Příspěvky

Dvoumanuálové varhany Zd. Hoška

Obrázek
Dvoumanuálové elektronické varhany s pedálem a el. bubeníkem Další z neuvěřitelných prací neúnavného Zdeňka Hoška. Na tomto místě musím vzdát poctu tvůrčímu entuziasmu a naprosté preciznosti zpracování. Dále již tvůrce nástroje: Na první pohled vypadají tyto varhany jako tovární výrobek, je tomu ale jen částečně. Tento nástroj byl zhotoven amatérsky jako kopie kdysi vyráběných varhan Vega z továrny Delicia Hořovice. Stavba byla možná zejména díky tomu že se podařilo získat několik rozhodujících dílů jako klávesnice, přední panel, a sklopné přepínače. Druhým momentem pak byla skutečnost že k dispozici byl na delší dobu tovární nástroj a bylo možné provézt detailní zakreslení jednotlivých částí a zkopírovat jednotlivé desky. Jak taková práce vypadala si dnes lze asi těžko představit, práce na nástroji trvaly téměř tři roky a představovaly desítky hodin práce. Rovněž částky investované do konstrukce nebyly v té době zanedbatelné, byly však výrazně nižší než cena finálního nástroje zejména

Elektronkové varhany Jolana Dulcia

Obrázek
Elektronkové varhany Jolana Dulcia Tyto elektronkové varhany jsou skutečným unikátem a jistě by byly ozdobou nejednoho hudebního muzea. Je chvályhodné že je majitel udržoval až do dnešní doby, neboť je to téměř padesát let co tyto varhany byly vyráběny. Dle kusých informací z webu to bylo kolem roku 1962 a vývoj byl zahájen jistě již dříve. Vyráběny byly v podniku Československé hudební nástroje Hradec Králové n.p. a to jako typ Jolana Dulcia.V té době již začínala postupná tranzistorace přístrojů a ani klávesové nástroje se tomuto trendu nevyhnuly a nové modely již byly osazovány tranzistory. Ale zpět k tomuto nástroji. Oba manuály, elektronika, repro a další výbava je vestavěna do klasické dřevěné skříně. Jak je patrné, nástroj je vybavený dvěma manuály s rozsahem tři a půl oktávy. Nezapřou se zde klávesy použité zřejmě z klavírní mechaniky. Teprve v dalších letech se ve varhanách české výroby začínají objevovat klávesy z plastových výlisků uložených na kovových profilech. Elektronik

Weltmeister Claviset 200 (+ ukázka)

Obrázek
Weltmeister Claviset 200 (2. pol. 60. let) Dnes hrábnu trochu hlouběji do historie. Elektrofonické piáno Weltmeister Claviset vyráběla východoněmecká firma VEB Harmonikawerke v Klingenthalu. Tento pozdější model byl vyráběn ve dvojím provedení, buďto jako zde popsaný Claviset 200 s ovladači vibráta a filtry, nebo jako ochuzený model Claviset 300 bez nich. V jednodušším provedení byl prodáván v Británii pod značkou Selmer. Konstrukce Clavisetu v podstatě kopíruje dříve uvedený západoněmecký Hohner Cembalet a v principu je obdobná také jako u ČS. nástroje Klaviphon - zdrojem zvuku je jazýček rozezněný trsátkem. Elektronika nástroje Claviset je ale aktivní - napájení je řešeno dvěma plochými bateriemi a pohyb jazýčků je snímán elektrostaticky. Další odlišností jsou pedály, kdy levý ovládá hlasitost (čím více sešlápnete, tím to hraje hlasitěji) a dá se také zafixovat v několika polohách. Pravý pedál přes bowden ovládá sustain, tedy podržení tónu. Zvuk Clavisetu je proti Klaviphonu tenký,

Elektrofonické piano Jolana

Obrázek
Elektrofonické piano Jolana Piano Jolana má klaviaturu o rozsahu pěti oktáv, zvuk vzniká trsáním o kovové jazýčky a na rozdíl od piana Klaviphon je snímán elektrostaticky. Nástroj má elektronkový předzesilovač a obvod pro vznik vibrata. Historie je mi téměř neznámá, byť v zápiscích konstruktéra J. Růžičky se objevují zmínky o elektrickém piánu a jeho vylepšeních. Pro technické detaily prosím přejděte na článek Opravy pian Jolana a Melodic . Vyobrazený nástroj mi zapůjčil kamarád Ryba, kterému tímto děkuji!

Ensoniq EPS-16 Plus

Obrázek
Ensoniq EPS-16 Plus (1990 - 1992) Firma Ensoniq proslula mimo jiné výrobou prvního "lidového" sampleru Mirage, který byl na konci 80. let nahrazen dokonalejší pracovní stanicí EPS. EPS-16+ Plus byl evolucí svého předchůdce, kdy číslovka 16 dává kupci najevo, že si pořizuje jeden z prvních 16bitových samplerů. Byla přidána efektová jednotka a některé další funkce, změnil se vzhled čelního panelu (tedy jeho zbarvení). Nahrazen byl roku 1992 samplerem ASR 10, jehož struktura byla víceméně stejná, do nástroje se dostala efektová jednotka DP 2, disketová jednotka uměla pracovat s disketami 2HD a RAM nástroje mohla být rozšířena až na 16 MB. Později byla vyráběna i 88klávesová verze ASR-88 (v "plné polní", tedy s SCSI rozhraním a 16 MB RAM) a posledním samplerem od Ensoniqu byla krabička ASR-X. EPS-16 Plus jsem zakoupil jako doplněk k TS-12, který díky kompatibilitě uměl číst a používat samply z tohoto nástroje. Zvuky a funkce: Nástroj nabízel širokou škálu vzorkovacích f

