M-AUDIO Venom (2011)

„Venom je mimozemský symbiont, představující černou hmotu, která se přisaje na hostitele a způsobí u něj tělesné a psychické změny (zvýšení agresivity), které však nikdy nejsou v plné kontrole symbionta a jeho hostitel má vždy částečnou kontrolu nad jejich akcemi“ (Zdroj: Wikipedia). Ano, to je výstižné, tedy až na tu černou barvu. Můj strýc s tetičkou mívali kdysi na začátku 80. let na chalupě v kuchyni zázrak v podobě elektrického kávovaru Rowenta. Byl bílý s šedivým spodkem a jeho jediným ovládacím prvkem byl oranžový vypínač. Kávovar dávno skončil na sběrném dvoře, ale já jsem si na něj okamžitě vzpomněl, když mi přišel tenhle nástroj. On vlastně Venom původně ani nemusel být bílý, výrobce experimentoval s černou i fialovou barvou a obě tyto varianty působily rozhodně líp, než finální produkt. Proč v M-Audio (původně Midiman) zvolili zrovna tohle barevné schema, je mi záhadou. A kromě toho není běžné, aby kuchyňský spotřebič vydával takhle brutální zvuky…

Venom se objevil na trhu roku 2011 jako virtuálně analogový syntezátor, groovebox a zvuková karta v jednom, umožňoval připojení mikrofonu a dalšího nástroje a rychlou interakci s počítačovými systémy. Byl prvním a zůstal jediným syntezátorem své značky. Prodával se za neskutečně nízkou cenu (u nás v závěru kariéry pod 7000,- kč!). Proč se nedočkal pokračovatele, se asi nedozvíme, ale je jisté, že dnes má vcelku početnou skupinu zastánců (i odpůrců). Mně ho koupila manželka (samozřejmě jsem jí na něj navedl) před Vánoci 2021 jako použitý. Byl jsem zvědavý, co to umí, protože ukázky zvuků mě střídavě děsily a překvapovaly. Závěry si nechám na konec tohoto článku.

Hardware nástroje, pominu-li již komentovanou barvu, představuje plastová skříň dosti odvážného tvaru a přijatelné tuhosti. Čtyřoktávová klaviatura je standardní velikosti, poměrně tvrdá a vyžaduje pevně vedený úder. Půltóny vyčnívají nezvykle vysoko a bílé klávesy získaly časem a působením UV záření slonovinový odstín. Vedle klaviatury jsou obvyklá dvě kolečka pro ohýbání tónu a modulaci, kterým nelze nic vytknout. Nad kolečky najdete dvě tlačítka pro rychlou transpozici po oktávách, nebo, po současném stisknutí, po půltónech. Nad nimi jsou další dvě tlačítka pro ovládání arpeggiatorů (Venom umí až 4 současně) a tempa. Dále je pět knobů pro celkovou hlasitost a mixáž (synth, mikrofon, externí nástroj – tyto dva s dvojicemi LED jako indikátory úrovně - a netypicky také knob ovládající hlasitost výstupu pro monitor) a tlačítko pro přepínání režimů monitoru (mono/stereo). Více vpravo je pak matice s parametry pro ovládání, nebo chcete-li, modifikaci zvuků a performancí v reálném čase, k němuž slouží čtyři knoby a tři tlačítka nad ní. Tento způsob ovládání hodně připomíná Yamahu CS-2X. Dále následují tlačítka Mode (Single, Multi a Pattern) a tlačítko Store pro ukládání nastavení. Mírně napravo od středu panelu zeleně září LCD s netypickým fontem písma, které je někdy dost těžké rozluštit. Napravo od něj je tlačítko volby banky a knob enkoderu pro zadávání veškerých hodnot. Úplně napravo pak čtyři tlačítka pro volbu aktivní stopy v režimu Multi, tlačítko funkcí Mute, Enable a Select opět pro režim Multi a tlačítko Edit. Konektivita nástroje je velice slušná: Vlevo zepředu je výstup pro sluchátka, vzadu pak dvě dvojice výstupů (Jacky 6,35 jako hlavní a cinche jako Aux Output), vstupy pro nástroj a mikrofon, vstupy pro pedály Sustain a Expression, klasický MIDI in- a output, USB typu B, konektor pro napájecí zdroj a vypínač.

