Roland PC200 MKII

Roland PC200 MkII Midi Keyboard Controller

l.)Teoretická úvaha:

Tento článek se trochu vymyká problematice klasických klávesových nástrojů publikovaných na tomto serveru a to v tom ohledu, že dále popisovaná klávesnice neobsahuje obvody jako klasický syntetizér nebo varhany a pro hraní je proto nutné propojení se stolním počítačem, vybaveném lepší interní nebo externí zvukovou kartou nebo připojením k noteboku s externí zvukovou kartou.Možná ani nelze tuto klávesnici nazývat nástrojem, ale pouze termínem jako řídící klávesnice, midi klávesnice či midi controller. Výhodou tohoto řešení, tj. propojení s počítačem ale je, že lze získat zvuky téměř libovolných nástrojů a cena PC dnes již není až tak závratná a tak lze i preferovat tento způsob hraní či tvorby hudby oproti klasickým nástrojům. Lze zapojit i více manuálů a přehrávat tak např. samply kostelních varhan, smyčcových nástrojů, pian, kytar, bicích nástrojů atd. Výstup ze zvukové karty lze pak připojit na libovolný výkonový zesilovač s reprodukčními soustavami. Bohužel toto řešení přináší i komplikace a to např. při volbě rejstříků nebo parametrů počítačovou myší, což lze ale zase řešit pomocí midi kontrollerů umístěných buď přímo na klávesnici nebo externími ovladači. Co se týče vlastní klávesnice tak tu jsem zakoupil již téměř před l5-ti lety, kdy jsem začal experimentovat se zvuky generovanými počítači. Problematika je bohužel značně rozsáhlá, což se týká připojení, nastavení programů a dalších informací, které nelze bohužel v krátkosti prezentovat. Berte proto tento článek jako stručný popis problematiky od amatéra zajímající se o tuto oblast. Během těch několika let od zakoupení klávesnice vývoj v této oblasti značně pokročil ať na poli hardware počítačů nebo ve vývoji software tj. vlastních programů. Dnes je těchto programů nepřeberné množství ve formě tzv. virtuálních nástrojů (vsti) nebo samplů v různých formátech a je jen na každém, které oblasti se bude věnovat. Představu lze získat prozkoumáním internetu, časopisů nebo literatury zabývajících se touto problematikou, u nás např. Muzikus, v cizině Computer Music, Keyboards,Keys a mnoho dalších. Standart Midi naštěstí inovaci nepodlehl a tak klávesnici lze používat stále bez zvláštních úprav. Sám jsem začínal na počítači s procesorem 200 MHz a zvukovou kartou Soundblaster AWE 64. Tato karta měla ale bohužel malou vlastní paměť pro zvukové banky a tak jsem tehdy musel dokoupit za nemalé peníze speciální paměťový modul, který rozšířil paměť karty na tuším neuvěřitelných 8 MB. Dnes je situace trochu jiná a zvukové banky jsou ukládány přímo na harddisk, odkud jsou pak natahovány do příslušných programů. Následně jsem zvyšoval výkony počítačů a měnil zvukové karty. Dlouho jsem používal např. Soundblaster live. Při výběru zvukové karty je dále důležité, aby karta pracovala s ovladači ASIO což umožní nízkou latenci tj. min. odezvu zvuku při stlačení klávesy. Důležité je to v případě přehrávání vst instrumentů přes sequencery typu Cubase, Calewalk, Nuendo apod. Mnoho programů je dnes ale v provedení RTAS, což umožňuje přímý přístup a latence není až tak důležitá. Tyto programy se snažím preferovat i já, ale to platí v případě pouhého hraní na klávesnici. Jelikož jsem začal používat dostupné zvukové karty Soundblaster, využíval jsem zvukové banky typu SBK a SF2, které karta AWE umí přes program Viena Sountfont přehrávat a editovat. Bohužel ovládání není příliš komfortní. Několik těchto bank se tehdy vešlo na klasickou disketu. Bohužel přístup na internet byl ale tak žalostně pomalý, že i několik stovek kB se stahovalo hodně dlouho. Dále jsem používal např. samply z Akai CD a mnoho jiných. Nejrůznější samply je dnes možné volně stáhnout z internetu. Kvalitní samply lze též běžně zakoupit. Doba ale pokročila a dostali jsme se až do dnešní podoby programů náročných na velikost operační paměti počítače a rozsáhlých objemů zvukových bank vyžadujících možnost zápisu velkého objemu dat na harddisk a to od desítek do stovek MB až GB. Původně byla tato klávesnice připojená do zvukové karty přes game port přímo na kartě. Dnes mám připojené tyto klávesy s dalšími přímo do USB portu pomocí midi převodníku (viz foto), který je běžně dostupný tj. převod z 5-ti kolíku DIN v klávesách na USB. Dnešní modely kláves obsahují ale již porty USB a tak stačí pouhé propojení kabelem USB-USB. Dnes používám procesor Core Duo na 2,5 GHz a několik HDD. Zkoušel jsem i externí zvukovou, která se jeví jako velmi vhodná zejména při spojení s notebookem, což umožňuje snadné přenášení. Interních zvukových karet je též nepřeberné množství a specializovaní prodejci jistě poradí s výběrem. Co se týká vlastních programů tak každý si dnes může vybrat. Zajímavé jsou aplikace od firmy Native Instruments např. simulace Hammond varhan B4, simulace Yamahy DX a to FM8 a dalších, nebo simulace analogových smyčcových nástrojů Gforce virtual string machine, aplikace firmy Arturia a to simulace nástrojů Minimoog ARP2600,Yamaha CS80, Prophet atd. Dobré jsou i aplikace nástrojů Korg a to M1, MS20, Polysix či Wavestation, používám též vsti kostelních varhan nebo melotronu a mnoho dalších. Alternativou k těmto programům a dnešním trendem je přímé přehrávání zvukových samplů skutečných nástrojů v samplerech např. typu Kontakt a dalších, kdy lze při hraní dosáhnout reálných a to původních zvuků. Nástroje je možné též i jednoduše efektovat opět virtuálně a docilovat různých dozvuků, chorusů apod.

