Příspěvky

Efekt Phaser Zdeňka Hoška

Obrázek
Efektové zařízení pro hudební nástroje - "phaser" Příkladem dalšího amatérského zařízení na efektování zvuku je dále popisovaný přístroj produkující efekt typu " phaser". V minulosti ani tato jednoduchá zařízení nebyla běžně dostupná a tak se stavěla amatérsky.  Efekt produkovaný popisovaným zařízením lze srovnat s efekty získanými zařízením " Small Stone" firmy Elektro Harmonix, které je vysokým standardem v této kategorii efektů dodnes ceněným. Princip zařízení spočívá v napodobení barvy zvuku pohybujícího se zdroje. Dochází jednak k Doplerově jevu tj. ke změně výšky tónu a dále ke změně barvy tónu. Příkladem změny zvuku může být např. přelet nízkoletícího letadla nad pozorovatelem. Zajímavější i z pohledu zvuku je jistě využití obvodů typu CCD,  tím se ale dostáváme k jiným efektům typu flanger což není předmětem této konstrukce. Konstrukce těchto zařízení lze nalézt i v literatuře. Fázovací články jsou vesměs tvořeny dvěma nebo čtyřmi stupni. Vyskytují

Pružinový reverb Zdeňka Hoška

Obrázek
Pružinový reverb konstrukce Zd. Hoška Zařízení tohoto typu vytvářejí po připojení za nástroj nebo mikrofon dojem velkého prostoru. Zvuk v pružinách doznívá plynule ( hall ) a nejsou zde patrné rázy známé z digitálních zařízení, kde je naopak nutné zavádět zpětné vazby k docílení efektu ( reverb ). Zařízení pracuje na principu zpoždění zvukového signálu po průchodu kovovými spirálami, které mohou být různě dlouhé, v různém průměru, různě napnuté apod. Na výsledném zvuku se rozhodující měrou podílí provedení budícího a snímacího zařízení pružin. V minulosti bylo i v naší časopisecké literatuře popsáno několik konstrukcí tohoto zařízení ovšem vždy s nevalným výsledkem. Autoři používali jako budiče či snímače různé dostupné prostředky jako např. sluchátkové vložky apod. Problém byl v tom že vlnění se v pružinách přenášelo způsobem, kdy v znikala při určité frekvenci a větším vybuzení i výrazná rezonance pružin a tyto doslova hrály, současně docházelo ke zkreslení zvuku. Originální

Amatérské konstrukce - předmluva

Předmluva k rubrice Amatérské konstrukce Doba minulá svým nedostatečným zásobováním, výrobou, neexistujícím či sporadickým dovozem, jakož i velkým omezením svobody cestování a nízkým kupním potenciálem dala příčinu k rozmachu lidové tvořivosti, kutilství atd. Prakticky každý byl občas donucen zasáhnout do řemesla někomu jinému, obzvláště měl-li nějaké hobby. Tak vznikla celá řada amatérských konstrukcí, z nichž za některé by se nemusel stydět leckterý profesionál ať jde o konstrukci, nebo provedení. Na tomto místě bych chtěl postupně zveřejňovat fotografie a popisy amatérských konstrukcí hudebních nástrojů spadajících do pole působnosti těchto stránek, popisy upravených nástrojů, ale také popisy různých doplňkových zařízení, jako jsou efekty atd. Pokud jste někdy něco takového vyrobili, zkonstruovali a máte-li možnost a chuť svůj výrobek popsat a nafotit, rád je zde zveřejním. První dvě vlaštovky, efekt Chorus a Flanger a pružinové dozvukové zařízení vlastní konstrukce a výroby mi zasl

Efekt Chorus & Flanger Zdeňka Hoška

Obrázek
Chorus/Flanger - efektové zařízení Zařízení bylo postaveno koncem 80. let. Konstrukce je zřejmá z přiložených fotografií.  Celkem věrně imituje různé efekty typu chorus a flanger a to jako různé krabičky od výrobců j ako Ibanez, DOD atd., hojně k nám později dovážených. Schema zařízení je dnes dostupné v různých variantách na webu a zručný amatér ho celkem bez problému postaví. Problém je v tom, zda se k tomu kdo odhodlá v dnešní záplavě dostupných zařízení. Zařízení umožňuje připojení varhan a kytary. Průchodem signálu dochází ke zpoždění signálu zhruba v rozmezí od 0,512 ms do 51,2 ms což je dáno nastavením ovládacích prvků. Signál lze i periodicky rozmítat a nastavit hloubku modulace. Na vstupu lze nastavit citlivost a výstupní zpožděný signál lze mixovat se vstupním. Přístroj imituje i nástroje typu string. Srdcem zařízení je integrovaný obvod typu TDA1022 vyráběný kdysi firmou Philips, dnes sehnatelný pouze v Německu a posléze nahrazovaný spíše obvody typu MN. Přímým ekvivalen

Delicia RE-10 Leslie simulátor + ukázka

Obrázek
Delicia RE-10 Leslie simulátor (patrně 70. léta) Do muzea na těchto stránkách patří také přídavná zařízení (nejen) ke klávesovým nástrojům. Jak je vidět na fotografiích, za které děkuji p. Petru Polákovi (prohlédněte si jeho sbírku mikrofonů zde ), podnik ČSHN pod značkou Delicia nabízel také elektronický simulátor rotačního reproduktoru RE-10. Zde je možno si poslechnout, jak hraje RE-10 ve spojení s basovou kytarou. Za ukázku děkuji p. Jiřímu Jindrovi!

