Ensoniq KT-88 + ukázka

Ensoniq KT-88 (1995 - 1997)

Ensoniq KT-88 jsem pořídil nedávno coby náhradu piána, na které stále ještě nemám místo. V pracovně vystřídal Ensoniq TS-12, který se po více jak šesti letech vrátil k původnímu majiteli! KT-88 je větším bratrem KT-76 (76 vyvážených kláves, jinak identický nástroj), vystřídán byl KT-88 (76) Plus a později také E-Prime 88 (76). Tento nástroj společně s MR-61 (76, MR-Rack), ZR-76 a podivuhodným syntetizérem Fizmo byly také labutí písní skvělé značky. Škoda nejen pro muzikanty.

Oproti zmíněnému TS-12 nástroj povyrostl a do jisté míry zhloupl. Na jedné straně přibyly klávesy (tentokrát tedy již všech 88 kláves), přibyla polyfonie (64 hlasů místo 32). Zůstal zvuk klavíru, možná ne zcela dokonalý, ale skvěle průrazný a schopný se prosadit v kapele. Zůstaly krásné smyčce, zlepšily se saxofony, zcela se změnily varhanní zvuky (ne vždy k lepšímu), Ensoniq zůstal i nadále impotentní co se týče syntetických leadů tam, kde by byl potřeba filtr s rezonancí. Změnily se perkuse a elektrická piána, změnily se některé bicí. Ubyly bohaté a donekonečna se vyvíjející plochy s "cvrlikáním divoké fauny", nástroj jich již není schopen, jak bude popsáno dále. Sekvencer byl redukován z 12 + 12 stereo stop na 8 + 8. Také efektová jednotka byla značně redukována, zmizela disketová jednotka, kterou nahradil slot pro PCMCIA karty, ubylo výstupů, konektorů pro pedály, za své vzala možnost používání a editace samplů z Ensoniqových samplerů, žádné rozšiřování pamětí, žádné SCSI atd.

Zvuky, funkce:

Hned po zapnutí vás nástroj upozorní na dechberoucí 64hlasou polyfonii. Dneska nic moc, ale roku 1995 to už něco znamenalo. Prostředkem k (nejen) tomuto sdělení je LCD displej (konec krásným displejům se zelenými písmenky) s pouhými dvěma řádky a obřími písmeny, adekvátními k celkovým rozměrům nástroje. Displej se nakonec jako rozhraní nástroj - uživatel docela osvědčil, hodnoty, jím sdělované, jsou jasné a přehledné.

Zvuk (patch) je tentokrát složen z maximálně tří vzorků (oproti šesti u TS-12), kde každý má dva filtry bez rezonance, tři obálky (AMP, FILT, PITCH), LFO, parametry pro modulaci a samozřejmě hlasitost, připojení k efetům a umístění v panoramatu. Ke každému zvuku si nástroj pamatuje nastavení efektové jednotky, která je plně editovatelná. Zvuky se ukládají buď na PCMCIA kartu, nebo do tzv "interní" banky, ale tak si mažete tovární zvuky, které tam jsou. Uživatelská paměť chybí a to je dle mého soudu hloupost.

Performance (Preset) může být ale složena až z osmi Patchů (u TS-12 jen ze tří) a jednotlivé takto uložené zvuky lze vyvolávat nebo tlumit přímo v reálném čase osmi tlačítky Sequencer/Preset Track. Dost slušné. Na presety je v nástroji 70 paměťových míst, další je možno ukládat na PCMCIA kartu.

Sekvencer je typicky Ensoniqovský, osm stop pro nahrávání "sekvencí", tedy jednotlivých částí skladby, které je možno kopírovat a pak z nich poskládat doprovod a dalších osm tzv. Lineárních, neboli průběžných stop. Ukládání dat sekvenceru je možno do interní paměti, nebo na PCMCIA kartu.

Ovládání:

Klaviatura Fatar je skvělá. Po letech stále v dobré kondici, nejspodnější klávesa trochu cvaká, asi u dvou dalších je už znát protlučený filc pod kladívky, ale to jen velmi málo. Channel aftertouch funguje stále excelentně. Jak již uvedeno, displej se svými 2 X 16 znaky je trochu malý na dnešní poměry, ale pro mě, který KT-88 používá jako piáno, to bohatě stačí. Data a Volume slidery bez známek opotřebení, stejně tak i tlačítka, kolečka atd. FW nástroje a jeho struktura jsou mi dobře známé (je to můj třetí Ensoniq), tedy pro mne přehledné a jasné.

Problémem je ukládání dat. Jak jsem psal, nástroj nemá uživatelskou paměť pro zvuky a pokud si do něn uložíte nějaký zvuk, mažete tím jiný, tovární. Řešení je jednoduché, pořídit si PCMCIA SRAM (ne Flash!) kartu o kapacitě 512 kB až 2 MB, naformátovat ji na fixních 512 kB a je to. Ale kde ji dneska vzít?

Zkušenosti z provozu:

Nástroj byl vyroben v prosinci 1996 a po dvanácti letech je v krásném a plně funkčním stavu. Doufám, že mu to vydrží i nadále :o)

Přednosti nástroje:

88 klapek Fatar :o), 64 hlasů polyfonie, miluju zvuk piana z Ensoniqu!, šikovně řešené Performance

Nedostatky nástroje:

Váha, nemožnost rozšíření, špatně řešitelné ukládání a přenos dat, u nás a asi i jinde tak trochu exot

Ukázka: