Syntetizér Antares (Aktualizováno 31.1.2021)

Syntetizér ANTARES (1978)

V roce 1978 postavili Miroslav Kasper, Michal Eben a Jaromír Vítek v československém Výzkumném ústavu rozhlasu a televize (VÚRT) monofonní syntetizér Antares.

Má tříoktávovou klaviaturu (c-c) a veškeré ovládací prvky jsou vlevo od ní. Zvukové obvody tvoří jeden VCO, jeden VCF a jeden VCA. VCO vytváří signály pila, trojúhelník, sinusovka a puls, které lze míchat pomocí čtyř posuvných potenciometrů. VCF je BPF s dvojitým RC článkem T ve zpětné vazbě, který se přelaďuje tranzistorem FET zapojeným namísto jednoho z odporů. VCF má vlastní generátor obálky AD s nastavitelnou délkou fáze Decay. Generátor obálky pro VCA pracuje v režimu AR s nastavitelnými fázemi Attack i Release, nebo v režimu AR, kdy lze nastavit pouze délku fáze Decay. LFO generuje modulační signál se sinusovým průběhem. Dřevěná skříň mí rozměry 88 X 24 X 11 cm. Nástroj váží cca. 8 kg.

Nástroj následoval Antares II, oba byly vyvinuty pro podnik ČSHN, do sériové výroby se však bohužel nedostal. Získalo jej několik nahrávacích studií (studio Československého rozhlasu a Československé televize)

Text byl převzat z knihy Elektrofony s laskavým svolením autora M. Guštara, kterému také děkuji za fotografii přístroje a zadního panelu.

Další a podrobnější informace dodal Zdeněk Hošek, kterému patří můj vřelý dík za obětavost a podporu celým těmto stránkám!

Syntetizér Antares

Tento článek je přepisem příspěvku uveřejněného ve sborníku přednášek " Elektronické hudební nástroje " ,pořádaných na dni nové techniky v Hořovicích v říjnu 1979. Autorem publikované přednášky byl Ing. Jaromír Vítek z tehdejšího Výzkumného ústavu rozhlasu a televize. Z článku na téma " Studiové syntezátory a aplikace některých elektronických obvodů v malých klávesových hudebních syntezátorech " jsem vybral pasáž týkající se právě syntetizéru Antares. Přestože byl tento

klávesový nástroj vyvinut a vyroben v prototypu kolem roku 1978, do výroby se bohužel nedostal,

přestože by obohatil trh právě s těmito nástroji, které tehdy chyběly. Je zřejmé že pro profesionální využití by nástroj asi vhodný nebyl. Zajímavé bylo rovněž zapojení jeho obvodů, které se lišilo od klasických obvodů syntetizérů té doby. Pro případné znalce mohu zapojení dále okomentovat, neboť se dochovalo i zapojení nástroje. Je zřejmé že dnes se již jedná o přístroj vhodný spíše do muzea. Škoda že autoři nástroje nepřispěli svými poznatky o vývoji těchto nástrojů a době ve které vše probíhalo. Bylo by to jistě zajímavé čtení. Bohužel ani následovník Antares 2 , přestože byl vyvinut a vyroben v několika exemplářích, se do výroby nedostal. Pokud by byl zájem, je možné popsat i tento nástroj, neboť poměrně rozsáhlý rozbor parametrů byl popsán v časopisu " Rozhlasová a televizní technika " z roku 1981. Je škoda že svými postřehy a nahrávkami nepřispěl majitel Antaresu 2 ( viz foto ). Bylo by zajímavé poslechnout si jak hrál nástroj té doby srovnatelný s Minimoogem. Věřím že autor článku bude k přepisu shovívavý, neboť dnes se jedná o materiály mající spíše historickou a studijní hodnotu a je ale zajímavé se s nimi seznámit i dnes.

Část příspěvku na téma syntetizér Antares - přepis článku bez komentáře a bez úprav textu.

Studiové hudební syntezátory jsou vesměs velmi rozsáhlá a drahá zařízení určená pro specializovaná zvuková pracoviště. Aby bylo možné přiblížit realizaci syntetického zvuku i ostatním zájemcům z řad jednotlivců, začaly se také vyrábět malé klávesové hudební syntezátory s menším rozsahem a nižší cenou. V současné době vyrábí takovéto syntezátory řada zahraničních firem. Aby bylo možno uspokojit i zájemce v ČSSR, byl ve Výzkumném ústavu rozhlasu a televize vyvinut pro oborový podnik Československé hudební nástroje syntezátor " Antares".

