Roland TR77 - Rhythm77

Roland TR77 - Rhythm77 (1972)

Když se tak koukám na články, které jsem zveřejnil v poslední době, zjišťuji, že tu začaly dominovat nástroje vyrobené z plastu a rozhodl jsem se konečně popsat něco dřevěného (ačkoliv jde samozřejmě o dřevotřísku). Popsaný nástroj má jedno prvenství, neboť to byl první Roland vůbec. Podle údajů dostupných na internetu firmu založil Ikutaro Kakehashi v dubnu 1972 poté co opustil svoji firmu Ace a právě TR77 byl prvním výrobkem pod novou značkou, ačkoliv se jednalo o upravený model Rhythm Ace FR-8L. Podobné bicí moduly byly tou dobou na trhu žádané jako doplněk k elektronickým varhanám, což se zde odráží na nízké stavbě přístroje a přítomnosti stojánku na noty.

Konstrukce nástroje, jak napovídá úvod, je provedená z dřevotřísky, čelní panel je kovový, plastu bylo použito pouze na ovládací prvky. Kromě vzájemně se vybavujících (úžasný výraz!) tlačítek předvoleb rytmů je zde také 7 tahových potenciometrů (mixáž některých zvuků, tempo, časování fade out a celková hlasitost), sklopný síťový vypínač, přepínač zvláštní funkce, která zdvojnásobuje tempo, a chromovaný dotykový prvek na spouštění a vypínání chodu. Dále tlačítko Fade Out a metronomu. Úplně vpravo je otočný přepínač třetí sekce rytmů. Uvnitř jsem marně hledal integrované obvody, celá konstrukce je provedena z diskrétních součástek a ty jsou asi dost kvalitní, pakliže přístroj po 48 letech (podle štítku byl tento kus vyroben roku 1973) nevykazuje žádnou funkční vadu. Celá konstrukce působí velice přehledně a je čistě provedená, nástroj by bylo možno snadno modifikovat individuálními výstupy pro jednotlivé zvuky, mixáží, nebo třeba tlačítky pro manuální spouštění. Existují také možnosti nástroj midizovat. Zezadu jsou k nalezení dva konektory Jack 6,35 pro výstup lišící se impedancí, vstup pro pedál start/stop a napevno připevněný napájecí kabel.

Nástroj nabízí tři sekce rytmů: Zleva jsou fialová tlačítka latinskoamerických rytmů, mírně vpravo jsou rytmy základní a vpravo pak doplňkové rytmy vždy s možností volby 4/4 nebo 2/4. Tyto rytmy se obvykle směšují s ostatními pro vytvoření dalších variant, ale stiskem kterýchkoliv dvou i více tlačítek předvoleb je možno smíchat cokoliv s čímkoliv. Vznikne tak slušná divočina. Zvuky nástroje jsou krásné analogové, ovšem sloužící pro účel, ke kterému byl nástroj stvořen, tedy celkem staromódní hře na varhany (čemuž odpovídá i volba rytmů). Nelze od nástroje očekávat moderní zvuky pro elektronickou hudbu, žádný přebuzený filtr atp.

Nástroj bez úprav dnes představuje hlavně krásnou ukázku historie elektronické hudby a hudebních nástrojů. V době, kdy vznikl, byly syntezátory ještě v plenkách a asi málokdo si uměl představit, kam se tento obor v dalších desetiletích dostane.