Casiotone 202

Casiotone 202 (1981)

Casio CT 202

Japonský výrobce elektroniky a výpočetní techniky Casio přišel na přelomu 70. A 80. let na to, že kalkulačka může vydávat melodické zvuky a tento dobrý nápad zúročil při výrobě a prodeji takovýchto hraček. Zároveň ale bylo jasné, že pro provozování muziky v konvenčním smyslu bude potřeba něco většího a sofistikovanějšího, a tak roku 1980 přišel na trh první klávesový nástroj Casiotone 201. Ačkoliv jsem se snažil, nepodařilo se mi jej získat, zato se ale k prodeji objevil hned druhý typ z roku 1981, Casiotone 202. Firma v tomto roce opravdu zapracovala, takže se objevilo mnoho nových typů, ale tento byl asi nejstarší z nich, nemá ještě doprovodnou jednotku a i ovládáním se stále odkazuje na původní typ 201.

Nástroj je vestavěný ve skříni z překližky nevalné kvality a polepený vinylovou tapetou s imitací dřeva. Existovala ale i černo-stříbrná verze, která působila moderněji. Ovládací panel i reproduktor se přesunuly doleva, klaviatura zůstala čtyřoktávová, samozřejmě bez dynamiky, ale dodnes tichá a příjemná při hraní. Jak je patrné z fotografií, výrobce se s funkcemi nepředal, na panelu najdete kromě tahového potenciometru hlasitosti ještě tři posuvné přepínače: Sustain, prodlužující fázi release obálky (ale méně, než když použijete pedál), přepínač pro tři typy vibrata (pomalé intenzivní, rychlé intenzivní a rychlé s nižší intenzitou). Posledním posuvným přepínačem volíme mezi režimy Play a Set, kdy ve druhém jmenovaném módu slouží klávesy jako voliče zvuků. Poslední zvolený zvuk se uloží do právě aktivní banky, které se volí čtyřmi tlačítky. Za mě je to fajn, respektive bylo, když jste potřebovali rychle přepínat zvuky při vystoupení. Na panelu vpravo od klaviatury je síťový vypínač s červeným LED indikátorem. Zezadu na nástroji najdete hnědou plastovou misku, která je terminálem pro vstupy a výstupy. Jsou zde: sluchátkový a linkový výstup, vstup pro Volume pedál, vstup pro Sustain pedál (všechny v provedení Jack 6,35 mm) a čudlík pro jemné doladění nástroje. Posledním prvkem je třípólová vidlice pro síťový kabel. To je vše, na nástroji je patrná snaha vyrobit jej co nejlevněji.

Casiotone 202 umí 49 zvuků, což v době vzniku v této kategorii nástrojů jistě nebyl standard. Naleznete zde el. piana, clavinet, varhany (velmi zdařilé), čtyři harfy a kota a asi deset kytar, tři smyčcové a tři dechové nástroje, flétnu a shakuachi... Pro úplný přehled si prosím zvětšete fotku nástroje, všechny zvuky jsou uvedené nad klávesami. S některými zvuky se malé Casio pere velmi dobře, některé jsou zcela mimo mísu. Je to dáno použitím Consonant Wowel syntézy, tedy kombinací dvou pulsních vln s různými průběhy hlasitosti v čase. Nástroji by pomohl přepínač Octave Down, některé zvuky jsou zbytečně vysoko (třeba Organ 1), zvuk nazvaný Elec. Bass vůbec nebasuje, ale kdyby se třeba transponovalo Piano 2 o oktávu dolů, byl by to jiný zážitek. Ale co už, tehdy Casiotone 202 určitě zpřístupnilo elektronické zvuky masám a dneska je to milá starožitnost. Zvukovou ukázku jsem zatím nepřipravil, na Youtube jich několik je. Za všechny bych doporučil tuto dobovou demo nahrávku.

Moje Casiotone 202

Nástroj se objevil přesně ve chvíli, kdy jsem se nedohodl s majitelem Casiotone 201 a tak jsem jej po menší licitaci koupil. Dorazil funkční, leč skříň byla značně rozklížená, jeden roh chyběl a nějak to moc nepasovalo dohromady. Po vyzkoušení jsem odejmul horní kryt a nástroj přestal hrát. Ničeho jsem se ani nedotknul, jen to prostě najednou hrálo potichu. Prozkoumal jsem snad celý internet a nenašel nikde dokumentaci, jen nějaké fórum, kde se tato vada probírala. Vypadalo to hrůzostrašně. Nástroj jsem rozebral včetně demontáže klaviatury, ale nenašel jsem vůbec nic. Když jsem odklopil panýlek se síťovým vypínačem, začalo to zase hrát. Když jsem ho přiklopil zpátky, opět to přestalo, i když indikační LED svítila. Ačkoliv jsem to považoval za nesmysl, pročistil jsem síťový spínač a ono to zase hraje. To jsou věci… Bednu jsem polepil, vyluxoval prach, uražený roh domodeloval a nechal to být, i když bude ještě nutno čistit, kupříkladu pod klávesami je nakapaný vosk (!) Více napoví fotografie níže.

Ovládací panel. Výrobce byl na funkce dosti skoupý.

Zadní terminál

Nástroj po odejmutí vrchního krytu. Měl jsem ho rozebraný celý, ale byl jsem tak rozčílený, že jsem zapomněl fotit...

Největším nepřítelem mi je nemehlo s tavnou pistolí, tenhle roh jsem musel rozlámat...

...a zase slepit. Pokud se nudíte, nekupujte si medvídka mývala, ale zkuste si vyrobit lištu trojúhelníkového průřezu.

S tímhle se toho moc dělat nedá. Nahřál jsem to a vyrovnal, ale faldy jsou tam pořád.

Čištění ovládacího panelu

Typický bordýlek uvnitř starého nástroje. Povšimněte si řemeslného zpracování otvoru pro terminál...

Uražený roh. Je to ta samá hrana, kterou někdo lepil tavnou pistolí.

Další typický úkaz. Tohle (ne)drželo panel se síťovým vypínačem.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Delicia HT-37-D (+ video)

Petrof Pastorale B50

Zesilovač TW-120