Czechkeys

Vermona Piano Strings (1978 - ?) Výrobce elektronických varhan Vermona, VEB Harmonikawerke z Klingenthalu v NDR v roce 1978 obohatil svoji nabídku o nástroje Vermona Piano a Vermona Piano Strigs. Zatímco první jmenovaný byl specializován na simulaci perkusivních zvuků, tedy klavíru, cembala atd., druhý a zde popisovaný nástroj byl navíc doplněn sekcí pro simulaci smyčcových nástrojů. Oba byly patrně zamýšleny jako doplněk k varhanám. Vermona Piano Strings je plně polyfonní elektronický hudební nástroj založený na stejném principu jako elektronické varhany této značky, kdy jsou generovány tóny nejvyšší oktávy a soustavou frekvenčních děličů dále získávány tóny oktáv nižších. Zvuk je dále zpracováván statickými filtry a přiřaditelnými efekty typu chorus/flanger. Celý nástroj je umístěný v dřevěné skříni, vrchní kryt je z hliníkového plechu polepeného černou koženkou. Jednotlivé funkce jsou ovládány tahovými (respektive výkyvnými) potenciometry a navzájem se vybavujícími izostaty. Napájí

YAMAHA DSR-2000 (1987) Kdo by neznal legendární (zde je toto slovo opravdu na místě) Yamahu DX-7, respektive některý z nástrojů používajících FM syntézu. Firma Yamaha s ní udělala pověstnou díru do světa a od roku 1983 zaplavila svět FM nástroji a typickými zvuky. Nástrojů řady DX bylo poměrně mnoho, například známé DX-7 používaly šest operátorů (v podstatě oscilátorů, ale tyto mohly nejen tvořit zvuk, nýbrž být i tzv. modulátorem, tedy vlastnosti jiného oscilátoru ovlivňovat) při 16hlasé polyfonii, menší a levnější nástroje (DX-9, 11, 21, 100 atd.) měly k dispozici čtyři operátory a osm hlasů polyfonie. Bylo jen otázkou času, kdy se FM objeví i v samohrajkách a nástrojích pro řekněme méně profesionální použití. Poprvé se tak stalo u nástroje Yamaha PS-6100, dále v prvních nástrojích PSR (některé používaly jen dvouoperátorový engine) a v roce 1987 na počest stého výročí výroby hudebních nástrojů přivedla firma na svět trojici pozoruhodných nástrojů s označením DSR. Nejmenší z nich, DSR

ARP QUARTET (SIEL ORCHESTRA) 1979 - 1983 V sedmdesátých letech se mnoho (povětšinou italských) výrobců pokusilo o konstrukci jednoduchého polyfonního nástroje s pokud možno co nejuniverzálnějším použitím. Nejinak tomu bylo i u firmy SIEL a výsledkem byl plně polyfonní nástroj Orchestra. Kromě původní značky byl téměř stejný nástroj distribuován i pod značkou slavného výrobce syntezátorů ARP s názvem Quartet. Jediným technickým rozdílem je přítomnost sekce Organ místo Reed u SIELu. Vzhled obou nástrojů je podobný, ARP má dvě verze, z nichž ta jednodušší je popisována zde. Nástroj byl dále zdokonalován ve spolupráci s firmou Sequential Circuits a v roce 1983 byla na trh uvedena novější a dokonalejší verze s názvem SIEL Orchestra 2, nebo také Sequential Prelude, na stejném základu je postavená i polyfonní sekce nástroje SIEL Cruise (Sequential Fugue) a do stejné rodiny patří i SIEL Mono. Popisovaný nástroj jsem získal ve stavu "silná patina", kromě stop rzi, způsobených vlhkostí

Klávesové nástroje MELODIC (tři oktávy) a JOLANA (pět oktáv) Výrobce nástrojů: Hudební nástroje Hořovice (1967) Výrobce elektronické části: Tesla Lanškroun, závod Blatná Autor příspěvku: Ing. Miroslav Kovář Celý příspěvek je zaměřen nejenom na základní rady a postupy při vrácení "života" již nefunkčnímu nástroji, ale také přijatelnou formou vysvětluje základní principy generování a zpracování tónů u těchto nástrojů. Příspěvek je určen zájemcům s průměrnými znalostmi elektronických obvodů. NÁSTROJE MELODIC A JOLANA Fyzikální princip generování tónů: K lepšímu pochopení funkce slouží blokové schéma zapojení: BLOKOVÉ SCHÉMA ZAPOJENÍ Oba nástroje jsou vybaveny ocelovou deskou s přinýtovanými ocelovými jazýčky, které jsou po stisku klávesy páčkovým mechanismem rozechvěny a pokud se klávesa přidrží, jazýček postupně doznívá. Při okamžitém puštění klávesy chvění jazýčku (tón) zanikne. V blízkosti jazýčků jsou umístěny kovové plíšky ve tvaru komůrky (blok 2), které jsou součástí druh

