Ensoniq MR-61

Ensoniq MR-61 (1996 - 1997)

Tento nástroj jsem si pořídil ze zvědavosti, je totiž poslední generací workstations své značky, nepočítám-li ZR-76, který je ale jen jeho rozšířenou verzí s novou tváří. Firmu Ensoniq koupila firma E-MU v rove 1997 a výrobní program Ensoniqu byl postupně zrušen.

První ze série MR byl rackový modul MR-Rack, který měl ale jinou strukturu než klávesové verze, chyběl zde sequencer a bicí automat. Další verzí byl MR-76, virtuálně identický s 61klávesovou verzí, ale umístěný ve větší krabici se 76 klávesami Fatar s kladívky. Již zmíněný ZR-76 byl rozšířen o některé zvukové karty (jež bylo možno do MR zakoupit), měl mírně změněný tvar ovládacích prvků a přibylo pár nových funkcí.

Ensoniq MR-61 upoutá neobvyklými tvary; zatímco např. TS-10 a ASR-10 si byly na povrch podobné, MR-61 nemá tvarově žádný ekvivalent. Už na čelním panelu nástroje je zmínka o tom, že se nejedná o syntezátor, ale o keyboard. Editační možnosti z panelu jsou značně zredukované a hlubší editaci je možno provést pouze přes příslušný software. Také se zde dozvíte, že Ensoniq umí 64hlasou polyfonii a že odpovídá GM standardu

Zvrchu se na nástroji kupí přehršle tlačítek a taky displej, sice dvouřádkový, ale obrovitý, ještě větší, než má KT-88. Další pro Ensoniq neobvyklou věcí je ovládání pomocí tří velikých datových koleček. Tady bych si dovolil poznamenat, že výrobce měl smysl pro humor: Pokud kolečka sundáte, je pod každým z nich smajlík. Disketová jednotka konečně uznává obvyklý DOS standard, trochu pozdě, ale přeci. Dále jsou tu obvyklá kolečka ohýbání tónu a modulace, potenciometr hlasitosti a panoramatu (!) a to je tak asi vše podstatné.

Klaviaturu Ensoniqu MR-61 nemohu posoudit, v mém kusu je zabudován kompletní masterkeyboard Fatar SL 161 Plus. Jeho klávesy jsou vyvážené a hraje se na ně moc hezky.

Ze zadu jsou obvyklé konektory pro sluchátka, výstupy (2 hlavní a 2 AUX), CV pedál, 2 X Foot Switch a MIDI trio. Skříň je kovová s plastovými bočnicemi.

Ensoniq MR-61/76 byl vybaven novou sample ROM o velikosti 14 MB. Oproti nástrojům řady TS i KT se vzorky liší, ale ne všechny. Bohužel, nemám možnost připojit nástroj k editoru (nefunguje MIDI OUT), takže mohu posuzovat jen kompletní zvuky a to, co lze editovat z panelu. Tak tedy: Nová jsou akustická i el. piana, poměrně slušná a drobnými úpravami je možno získat opravdu dobré zvuky. Piána zní skvěle v multitimbrálu, stejně jako všechny ostatní zvuky. Níže přikládám skladbu, kde hraje MR-61 akustické piáno (přes 88 klapkovou klaviaturu KT-88). Podobně jako piána, varhany nezní zle a opět i zde lze díky editaci docílit velmi slušných výsledků. Proti starším modelům se zlepšily dechy, přibylo bicích, změnily se syntetické plochy i leady, vokály atd. Všechno až na výjimky zní celkem dobře i dnes, po 14. letech. Zvláštní pozornost bych věnoval smyčcovým sborům, na kterých se patrně podepsala vyšší vzorkovací frekvence a to velmi pozitivně. Mně se líbí moc. Asi nejpovedenější na MR-61 je efektová jednotka. Obsahuje tři sekce: Systémový reverb, systémový chorus a vložený efekt, který umí i tři algoritmy najednou a jeho nastavení se ukládá do nastavení zvuku. Jsou zde zastoupeny všechny důležité efekty od nejrůznějších reverbů přes chorusy, flangery, delaye, phasery až po simulaci kytarových aparátů, Leslie, simulaci formantových filtrů, nebo třeba rezonančního VCF. Efekty jsou plně editovatelné z panelu a hodně pomohou zvukům k oživení.

