jejich "kvality" si mnohdy označení za hudební nástroj nezasluhují a konečně ani nebyly stvořeny jako nářadí pro profesionály, nýbrž spíše jako hračky pro děti. Vešla by se sem také část produkce naší Delicie, ale vzhledem k původnímu zaměření tohoto blogu ponechám tyto nástroje tam, kde jsou. Někde na hraně by se pohybovala Vermona SK-86 i JVC KB 700, byť posledně jmenovaný svého času jistě platil za kvalitní nástroj. Všechny tyto nástroje používám v projektu Crapsonic Tablehooter Orchestra  (viz a slyš ukázky níže). Terminus technicus Tablehooter jsem našel na internetu a má označovat laciný elektronický nástroj nevalných kvalit, povětšinou neznačkového původu, určený k otupění dětské touhy po poznání (v tomto případě hudby) a likvidaci nervového systému rodičů. Slovo samotné má ...
Další informace