YAMAHA PSR-11 (1986) Pozn.Czechkeys: Tento nástroj by v dnešní době svými vlastnostmi zapadal do kategorie Tablehooters (více v článku zde ), ale v době vzniku (1986) bezesporu znamenal veliký přínos pro domácí hraní. Pro nás je také důležitý tím, že právě tento nástroj se stal základem pro licenční výrobu keyboardů na bázi FM syntézy v Asii a všechny tablehootery s FM čipem z něj také vychází, mají stejné zvuky, doprovody i zvuky bicích nástrojů! Z těchto důvodů mu věnujeme samostatný článek v této rubrice. Za jeho přípravu a zpracování děkuji Zneňkovi Hoškovi! Dnes se podíváme do hodně vzdálené historie výroby klávesových nástrojů a to od firmy Yamaha. Tímto nástrojem je elektronický keyboard typu PSR-11 dnes již zřejmě muzeální typ. Směle můžeme tento nástroj nazvat jednou z prvních vyrobených samohrajek, neboť byl vyroben již v roce 1986. Jedná se o nástroj z nepřeberné řady typů výrobků Yamaha z řady PSR, o čemž se lze přesvědčit např. na Wikipedii ( jinak těch typových řad je vel

RMIF OPUS ( РМИФ ОПУС) Nástroje ze Sovětského Svazu se u nás příliš neobjevovaly, což je veliká škoda. Několik kusů však bylo dovezeno v současnosti a jak je vidět z následujícího článku, dostávají se do správných rukou. Panu Jiřímu Chudějovi známému pod nickem Doublejay tímto děkuji za perfektně zpracovaný článek o velmi zajímavém nástroji ze země, kde již včera sežrali to, co měli až na zítřek! V lednu 2017 jsem se stal hrdým majitelem tohoto nástroje (jiného exempláře). Rád bych touto cestou poděkoval Doublejayovi za pomoc při jeho opravách. Pod článkem připojuji video s krátkou ukázkou, co Opus umí... Tento analogový nástroj třídy piano-strings byl vyroben v rižském závodě na výrobu hudebních nástrojů (RMIF) roku 1988 a má výrobní číslo 7097. V našich končinách je poměrně neznámý. Na první pohled zaujme obrovskou hmotností (40 kg) a po odejmutí víka poměrně netypickým provedením pětioktávové klaviatury, která nekončí obvyklým tónem C (jak je zvykem u nástrojů s rozsahen 61 kláves),

Korg DW-8000 (1985) Na sepsání této recenze jsem si raději chvilku počkal, abych se nedopustil ukvapených závěrů z nedostatku času pro zkoušení. Po více jak čtyřech měsících však nejsem o moc dále a tak musím nástroj stále porovnávat s jeho o rok mladším konkurentem, Ensoniqem ESQ-1. Firma Korg představila svůj model DW-8000 v roce 1985 jako vylepšenou variantu původního DW-6000. Nabídl nejen o dva hlasy větší polyfonii, dvounásobek vln v paměti, ale hlavně dynamickou klaviaturu s tlakovou citlivostí a další vylepšení popsaná v tomto článku. Korg DW-8000 je osmihlasý digitálně analogový hybrid, kdy zdrojem zvuku jsou digitální oscilátory a dále je signál zpracováván analogově. V mé "sbírce" doplnil trojici dalších DA hybridů ( Ensoniq ESQ-1 , Solton K160 a   Casio HZ-600 ). Na povrch působí nástroj celkem robustně, ačkoliv je celý z plastu a zlí jazykové tvrdí, že na něm neměl výrobce tak šetřit. Ovládání připomíná o rok starší Poly 800 a děje se osmi tlačítky pro volbu pro

Elektrofonické piáno Resonet 4 Tento nástroj je na těchto stránkách již několik let popsán jako Resonet prototyp (zde). O prototypu lze ovšem patrně hovořit v případě nástroje s dřevěným víkem, který na fotografii v původním článku drží v rukou p. Janků. Zatím se mi podařilo zjistit existenci čtyř kusů, přičemž ony tři zbývající jsou si podobnější. Jednak se zásadně změnil tvar rámu nástroje, jednak vrchní kryt je, nebo byl (pokud se zachoval) vyroben z hliníkové ho plechu. Vzhledem k předpokládané výrobě alespoň malé série těchto pian, použiji zde názvu Resonet 4, jak je uvedeno v knize ing. Milana Guštara Elektrofony. Jeden z dochovaných kusů se mi díky panu Jiřímu Nazarovovi dostal do rukou k zevrubnému vyzkoušení a tak jsem se rozhodl nástroj detailněji popsat na nafotit. První dojem je, že nástroj je roztomilý, maličkaté klávesy, dřevo a kov nesoucí stopy ručního opracování, zkrátka duch dob minulých, tedy pocit, jaký máme, pokud si například hrajeme se starým lampovým přijímačem.