Historie varhan Petrof Pastorale B50 a Z70

HISTORIE VZNIKU A PRINCIP VARHAN PETROF PASTORALE

Povězme si něco o principu tohoto elekrofonického skvostu, u něhož by mnohý čekal a to zcela oprávněně paralelu s Hammondovými generátorovými varhanami.
Jak to ale v historii bývá ani slovutné Hammondky nejsou principielní originál.
Historie vzniku principu sahá až do roku 1838 do Švýcarska k panu Dellezenemovi, který publikoval generování tónů pomocí otáčejícího se ocelového kola a elektromagnetu. Pro nezasvěcené je zde třeba upozornit na fakt, že trvalo ještě cca 40 let, než pan Edison rosvítil svou první žárovku.
Na tomto principu postavil Angličan Cahill snad první nástroj pro hudební produkci, a to zprostředkovanou pomocí telefonní sítě, neboť nebylo tehdy lepšího elektromagnetického měniče než sluchátka.
Následně dostávaly nástroje klávesy, byly studovány metody generování a zabarvování tónu a další problematika.
To jsme se dostali až k panu Hammondovi.
Nyní je nutno zcela odbočit, protože problematika Hammondových varhan bude popsána jinde, i když pricipielně a elektricky jsou téměř shodné s Pastoralemi.
Ještě než začnu popisovat celou genesi, chtěl bych omluvit případné drobné nepřesnosti týkající se historických faktů, neboť jak jistě uznáte něco vody již uplynulo, nikdo není neomylný a aby toho nebylo dost, celou historii píši na základě otcova vyprávění a pozůstatků materiálů, vlastních zkušeností, i když coby chlapec malý jsem něco hodin strávil na Pouchově, či služebních cestách s otcem a tehdy učedníkem V. Kuntem. Prosím tedy o shovívavost případné aktéry za drobné nepřesnosti a mohu slíbit přesnost v technické části.
U nás v Čechách, jak to tak bývá, každý něco ví a s licencemi, či autorskými zákony si hlavu moc neděláme, dostal zaměstnanec tehdejšího TESLA - Výzkumného ústavu, Kinoaparatury, Vlastimil Zachař společně s prof. Čermákem nápad pokusit se o jakési napodobení Hammondových varhan.
Výtvor nesl název RWZ a byl prakticky jen sporně použitelný, snímače tónů byly vysokoimpedanční a naindukovaný brum neúnosný a celý nástroj nedokonalý, přesto ale prof. Čermák s tímto 300 kg monstrem absolvoval řadu koncertů v Československé republice. Při své poslední koncertní cestě však svůj výtvor zaplatil životem při autonehodě, následkem čehož byl i konec existence RWZ.
V té době vyvíjely Československé hudební nástroje n.p. Hradec Králové (zde si řekněme, že není možno je slučovat se značkou PETROF) vlastní verzi elektrofonického nástroje, který dostal přezdívku "Včelín".
Tyto dvě skutečnosti, bratr V. Zachaře Bohumil a jakýsi impuls vycházející od R. Rokla, pro kterého v té době můj otec stavěl varhany a pochopitelné snaze Československých hudebních nástrojů n.p. o vlastní výrobu, vedly k imaginárnímu výběrovému řízení, na základě něhož byla na Pouchově (městská část H.K.) zahájena polosériová výroba nebo lépe vývoj a následná výroba elektrofonických varhan.
Vedením tohoto oddělení byl jmenován již dříve zmiňovaný Bohumil Zachař (viz fotodokumentace).
Otci byla přisouzena role, dnes by se řeklo šéfkonstruktéra elektro.
A tak partička osmnácti lidí (včetně uklízečky) dala vzniknout nástroji, který zcela změnil náhled na pojem elektronického (i když v tomto případě elektromechanického) vytváření a zpracování zvuku.
Hierarchie zaměstnanců a další záběry varhan a souvisejícího:
B. Zachař - vedoucí >> V. Petrovický - elektro, >> V. Horák - mistr >> V. Kunt (dnes majitel firmy s hudebním artiklem MES) souběžně s panem Karlem Zelinkou zajišťovali mechanické práce a následně cca sedm mechaniček (včetně dcery pana Petrofa Oliny), které prováděly kompletaci jednotlivých dílů.
Jiří Hájek - strojní oddělení a jemu k ruce cca šest pomocníků.

Použití značky PETROF bylo spíše obchodně maskovací tah, neboť závod ČSHN použil tuto značku klavírů pouze pro jakési zviditelnění na trhu, několik kusů se dokonce prodalo do zahraničí.
Váha nástroje je rovněž uctivá - 125kg.
V roce 1973 bylo rozhodnuto o ukončení výroby a přesunutí výroby klávesových nástrojů jako takových (vyjma pian a klavírů) do bývalé NDR, závodu Vermona. Tento záměr však již nebyl realizován.
Varhany se vyráběly ve dvou provedeních, a to B50 (viz. popis) a o jednu oktávu delší Z70.

Autor: Vladimír Petrovický ml. (e-mail: petrofonic@petrofonic.cz)
Odb. spolupráce: Vladimír Petrovický st. (e-mail: petrovicky@tarmac.cz)