Hudební syntezátor " Antares " je jednohlasý syntezátor stolního provedení s klávesnicí o rozsahu tří oktáv s možností posunu o +- 1 oktávu. Je napájen ze sítě 220 V, 50 Hz a jeho výstup se připojuje ke vstupu zesilovače o citlivosti asi 100 mV. Je vestavěn v dřevěné skříňce, veškeré ovládací prvky má

umístěny na horním panelu vlevo od klávesnice, na zadním panelu jsou pouze pojistková pouzdra a

potenciometry nastavitelné šroubovákem. Po elektrické stránce je tvořen komplexem obvodů a funkčních celků, které si dále popíšeme:

Klávesnice syntezátoru "Antares"

V syntezátoru "Antares" je použita tříoktávová klávesnice se dvěma řadami kontaktů pod klávesami. Jedna řada kontaktů je připojena na odporový dělič a slouží k řízení výšky tónu. Druhá řada kontaktů, zapínajících se následně po první řadě, slouží k řízení vzorkovacího obvodu a generátorů obálek. Odporový dělič je napájen ze zdroje stejnosměrného proudu 0,6 mA a je uzemněn

přes obvody hrubého a jemného posuvu ladění.

Vzorkovací obvod

Vzorkovací obvod je zapojen mezi klávesnicí a generátorem a slouží k udržení ladícího napětí od

puštění jedné klávesy až do stisknutí jiné klávesy. Na vstupu vzorkovacího obvodu je zapojen posuvný

potenciometr, kterým se nastavuje časová konstanta efektu glissando.

Generátor

Základním obvodem syntezátoru je generátor. Skládá se z exponenciálního převodníku, generátoru pily a obvodů pro tvarování výstupního napětí. Exponenciální převodník převádí lineárně

klesající napětí ze vzorkovacího obvodu na exponenciálně rostoucí proud pro ladění generátoru pily. Do odporového děliče tohoto generátoru se rovněž přivádí napětí pro vytváření efektu vibrato. Pilové

napětí je vedeno na dvoucestný usměrňovač, který mění pilu na trojúhelníky, které jsou pomocí dvou

diod dále upravovány na průběh podobný sinusovce. Výstupní napětí generátoru je tvořeno syntézou

čtyř průběhů, impulzů vzniklých derivací pily, pily, trojúhelníku a sinusovky / zkreslení asi 5 %/. Obsah jednotlivých složek ve výstupním signálu se řídí posuvnými potenciometry.

Filtr

K úpravám barvy zvuku je v syntezátoru " Antares " užito pásmové propusti s dvojitým T-článkem ve zpětné vazbě tranzistoru. K ovládání filtru je určena souprava čtyř vybavovacích tlačítek. Jedním tlačítkem se filtr vypíná, zbývající tlačítka spínají různé způsoby ladění filtru.

Zesilovač

K ovládání amplitudy signálu syntezátoru slouží napěťově řízený zesilovač osazený tranzistorem,

který je emitorem připojen na zdroj proudu. Signál z kolektoru tohoto tranzistoru postupuje přes emitorový sledovač a posuvný regulátor výstupního napětí na výstupní konektor.

Generátor vibráta

Generátor vibráta poskytuje na svém výstupu sinusové napětí o kmitočtu 3 … 13 Hz. Wienův

článek generátoru je laděný dvojitým potenciometrem.

Generátor obálky filtru

Generátor obálky filtru vytváří při každém stisknutí klávesy, pokud není držena jiná klávesa, impuls s přibližně lineárním náběhem a exponenciálním doběhem. Výstupním impulzem z tohoto generátoru se ladí filtr, čímž vzniká efekt wa-wa neboli kvákání.

Generátor obálky

Řídící napětí pro zesilovač dodává generátor obálky. Je to pasivní obvod tvarující výstupní impulzy z klávesnice. Po stisknutí klávesy nabíhá výstupní napětí generátoru obálky z hodnoty asi

-3 V do hodnoty +0,7 V a po puštění klávesy opět dobíhá do hodnoty -3 V, přičemž doby náběhů a doběhů jsou nastavitelné pomocí potenciometrů. Nastavením pomocí tlačítka lze rovněž dosáhnout toho, že po rychlém náběhu následuje bezprostředně doběh. Tvar perkusního impulzu nezávisí na době

držení klávesy. Jsou-li při stisknutí žádané klávesy drženy i jiné klávesy, impulzy nevznikají.