Tady jsem nakousl programovatelnost nástroje. Bez editoru není nabídka parametrů nijak oslnivá: Nastavit můžete hlasitost, expression, polaritu hlasitosti, panoramu, citlivost Pitch Bend kolečka, oktávu, posun o tón a jemné doladění v centech, způsob ladění, glissando, zpoždění, ADR obálky pro hlasitost a filtr, Cut-off frekvenci filtru, citlivost obálek na dynamiku (obou najednou), hloubku, frekvenci a zpoždění LFO, oblast zvuku na klaviatuře a v dynamice, nějaké ty MIDI ovladače a to je vše. Žádné modulační matice, žádná volba vlny LFO a bohužel ani volba multisamplu z ROM.

Zajímavé ale je, že MR umí vrstvit až 16 zvuků na sebe a používat je jako jeden zvuk (tedy ne MIX). V praxi to vypadá tak, že upravíte zvuk, navrstvíte na něj další, upravíte i ten a uložíte zase jako zvuk. Potom na něj navrstvíte další a zase uložíte jako zvuk a tak dále. Tímto způsobem je možno vytvořit zajímavě znějící plochy, varhany, rozladěná piána a mnoho dalšího. Nevýhoda je, že po uložení se už nelze dostat do editace jednotlivých vrstev. Do nástroje lze uložit tolik zvuků, kolik snese jeho FLASH RAM - ano, inovativní Ensoniq použil místo obvyklé baterií zálohované RAMky paměť typu Flash. Je extrémně pomalá a nástroj vždy ukládá celou banku, takže po dobře vykonané práci je dost času třeba na cigaretu.

Druhou možností je uložit mix jako performanci (MR umí ale jen dva zvuky současně buď jako split, nebo jako layer).

Z výše uvedeného je patrné, že bez editoru je celkem k ničemu, že v ROM nástroje je druhá generace Tranwaves, se kterými se jindy dá užít spousta legrace. Škoda.

Další zajímavou funkcí je bicí automat, nabízející velké množství patternů, přičemž každý má 8 variací a 8 výplní. U patternů je možné měnit bicí sadu, ale samotný rytmus se musí opět editovat v počítači.

Sekvencer je šestnáctistopý s mnoha pokročilými funkcemi. Umí číst a zapisovat SMF soubory, když je to potřeba. Já ho nepoužívám, v dnešní době jsem už i já pochopil přednost sekvenceru v PC.

Zajímavou funkcí je Idea Pad, tedy jakýsi špicl, který neustále nahrává to, co preludujete na klaviatuře a pokud by vás napadla okamžitá geniální myšlenka, je možno tuto opět přehrát, nebo dále zpracovat v sekvenceru.

Jak jsem již uvedl, firma Ensoniq modely MR a ZR uzavřela svoje působení na poli výrobce syntezátorových pracovních stanic. Poslední model Ensoniqu byl Transwave synthesizer Fizmo a nakonec Ensoniq Halo - ryzí E-MU pod značkou Ensoniqu, který ale obsahoval všechny zvuky ze ZR-76.

Nástroje řady MR/ZR byly určeny k živému hraní a kompozici, zvukový chemik se na nich příliš nevyřádí. Já osobně považuji za velikou chybu, že není možná plná editace zvuků z panelu, nástroj přes editor nabízí poměrně zajímavé možnosti a ty takto zůstávají nevyužity.

V této nahrávce hraje MR-61 zvuk klavíru: