Historie pian Resonet a osudy jejich tvůrců (2)

Historie pian Resonet a osudy jejich tvůrců (2)

Byl ještě někdo jiný, kdo se pokoušel snímat zvuk?

V mé době však nikdo jiný jak v Československu, tak i v ostatní Evropě dle mého nejlepšího vědomí a znalostí, s podobným nástrojem na trh nepřišel. Právě pro tento fakt jsem byl úspěšný v jednání s panem Nováčkem o prodání licenční výroby do Kanady a Austrálie - ovšem na druhé straně to byl začátek mého konce v bolševické zemi.....

O tom, jak se bolševici vyvinou jsme pochopitelně neměli tušení. V případě, že bych byl tušil čeho všeho jsou schopni, byl bych pryč i se svým RESONETEM již koncem února 1948... a pochopitelně s celou rodinou.

Ale v té době jsme všichni mysleli, že to nemůže vydržet ani rok !!

Jaký to tragický omyl !!"

Velezrada a špionáž

Výrobní licenci dokončeného a funkčního piana nabídl L. Kořán do Kanady a Austrálie. Následně dostal upozornění, že se o něj zajímá státní bezpečnost, neváhal a odcestoval sám bez své rodiny do zahraniční. Za krátký čas se dobrovolně vrátil zpět pro svoji rodinu. Následně byl v roce 1949 zatčen, obžalována odsouzen. V 50. letech byl Ladislav Kořán ve svých 25 letech uvězněn v "českém souostroví GULAG".

Po zatčení státní bezpečností byl obviněn, že chtěl prodat výrobní licenci hudebních nástrojů do Austrálie a Kanady a byl odsouzen v listopadu 1950 Státním soudem v Praze na Pankráci, podle paragrafu 1 a 5, zákona číslo 231 na ochranu republiky k 18 letům těžkého žaláře pro velezradu a průmyslovou špionáž ..

Komunistický koncentrační tábor

Trest si odpykával v Jáchymovském koncentračním táboře, kde pracoval na nucených pracích v uranových dolech a viděl jak se lidé věší na ocelových drátech..

"Sedělo se mnou v lágru mnoho osobností, život mi tam tenkrát zachránil kuchař Věra Protiva, který mi poskytl bujón se syrových vajec na posilněnou, když mne přivlekli po třech a půl měsících strávených v korekci, kde jsem byl zavřen, tam jsem měl opravdu na mále.., generál Pernický, August Bubník, Václav Roziňak, Standa Konipásek, Ing. Bóža Modrý, generál Sedláček,ing. Kabelík generální ředitel Baťovi Kotvy, doktor Václav Koniska a spousta dalších významných lidí a filozofů.."

Po odpykání trestu dne 23. března 1968 odcestoval L. Kořán do Spojených států amerických, kde mu v začátcích pomohl jeho kamarád z Německa, jenž v L.A. zastupoval výrobce vozů Porsche.Dne 18. srpna 1976 se stal americkým občanem! V prvních začátcích mu velice pomohl i kamarád Karel Zabloudil, s nímž získal titul mistra světa a měl v Americe firmu na výrobu přístrojů pro zkoumání moře. L. Kořán žije v Los Angeles dodnes. Živil se mnoha způsoby, vyráběl čínské masážní pásy a vybavení pro fitness a nafukovací polštářky do letadel, vymyslel speciální houpací zařízení, do kterého se zavěsíte hlavou dolů, aby se protáhla páteř.

V pětaosmdesáti letech vyrostl o dva centimetry a jeho "kolébka" se dobře prodávala. Byl také klenotníkem a nechal si patentovat přes 2,500 rozmanitých průmyslových vzorů, tvarů šperků..

Komunistické tábory v padesátých letech

Tábory nucené práce byly komunisty zřizovány za jediným účelem, a tím je otrokářství.

Na našem území lze za koncentrační tábory považovat tábory zřízené při těžbě uranové rudy - tzn. tábory nucené práce (TNP) a nápravně pracovní tábory (NPT) zřizované v oblastech Horní Slavkov, Jáchymov a Příbram - "české souostroví GULAG". Odhaduje se, že těmito tábory prošlo na 80 tis. vězňů (politických, kriminálních, retribučních…). Byly také zřizovány koncentrační tábory pro kněží - tzv. koncentrační kláštery. Největší z nich byl v klášteře premonstrátů v Želivy. 250 g chleba pro *mukla na den a malé výživné pro jeho děti, zlevnily jeho pracovní sílu na minimum. Při nesplnění normy dokonce nedostal dokonce ani ten chleba, třeba i po tři dny, normy, ale musel plnit. Vězni byli pro komunisty levná pracovní síla.

"Mukl" - Muž Určený K Likvidaci.

Slavný sportovní atlet

Majitel fa. RESONET a první výrobce kytar v poválečném Československu

L. Kořán byl od mládí tvrdě trénovaný závodník na kole a zejména atlet. V roce 1943 se Ladislav Kořán seznámil na běžeckých závodech s legendárním atletem Emilem Zátopkem. V roce 1947 v sestavě Ladislav Kořán, Emil Zátopek, Luboš Vomáčka, Jindřich Roudný, Karel Zabloudil v Hannoveru vyhráli mistrovství světa armád v přespolním běhu na 10 km.

