JVC KB 700 (a KB 500)

JVC KB 700 (a KB 500 ve vzpomínce) 1982 - 1984

Když už jsem v té historii, nemohu opomenout také nástroje značky JVC. Kdysi v roce 1995, mi známý donesl klávesy této značky, jestli bych je nechtěl koupit. Byl to keyboard KB-500, tou dobou již velmi zastaralý a tak jsem jej koupit nechtěl. Známého to neodradilo, klávesy u mě nechal, vzal si veškerou naši tehdejší hotovost a více se u nás neukázal. KB 500 jsem pak měl doma asi půl nebo třičtvrtě roku, než jsem jej prodal, abych alespoň částečně vykompenzoval ztrátu...

Takovéto vzpomínce jsem neodolal, když se na Aukru objevily hned dva keyboardy JVC KB 700 a nástroje zakoupil. Po nutné resuscitaci (asi 10X rozebrat a složit) se mi podařilo jeden z nich uvést do funkčního stavu a mohl jsem začít se zkoušením.

Trocha historie:

Firma Victor Company of Japan, neboli JVC, začala v sedmdesátých letech vyrábět elektronické varhany pod značkou Victron (také se prodávaly pod značkou Lowrey) a v roce 1982 k nim přibyla první řada stolních keyboardů KB, čítající čtyři modely: KB 300 (čtyři oktávy, 8 zvuků, 8 rytmů), KB 303 (stejný, jenom s externím napájením), KB 500 (čtyři oktávy, 10 zvuků, 10 rytmů, Compucorder, což je paměť na akordický doprovod) a největší, KB 700 (pět oktáv, 12 polyfonních zvuků, 4 monofonní zvuky, 12 rytmů, Compucorder a dále viz popis níže). Dále následovala druhá řada čítající dva modely: KB 600 (čtyři oktávy) a KB 800 (pět oktáv). Údajně ještě vznikl poslední model KB 808, ale o jeho fyzické existenci chybí důkaz. Potom koncern JVC přestal klávesové nástroje bohužel vyrábět. Historii s kompletním výčtem modelů a fotografiemi lze nalézt na internetu zde.

JVC KB 700 navenek:

Pokud je nástroj správně složený, působí bytelným dojmem, i když je celý postaven z plastických hmot. Klaviatura bez dynamiky, standardní velikosti, je poměrně dobře hratelná a je-li ve slušném stavu, i velmi tichá. Výrobce bohužel zvolil nejhloupější možný typ spínačů - jednotlivé spínače jsou naletovány na dvou deskách s diodovou maticí, bohužel mají gumové kontakty a čas je na nich již znát. Ovládací prvky shora zakrývá průhledný kryt, který po odklopení slouží jako stojánek na noty. Po stranách jsou dva pěkně hrající reproduktory, zezadu volič síťového napětí, síťová přípojka na dvoupólový eurokabel (zde se nezapře výrobce audiotechniky), 12 V přípojka, linkový výstup (2 X cinch), výstup na sluchátka a expresion pedál. Na levém boku potom vstup pro Magic Pedal (vysvětlím později), potenciometry ladění polyfonních a monofonních zvuků, vstup pro mikrofon (!) a regulátor jeho úrovně. Zespodu lze do nástroje naládovat deset buřtů a nástroj provozovat asi dvě hodiny bez vnějšího zdroje - dneska by to byly pěkně drahé dvě hodiny.

