Czechkeys

Příspěvky

Farfisa Syntorchestra

Farfisa Syntorchestra (1975 – 1978) Italský výrobce akordeonů a později elektronických varhan Farfisa stál na počátku 70. let před rozhodnutím, jak pokračovat v tradici výroby hudebních nástrojů. Podle vývoje hudby, a elektronických nástrojů především, muselo být jasné, že éra varhan pomalu stagnuje a že bude nutné jejich možnosti minimálně doplnit, pokud ne přímo varhany nahradit něčím novým. Tím novým fenoménem se staly syntezátory, které se začaly hlavně v USA objevovat jak houby po dešti. Farfisa se vydala stejnou cestou, byť v trochu osobitém stylu a v roce 1975 představila svůj první syntezátor pod výstižným názvem Syntorchestra. Pokud je mi známo, následovaly jej už jen tři další modely: Soundmaker , který je zde již několik let popsán, Syntorchestra 4 (ta čtyřka znamená počet oktáv klaviatury, nikoliv pořadí) a veliký Polychrome. Všechny tyto nástroje byly založeny na divide-down technologii, Synthorchestra a Soundmaker měly i monofonní sekce. Farfisa pokračo...

Další informace

Yamaha PSS-51

- 2.12.25

Yamaha PSS-51 Toto bude opět jeden nostalgicky laděný článek, protože nástroj sám je z dnešního pohledu pramálo zajímavý. Ale dát ho sem musím, několikrát jsem jej zmínil v předchozích příspěvcích a vděčím mu za svoje první kroky se sekvencerem. Nástroj už 25 let nemám, takže musím vylovit z paměti všechno, co ještě zbylo. Taktéž obrázek jsem si „vypůjčil“, budiž mi prosím prominuto, je to teprve podruhé… Za rok, kdy jsem vlastnil Casio CT-680 , jsem zjistil několik věcí: Jednak že nebude čas na hraní s kapelou (nemluvě o tom, že bych tam s tím stejně moc parády nenadělal), že mě omezuje výběr pevně daných doprovodů, a konečně že mě hraní s doprovody zase až tak moc nebere. Některé názory jsem samozřejmě časem zase přehodnotil, ale to bylo až v době, kdy pořízení nějakého dalšího nástroje nebyl neřešitelný problém. Tedy po úspěšném prodeji Casia jsem si na podzim 1994 došel do prodejny hudebních nástrojů a vítězoslavně donesl domů tento zázra...

Další informace

Waldorf STVC

- 20.10.25

Waldorf STVC Za tu dobu, co sleduji vývoj elektronických hudebních nástrojů, se toho změnilo opravdu hodně. Dostal jsem se k nim v době, kdy ještě převládal design založený na minimalismu s tím, že množství funkcí je nutné ovládat v menu přes x úrovní nabídek a náhledů. Pak se přišlo na to, že je fajn mít větší displej, neboť se na něj víc vejde a nějaké to grafické zobrazení také není od věci. V dalších generacích nástrojů přibývaly různé knoby a táhla, protože je muzikant chce mít vždycky k dispozici v reálném čase, neb nemá při vystoupeních čas něco někde hledat. Postupem času se ale také dospělo k tomu, že se muzikantům stýská po jednoduchých nástrojích, nejlépe analogových, nebo aspoň virtuálně analogových, až se (někteří) výrobci dostali zpátky k jejich výrobě. Na trhu se také objevila celá řada nových značek a nepřeberné množství různých typů syntezátorů pracujících s mnoha typy syntéz. Jedna kategorie nástrojů ale kupodivu zůstal...

Další informace

Syntezátor Jiřího Voříška

- 1.8.25

Syntezátor Jiřího Voříška Pan Zdeněk Hošek mne neúnavně zásobuje svými technicky dokonalými popisy, které se nejčastěji týkají jeho neméně technicky dokonalých (a excelentně řemeslně provedených) konstrukcí, a tak jsem byl překvapen, že se tentokrát jedná o konstrukci jiného zručného amatéra, pana Jiřího Voříška z Plzně. Rád bych tímto oběma pánům poděkoval za to, že tuto radost sdílejí s námi všemi! Dnes si profesionální, ale i amatérští hudebníci mohou zakoupit nejrůznější hudební nástroje a vyjadřovat tak svoje hudební fantazie. Přes tuto nepřebernou nabídku se ale i v dnešním světě najdou nadšenci, kteří si třeba své nástroje staví raději sami. Jedním z takových konstruktérů elektronických hudebních syntezátorů je můj dobrý známý a přítel z Plzně Jiří Voříšek, který se stavbou syntezátorů zabývá, i když s občasnými přestávkami vlastně skoro celý život. Co se pamatuji, jeho prvním velkým projektem a to již v osmdesátých létech, byl syntezátor Formant po...

