Czechkeys

Digitální dozvukové zařízení Tesla AOS 100 ( TPD1000 MIDI) Tento přístroj měl být dalším v řadě digitálních dozvukových zařízení vyvíjených v bývalé Tesle Vráble. Bohužel se jím nestal, neboť dle neověřených informací bylo kolem roku 1990-1992 vyrobeno pouze několik kusů a přístroj nebyl dále sériově vyráběn. Z tohoto důvodu o něm není ani žádná zmínka na webu ostatně tak jako o dalších přístrojích z Tesly té doby. Přístroj je logickým pokračováním vývoje započatým již v AOS095 ale na vyšší technické úrovni. Je zde použito i řízení parametrů pomocí midi signálů z externího zdroje. Přístroj umožňuje nastavit zpoždění signálu do 1024 msec (Delay time), dále zavézt zpětný signál na vstup (Feedback), obrátit fázi signálu (Phase), provézt mix vstup. a výst. signálu (Mix), nastavit rychlost (Speed) a hloubku modulace (Depht) pro efekty chorus a flanger a dále nastavit číslo midi kanálu (RxCh) a vypnout a zapnout midi (Midi). Tlačítky (UP, DOWN) lze přepínat mezi nastavenými programy až do po

Korg TR 61 (vs. Roland Juno G) Jelikož nemládnu a začínám být líný tahat větší břemena, začal jsem uvažovat o nástroji, který by na jevišti na nejhornějším patře stojanu vystřídal těžkou Yamahu EX-7 . Podmínkou bylo, aby mě finančně nezruinoval a Yamaha mohla zůstat doma. Další podmínkou bylo, aby nástroj dobře hrál a pokud možno byl rozšiřitelný o sampler a měl klaviaturu s aftertouchem. Ježíšek mi s předstihem v prosinci 2010 nadělil tohoto Korga. Vlastně kecám, koupil jsem si ho sám na Aukru, neboť po zralé úvaze jsem dospěl k rozhodnutí, že chci Korga (osvědčil se mi starý X5) ale vyloučil jsem X50 (strašná klaviatura bez aftertouch, nerozšiřitelnost), Micro X (dtto + nedostačující rozsah 2 oktáv) i M50 pro cenu a nerozšiřitelnost o sampler. Klasický Triton je taky těžký a má jen polovinu samplů, stejně jako LE, jehož klaviatura je znatelně měkčí, než u TR. Zkrátka TR 61 se mi zrovna hodil. Nástroj je u nás jistě dobře známý, takže jeho popis považuji za zbytečný a raději bych se s

Solton K160 (asi 1988 - 1990) Tento nástroj je na Czechkeys už několik let, ale původní popis (ponechán zde ) byl stručný a hlavně napsaný ze zprostředkovaných a ke všemu velmi kusých informací (svět jakoby na tento nástroj úplně zapomněl). Uvedu zde na pravou míru některá tvrzení a informace doplním, neboť jsem si jednoho dne umanul, že si K160 pořídím. Nalákal mě fakt, že v nástroji jsou analogové filtry/obálky (CEM3389). Kromě toho jsem byl také zvědavý, jak Solton hraje a pokud Vás to také zajímá, níže přikládám video s ukázkami. Na třetí pokus se mi podařilo nástroj získat za lidovku s tím, že mu nefunguje zdroj. Trochu jsem se toho obával kvůli jeho atypické konstrukci, ale nakonec se oprava odbyla výměnou hlavní pojistky a Solton po dlouhé době (což na něm bylo vidět) naskočil. Tedy vzhůru do průzkumu. Solton K160 byl vyroben firmou Ketron Laboratories v Itálii, prodáván pod německou značkou Solton a u nás hrdě prezentován jako Delicia Solton K160. Jak uvedl Loomeer pod původním

