Böhm Keybits 7

Böhm Keybits 7 (1995 - ?)

Občas se stane, že mi náhoda přihraje do ruky něco, co jsem neplánoval, nic od toho neočekával a v případě tohoto nástroje ani prakticky neznal. O to větší překvapení pak bývá, když se z toho "něčeho" vyklube zajímavý nástroj. Keyboard (ačkoliv toto označení není přesné, jde o arranger workstation s mnoha "extra") Böhm Keybits jsem kdysi viděl na E-Bay, ale pamatuji si jenom řady LED diodek na dotykových sliderech a vím, že jsem se dost divil výsledné ceně v aukci.

Když se objevil na Aukru model Keybits 7 a zvědavost mi nedala abych si nepřihodil. Vzhledem k malému zájmu kupujících jsem aukci vyhrál a pustil se do studia historie, principu a vůbec všeho, co s firmou Böhm i nástrojem samotným souvisí, stejně jako do zkoumání vlastností nástroje. Vzhledem k tomu, že tato značka není u nás prakticky známá a ani ve světě nepatří nástroje Böhm k mainstreamu (důvody vyplynou z dalšího textu), rozhodl jsem se nástroj představit pokud možno detailně.

Trocha historie:

Firmu Dr. Böhm založil roku 1956 Dr. Reiner Böhm v německém Mindenu. Společnost sídlící na adrese lékárny jeho rodičů tou dobou tvořil pouze majitel sám. Firma se zabývala výrobou stavebnic elektronických varhan; stránky Böhmworld dokonce uvádí, že model NT byly první tranzistorové varhany na světě. Nástroje byly dodávány ve formě sad dílů a zákazník si mohl zvolit, co budou jeho konkrétní varhany obsahovat a jak budou vypadat. To platí prakticky dodnes, ačkoliv nástroje se dnes dodávají pouze kompletní.

Na začátku sedmdesátých let už firma zaměstnávala přes 100 zaměstnanců a sídlila ve své budově. Kromě varhan firma nabízela i doprovodné jednotky Böhmat a mnoho příslušenství jako zesilovače, reprosoustavy a dokonce jsem někde viděl i fotografii monofonního analogového syntezátoru značky Böhm.

V roce 1982 majitel firmu prodal díky čemuž se název výrobků zkrátil na Böhm (původně Dr. Böhm). Roku 1985 vyhořely výrobní závody firmy. Ta se dostává roku 1990 do konkurzu a je prakticky znovu založena roku 1991 pod názvem Böhm Electronic GmbH, MusuCreativ. Roku 2002 se firma dostává opět do konkurzu a po odkoupení novými majiteli je přejmenována na Böhm music international AG a stěhuje se do Bad Oeynhausen. Roku 2006 se společnost opět dostává do konkursu a téhož roku je založena společnost Keyswerk vyrábějící nástroje značky Böhm.

Určitě se sluší poznamenat, že hlavním konkurentem na trhu je firma Wersi s podobným výrobním programem. Co jsem měl možnost vypozorovat na diskusním fóru uživatelů značky Böhm, název Wersi se tam objevuje zřídka, šeptem a většinou ve formě W**** :o).

Nástroj Böhm Keybits jako takový:

Podle dostupných údajů jsem zjistil, že model Keybits byl uveden na trh roku 1995 ve třech základních verzích a to Keybits 5 s pětioktávovou klaviaturou, Keybits 7 s šesti a půl oktávami kláves (popsán zde) a model 7P rovněž s šesti a půl oktávami ale s kladívkovou mechanikou. Tu je možno zabudovat i do modelu Keybits 7. Nástroj byl dodáván buď kompletní, nebo jako stavebnice a ceny byly ohromné: Pohybovaly se od 7000,- do 9000, DM za základní model se 40hlasou polyfonií, základní sadou doprovodů, celou řadou vstupů a výstupů (například 4 MIDI rozhraní), 32stopým sekvencerem atd., jak bude popsáno níže. K nástroji bylo možno dokoupit celou řadu rozšíření, počínaje druhým zvukovým modulem pro rozšíření polyfonie na dvounásobek, dalšími moduly s novými zvuky, přes harddisk, flash paměť, paměti pro rozšíření RAM, ozvučení, vylepšený interní mixážní pult, až po pedálové klaviatury a mnoho dalších doplňků.

