Syntezátor Jiřího Voříška

Syntezátor Jiřího Voříška 

Pan Zdeněk Hošek mne neúnavně zásobuje svými technicky dokonalými popisy, které se nejčastěji týkají jeho neméně technicky dokonalých (a excelentně řemeslně provedených) konstrukcí, a tak jsem byl překvapen, že se tentokrát jedná o konstrukci jiného zručného amatéra, pana Jiřího Voříška z Plzně. Rád bych tímto oběma pánům poděkoval za to, že tuto radost sdílejí s námi všemi!

Dnes si profesionální, ale i amatérští hudebníci mohou zakoupit nejrůznější hudební nástroje a vyjadřovat tak svoje hudební fantazie. Přes tuto nepřebernou nabídku se ale i v dnešním světě najdou nadšenci, kteří si třeba své nástroje staví raději sami. Jedním z takových konstruktérů elektronických hudebních syntezátorů je můj dobrý známý a přítel z Plzně Jiří Voříšek, který se stavbou syntezátorů zabývá, i když s občasnými přestávkami vlastně skoro celý život. Co se pamatuji, jeho prvním velkým projektem a to již v osmdesátých létech, byl syntezátor Formant postavený tehdy podle obtížně dostupného časopisu Elektor. Vzpomínám si na tuto jeho konstrukci, kdy jsme společně ladili tři napěťově řízené oscilátory (VCO) pomocí elektronických varhan. Jak to tehdy dopadlo je už jen ale dávná historie. Dle jeho vyprávění hrál na tento nástroj v jedné amatérské kapele kdesi na Karlovarsku. Bohužel nahrávky se někam zatoulaly a škoda že ani tento nástroj se do dnešní doby nedochoval.

     Ale vraťme se do současnosti. Poslední konstrukcí mého přítele je tento přenosný elektronický syntezátor o velikosti zhruba 400 x 300 mm. Obsahuje sice jen jeden VCO, ale vzhledem k tomu, že součástí zvukové cesty je i efektová jednotka (DSP), lze zvuk různě modifikovat a přiblížit ho tak i lépe vybaveným nástrojům.

     Co vlastně tento syntezátor obsahuje za moduly a jaká je jejich funkce? Nebudu zde popisovat technické řešení jednotlivých desek a jejich technické řešení, ale ve stručnosti popíšu alespoň vybavení nástroje moduly. Základem syntezátoru je napěťově řízený oscilátor (VCO) s využitím teplotně stabilizovaného obvodu v exponenciálním převodníku. Tímto je zajištěna dobrá stabilita produkovaného tónu a to ve tvaru klasické pily v rozsahu desítek Hz až kHz. Tento signál je tvarován na trojúhelníkový a obdélníkový s možností měnit střídu ručně nebo pomocí LFO. Dalším modulem je napěťově řízený filtr (VCF), v tomto případě se strmostí 12dB, což je plně dostačující pro klasické syntezátorové zvuky. Tento modul umožňuje přepínání do režimů horní propusti (HP), střední propusti (BP) a dolní propusti (LP). Dále signál pokračuje na modul napěťově řízeného zesilovače (VCA) pro tvorbu obálky tónu. Posledním modulem je digitální efektový procesor (DSP) obsahující 99 efektů, které lze aplikovat na signál z VCA. Jednotlivé efekty jsou vybírány a potvrzovány pomocí kodéru. Součástí modulu je i zobrazovací jednotka LED, kdy lze efekt rychle vybrat. Mohu potvrdit, že instalací DSP modulu do syntezátoru je zvuk atraktivnější zejména třeba při efektech chorus, delay nebo při zdvojování tónů. Na výstupu je pak klasický zesilovač s výstupním konektorem. Součástí jsou samozřejmě také (digitální) moduly LFO, ADSR založené na procesorech AVR a také modul MIDI, přes který se syntetizér ovládá. LFO moduly jsou tři, těch není nikdy dost. Dále je na předním a zadním panelu mnoho dalších ovládacích prvků a konektorů, které znalci těchto nástrojů snadno identifikují a tak je nebudu rozebírat. Zde na tomto místě musím také připomenout, že Jiří si procesory AVR sám programuje a snaží se je aplikovat do této techniky. Měl jsem možnost vidět tyto moduly a jejich funkci v praxi a musím konstatovat, že z rozměrných desek s mnoha součástkami máte najednou malou destičku s procesorem, což umožňuje drastické snížení rozměrů a snížení odběru proudu. V současné době má Jiří rozpracované další konstrukce syntezátorů na bázi procesorů a tak se zde doufejme postupně objeví i další jeho konstrukce. Co se týká mechanické konstrukce, tak vše je vestavěno do dřevěného lakovaného korpusu. Desky s plošnými spoji byly navrženy v programu „Sprint Layout“ firmy „ELVO Plzeň“ a mohu též doporučit. Velice intuitivní program, ve kterém se rychle zorientujete a zakrátko tvoříte desky s plošnými spoji. Panely byly navrženy v programu „Front Designer“ téže firmy, vytištěny na samolepící fólie a lepeny na hliníkový panel.

A co říci na závěr? Nástroj jsme s Jirkou společně zkoušeli přes jeho navržené MIDI/CV  rozhraní s procesorem Atmega. Nástroj byl připojen na klávesnice např. od firem Arturia, Roland, Solton a mohu jen konstatovat, že jsme se při zkouškách dobře bavili a vše pěkně fungovalo a ladilo. Tak zase příště při nové konstrukci nějakého dalšího syntezátoru.

Pro Czechkeys - VorJ, HoZd

25.7.2025