Digitální dozvukové zařízení Tesla AOS 095 (DDL1000) Toto dozvukové zařízení bylo vyráběné v bývalé Tesle Vráble a navázalo tak na dobrou tradici páskových dozvuků vyráběných u nás dříve. Cena se pohybovala kolem 9.000,- Kč a nebyla tedy zrovna lidová. Bohužel ale jiná zařízení pro běžné hudebníky kromě Vermony k dispozici nebyla. Zpoždění zvuku probíhá na čistě elektronickém principu a tak odpadají problémy s mechanickými prvky a opotřebením pásku. Bohužel oproti páskovému dozvuku má zařízení jen jeden zpožděný výstup a dozvuk nemusí být ideálně plynulý. Pro hudebníky a zvukaře ale byl k dispozici přístroj, který umožňoval vytváření různých efektů jako echo či delay s různou dobou nastavení a to se zpožděním od 2 až 512 ms a s možností plynulého nastavení od 0,5 až 2 od pevné hodnoty. Dále vytváření nových efektů chorus, flanging, doubling apod. s různou rychlostí a hloubkou modulace. Zařízení lze použít pro efektování zvuku, zpěvu, kytary, varhan atd., zapojit ho lze přímo v cestě si

Korg X5 (1994 až 2000?) Firmu Korg jistě netřeba představovat a i model X5 je dostatečně znám. Já jsem se k nástroji dostal náhodou bartelovým obchodem teprve nedávno. Na Korgy jsem měl vždycky smůlu, buď jsem nevyhrál dražbu, nebo byl někdo rychlejší, nebo (např. když jsem kupoval nový nástroj) zvítězila jiná volba. A tak až dosud mým jediným Korgem byl Poly 800. Korg X5 je derivátem z Workstation X3 (která je zase derivátem O1W). Jeho modulový brácha se jmenuje O5W, o rok později k této řadě přibyl X5D (dvounásobná polyfonie, 2MB vzorků navíc) a jeho modulová verze X5DR. Korg X5 představoval nejlevnější plně programovatelný synthesizer od Korgu. K tomu bude také přihlédnuto níže. Kvalita zvuku, funkcí Jednoduchá struktura nástroje, spartánský design, filtr bez resonance, jen základní set multisamplů a další nejsoucí vymoženosti a samozřejmě i to, že mám, nebo jsem měl řadu složitějších, novějších nástrojů, způsobily, že jsem od nástroje nečekal vůbec nic. Zvuky uložené v nástroji mě

Dvoumanuálové elektronické varhany Zbyška Macháčka Po dlouhé době se podařilo "ulovit" dalšího sdílného a hlavně nadaného tvůrce amatérského elektronického hudebního nástroje. Pan Zbyšek Macháček z Brna popsal svoji konstrukci pro čtenáře tohoto blogu. Nástroj je (nebo spíše byl) dalším dokladem o existenci zlatých českých ručiček, které nám bohužel vymírají. Panu Macháčkovi mockrát děkuji za tento krásný příspěvek: Dobrý den, reaguji na Vaši pobídku k mému komentáři varhan Z. Hoška a posílám pár snímků a stručný popis mé konstrukce. Od dětství se mě líbil zvuk varhan a tak ve mě postupně uzrála myšlenka, vyrobit si něco, co by takové zvuky umělo vydávat. Pájet dohromady součástky jsem začal v 8 letech. O pár let později jsem si udělal svůj první monofonní "vyluzovač zvuků" se strašnými kliksy (spínací tlačítka pro ovládání výhybek modelářských vláčků). Bylo jasné, že s finančními možnostmi řádu stokorun za rok to moc nepůjde. Situace se trochu zlepšila na VŠ, kde s

Dozvukové páskové zařízení Tesla AOS 191 ( Studioecho) Toto zařízení vyráběla zhruba od roku 1982 Tesla Vráble a nahradilo tak oblíbené Echolany AZK895 z Tesly Pardubice. Později bylo inovováno ještě další verzí AOS 192 ( Studioecho-A), kde byly provedeny změny v ovládacích prvcích ( náhrada otočných regulátorů za tlačítka a snížení počtu snímacích hlav ze čtyř na tři). Změnu prodělal částečně i přední panel a byly změněny ovládací knoflíky. Upraveno bylo i zapojení přístroje. Funkční vlastnosti u obou verzí jsou však podobné. Tato zařízení byla v minulosti hojně využívána k úpravě zvuku a i dnes jsou stále vyhledávána, neboť jsou relativně levná a při použití vhodného pásku, resp. kazety s páskem lze dosáhnout zajímavých efektů při přijatelném odstupu rušivých napětí. Přístroj se zapojuje nejlépe do efektové smyčky mixážního pultu, možné je i přímé připojení ke zdroji signálu s využitím efektové cesty. Bohužel další přístroje na podobném tj. mechanickém principu se u nás již ke škodě