K výše uvedeným modelům časem přibyla verze s 88 klávesami s kladívkovou mechanikou (Keybits 8) a dvoumanuál Doublefun. Celá platforma tohoto nástroje přežívá dodnes v podobě zdokonaleného modelu Silverbird a jeho odvozenin, výrobce dodnes nabízí mnoho rozšíření a modulů i pro starší modely Keybits, například čtečku paměťových karet jako alternativu k harddisku.

Vyobrazený nástroj obsahuje základní zvukovou sadu se 40 hlasy a celou škálu rozšíření (Megafun, 1000 Presets, Mega FLASH 8 MB, V6 Upgrade), je ozvučen (verze Soundmaster), má harddisk a SCSI rozhraní, trackball. Nástroj nebyl dlouhou dobu používán a v důsledku vybití záložních baterií "zapomněl" většinu nastavení, takže bylo nutno u firmy Keyswerk objednat instalační diskety pro rozšíření. Firma je dodala v krátkém čase (komunikace výborná, podpora zákazníka rovněž).

První pohled je ohromující, nástroj je ještě mohutnější než 88klávesový Ensoniq KT-88 a do originálního kufru, který byl k nástroji, by se vešla mrtvola středně vzrostlého zápasníka sumo. Přednímu panelu vévodí na svou dobu ohromný displej s rozlišením 320 x 240 pixelů (stále dobře čitelný, i když na fotkách to tak nevypadá), 14 touch-sliderů, tedy dotykových potenciometrů a také spousta tlačítek (prý jich je 180, já to radši nepočítal). Dále tři modulační kolečka, trackball, vestavěné reproduktory a pochopitelně klaviatura se 76 polovyváženými klávesami a aftertouchem.

Zezadu je k nalezení nepřeberná řada vstupů a výstupů: Zleva je to SCSI rozhraní, 4 x MIDI OUT, 4 x MIDI IN, 2 x MIDI THRU, SCART, volitelné RS 232 (na mém kusu není), dva vstupy pro foot-switche (ale jacky jsou stereofonní a switche mohou být až čtyři, libovolně programovatelné), dva vstupy pro plynulé pedály (bůhvíproč jsou to pětikolíky), vstup pro mikrofon s regulátorem citlivosti, stereofonní vstup pro další nástroj, modul, nebo cokoliv dalšího, čtyři individuální výstupy pro bicí nástroje (volně programovatelné), dva vstupy pro další efekty, dva individuální výstupy pro zvuky, dva hlavní výstupy (L + R), výstupy pro reproduktory a pochopitelně klasický eurokonektor pro napájení se síťovým vypínačem.

Výše uvedené naznačuje, že Keybits je výkonný MIDI ovladač a skutečně, díky možnosti nastavení prakticky jakéhokoliv parametru pro každý z 16 partů, které lze ovládat z klaviatury, je tomu tak. Nastavení těchto hodnot se nazývá Preset a zahrnuje možnosti seřízení poměrů hlasitostí, panoramy, reakce na dynamiku a aftertouch, mixáž výstupů do efektů a individuálních výstupů, ladění, transpozici, kontrolery a ještě mnoho dalších nastavení. Některé stopy v presetu je možno ovládat z panelu nástroje pomocí příslušných touch-sliderů, u ostatních je potřeba otevřít menu editace presetu jedním z osmi tlačítek v řadě "Selector". Nástroj pracuje vždy v režimu "Preset" (obvykle zvaném Performance), kterých lze do nástroje uložit až 2000 podle konfigurace paměti.