Napáječ

Pro napájení obvodů syntezátoru je potřeba celkem pět různých napětí: +20V, +10V a -10V stabilizovaných a +16V a -16V nestabilizovaných. V napáječi je použit síťový transformátor TVS Dubnica 9WN661231, na jehož sekundáru jsou střídavá napětí 12V a 24V. Střídavé napětí 24V se jednocestně usměrňuje a stabilizuje zenerovou diodou na +20V. Střídavé napětí 12V se rovněž jednocestně usměrňuje a to na +16V a -16V. Tato napětí se dále stabilizují tranzistorovými stabilizátory na +10V a -10V.

Na závěr je nutno zdůraznit, že při vývoji syntezátoru " Antares " šlo především o dosažení nízké prodejní ceny. Jeho využití bude především v malých amatérských souborech pro zvýraznění interpretace populární hudby. Do budoucna se potom počítá i s výrobou složitějších typů, určených pro náročnější zájemce.

Tolik tedy přepis části přednášky na téma "Antares". Doufejme, že se najde nějaký vlastník nástroje, který nástroj detailně nafotí a dá foto k dispozici dalším zájemcům. Dále zde uvádím jeden

z dobových dokumentů, týkající se nástroje Antares. Bohužel kopie trochu nejasná a dnes si již nepamatuji z kterého časopisu pochází a tak pokud by někdo vlastnil lepší podklady nechť se ozve.

Několik technických parametrů nástroje:

Klávesový rozsah: 3 oktávy ( C - c ), monofonní

Rozměry: 880 x 240 x 110 mm

Hmotnost: 8 kg

Napájení: 220V 50Hz

Zvukové obvody: 1xVCO, 1xVCF, 1xVCA, 2x gen. obálek AD,1xS and H, 1x vibráto

Osazení: 23x tranzistor (3x KF521+ 1x KC510+ 1x TR15+ KC,KF,KSY), 2x IO (WSH220 + MAA741), dioda křemíková 25x, 1x LED, 1x termistor

Ovládání nástroje: viz popis nebo foto

Schema nástroje: dostupné

Výstup: 1x konektor DIN

Pro czechkeys Zdeněk Hošek

20.2.2011

Poznámka: Originál článku o syntezátorech Antares 1 a 2 „Držení palce Antaresu“, pochází pravděpodobně někdy z let 1975-79 a napsal ho autor pod značkou -elzet-. V těch letech jsem ho zkopíroval z nějakého časopisu zabývajícího se hudbou. Bohužel nepodařilo se mi dodnes zjistit z jakého. Část zde byla již na tomto webu zveřejněna a další přináším dnes jako kompletní přepis článku, který se z důvodu nečitelnosti nedal publikovat. Přečtěte si tedy další souvislosti okolo vývoje těchto nástrojů. Škoda že se je nepodařilo zavézt do výroby a bylo vyrobeno jen několik i dnes ceněných prototypů. Článek by mohl pokračovat právě vzpomínkami na výrobu těchto prototypů a dalšími souvislostmi. Doufám, že se nějaký pamětník najde (třeba i právě vývojáři těchto nástrojů či výrobce prototypů) a tuto dobu nám ještě přiblíží. Nabízím jim pomoc při zpracování článku či fotek i na základě jen zaslaných poznámek. Věřím, že autoři článku či tehdejší vydavatel bude ke zveřejnění shovívavý s ohledem na zajímavé historické informace, které by jinak zřejmě zapadly.

Zdeněk Hošek

Mnohý z našich amatérských i profesionálních „klávesových“ hudebníků sní o tom, jak „prohání svůj syntezátor. Bohužel o tom může převážně jen snít. Tento typ nástroje se totiž vyrábí pouze v tzv. devizových státech. Až potud by šlo o dost krušné konstatování, KDYBY:

… kdybychom se čirou náhodou nedozvěděli, že byl vyvinut první československý komerční syntezátor pro pódiové hraní ANTARES 1 …

… a kdybychom se nepřesvědčili, že tím vývoj nekončí a ve fázi dokončení je druhý, mnohostrannější prototyp ANTARES 2 …

Prvotní impuls pro „spuštění“ tohoto vývoje v oddělení č.3 /zvaném „nízká frekvence“/ Výzkumného ústavu rozhlasu a televize /VÚRT/ vzešel z Generálního ředitelství Československých hudebních nástrojů /ČHN/, oborového podniku se sídlem v Hradci Králové.