2.) Vlastní nástroj:

Klávesnice o rozsahu 4 oktáv je uložena v plastovém pouzdru složeném ze dvou částí. Pro přenášení je poměrně lehká. Klávesnice je rychlostní dynamická což lze uplatnit např. při přehrávání klavírních samplů. Na panelu je dále pouze tlačítko přepínání oktáv a midi parametrů, modulační páčka, LED diody a tahový potenciometr pro nastavení parametrů controllerů. Tyto jsou bohužel složitě ovládány tak, že se pro nastavení využívají jednotlivé klávesy do jejichž režimu je nutné se přepnout a pak se vrátit. Při hře je to bohužel velmi nepohodlné, což ovšem tehdy vyvážila nízká cena klávesnice. V případě controllerů se jedná např.o After Touch,Velocity, Reverb, Chorus,Volume a další. Lépe vybavené modely mají již ovládací prvky umístěné samostatně na panelu. Na klávesnici se příjemně hraje, je přesná, nevyvážená, měkká a doposud nevykazuje žádné vady. Na zadní straně je umístěný vypínač napájení, konektor typu DIN pro výstup midi OUT, konektor pro připojení nožního pedálu-sustain a napájecí konektor. Součástí sestavy je i napájecí zdroj. Ke klávesám byly v té době dodány i alkalické baterie, které kupodivu nebyly doposud měněny. Propojení s PC se provede již zmiňovaným kabelem a po spuštění programu se v jeho parametrech nastaví komunikační hodnoty. Pak lze nastavit jednotlivé kontrollery, midi kanál a další parametry. Pro ovládání programů lze též použít počítačovou myš, i když je to trochu nepohodlné. Zatím jsem klávesnici nerozebíral, ale elektronika zřejmě obsahuje naprogramovaný procesor a vše včetně spínačů je umístěno na deskách s plošnými spoji. Pár foto lze nalézt na webu. Spínání je provedeno pomocí gumových meandrů na způsob spínačů v kalkulačkách. Konstrukce podobného převodníku byla uveřejněna např. v českém časopisu KTE 12/2002, další lze nalézt na internetu. Problém bude ale se získáním ovládacího programu.. Sám jsem kdysi stavěl modul převodníku midi-cv s procesorem PIC l6F84 pro připojení monofonního syntetizéru k této midi klávesnici. Jedná se o relativně jednoduchá a efektivní řešení, pokud ovšem máte k dispozici program pro procesor.

3.) Závěr:

Pokud bychom použily další klávesnici jako druhý manuál (používám např. na czechkeys uvedený Solton K160), lze na různých midi kanálech používat rozdílné programy a hrát tak např. na syntetizér a klavír současně. Samozřejmě se přitom zvyšují nároky na výkon počítače. Propojení je možné opět pomocí USB nebo konektory DIN. Ideální je pokud jedny klávesy mají konektory midi IN, THRU a OUT (Solton K160 obsahuje). Pak lze klávesnice zapojit sériově a signál z Roland PC 200 zavádět jako průchozí do PC. Dnes je těchto midi klávesnic na trhu nepřeberné množství v různých cenových relacích. Jako midi klávesnici lze využívat i levné nástroje např. od firem Yamaha nebo Casio. Další podrobné informace lze nalézt v dostupném manuálu na webu.

Pokud si tedy někdo pohrává s myšlenkou využití počítače pro hudební účely tj. buď na hraní nebo skládání hudby, tak neváhejte. Přinese to spoustu nových poznatků a zážitků, i když asi hodně časového zaneprázdnění, neboť instalace programů a nastavení není vždy jednoduché, možná roli budou hrát i finanční nároky, neboť některé programy nejsou až tak levné, i když na druhou stranu spousta jich je i ve free verzích. Odměnou vám pak budou zvuky nerozeznatelné od skutečných což např. při přehrávání samplů kostelních varhan mohu jen potvrdit. Předpokládám že pro mnohé "počítačové hudebníky" jsem zde nepředstavil nic objevného, chtěl jsem ale alespoň připomenout jednoduchou midi klávesnici, která již tak často k vidění není.

Technické údaje:

Napájení: 220 V - přes externí napájecí zdroj 9V-300 mA

Vnitřní zdroj: Alkalické baterie 6 ks l,5 V

Výstupy: konektor DIN pro MIDI OUT, konektor pro pedal sustain, napájecí konektor 9V

Klávesnice: Klasický rozměr kláves, dynamická