Zvukové vlastnosti, jak jsem alespoň doposud poznal, jsou dány jednak 40hlasou polyfonií, jednak kvalitou vzorků v nástroji. Tyto jsou nasamplovány při frekvenci 32 kHz (zvuky v rozšířeních možná při vyšší) a mělo by jich v nástroji být 20 MB. Kvalita vzorků je částečně poplatná době vzniku, avšak většina zvuků je i dnes docela dobře použitelná pro běžné hraní i studiovou práci. V nástroji lze nalézt poměrně slušná akustická i elektrická piána, smyčce, kytary, basy, dechy, saxofony, flétny, bicí atd. stejně jako v kterémkoliv slušném nástroji. Některé z těchto zvuků překvapí dynamičností i čistotou. Síla nástroje ale spočívá v něčem jiném; stvořili jej totiž odborníci na varhany. Kromě již připravených zvuků Hammondek a jiných elektrických varhan zde nalezneme všech devět stop používaných u většiny elektromechanických nástrojů včetně lomených oktáv a charakteristických ruchů, dále všechny používané stopáže perkusí a pochopitelně i příslušné efekty, o nichž bude řeč později. To ale není všechno, v nástroji nalezneme stejně bohatý výběr zvuků kostelních varhan a hlavně spoustu předpřipravených registrů a mixtur k vytvoření vlastních Presetů. Za zvláštní zmínku stojí pěkné vokální sbory. Některé zvuky reagují na dynamiku hry změnou samplu (všiml jsem si až tří vrstev).

Coby syntezátor nástroj zrovna neoslní, možnosti úpravy zvuku jsou omezeny na nastavení obálky hlasitosti, vibráta, přiřazení druhého zvuku a jeho odladění, snad jediná zajímavá funkce je nastavení posunu multisamplu (má vliv na ostrost zvuku) a možnost nastavení startovní pozice vzorku (sample offset). Tady narážím na jednu zvláštnost: Böhm Keybits nemá filtry! Je fakt, že při sešlápnutí pedálu Soft zvuk potemní, ale zatím netuším, čím je toho docíleno. Nic to ale nemění na absenci filtrů, bez nichž jsem si doposud nedovedl fungování takovéhoto systému představit. Z toho samozřejmě plyne fakt, že nástroji není umožněno vyrábět dlouhé filtrované zvuky zvané Sweep, jedovaté basové linky (jen to, co je nasamplováno), stejně jako obohacovat zvuky o harmonické pomocí rezonance. No co, na to máme jiný mašiny...

V multitimbrálu zní nástroj překvapivě čistě a bohatě. Na závěr zmínky o zvucích bych uvedl, že v nástroji je celá řada veselých zvuků, ať už zvuk nalévání piva, jódlování, aplaus, smích, nebo třeba dětský pláč, který následuje po sérii orgasmických vzdechů velmi vzrušené ženy.

Efektová jednotka (respektive její základní verze) nabízí možnost použití dvou efektů najednou, zpravidla jde o reverb, echo a chorus, flanger či Leslie simulaci. V mém nástroji je navíc nainstalována druhá efektová jednotka umožňující přiřazení dalšího efektu.

Doprovodná jednotka je osmistopá (bicí, basa a dvakrát tři rytmické stopy), hlasitost stop je nastavitelná přímo z panelu nástroje pomocí touch-slideru (basa a bicí mají svůj, statní jsou ovládány po dvojicích), nebo zcela vypnout tlačítkem. Stejně tak lze vypínat i jednotlivé perkuse v bicí sadě. Každý styl má 4 variace, předehru, dohru, čtyři přechody (Fill-In) a bubnové sólo, nástroj umí fade in/out a ritardando. Doprovody jsou samosebou plně programovatelné. Některé zní strnule, některé jsou velmi líbivé, jak tomu obvykle bývá.

Spolu s doprovodnou jednotkou je možno použít i zvuky v dolní polovině klaviatury (Lower sounds).

Sekvencer nástroje je 32 stopý a podle manuálu se s ním asi nebude pracovat špatně, nabízí zobrazení všech stop najednou, nebo každé zvlášť v makroeditu a umožňuje záznam až 120000 událostí. Díky možnosti ovládání nástroje trackballem se s ním nebude dělat o moc hůře než se sekvencerem v počítači. Sekvencer umí rovněž přehrávat standardní MIDI soubory včetně textů, které lze také sledovat na monitoru připojeném přes vestavěné SCART rozhraní.