Při setkání s oběma tvůrci Antaresů jako bychom vklouzli do pohádky nejen technické. Na první pohled poměrem svých fyziognomií připomínají Dlouhého a Širokého – tvůrčí technický Bystrozrak je jim vrozen oběma.

Inženýru Dlouhému, s občanským jménem Michal Eben, je 26 let. Jeho koníčkem je hra na klávesové nástroje a posluchači ho znají z Trastu ing. R. Ticháčka i Volf Jazztetu.

Inženýr Široký, občanským jménem Miroslav Kašpar, má let 34 a jako koníčka fotografii.

Oba jsou absolventy fakulty elektrotechnické. Oba jsou i duchovními otci Antaresů.

Michal: Vzhledem k tomu, že jsem fakultu dokončil teprve přede dvěma lety, jsem se částečně podílel až na dokončování prvního Antaresu. K historii vývoje syntezátorů u nás měl mnohem víc co říci Mirek.

Mirek: Ve VÚRT pracuji 10 let. Zpočátku jsme vyvíjeli syntezátory ještě s elektronkami.

Ten úplně první byl velikosti zvící kredence asi 2 x 2 x 1 metr. Nato jsme s použitím tranzistorové techniky vyvinuli „Číslizvuk“, který vedle klávesnice měl 113 zdířek a odpovídající počet různobarevných kablíků s banánky, jejichž propojováním se vyhledával žádaný zvuk. To byla ještě tak zvaná klasická syntéza elektronické hudby. Čtyři prototypy, které jsme vyvinuli, stále slouží svému účelu. Jeden zůstal u nás, po jednom mají v televizi, na AMU a v Plzeňském rozhlasovém studiu.

Michal: Já občas podléhám šílenému chtíči vzít si „Číslizvuk“ na koncert – nejčastěji bývá v Parnasu. Jenže představte si muzikanta, který před každou skladbou zápasí se změtí drátů. Pro pódiové hraní „Číslizvuk“ skutečně není. Na něm se může vyřádit jen studiový hráč, který má víc času si sním pohrát.

Mirek: Jistý zvrat do našeho vývoje syntezátorů přinesl úkol oborového podniku ČHN, jenž nám zadával vyvinout jednoduchý komerční syntezátor, se kterým by se dalo normálně vystupovat při pódiové hře. Pokřtěn byl už před svým zrozením jménem Antares. My jsme si ho mezi sebou pojmenovali nepříliš obchodně „mrzáček“. Hlavní komerční požadavek zněl: jeho maloobchodní cena, při eventuálním zavedení do výroby, nesmí být vyšší než 5000,- Kč a sestaven smí být pouze z komerčních prvků a součástek domácí produkce. Lhůta vývoje Antaresu byla stanovena na 1 rok. Spolu s kolegou ing. Jaromírem Vítkem jsme ho začali vymýšlet na jaře 1978 a skutečně byl za rok hotov a předán k přezkoušení Elektrotechnickému zkušebnímu ústavu z hlediska bezpečnosti jeho provozu, tedy aby od „mrzáčka“ nikdo nedostal ránu. Síťový přívod je totiž jen dvoupramenný, bez „nuláku“.

Kdo vytvořil Antaresu ošacení?

Mirek: Já. Michal v roli muzikanta-poradce rozvrhl nejvhodnější rozmístění ovládacích prvků.

Skříňka se zdá být účelová, leč současné úrovni designu hodně vzdálená. Nebylo by lépe dotvářet prototyp za účasti výtvarníka, zvláště jde-li o vývoj komerčního výrobku?

Mirek: Na skříňku bohužel moc času z celkové lhůty nezbylo, asi jen měsíc. Tak jak jsem ji narychlo vymyslel, musela být i rychle vyrobena podle nákresů, které jsem poslal do Krnova. Od odeslání nákresů mě tenkrát už za 10 dní /!/ volali v podniku do vrátnice, kde na mě čekala paní, která nám z Krnova přivezla skříňku hotovou. Klávesnice se vyrábí v Hořovicích. Je to táž, která se v podniku Harmonika Hořovice montuje do varhan Fénix. Plošný spoj Antaresu 1 je osazen dvěma integrovanými obvody a 12 ti tranzistory z běžné produkce Tesly.

