Czechkeys

Elektrofonické piáno Resonet 4 Tento nástroj je na těchto stránkách již několik let popsán jako Resonet prototyp (zde). O prototypu lze ovšem patrně hovořit v případě nástroje s dřevěným víkem, který na fotografii v původním článku drží v rukou p. Janků. Zatím se mi podařilo zjistit existenci čtyř kusů, přičemž ony tři zbývající jsou si podobnější. Jednak se zásadně změnil tvar rámu nástroje, jednak vrchní kryt je, nebo byl (pokud se zachoval) vyroben z hliníkové ho plechu. Vzhledem k předpokládané výrobě alespoň malé série těchto pian, použiji zde názvu Resonet 4, jak je uvedeno v knize ing. Milana Guštara Elektrofony. Jeden z dochovaných kusů se mi díky panu Jiřímu Nazarovovi dostal do rukou k zevrubnému vyzkoušení a tak jsem se rozhodl nástroj detailněji popsat na nafotit. První dojem je, že nástroj je roztomilý, maličkaté klávesy, dřevo a kov nesoucí stopy ručního opracování, zkrátka duch dob minulých, tedy pocit, jaký máme, pokud si například hrajeme se starým lampovým přijímačem.

Efektové zařízení Ibanez FL9 Flanger Dnes trochu odbočíme od klávesových nástrojů a podíváme se na jeden z přístrojů, umožňující efektování signálu. Proč ho zde vlastně popisuji? Lze ho totiž použít k efektování signálu zde popisovaných elektronických varhan nebo kytar a tak svým způsobem zapadá do koncepce těchto zařízení. Zde uvedený přístroj Ibanez FL9 Flanger je původní originál Ibanez z 80.tých let minulého století. Tento flanger byl hojně využíván v jedné zábavové skupině hrající poprock, posléze při domácí hře na varhany. Velmi se osvědčil a dodal zvuku novou dimenzi. Přesto že je starý přes 30 let, nevykazuje dnes žádné vady a po připojení do cesty signálu bez problému efektuje. Ve výstupním signálu však vykazuje zvýšenou hladinu šumu. Po příčině jsem ale nepátral, možná by pomohla výměna některých IO, spíše je to vlastnost přístroje daná použitým IO MN3207 a nízkou taktovací frekvencí při nejdelším zpoždění. Zpracování signálu je čistě analogové. Zařízení obsahuje analogovou z

YAMAHA EZ-AG Dalším z důvodů, proč jsem zřídil rubriku "Ostatní" je i tento nástroj. Zakoupen byl kvůli možnosti použití jako MIDI ovladač, jak to dopadlo, se dočtete níže. Nejsem kytarista a tak jsem netrpěl předsudkem, že taková věc je k ničemu. Nechal jsem nástroj dvěma kytaristům vyzkoušet a oba byli překvapení, že se na to v podstatě nechá hrát. Oba však ve vzácné shodě tvrdili, že domů by to nechtěli :o). Yamaha vyráběla dva typy elektronických kytar coby učební pomůcky pro začínající kytaristy a to EZ-AG, popsaný v tomto článku (a také na stránkách Muzikusu zde ), simulující chování akustické kytary a dále EZ-EG, s dřevěným tělem a pákou na ohýbání tónu, simulující chování elektrické kytary. Kromě vzhledu se nástroje liší zmíněnou přítomností páky a tím, že "elektrické" kytaře svítí "struny" na více pražcích. Na první pohled kytarka působí dojmem hračky a v podstatě ani ničím jiným není. Na krku jsou místo strun tlačítka v každém poli mezi pražci, t

Casio HZ-600 (1987) Dva roky po uvedení syntezátorů řady CZ přišla firma Casio s novinkou s mnohoslibným názvem SD neboli Spectrum Dynamic Synthesis. Jedná se o subtraktivní syntézu s digitálně generovanými vlnami a napěťově řízeným analogovým filtrem s resonancí, tedy o digitálně-analogový hybrid, stejně jako zde popsaný Solton K-160 , nebo Ensoniq ESQ1 , Korgy DW-6000 a DW-8000 , Kawai K3 apod. Spectrum Dynamic znamená, že se některé vlny vyvíjejí v čase, jak bude níže popsáno. Všechny nástroje s SD syntézou jsou osmihlasé a MIDIzované. Prvním nástrojem v této sérii byl zde popsaný syntezátor HZ-600, který byl dále následován samohrajkami HT-3000 (stejný zvukový generátor, 61 kláves bez dynamiky, programovatelné doprovody), HT-700 (dtto, pouze rozsah byl 49 kláves a ty měly miniaturní rozměr), MT-600 - presetová verze HT-700. Všechny tyto nástroje mají společný VCF pro všechny oscilátory (ve skutečnosti jsou tam filtry dva, jak bude níže popsáno). Výjimkou v řadě je HT-6000 , který m

Roland PC200 MkII Midi Keyboard Controller l.) Teoretická úvaha: Tento článek se trochu vymyká problematice klasických klávesových nástrojů publikovaných na tomto serveru a to v tom ohledu, že dále popisovaná klávesnice neobsahuje obvody jako klasický syntetizér nebo varhany a pro hraní je proto nutné propojení se stolním počítačem, vybaveném lepší interní nebo externí zvukovou kartou nebo připojením k noteboku s externí zvukovou kartou.Možná ani nelze tuto klávesnici nazývat nástrojem, ale pouze termínem jako řídící klávesnice, midi klávesnice či midi controller. Výhodou tohoto řešení, tj. propojení s počítačem ale je, že lze získat zvuky téměř libovolných nástrojů a cena PC dnes již není až tak závratná a tak lze i preferovat tento způsob hraní či tvorby hudby oproti klasickým nástrojům. Lze zapojit i více manuálů a přehrávat tak např. samply kostelních varhan, smyčcových nástrojů, pian, kytar, bicích nástrojů atd. Výstup ze zvukové karty lze pak připojit na libovolný výkonový zesilo

Tablehooters V tomto článku bych rád ctěnému čtenáři představil ty klávesové "nástroje", které již nebylo možno s klidným svědomím prezentovat v rubrice Nástroje zahraniční výroby, neboť jejich "kvality" si mnohdy označení za hudební nástroj nezasluhují a konečně ani nebyly stvořeny jako nářadí pro profesionály, nýbrž spíše jako hračky pro děti. Vešla by se sem také část produkce naší Delicie, ale vzhledem k původnímu zaměření tohoto blogu ponechám tyto nástroje tam, kde jsou. Někde na hraně by se pohybovala Vermona SK-86 i JVC KB 700, byť posledně jmenovaný svého času jistě platil za kvalitní nástroj. Všechny tyto nástroje používám v projektu Crapsonic Tablehooter Orchestra  (viz a slyš ukázky níže). Terminus technicus Tablehooter jsem našel na internetu a má označovat laciný elektronický nástroj nevalných kvalit, povětšinou neznačkového původu, určený k otupění dětské touhy po poznání (v tomto případě hudby) a likvidaci nervového systému rodičů. Slovo samotné má