Kontrolux 61 - MIDI keyboard

MIDI keyboard Kontrolux 61 (Autor: Zdeněk Hošek)

Touto MIDI klávesnicí, kterou můžeme nazývat třeba také jako masterkeyboard, midikontroler nebo řídící klávesnice, lze ovládat zvukové moduly nebo programy nainstalované ve stolním počítači nebo notebooku. Klávesnice tedy neobsahuje žádný zvukový generátor a další obslužná zařízení pro tvorbu tónů, ale dává pouze řídící signály dané normou a protokolem MIDI, které jsou nastavitelné příslušnými ovladači a jsou vysílány po stisku kláves. Není tedy vysílán zvuk, ale data či instrukce, co má zvukový modul hrát. Já osobně jí používám hlavně ve spojení s programy firem Arturia nebo Cherry Audio, což jsou velice intuitivní a reálné programy různých klávesových nástrojů, ale třeba i bicích, které si každý může jako demo vyzkoušet a v případě zájmu pak zakoupit relativně levné plné verze těchto programů. Tato klávesnice a velké množství dalších dnes vyráběných umožňuje pak všem zájemcům o hru na klávesové nástroje získat přístup k nepřebernému množství softwarových replik historických klávesových nástrojů, které jsou v hardwarovém provedení velmi drahé. To vše je dnes možné díky vysokým výkonům procesorů v počítačích, velkým kapacitám pamětí a výkonných zvukových karet s vysokým rozlišením převodníků. Zdařilou soft replikou jednoho z takových nástrojů a s mnohým dnešním vylepšením v oblasti efektů je třeba klávesový nástroj Mercury-8 od Cherry Audio, což je soft kopie slavného nástroje Jupiter-8 od firmy Roland vyráběného v roce 1981. Ale těch nástrojů je od uvedených firem samozřejmě daleko více a můžete si tak zahrát třeba na Hammond varhany B3 nebo různé syntezátory jako MOOG, včetně třeba těch modulárních a pohrát si i s propojením jednotlivých modulů. Tyto nástroje si můžete do svého počítače nainstalovat buď jako samostatně spustitelné, nebo ve formátech VST (Virtual Studio Technology) a to jako zásuvné moduly do programů pro nahrávání, mixování a mastering DAW (Digital Audio Workstation). Zde pak můžete spustit i několik různých nástrojů a nahrávat je v několika stopách. I tato problematika, tedy nahrávání zvuku a jeho úprava, je velice obsáhlá a zabere spoustu času.

Ale podívejme se na tuto klávesnici trochu detailně. Je sice již staršího data výroby a dnes se již nevyrábí. Ve své době zhruba před 15-ti léty byla na evropský trh dodávána obchodní firmou pod názvem SINN7. Kdo byl konkrétním výrobcem se mi na webu nepodařilo zjistit, ale zřejmě bude čínské provenience. Stejnou výbavu a podobné provedení měly pak v té době i klávesnice vyráběné pod označením WORLDE-serie Panda nebo FAME-serie Tweak. Já mám tedy k dispozici klávesnici od SINN7 o rozsahu 5-ti oktáv, která byla vyráběná pod názvem Kontrolux.61. Další verzí byla dvouoktávová klávesnice Kontrolux.25 a čtyřoktávová Kontrolux.49. Všechny verze mají bohatou výbavu ovládacích kontrolerů, faderů, tlačítek a padů, kterými lze ovládat příslušné parametry v programech nainstalovaných v PC vč. zobrazovacího displeje. Po načtení všech parametrů a přizpůsobení hardwarových tlačítek softwaru, lze vše uložit a později nastavení rychle vyvolat. Samozřejmě lepší je mít třeba dvě samostatné klávesnice na různých MIDI kanálech, kdy na jedné můžeme hrát třeba na varhany nebo mellotron a na druhé klávesnici sólo na syntezátor MOOG, přičemž různé parametry lze ovládat pomocí kontrolerů na samostatných klávesnicích. Podobně samozřejmě fungují i klávesnice od jiných výrobců.

Tato klávesnice je vybavena velkým množstvím ovládacích prvků a problematika MIDI není až tak jednoduchá a pokud chceme jít trochu do hloubky, je nutné si vše důkladně prostudovat vč. návodů na obsluhu programů a nástrojů, které jsou dnes již též velice obsáhlé.