Dá se první Antares přirovnat tím, co „umí“, k obdobnému typu zahraničních výrobků?

Mirek: Vzhledem k požadavkům na nízkou prodejní cenu je tento syntezátor skutečně velmi jednoduchý a umí toho o něco méně než kupříkladu Micromoog.

Michal: Antares 2 oproti svému prvnímu jmenovci znamená velký kvalitativní skok. Je velmi dobře srovnatelný s Minimoogem a v některých parametrech – především koncepčních – ho dokonce předčí.

Nato nám oba pustí nahrávku s Antaresem 2 a je třeba poctivě přiznat, že nás zvukově i svými schopnostmi velice příjemně překvapil.

Michal: Antares 2 si poslechlo už několik lidí, kteří z hlediska své profese přicházejí se syntezátory do styku – například Jaromír Klempíř, Martin Kratochvíl, odborníci z televize – a všichni byli jeho výkonem stejně překvapeni. Z překvapení nevycházejí ani tehdy, když se jim oznámí jeho předběžná maloobchodní cena: 15000,- Kč. Pro srovnání Micromoog stojí kolem 600 $ a Minimoog asi 1400 $. Jen nás trochu mrzí, že zatím není jasno, zda se Antaresy budou vyrábět či ne. Martin Kratochvíl nám ze žertu řekl, ať je děláme ve vlastní režii, že:

„Za rok bude lyžovačka v alpách a tlustý cigára“. Na to, jestli se s výrobou bude něco dělat, byste se museli zeptat přímo objednavatele výzkumu, tedy ČHN.

Určitě se zeptáme.

xxx

Zároveň s posledními slovy Michala jsme vytáčeli číslo telefonu Martina Kratochvíla.

Měli jsme štěstí, byl doma.

Ahoj Martině. Právě besedujeme s tvůrci syntezátorů Antares, kteří tvrdí, že jsi jejich obdivovatelem.

… Michal s Mirkem mi připadají být velice šikovní, vědí, co se děje ve světě, dovedou eklekticky vybrat to dobré ze všech stran. Antares 2 je skutečně velmi dobrý. Kdybych neměl žádný syntezátor, tak bych si ho okamžitě kopil: Jeho cena se mi zdá šíleně nízká. Myslím, že by se mělo využít možností, které se tu nabízejí, už z hlediska toho, že by se Antaresy dal zásobit nejen trh zemí RVHP, kde by šly 100%ně „na dračku“. Jedu teď na seminář o elektronických hudebních nástrojích do Kraslic, tak tam o tomhle také budu referovat.

K čemu bys přirovnal Antares 2 po technické stránce?

Řekl bych, že je přinejmenším tak dobrý jako ARP 2600, spíš ještě o něco lepší. Má ten hezký teplý „dřevěný“ Moogův filtr a několik jiných věcí, které ARP nemá.

Kolik stojí ARP venku?

Kolem 2500 $.

A srovnání s Minimoogem?

Tak to Antares 2 je určitě lepší.

Takže tě v Hradci Králové mohou propagačně vyfotit při hře na něj?

/smích/ Když zahájí výrobu, takže beze všeho!

xxx

Jak jste při vývoji syntezátoru postupovali?

Mirek: Čerpali jsme odkud se dalo – z literatury, schémat, okoukáváním hotových výrobků … To vše jsme pak kombinovali a přidávali k tomu i něco ze svých hlav. Princip funkce syntezátoru se nový vymyslet nedá. Ten je u všech výrobků stejný. Prakticky všechny firmy používají napěťoví řízení a filtr pana Mooga. Odlišnosti jsou v různých „příkrasách“ obměnách základních obvodů, které se projevují odlišnými zvukovými charakteristikami různých nástrojů.

A jak vypadá sama praxe vývojového procesu?

