Czechkeys

Kazeta s mgf páskem pro Studioecho AOS191 Článek popisuje princip činnosti páskové kazety pro dozvukové zařízení a jeho obnovu. Jeho napsání bylo motivováno stálým zájmem o tyto přístroje, přestože byly vyráběny již téměř před 30 ti léty. Tato kazeta je určena pro páskové dozvukové zařízení Tesla Studioecho a umožňuje tak prodloužit životnost pásku, neboť obsahuje zhruba 30 m mgf. pásku o šířce 6,25 mm. Délka krátké smyčky je přitom pouze kolem 0,5 m a tak nárůst životnosti bude zřejmě markantní. Bohužel jsem funkci a spolehlivost zařízení nezkoušel, ale na vnitřních částech kazety je zřejmé otlačení plastu, ze kterého lze usuzovat že kazeta byla využívána. Princip činnosti je jednoduchý. Pásek je vytahován otvorem v horní části z vnitřního prostoru od středu kazety ve vodorovném směru a navíjen přes obdélníkový otvor v boční části kazety. Uvnitř na otočném dílu je umístěno rozhodující množství pásku. Tento díl se při činnosti otáčí rychlostí posuvu pásku. Pásek je díky zkosení otočnéh

Dozvukové páskové zařízení Tesla AZK 895 ( EHOLANA ) Přístroj byl vyráběný v Tesle Přelouč zhruba v letech 1965 pod označením Echolana a následně v letech 1967 a dalších jako Echolana 2. Fotografie pro tento článek připravil původní majitel přístroje pan Jan Picha a díky jeho péči o tento přístroj do dnešní doby, můžeme se i dnes seznámit s touto technikou. Jak je patrné z fotografií, byl přístroj hojně využíván, což je vidět z mnoha šrámů na skříni, které by však jistě šly napravit důslednou renovací přístroje a novým lakem. Tento přístroj byl vlastně prvním skutečným dozvukovým zařízením vyráběným pro tyto účely v naších končinách, pomineme li různé úpravy magnetofonů. Dále lze jen podotknout, že i dnes jsou tyto přístroje vyhledávány na různých aukcích, ať do různých sbírek nebo i pro vlastní použití jako dozvukové zařízení. Rozdíl v mechanickém řešení mezi oběma přístroji spočívá v drobných úpravách páskové dráhy přičemž rozměry přístroje jsou stejné. Další rozdíly jsou v elektrick

Digitální dozvukové zařízení Tesla AOS 100 ( TPD1000 MIDI) Tento přístroj měl být dalším v řadě digitálních dozvukových zařízení vyvíjených v bývalé Tesle Vráble. Bohužel se jím nestal, neboť dle neověřených informací bylo kolem roku 1990-1992 vyrobeno pouze několik kusů a přístroj nebyl dále sériově vyráběn. Z tohoto důvodu o něm není ani žádná zmínka na webu ostatně tak jako o dalších přístrojích z Tesly té doby. Přístroj je logickým pokračováním vývoje započatým již v AOS095 ale na vyšší technické úrovni. Je zde použito i řízení parametrů pomocí midi signálů z externího zdroje. Přístroj umožňuje nastavit zpoždění signálu do 1024 msec (Delay time), dále zavézt zpětný signál na vstup (Feedback), obrátit fázi signálu (Phase), provézt mix vstup. a výst. signálu (Mix), nastavit rychlost (Speed) a hloubku modulace (Depht) pro efekty chorus a flanger a dále nastavit číslo midi kanálu (RxCh) a vypnout a zapnout midi (Midi). Tlačítky (UP, DOWN) lze přepínat mezi nastavenými programy až do po

Korg TR 61 (vs. Roland Juno G) Jelikož nemládnu a začínám být líný tahat větší břemena, začal jsem uvažovat o nástroji, který by na jevišti na nejhornějším patře stojanu vystřídal těžkou Yamahu EX-7 . Podmínkou bylo, aby mě finančně nezruinoval a Yamaha mohla zůstat doma. Další podmínkou bylo, aby nástroj dobře hrál a pokud možno byl rozšiřitelný o sampler a měl klaviaturu s aftertouchem. Ježíšek mi s předstihem v prosinci 2010 nadělil tohoto Korga. Vlastně kecám, koupil jsem si ho sám na Aukru, neboť po zralé úvaze jsem dospěl k rozhodnutí, že chci Korga (osvědčil se mi starý X5) ale vyloučil jsem X50 (strašná klaviatura bez aftertouch, nerozšiřitelnost), Micro X (dtto + nedostačující rozsah 2 oktáv) i M50 pro cenu a nerozšiřitelnost o sampler. Klasický Triton je taky těžký a má jen polovinu samplů, stejně jako LE, jehož klaviatura je znatelně měkčí, než u TR. Zkrátka TR 61 se mi zrovna hodil. Nástroj je u nás jistě dobře známý, takže jeho popis považuji za zbytečný a raději bych se s

Solton K160 (asi 1988 - 1990) Tento nástroj je na Czechkeys už několik let, ale původní popis (ponechán zde ) byl stručný a hlavně napsaný ze zprostředkovaných a ke všemu velmi kusých informací (svět jakoby na tento nástroj úplně zapomněl). Uvedu zde na pravou míru některá tvrzení a informace doplním, neboť jsem si jednoho dne umanul, že si K160 pořídím. Nalákal mě fakt, že v nástroji jsou analogové filtry/obálky (CEM3389). Kromě toho jsem byl také zvědavý, jak Solton hraje a pokud Vás to také zajímá, níže přikládám video s ukázkami. Na třetí pokus se mi podařilo nástroj získat za lidovku s tím, že mu nefunguje zdroj. Trochu jsem se toho obával kvůli jeho atypické konstrukci, ale nakonec se oprava odbyla výměnou hlavní pojistky a Solton po dlouhé době (což na něm bylo vidět) naskočil. Tedy vzhůru do průzkumu. Solton K160 byl vyroben firmou Ketron Laboratories v Itálii, prodáván pod německou značkou Solton a u nás hrdě prezentován jako Delicia Solton K160. Jak uvedl Loomeer pod původním

Digitální dozvukové zařízení Tesla AOS 095 (DDL1000) Toto dozvukové zařízení bylo vyráběné v bývalé Tesle Vráble a navázalo tak na dobrou tradici páskových dozvuků vyráběných u nás dříve. Cena se pohybovala kolem 9.000,- Kč a nebyla tedy zrovna lidová. Bohužel ale jiná zařízení pro běžné hudebníky kromě Vermony k dispozici nebyla. Zpoždění zvuku probíhá na čistě elektronickém principu a tak odpadají problémy s mechanickými prvky a opotřebením pásku. Bohužel oproti páskovému dozvuku má zařízení jen jeden zpožděný výstup a dozvuk nemusí být ideálně plynulý. Pro hudebníky a zvukaře ale byl k dispozici přístroj, který umožňoval vytváření různých efektů jako echo či delay s různou dobou nastavení a to se zpožděním od 2 až 512 ms a s možností plynulého nastavení od 0,5 až 2 od pevné hodnoty. Dále vytváření nových efektů chorus, flanging, doubling apod. s různou rychlostí a hloubkou modulace. Zařízení lze použít pro efektování zvuku, zpěvu, kytary, varhan atd., zapojit ho lze přímo v cestě si