Vážnější zájemci o problematiku MIDI mohou třeba nahlédnout do literatury vydané v Čechách a to:

Daniel Forró – Svět MIDI, vydala Grada v roce 1997

Richard Grace – Hudba a zvuk na počítači, vydala Grada v roce 1999

Jan David – MIDI komunikace, časopis KTE rok 2001 č.8,9,10,11,12, rok 2002 č.1

Jan David – Klávesový MIDI převodník, časopis KTE rok 2002 č.12, rok 2003 č.1

Seriály o MIDI – časopis MUZIKUS z 90-tých let

Co se týká vlastního provedení, tak po demontáži vrchního krytu klávesnice toho uvnitř moc nenajdeme. Elektronika je soustředěná na desce s procesorem a displejem. Součástí je i deska výstupních konektorů, enkoderů, faderů a padů. Deska spínání je pak uložena pod klávesami. Vše je propojeno kabeláží. V případě poruchy elektroniky už ale mnoho možností nezbývá a půjdeme zřejmě kupovat novou klávesnici. Schémata zapojení a programy pro procesor totiž nejsou dostupné a tyto MIDI klávesnice jsou dnes již také běžně dostupné.

Je jisté, že po mnoha létech používání těchto klávesnic se objeví i nějaké závady, které je nutné odstranit. Bylo tomu tak i v případě mé klávesnice. Po několikaletém používání se začalo projevovat vynechávání tónů a bylo nutné některé klávesy opakovaně nebo silněji stlačovat. Po demontáži zjistíme, že více používané klávesy mají opotřebené a vytlačené gumové spínací plošky uložené v měkkých silikonových vratných pouzdrech (v angličtině jako „rubber key contact“). V případě této klávesnice jsou pod každou klávesou dva spínací kontakty pro zajištění dynamiky zvuku (klavírní zvuky). Můžeme tedy nahradit celou řadu těchto kontaktů novými pásky (zpravidla vždy na jednu oktávu), nebo se pokusit o opravu a to třeba seříznutím vadné plochy a přilepením nových kroužků na plošku z opravných sad, které se dodávají na opravy dálkových ovladačů. Samozřejmostí je vyčištění spínacích plošek na základní desce. Dalšími závadami mohou být nespolehlivé otočné kontrolery, nebo potenciometry ve faderech, či spínací tlačítka. Zde pomůže důkladné vyčištění nebo náhrada novými prvky. Projevila se též závada ve výpadcích spojení v USB konektoru a tak nezbyde než i tento díl nahradit novým. Různé provedení těchto klávesnic vyrábí dnes např. fa Arturia, ale i jiné. Zajímavou variantou jsou i klávesnice, které dávají výstup přesného napětí CV a spouštěcích signálů GATE pro řízení modulárních syntezátorů, čímž ušetříme náklady na koupi převodníku MIDI-CV.

K nástroji je k dispozici i rozsáhlý manuál, který bylo nutné přeložit do češtiny pro pochopení všech funkcí. Klávesnice je používána v operačním systému Win7 a vše funguje bez problému.

A co říci na závěr? Po připojení klávesnice např. pomocí MIDI kabelu (s převodníkem MIDI-USB) k počítači a po nastavení několika parametrů ve spuštěném programu na PC, můžeme začít hrát. Každý si jistě najde ty své zvuky. Já třeba právě ty hammondky. Samozřejmostí je pro minimální latenci kláves (tj. odezva zvuku po stisku klávesy) mít v PC nainstalovaný program ASIO4ALL, nebo používat interní nebo zvukové karty s ovladači ASIO. Nutné je také používat výkonnější PC s pamětí alespoň 8 nebo 16GB pokud budeme najednou spouštět třeba i více programů. Skutečností je, že zvuky produkované některými z těchto programů ač simulované výpočetní technikou jsou reálné a nerozeznatelné od skutečných nástrojů. Můžete si ale nainstalovat i programy s nástroji, které využívají a přehrávají reálné samply převzaté po sejmutí zvuku ze skutečného nástroje. Možností máme skutečně mnoho.

Některé z vlastností tohoto masterkeyboardu:

Profesionální USB/MIDI kontroler masterkeyboard

61 polovyvážených, rychlostně citlivých kláves v plné velikosti s programovatelným aftertouchem

Integrované USB/MIDI rozhraní

Modrý LCD displej pro všechny důležité funkce

8 rychlostně citlivých trigger padů

8 volně programovatelných MIDI enkodérů

8 MIDI kompatibilních faderů

1 hlavní regulátor hlasitosti

18 funkčních tlačítek s funkcí Shift

6 ovládacích tlačítek

12 tlačítek numerické klávesnice