Mirek: Po vykoumání obvodů je realizujeme do tvarů, zvaných „fuš“, neboli „vrabčí hnízdo“, jímž se ověřuje opodstatněnost jejich existence a vychytávají se jim mouchy. Máloco ale funguje napoprvé, a když ano, tak většinou špatně. Každý obvod se musí „uchodit“, tedy „donutit“ k požadované činnosti. Pak se na něj namaluje „tirák“ /plošný spoj/ s vyznačením rozložení součástek, nakreslí se celkové schéma a rozpiska. Podle těchto údajů dá všechno dohromady dílna, ze které nám přicházejí osazené „tiráky. Nad nimi se zase trápíme a provádíme eventuální změny, které vedou k obnovení celého procesu. Opakovat se to takhle může i vícekrát k velkému nadšení všech zúčastněných, ale konec vždy všechno bolavé napraví. Zároveň s elektrickou částí musíme vymýšlet i mechanickou.

Jaké bude osazení aktivními prvky Antaresu 2 ?

Mirek: přes 70 tranzistorů a 10 integrovaných obvodů na šesti plošných spojích.

Čím se Antares 2 liší od Minimoogu?

Mirek: Antares 2 má v sobě například vylepšení, spočívající v plynulé řiditelnosti šířky obdélníkových impulzů, kterou lze u Minimoogů měnit jen skokově. Tento „obdélník“ lze dál řídit ještě generátorem obálky a dá se s ním „vibrovat“ a provádět různá kouzla. Antares 2 má navíc vzorkovaný obvod, což je nahodilé vytváření tónů s pravidelným trváním. Náhodně se může měnit i barva zvuku. Výhodou je i možnost spojení Antaresu 2 s digitálním sequencerem firmy Oberheim a to znamená, že lze využít paměťového záznamu hudebního motivu pro jeho vícenásobné opakování. Antares 2 lze s pomocí jednoduchých přídavných prvků napojit i na jiné syntezátory.

Michal: Já jsem vymyslel i některé drobnosti v ovládání tónů, které jsem zatím nikde neviděl. Například glissando u západních výrobků může být buď vypnuto, nebo zapnuto. My našemu syntezátoru dali tlačítko, kterým lze uvolnit glissando i jen mžikově. Konečně obdobným vylepšením je zajištění možnosti trvání tónů i po puštění klávesy tak, že si sešlápnutím šlapky vybereš z řady tónů jen ty, které budeš chtít nechat znít.

Jaké bude řešení vnějšího vzhledu Antaresu 2 ?

Michal: Návrh ovládacího panelu jsem udělal až po konzultacích s Martinem Kratochvílem z toho důvodu, aby se vytvořilo co nejvhodnější pojmenování, označení a rozmístění všech 56 ovládacích prvků, aby hudebníci, mající již své syntezátorové zkušenosti, netrpěli u Antaresu pocitem ztráty orientace. Bedýnku budeme muset vymyslet asi zase sami.

Jakým směrem by se mohl ubírat váš případný další vývoj v oboru syntézy zvuku?

Mirek: Pokud bychom dostali takový úkol, tak by nebyl problém připravit pro výrobní závod prototyp digitálního sequenceru a nakonec by nebylo ani nijak zvlášť obtížné vyvinout syntezátor, který by byl na úrovni dnes špičkového Oberheima.

xxx

Ze závěru výzkumné zprávy o Antaresu 2. Syntezátor Antares 2 je postaven výhradně z československých součástek, svými parametry se však řadí na úroveň předních světových výrobků této kategorie a mohl by se tak stát výrazným přínosem pro tvorbu a interpretaci moderní hudby.

xxx

Zde řečené a uvedené by se mohlo a mělo stát slovem do pranice mezi potřebami a zájmy hudebníků i vývozců na jedné straně a organizačními schopnostmi spolu s nejen teoretickým pochopením světových vývojových trendů u našich výrobců na straně druhé.

Kromě toho se tu přímo nabízí možnost dokázat sobě i světu, že um a schopnosti vývoje československého elektronického spotřebního průmyslu jsou na vysoké úrovni, rozhodně vyšší, než jakou se prokazuje dnes.

Teď už tedy záleží na výrobním podniku, zda se Antaresy objeví ve výkladních skříních našich i zahraničních obvodů. Kdyby k tomu nemělo brzy dojít, pak by se na smutném konstatování z úvodu článku nic nezměnilo. A to by snad byla škoda. Takže – ať Antaresy 1 a 2 nezhynou a ať žije Antares 3 ? -elzet-

Pro Czechkeys dle původního článku upravil Zdeněk Hošek