Roland Jupiter 4

Roland Jupiter 4 Compuphonic (1978 - 1981)

Z mých předchozích článků již asi vyplynulo, že mám úchylku na staré Rolandy (od dob, kdy jsem vlastnil Juno 60) a tak jsem si nenechal ujít příležitost koupit tohoto krasavce. Nástroj strávil několik let na půdě v těsném obalu a díky tomu nebyl zrovna v nejlepším stavu, nefungovaly některé slidery, jeden oscilátor nehrál vůbec, další vynechávaly v některých stopových výškách, nástroj byl fatálně rozladěný atd. Díky skvělým službám a péči, kterou mu věnoval pan Pavel Vančura (Synthservice) je však dnes opět v použitelném a funkčním stavu.

Typ Jupiter 4 představila firma Roland v roce 1978 v rámci rodiny Compuphonic, zahrnující kromě JP-4 také monofonní Promars se dvěma oscilátory a rhythmboxy Compurhythm CR-78 a 68. Nástroje pojilo použití mikropočítače 8048 k řízení ovládacích prvků (proto také Compuphonic).

Polyfonie 4 hlasy a jediný oscilátor na hlas nebyly a nejsou zrovna velkou konkurencí pro tehdy kralující Sequentialy a Oberheimy, stejně jako pouhých 8 paměťových míst pro vlastní zvuky a čtyřoktávová klaviatura. Však také ještě recenze na SOS z roku 1996 hovoří o Jupiteru 4 poměrně rezervovaně (například vzhled nástroje je přirovnáván k varhanám, ale mě se to zrovna líbí). V poslední době se ale objevují hlasy, že tento nástroj má na svoji strukturu neobyčejně sytý zvuk a jsou i tací, kteří jej hodnotí výše, než následující Jupiter 8 a 6. Já je porovnat nemohu, nemaje výše uvedené větší typy k dispozici, ale za sebe mohu Jupiteru 4 přiřknout nejvyšší hodnocení zvuku alespoň z toho, co tu mám. Celkovému zvuku nástroje hodně pomáhá použití efektu Ensemble (2 X MN3004).

Jupiter je na poměry svých 4 oktáv obří a váží dobrých 20 kilo. Pokud jsem si u Juna G stěžoval na krátké klávesy, zde je vidět, že to má u Rolandů dlouholetou tradici. Ale tahle klaviatura po vyčištění i ve svých 35 letech funguje, u Juna G mám své pochybnosti.

Jak jsem již naznačil, nástroj má jeden napětím řízený oscilátor (VCO) na hlas s vlnami pila, obdélník a puls se čtyřmi šířemi. Šířku pulsu je také možno měnit LFO. Vlny mohou hrát ve třech stopových výškách (16', 8' a 4') a ladění celého nástroje lze posunout o oktávu níže. Dalším zdrojem zvuku je suboscilátor, obdélník vždy o oktávu níž než základní hlas. Jeho hlasitost nelze řídit, stejně jako hlasitost šumového generátoru. VCO může pracovat ve dvou polyfonních a dvou monofonních módech, kdy nástroj používá všechny čtyři oscilátory najednou a změní se tak ve velmi tučný monofonní syntezátor.

Jupiter 4 prošel několika generacemi vývoje, nástroj popisovaný zde patří k těm mladším a má filtry shodné s modely Juno 6 a 60. Jednak je zde LPF s rezonancí (který je schopen samooscilace), jednak plynule nastavitelný HPF. LPF může být řízen generátorem obálky ADSR, LFO, generátorem S&H, dále pak kromě obvyklého slideru i manuálně pomocí páky Bend/Mod. Filtru lze nastavit Key Follow ve čtyřech polohách přepínačem.

VCA má vlastní generátor obálky ADSR s řiditelnou intenzitou, kromě které může být ovládán i LFO a rovněž pákou.

Generátory obálek ADSR mají velmi široký rozsah nastavení a jsou dost rychlé i na tvorbu perkusivních zvuků.

LFO nástroje má čtyři vlny a to sinus, čtverec, pilu a obrácenou pilu. Je nastavitelný v neobvykle širokém rozsahu a to až do slyšitelných frekvencí, takže umožňuje i cosi jako amplitudovou či frekvenční modulaci. Kromě nastavení intenzity pro každou funkci má nastavitelné i zpoždění náběhu.

Další možností je použití portamenta s nastavitelnou dobou.

Páka nalevo kromě obvyklého ohýbání tónu (s nastavitelnou intenzitou) může ovládat i Cutoff LPF, úroveň VCA a všechny tyto funkce buďto přímo, nebo přes LFO (opět lze nastavit úroveň či citlivost). Je to sice hezké, ale speciální ovladač pro modulaci by byl asi lepší.

Samostatnou kapitolou je arpeggiátor, obecně považovaný za skvělý. Není sice programovatelný a neustále pracuje přes tři oktávy, ale jeho Random Mode je opravdu velmi muzikální. Kromě něj umí také pracovat v režimech UP, DOWN a UP/DOWN.

Jak již bylo řečeno, nástroj převede většinu nastavení na panelu do dat a tato je možno ukládat do jednoho z osmi paměťových míst. Problém je, že pak už nejdou dále upravovat. Data jsou dále opět převedena na ovládací napětí, kterými jsou řízeny jednotlivé funkce. Jedná se tedy o čistý analog s VCO, na rozdíl třeba od Juna, kdy je frekvence oscilátoru již řízena digitálně (DCO). Koncepce VCO dává určitou toleranci v ladění oscilátorů, které nejsou nikdy na 100% přesně naladěné a my, magoři do starých mašin, tomu říkáme, že zvuk má charakter, kterého digitální nástroje nedosahují. Další vymožeností novinky zvané Compuphonic je deset presetových zvuků, které jsou dnes terčem vtipů, neboť se povětšinou snaží napodobovat živé nástroje a to ještě ne zcela povedeným způsobem.

Z nástroje vedou dva hlavní výstupy s nastavitelnou úrovní, které lze použít buď oba najednou k získání stereofonního chorusu, nebo jen jeden, dále pak konektory pro sustain, volume a expression pedál a nakonec vstup pro external clock pro řízení arpeggia a LFO, který ale komunikuje jen s některými dalšími Rolandy z té doby. Naštěstí jsou dnes k dispozici dvě možnosti vybavit Jupiter 4 Midi rozhraním. To levnější dělá CHD Elektroservis u nás a umožňuje řídit nástroj povely Note On/Off a řídit frekvenci LFO a arpeggia, složitější rozhraní IO umožňuje i vysílání a příjem sysex dat, rozšiřuje paměť na 64 míst, kdy lze uložené zvuky dále editovat, přidává další dva LFO a další funkce.

Aby byl JP-4 opravdu "dokonalý", přál bych mu (vlastně sobě) o oktávu více kláves, vyšší polyfonii, dva oscilátory na hlas, samostatný ovladač modulace a více paměťových pozic s možností editace. Ale to se již blížím k Jupiteru 6 nebo 8.

Celkový zvuk Jupiteru 4 je čistý, příjemný, teplý a poměrně neagresivní, ovšem nástroj nemá nejmenší problém se prosadit v mixu s čímkoliv dalším. Paleta dosažitelných barev sahá od basového bubnu alá Roland TR x0x až po jemné a vysoké smyčce, trylkování ptactva a zurčení horské bystřiny. Hardwarově je nástroj více než poctivý, všechny ovládací prvky včetně tahových potenciometrů kladou dodnes příjemný odpor. Vždy si na to vzpomenu, když na pódiu opatrně kroutím ovladači Juna G.