Ensoniq KT-88 + ukázka

Obrázek
Ensoniq KT-88 (1995 - 1997) Ensoniq KT-88 jsem pořídil nedávno coby náhradu piána, na které stále ještě nemám místo. V pracovně vystřídal Ensoniq TS-12, který se po více jak šesti letech vrátil k původnímu majiteli! KT-88 je větším bratrem KT-76 (76 vyvážených kláves, jinak identický nástroj), vystřídán byl KT-88 (76) Plus a později také E-Prime 88 (76). Tento nástroj společně s MR-61 (76, MR-Rack), ZR-76 a podivuhodným syntetizérem Fizmo byly také labutí písní skvělé značky. Škoda nejen pro muzikanty. Oproti zmíněnému TS-12 nástroj povyrostl a do jisté míry zhloupl. Na jedné straně přibyly klávesy (tentokrát tedy již všech 88 kláves), přibyla polyfonie (64 hlasů místo 32). Zůstal zvuk klavíru, možná ne zcela dokonalý, ale skvěle průrazný a schopný se prosadit v kapele. Zůstaly krásné smyčce, zlepšily se saxofony, zcela se změnily varhanní zvuky (ne vždy k lepšímu), Ensoniq zůstal i nadále impotentní co se týče syntetických leadů tam, kde by byl potřeba filtr s rezonancí. Změnily se pe

Roland Juno G + ukázka

Obrázek
Roland Juno G (2006 - ) aneb trocha současnosti na Czechkeys Tento nástroj je u nás dobře znám a ve světě pro velmi příznivou cenu hojně rozšířen. Velmi obsáhlou recenzi napsal Pavel Škorpík pro časopis Muzikus (článek naleznete zde ), jaký však bude názor nezaujatého uživatele, který za svoje hračky platí? Reklama firmy Roland tvrdí, že se jedná o nástroj využívající potenciálu Rolandu Fantom X. Jedná se tedy o podobný odvar z vlajkové lodi firmy, jako Korg TR , X-50, nebo Yamahy Mo a MM. Na rozdíl od některých ostatních Roland ponechal 128-hlasou polyfonii, sekvencer, možnost nahrávání audia (ve čtyřech stereo stopách), možnost rozšíření nástroje o RAM paměť, paměťovou kartu a alespoň jeden SRX Board. To spolu s velikým displejem a neposlední řadě i nostalgií při pohledu na čelní panel nakonec rozhodlo o koupi právě tohoto modelu, kterou jsem řešil problém s modernizací arzenálu. Při rozbalování nástroje jsem měl pocit, že mi byla zaslána atrapa z polystyrenu; nejsem na podobnou muší

Delicia S101

Obrázek
Delicia S 101 (1969 - 1970) Delicia S101 jsou malé čtyřoktávové varhany vyráběné v Hořovickém závodě ve spolupráci s Teslou Rožnov v letech 1969 až 1970. Nahradil je typ S102 (přenosné provedení) a Chorus (Spinetové provedení s ozvučením a přidanými efekty Chorus a Wah-Wah). Zevrubný popis nástroje je převzat z knihy Elektronické hudební nástroje a jejich obvody. Za oskenování a zaslání (a v neposlední řadě i za trpělivost) děkuji Zdeňkovi Hoškovi! Za zaslání fotografií děkuji p. Martinovi Trojanovi.

ASYZ

Obrázek
ASYZ (1971) V 70. letech vznikl v Oddělení zvukové techniky Filmového studia Barrandov modulární systém ASYZ (Analyzátor a syntezátor zvuku), jehož vývoj začal již koncem 60. let. Nástroj byl několik let doplňován o další moduly, konečná verze byla označována jako ASYZ 2. K hlavním tvůrcům patřili konstruktéři Antonín Kavka a Bohumil Matoušek, k nimž se na počátku 70. let připojil zvukař a konstruktér Pavel Pitrák, který následně jako zvukový mistr s nástrojem pracoval. Syntetizér neměl klaviaturu a používal se k vytváření zvukových efektů nebo zpracování externího signálu.. Jako ručně ovládaný zdroj zvukového signálu sloužil upravený záznějový generátor Brüel & Kjaer, produkující sinusové kmity v rozsahu 20 Hz - 20 kHz. Pro ruční řízení byl také upraven třetinooktávový filtr téže firmy, u něhož se samostatnými potenciometry nastavovala úroveň v každém pásmu a jednotlivá pásma bylo možno spínat tlačítky, která se používala pro "hru" v reálném čase. Automatické řízení nást

Yamaha EX7 (+ video)

Obrázek
Yamaha EX7 (1998 - 2002) Yamaha EX7 je předchůdcem dobře známého Motifu a potomek série W5/W7, sourozenec větší EX-5, oproti které chybí VL syntéza, sampling je jen monofonní, polyfonie poloviční (64 hlasy) a jsou omezené funkce efektové jednotky. Nástroj byl zakoupen pro (tehdy) slušnou polyfonii, slušnou paměť na samply (s rozšířením), možnost samplingu, množství real-time ovladačů a veliké možnosti editace zvuku. Asi pět let věrně sloužila v kapele, pak nějaký čas doma, než byla prodána. Po cca 10 letech se mi zastesklo a koupil jsem druhý kus (na fotografiích). Má sice jen základní výbavu, zato ale byla disketová jednotka nahrazena čtečkou USB flash disků GOTEK. Zvuky a funkce: Nástroj je u nás poměrně známý, takže jen krátce. Nástroj má 4 druhy syntézy: klasickou Yamaháckou AWM2 wavetable syntézu, AN syntézu (virtuální analog), FDSP syntézu a sampling. AWM zvuk (patch) může být složen až ze čtyř elementů (multisamplů), které mohou být libovolně upravovány obálkami, LFO, filtry, at