Zvuky a struktura nástroje:

Nástroj je analogový, osmihlasý, jeho polyfonní zvukový generátor má tedy osm oscilátorů, osm obálek VCA, ale pouze jeden LPF s obálkou, který je navíc sdílen i s monofonní sekcí, a šumový generátor. Takovému uspořádání říkáme parafonické. Jediný je patrně rovněž LFO, který řídí vibráto i efekt Ensemble, pouze monofonní zvuky mají zřejmě LFO svůj. V polyfonní sekci je celkem 12 zvuků: String Ensemble (krásné analogové smyčce), Trombone (excelentní analogový Brass), Piano (rovněž krásný dobový zvuk), Electric Piano, Organ, Jazz Organ (oba poměrně slušné, funkce tremolo má plynulý náběh frekvence, docela hezky simuluje Leslie), Harpsichord (klasika), Hawaiian Guitar, Trumpet (další hezký analogový Brass), Clarinet, Vibraphone a Jazz Flute. V monofonní sekci pak jsou další čtyři zvuky: Trumpet (už zase), Pan Flute, Guitar (vysoce syntetický zvuk) a Synthetic Tone. Zvuky se volí tlačítky a přepínačem Upper/Lower. Bohužel, nelze je nijak modifikovat, s výjimkou nastavení Release u VCA (slouží k tomu potenciometr a tlačítko na panelu), ale uvnitř nástroje jsou trimry pro nastavení VCF a VCA, určitě by nebyl velký problém je vytáhnout na panel.

Nástroj má dva efekty: Ensemble (trochu jako chorus) a Stereo (trochu jako Surround), mezi nimiž lze přepínat a nastavovat jejich úroveň potenciometrem Presence Control. Dozvuk lze nastavit i u basového zvuku.

Pedálu lze přiřadit funkci Sustain, Fill-In a Bend - zvuk celého nástroje (bohužel včetně doprovodu), nebo pouze monofonní sekce, se podladí o půltón. Nástroj je možno také transponovat.

Doprovodná jednotka:

K dispozici je 12 rytmů (Waltz, Polka/March, Samba, Rhumba, Bossa Nova, Tango, Disco, Rock'n'Roll, Rock 1 a 2, Reggae, Slow Rock, Swing a Shuffle. Rytmy se skládají z bicích (moc hezké analogové zvuky), basy (plný kulatý zvuk), akordického doprovodu, arpeggiátoru a smyčcové plochy. U každého lze zvolit tři typy basového riffu, doprovod Piano nebo Guitar (liší se i rytmicky, nejen zvukem) a tři typy arpeggia. Jednotlivé složky lze libovolně míchat na vestavěném mixážním pultu a některé i umístit v panoramě malými potenciometry pod plastovým deklíkem. Doprovody lze ovládat jedním prstem, hraním akordů v dolní části, nebo lze basu hrát manuálně. Jednotka umí zahrát bubnovou výplň, kterou lze použít i jako krátkou předehru. Nástroj má dva split-pointy, tedy dělící body klaviatury. Melodii v horní polovině lze zharmonizovat podle akordů hraných v dolní polovině (volba Open/Closed pro typy akordů). Tempo lze hlídat vizuálně díky čtveřici LED (Beat Conductor) a pochopitelně i nastavit potenciometrem dle libosti. Navrch zde je nutno říci, že výrobce, na rozdíl od mnoha jiných, doprovody složil tak, aby se skutečně daly používat ke hraní hudby.

Compucorder:

je záznamové zařízení, kam lze uložit akordické změny (zde zvlášť pro doprovod a basu). Nástroj je pak přehrává dokolečka a vy máte všech 61 kláves a čtyřhlasou polyfonii, abyste předvedli, co ve vás je. Nástroj umí uložit tři "skladby".

Závěrem:

JVC KB 700 ve své době byl slušný nástroj pro domácí hraní. Zvukem i výbavou s přehledem strčí do kapsy naši o čtyři až pět let mladší Delicii HT-61, stejně jako Vermonu SK-86. Jestliže mi v roce 1995 vadilo, že zvuky nejsou reálné, dnes se mi moc líbí, je to retro jak se patří. A navíc je takovýto nástroj skvělý odpočinek od dnešních relativně dokonalých a překomplikovaných nástrojů!

Demo (JVC KB-500) od Martina Černého zde. Děkuji moc!