Ladislav Kořán založil v roce 1945 v Teplicích běh kolem Doubravky a legendární závod se běhá dodnes. 50. ročníku závodu v běhu se účastnili společně i slavní veteráni a mistři světa atleti Kořán, K.Zabloudil, E.Zátopek.

Světový šampionát v přespolním běhu se po válce v.r. 1947 konal v britské okupační zóně na dostihové dráze v Hannoveru.

Mistři světa z roku 1947

Horní foto: Jindřich Roudný, Ladislav Kořán, Emil Zátopek, Luboš Vomáčka, Karel Zabloudil

Dolní foto: Ladislav Kořán u přátel Dany a Emila Zátopkových

Ladislav Kořán je celoživotní přítel slavných sportovních osobností 50. let olympioniků atletů Emila a Dany Zátopových a mnoha dalších legendárních sportovců.

V letech 1968 - 1970 se jako jeden z prvních Čechoslováků plavil s legendárním francouzským Jacquesem Cousteau na jeho lodi CALYPSO.

"Pracoval jsem tehdy pro Karla Zabloudila, který měl svou firmu Ocean Sonies a pracovali jsme na podmořském výzkumu pro námořnictvo Spojených států na prvním přístroji pro záchranu ponorek. Cousteau potřeboval naši techniku a já jsem na tom přístroji dělal celou elektriku. Tenkrát chystal dlouhou plavbu na Antarktidu. Cousteau i jeho manželka byli úžasně přátelští lidé a rád na ně vzpomínám. Cousteau byl veliký odborník a velký mořský vlk, vysušený a opálený námořník, ošlehaný větrem od moře, kterému jsme s Karlem říkali "sucharda" .. vzpomínal pan Kořán.

Foto: web-site: myhero.com

Jacques Costeau a loď CALYPSO

Čechoameričan Ladislav Kořán od roku 1968 žije v Kalifornii v USA a částečně i na Mariánském souostroví na ostrově SAIPEN v Tichomoří, kde je generálním ředitelem obrovského hotelového turistického surfařského areálu, kterému se na ostrově říká " Kořánov."

V posledních patnácti letech každoročně s manželkou Vanessou, která má také české předky, přijíždějí do České republiky. V loňském roce byl pan Kořán slavnostně jmenován čestným členem Českého Klubu Olympioniků a hrdě nosí na svém saku olympijský odznak.

"I dnes každý den pravidelně stále běhám 10 km i ve svých 82 letech", smál se pan Kořán našemu údivu spolu s manželkou Vanessou při návštěvě naší rodiny v Hradci Králové na jaře roku 2007.

Manželé Kořánovi na návštěvě letadlové lodi MIDWAY v SAN DIEGO v roce 2005

Znárodnění Kořánovy firmy RESONET

Národním správcem byl jmenován dosavadní vývojový pracovník, švagr pana L. Kořána geniální konstruktér pan Vladimír Vlček, který si vzal za ženu jeho sestru Marii, která navrhla slavnou a legendární firemní značku - logo RESONET, znázorňující šíření zvukových vln.

Marie Vlčková - Kořánová Vladimír Vlček

Jelikož komunisté po uvěznění Ladislava Kořána v 50. letech novému národnímu správci vývojáři Vlčkovi nedůvěřovali (v té době byl záměr komunistů znárodňovat soukromé podniky a provozovny živnostníků, jeho manželkou byla sestra uvězněného L. Kořána) a firma se potýkala se značnými ekonomickými a zejména odbytovými problémy, musel být provoz v. r. 1952 likvidován.

Všech 12 zaměstnanců firmy Resonet převzalo nově založené Lidové družstvo dřevozpracující Praha na "údajnou" žádost zaměstnanců, kteří v podniku pracovali. Do vzniklého družstva byly postupně "začleňovány" i další dílny a byli přijímáni "na vlastní žádost" nový členové. Firma RESONET byla začleněna do výrobního družstva dne 1. března 1952.

Výrobní družstvo DŘEVOKOV

Postupným "sdružováním - znárodňováním" dalších drobných řemesel

a živností v Československu, vznikl nový Blatenský podnik a roku 1954 dostal název "DŘEVOKOV, výrobní družstvo truhlářů, jemné mechaniky

a elektrofonických hudebních nástrojů v Blatné". Nadřízeným orgánem byl Československý svaz výrobních družstev.

Ve v.d. Dřevokov v Blatném se postupně ukončila výroba prvního československého elektrického piána RESONET a přešlo se na plánovanou výrobu hudebních nástrojů elektrických kytar, jejichž vývoj se již zahájil ve firmě RESONET, kterou vlastnil legendární Ladislav Kořán.

Upozornění !

na internetu koluje spousta ničím nepodložených zavádějících informací, které jsou nepravdivé a hrubě deformují minulost a československou historii o vzniku, vývoji a výrobě elektrických hudebních nástrojů.

Autor: Jiří Janků, e-mail: muzeumkytar@centrum.cz

Autor článku p. Janků a p. Kořán na výstavě kytar v Blatné 2009

Autor článku p. Janků s pianem Resonet