Yamaha PSR-3000

Obrázek
Yamaha PSR-3000 (2005 - 2008) Po velmi dlouhé době se mi v pracovně objevila samohrajka Yamaha. Po zapnutí a prvních pár tónech jsem měl Deja-vu a myslel si, že hraju opět na někdejší PSR-540. Po čase ale uznávám, že vývoj šel kupředu, tři generace nástrojů a dvě třídy nahoru jsou u Yamahy PSR znát na množství funkcí i kvalitě zvuku. Yamaha PSR-3000 je následovníkem PSR-2100 a roku 2008 byla na trhu nahrazena PSR-S900. Zvuky a funkce: Nástroj je u nás dobře známý, v Muzikusu vyšla velice obsáhlá a výstižná recenze od Pavla Škorpíka, jejíž závěry potvrzuji a podepisuji. Vyzkoušel jsem dokonce i hraní na tento nástroj v živé kapele a opravdu, pro tento způsob použití se tento nástroj příliš nehodí. Jeho zvuky, které zní perfektně, najednou ztrácí sílu se procpat tím ostatním. PSR-3000 je zkrátka nástroj určený pro produkci v one-man-band. Můj subjektivní pocit ze zvuků je ten, že simulace akustických zvuků a zvuků elektrofonických nástrojů jsou v podstatě dokonalé, samozřejmě v mezích d

Multifunkční varhany Z. Hoška

Obrázek
Multifunkční varhany Z. Hoška Neúnavný konstruktér a "bastlíř" Zdeněk Hošek mi poslal popis další ze svých mnoha konstrukcí. Zdeňku, děkuji moc, máš nejen můj obdiv!!! Multifunkční elektronické varhany s doprovodem Konstrukce nástroje ukazuje směr, kterým šli konstruktéři ve vývoji elektronických nástrojů. V konstrukci je využitý speciální integrovaný obvod firmy Holtek HT3494, který obsahuje všechny obvody potřebné pro stavbu. Obvod generuje výběrem jednotlivé tóny, které jsou příslušně upravovány, generuje rytmy bicích nástrojů, generuje doprovodné basové a chord tóny spouštěné od kláves. Jednotlivé tóny a rytmy jsou indikovány displejem LED, obvod umožňuje i záznam tónů a jejich programování, transpozici tónů a má i další funkce. Srdcem nástroje je obvod firmy Holtek HT3494 pracující na frekvenci 3,5 MHz. Výběr tónů a rytmů je prováděn diodovou maticí pod jednotlivými klávesami, na výstupu je integrovaný zesilovač s výstupem na vnitřní nebo externí zesilovač. Ovládání je p

Syntezátor Antares II

Obrázek
Syntezátor ANTARES II (1979) Druhý ze série Antaresů byl postaven kolektivem VÚRT roku 1979. Antares II má dřevěnou skříň s rozměry 81 X 62 X 14 a váží 27 kg. Veškeré obvody kromě klaviatury, koleček a tlačítka Glide jsou umístěny v kovové skříni zavěšené na pantech, kterou lze vyklopit a získat tak snazší přístup k ovládacím prvkům. V rozloženém stavu má nástroj rozměry 81 X 62 X 47 cm. Klaviatura má opět tři oktávy (c-c), pomocí přepínače Investor lze obrátit závislost mezi stisknutou klávesou a velikostí generovaného napětí. Nejnižším klávesám odpovídají nejvyšší tóny a naopak. Antares II má dva VCO s plynule nastavitelným tvarem signálu mezi pilou a obdélníkem s PWM. Stabilitu ladění zabezpečuje teplotní kompenzace exponenciálních převodníků pomocí dvojitých tranzistorů a drátových odporů s vhodným teplotním koeficientem. VCF je LPF čtvrtého řádu typu Moog, který lze modulovat také signálem z VCO1. Prom modulaci slouží LFO, S&H a dva ADSR. Oba modely nástroje Antares byly vyvin

Syntetizér Antares (Aktualizováno 31.1.2021)

Obrázek
Syntetizér ANTARES (1978) V roce 1978 postavili Miroslav Kasper, Michal Eben a Jaromír Vítek v československém Výzkumném ústavu rozhlasu a televize (VÚRT) monofonní syntetizér Antares. Má tříoktávovou klaviaturu (c-c) a veškeré ovládací prvky jsou vlevo od ní. Zvukové obvody tvoří jeden VCO, jeden VCF a jeden VCA. VCO vytváří signály pila, trojúhelník, sinusovka a puls, které lze míchat pomocí čtyř posuvných potenciometrů. VCF je BPF s dvojitým RC článkem T ve zpětné vazbě, který se přelaďuje tranzistorem FET zapojeným namísto jednoho z odporů. VCF má vlastní generátor obálky AD s nastavitelnou délkou fáze Decay. Generátor obálky pro VCA pracuje v režimu AR s nastavitelnými fázemi Attack i Release, nebo v režimu AR, kdy lze nastavit pouze délku fáze Decay. LFO generuje modulační signál se sinusovým průběhem. Dřevěná skříň mí rozměry 88 X 24 X 11 cm. Nástroj váží cca. 8 kg. Nástroj následoval Antares II, oba byly vyvinuty pro podnik ČSHN, do sériové výroby se však bohužel nedostal. Získ