Z dalších funkcí nástroje uvedu možnost připojení mikrofonu a dalšího zdroje zvuků, jejich signál může být prohnán efekty nástroje. Nástroj umožňuje i psaní a editaci textu na vestavěné QWERTZ klávesnici.

Ovládání nástroje:

Jak bylo již uvedeno, operační systém nástroje je velice komplexní a složitý a sžít se s ním vyžaduje nějaký čas. Díky použití jakostních komponentů je dotek s nástrojem příjemný a práce s ním těší. Tvůrci nástroje mají jistě i smysl pro humor (viz, nebo lépe slyš různé pazvuky), při nahození nástroje se na displeji objevila krajina přes kterou proletěl pták, jehož hlava je i na jménu nástroje a také zdobila většinu stránek v původním OS. Po instalaci nového OS animace zmizela a nahradil ji nápis Böhm - High Class Instruments, aby snad někdo nezůstal na pochybách s čím má tu čest. V menu pak ptačí hlavu nahradily hodiny.

Spolehlivost, design, servis, cena

Nástroj, který vlastním, je zřejmě vyroben kolem přelomu tisíciletí, nejpozději roku 2002. Původní majitel s ním jezdil po vystoupeních v Německu a zřejmě jich bylo dost. Po vyčištění nástroj vypadá jako nový, tedy až na pár oděrek. Upadla pružinka v kolečku pro ohýbání tónu a trackball funguje jen v jedné ose. Jak jsem již uvedl, nástroj "ztratil paměť", takže bylo nutno provést instalaci doplňků. Protože se situace opakovala, vyměnil jsem mrtvé NiCd články (v nástroji jsou dva) za nové NiMH, od té doby nejsou s pamětí problémy. Po krátkém čase začal nástroj vydávat zvuk podobný zvuku, kdy zapnete zatížený zesilovač bez zpožďovacího obvodu. Po takovémto lupnutí přestal obvykle hrát, ale displej a kontrolky svítily. Problém jsem po kratším martyriu odhalil v porouchaném stabilizátoru napětí 78L12 na desce napájení koncového stupně a některých dalších modulů (napájení je oddělené od napájení systému). Řešení zabralo jeden večer na výměnu vadného IO a asi 4,- kč za stabilizátor samotný.

Design je vždy otázkou vkusu a mně se Keybits 7 líbí. Firma Keyswerk dodnes nabízí servis a doplňky pro tento nástroj.

Cena nového nástroje i doplňků je astronomická v porovnání s cenami obvyklými u velkých výrobců. Ale jak uvedl časopis Tastenwelt v roce uvedení tohoto nástroje na trh: Jedná se o Mercedes S - Klasse mezi keyboardy.

Závěrem:

Není to nástroj pro každého (a teď nemyslím jeho pořizovací cenu), syntezátorového mága by neuspokojil. Jako arranger keyboard poslouží stejně dobře cokoliv za zlomek ceny. I simulace Hammondek a kostelních varhan lze pořídit levněji. Tento nástroj však dovede splnit všechna tato přání a navíc má jakýsi svůj osobitý půvab, lze-li takto mluvit o digitálním nástroji. Na každý pád se jedná o nástroj málo vídaný a myslím, že se umně zdrží. Navíc dostávám choutky jej vytáhnout před lidi s kapelu, jak se prosadí...

Hlavní obrazovka původního operačního systému:

Hlavní obrazovka nového operačního systému:

Textový editor:

Obrazovka výběru stylů:

Obrazovka nastavení parametrů v Preset Editoru (str. 1)

Mixážní pult:

Zdroje:

Böhmworld - stránky nadšence pro značku

Keyswerk - nynější vlastník značky a výrobce nástrojů Böhm

Tastenwelt - německý časopis pro klávesisty

Původní dokumentace k nástroji

Postskriptum:

Máte někdo s tímto nástrojem zkušenosti? Vlastníte někdo tento, nebo příbuzný model? Prosím, ozvěte se mi. (zatím se mi ozval jeden majitel téhož modelu)

Detailní fotografie: