Proč zde popisuji nástroje zahraniční výroby?

-
Proč zde popisuji nástroje zahraniční výroby?

Otázka v nadpisu se zdá být zcela na místě, proč by stránky věnované ČS elektronickým a elektrofonickým nástrojům měly obsahovat popisy nástrojů vyrobených jinde?
Vedou mě k tomu čtyři dobré důvody:

1) Český web je skoupý na informace tohoto druhu. Existuje sice pár stránek, kde autor (stejně jako mám v plánu i já) popisuje svoje nástroje a zkušenosti s nimi, po světě je mnoho syntetizérových a varhanních webů, ale nikde není všechno, což souvisí s důvodem č. 2

2) Rád používám nástroje u nás méně obvyklých značek. Ne snad, že bych neměl Yamahu či Rolanda, ale kde najdete v češtině popis třeba Alesisu QS 6.1 nebo GEM S2 Turbo? Třeba někoho zaujmou a tady bude mít možnost se o nich alespoň něco dozvědět. Také si a priori nemyslím, že je vždycky nezbytné kupovat nové nástroje, spousta starších nástrojů zní i po letech dobře i přesto, že mají v ROM paměti (pokud vůbec nějakou mají) jen pár MB vzorků.

3) Na některé nástroje vzpomínám s nostalgií. Chtěl bych se jim věnovat aspoň v článku či fotografiemi, když už je nemám.

4) Pod každým článkem bude otevřena diskuse na téma. Zde bude mít každý možnost se s ostatními podělit o své zkušenosti a názory na daný nástroj, případně se na něco zeptat. Použití zahraničních nástrojů je a asi i vždycky bylo v případě kláves dominantní, i proto doufám, že se najde dost lidí, kteří mají k tématu co říci. Diskuze na původních stránkách byla zahlcena spamem a její údržba zabírala neúměrné množství času. Omlouvám se slušným diskutujícím za její zrušení. Veškeré připomínky, podněty, doplňující informace atd. kdykoliv uvítám na e-mailu.

Podotýkám, že se nepovažuji za odborníka na akustiku, elektroniku, hudební teorii a konečně ani za profesionálního muzikanta (hraju ve vesnické kapele - kupodivu na klávesy). Proto s mými názory na nástroje nemusíte souhlasit. Hodnocení nástrojů a názory na ně se odvíjejí od způsobu použití, tedy v mém případě ve čtyřčlenné (později pětičlenné) zábavové a plesové kapele, kdy tyto nástroje musí simulovat celou řadu akustických i elektronických nástrojů z nejrůznějších období. S tím souvisí i jejich výběr, kdy musím brát v úvahu univerzálnost nástroje i za cenu kompromisů.
Články budou postupně doplňovány, ne vždy budu schopen dodat všechny informace najednou. Doufám, že tento počin nalezne kladnou odezvu.

Michal Najvrt, 4.1.2008
Aktualizováno 13.12.2020

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Delicia HT-37-D (+ video)

-
Obrázek
DELICIA HT - 37-D (1986…?) Nástroje řady HT nahradily ve druhé polovině osmdesátých let řadu Delicia Mini a stejně jako jejich předchůdce je bylo možno nalézt ve školách, družinách a zájmových kroužcích jako učební pomůcku, tedy alespoň dva menší z nich. I přes relativně vysokou cenu byly zřejmě kupovány domů, patrně jako jediná možnost vlastnictví polyfonního EHN, díky nedostupnosti čehokoliv jiného (Vermony byly asi drahé, polské Unitry ani nástroje ze SSSR se nedovážely a nekřesťansky drahé a řídce se vyskytující keyboardy, varhany a syntetizéry "západní" provenience si jistě nemohl jen tak někdo dovolit). Všechny modely této řady se vyznačují překližkovou skříní s plechovým čelním panelem, použitím obvodu MHB208 jako tónového generátoru a nepříliš spolehlivých konektorů uvnitř a ve výsledku velmi surovým zvukem. Jako koncový stupeň používají všechny nástroje řady HT notoricky známý integrovaný obvod MBA 810. Nejmenší z řady, HT-37 D má klaviaturu harmonikového rozměru, c
Další informace

Tablehooters

-
Obrázek
Tablehooters V tomto článku bych rád ctěnému čtenáři představil ty klávesové "nástroje", které již nebylo možno s klidným svědomím prezentovat v rubrice Nástroje zahraniční výroby, neboť jejich "kvality" si mnohdy označení za hudební nástroj nezasluhují a konečně ani nebyly stvořeny jako nářadí pro profesionály, nýbrž spíše jako hračky pro děti. Vešla by se sem také část produkce naší Delicie, ale vzhledem k původnímu zaměření tohoto blogu ponechám tyto nástroje tam, kde jsou. Někde na hraně by se pohybovala Vermona SK-86 i JVC KB 700, byť posledně jmenovaný svého času jistě platil za kvalitní nástroj. Všechny tyto nástroje používám v projektu Crapsonic Tablehooter Orchestra  (viz a slyš ukázky níže). Terminus technicus Tablehooter jsem našel na internetu a má označovat laciný elektronický nástroj nevalných kvalit, povětšinou neznačkového původu, určený k otupění dětské touhy po poznání (v tomto případě hudby) a likvidaci nervového systému rodičů. Slovo samotné má
Další informace

Jmenný seznam nástrojů a příslušenství

-
  Jmenný seznam (Klikni na název pro otevření článku) Nástroje československé výroby: Antares Antares 2 ASYZ Delicia Electra Delicia Fenix , historii výroby nástrojů Delicia naleznete zde Delicia HT-61-BD Delicia HT-37 Delicia HT-49 Delicia Chorus Delicia Melodic Delicia Mini Delicia Mini 2 Delicia S101 Delicia S102 Delicia Solton K160  a další článek Solton K160 Delicia Solton P150 Delicia Vega Delicica Vega II DEO 32 Jolana Combo Jolana Combo 2 Jolana Dulcia Jolana Piano Klaviphon Monoton Petrof Pastorale B50 , historii výroby varhan pod značkou Petrof naleznete zde Petrof Pastorale Z70 Polysound Reonet 4   prototyp popsán také zde , historie zde  a zde Resonet 506 RWZ TEM Mini a TEM mini P Unisono 3-83   a původní článek zde Přídavná zařízení československé výroby: AOS 095 (DDL 1000) - digitální dozvukové zařízení AOS 100 (TPD 1000 MIDI) - digitální dozvukové zařízení AOS 191 Studioecho  - páskové dozvukové zařízení AZK 895 (Echolana) - páskové dozvukové zařízení AYZ-026  - r
Další informace