Jak již bylo uvedeno, Venom byl prezentován coby VA syntezátor, ale to je trochu zavádějící informace, protože jeho oscilátory vybírají své vlny z tabulky samplů, které pocházejí z mnoha historických a dnes již klasických nástrojů. Týká se to nejen vln pro syntezátor jako takový, ale najdete zde velké množství vzorků bicích třeba z Rolandů TR různých modelů, nebo třeba z legendárního Linn Drum. Struktura zvuků je tvořena třemi oscilátory na hlas, které umožňují FM, Ring modulation a Hard sync, rozladění a volbu, jestli budou hrát v chromatické škále, nebo budou mít jednu výšku bez ohledu na stisknutou klávesu. Kromě toho jim lze nastavit Drift, tedy mírné rozlaďování, což má napodobit chování klasického starého nástroje. Dále máte k dispozici 6 typů filtrů, tři pětiprvkové obálky (pro Amp, Filter a Pitch), volbu, jestli výsledný zvuk bude monofonní nebo polyfonní a rychlost portamenta. Pak následují 4 LFO, z nichž jsou tři volně přiřaditelné a poslední pro amplitudovou modulaci. Dále následuje vložený efekt, ekvalizér a master efekt. Routing jednotlivých modulačních zdrojů a destinací se ovládá pomocí modulační matice. Většinu funkcí syntezátoru je možné ovládat pouze pomocí aplikace VYZEX, ke které se ještě vrátím. V nástroji jsou celkem čtyři banky po 128 zvucích, přičemž dvě z nich slouží jako uživatelské. Presetové zvuky jsou neuvěřitelně drsné, hodící se pro nějaké industrial techno a do hororů. Pokud si s nástrojem pohrajete, zjistíte, že umí být i hodný a celkem dobře si poradí (nejen) s jakýmkoliv klasickým syntezátorovým zvukem. Bicí sady fungují jako multisampl a editují se úplně stejně jako jakékoliv jiné zvuky, takže není problém navrstvit třeba dvě různé sady na sebe, vzájemně je frekvenčně modulovat a celé to prohnat filtrem a efekty. Fakt divočina. Jo, a abych nezapomněl, Venom zvládá polyfonii 12 hlasů.

Arpeggiator nástroje obsahuje 2x 128 předvoleb pro melodické stopy a stejné množství pro bicí smyčky. Lze je volit z panelu nástroje. Pokud by to nestačilo, je možné pomocí editoru používat MIDI soubory pro další patterny. Vlastní tvorba však přímo v něm možná není, VYZEX zůstal tak trochu nedodělaný…

Režim Multi nabízí jednak vrstvení zvuků a dělení klaviatury obvyklé pro téměř všechny dnešní nástroje. Umí ovládat až 4 vrstvy najednou a je na Vás, kolik a jakých vrstev použijete a jak s nimi naložíte, to znamená, že kromě klasických layer a split nastavení můžete použít až čtyř arpegií najednou a skládat tak nepřeberné množství patternů. Pro každou stopu máte k dispozici vložený efekt a samozřejmě ekvalizér i efekt systémový. V nástroji jsou dvě banky po 128 nastaveních, přičemž jedna z nich je uživatelská. Najdete zde spoustu přednastavených setů pro hraní s patterny i bez.

Z dalších funkcí je nutno aspoň menovat vokoder, použití vestavěných efektů pro mikrofon a připojený nástroj (třeba kytaru), funkci master keyboardu a zvukové karty a podobně.

Editor VYZEX byl navržen pro Windows 7, ale tak nějak funguje i pod desítkami. Někdy trochu zamrzne, někdy se mu nechce nalít nastavení do nástroje, ale hlavně nebyl nikdy dokončen, viz koment ke skládání patternů. Okénko je prázdné až na text, že zde byl ponechán prostor pro další vývoj. I přes tento fakt je VYZEX užitečný a vlastně nezbytný, chcete-li Venoma nějak smysluplně používat.

Co dodat závěrem? Venom bych nedoporučoval jako jediný syntezátor. Jeho celkový zvuk tak trochu postrádá nějakou tu živelnost, kterou najdeme u klasických analogových nástrojů a kterou se někdy povedlo zadrátovat i do modernějších digitálních mašin. Klasické zvuky zvládá, ale jinde se Vám budou zdát hravější a barevnější. Vyniká v různých drsných industriálních zvucích a efektech. Je použitelný jako bicí automat. Jako doplněk k jinému nástroji je to super divočina a taktéž musí nadchnout milovníky hraní s patterny apod. Uvidíme, jestli časem získá status jedinečné relikvie, nebo bude zapomenut.