Další informace

Kawai K4

- 12.7.25

Kawai K4 (1989) Úspěch workstationu Korg M1 uvedeného na trh roku 1987 nemohl nechat konkurenci v klidu a tak se vbrzku začaly objevovat nástroje pracující na podobném principu i pod jinými značkami. Japonský výrobce Kawai přišel již o rok později s modelem K1, který kromě presetových vln tvořených aditivní syntézou nabídl i vzorky akustických nástrojů. K1, ač byl úspěšný, neměl filtry, což výrobce napravil roku 1989 představením typu K4. Ten sice pozbyl možnosti míchání čtyř vln joystickem, ale přidal filtr s rezonancí a efektovou jednotku (ta se objevila i u druhého vydání K1) a chlubil se 16bitovým rozlišením vzorků při vzorkovací frekvenci 32 kHz. Kromě zde popsané klávesové verze se vyráběl i modul K4m, který neměl efektovou jednotku, ale zato nabízel osm individuálních výstupů. Nástroj po hardwarové stránce byl na pohled velmi strohý, avšak vcelku solidně postavený: Černá plastová skříň z bytelného plastu, pětioktávová klaviatura s aftertouchem byla polovy...

Další informace

Technics SX-PV10 + videoukázka

- 5.4.25

Technics SX-PV10 (1984) - Je to první digitální piano na světě? Úvaha k historii digitálního piana: Jaká je správná definice termínu „Digitální piano“? A kdy vlastně přišlo na svět? Pokud si kladete podobné otázky (ostatně stejně, jako já), nabízím Vám zde malou rekapitulaci a jeden téměř zapomenutý zázrak techniky z roku 1984. Začněme v prehistorii u elektrofonických nástrojů. Počátky elektrofonického piana spadají do roku 1932, kdy firma Bechstein nabídla elektrifikované piano Neo Bechstein. Jen pro zajímavost, ve stejném roce získala licenci na snímání zvuku piana i česká firma Petrof a nabízela elektrifikované klavíry Neo Petrof. Vynález principu elektromagnetického (a později elektrostatického) snímání mechanického pohybu strun (tyčinek, jazýčků) umožnil výrobu malých a lehce přenosných nástrojů mnoha značek. Nejznámější z nich jsou asi piana Rhodes a Wurlitzer, elektrifikovaný klavichord Hohner Clavinet a jazýčkový Pianet. U nás pak vznikala e...

Další informace

Roland Sound Canvas SC-155

- 28.3.25

Autor: Zdeněk Hošek Moc děkuji Zdeňkovi za to, že pro tyto stránky připravuje skvěle zpracované články. Pokud máte co říci k některému zde ještě nepopsanému nástroji, nezdráhejte se a následujte jej :). I tato technika, podporující MIDI komunikaci, patří do hudební branže a tak vám zde představím zajímavý, i když poněkud trochu starší přístroj, umožňující přehrávání MIDI souborů nebo připojení externí MIDI klávesnice. Tato technika a zvukové moduly jsou samozřejmě dnes a to 35 let od výroby tohoto přístroje zase někde jinde a zvukově na vyšší úrovni, ale stále je použitelná. Dnes jsou pak tyto moduly k dispozici i ve formě pluginu do PC. Konkrétně v tomto případě zde máme Roland Sound Canvas SC-155 a ten je jedním z mnoha typů přístrojů tzv. MIDI sound generátorů, které začala již v roce 1991 produkovat japonská firma Roland. V podstatě se jedná o zvukový modul produkující tóny na základě vstupních MIDI dat, které lze zavádět přes klasický 5-ti kolíkový k...

Další informace

Prohledat tento blog

Czechkeys

Příspěvky

Úvod a aktuality

Farfisa Syntorchestra

Yamaha PSS-51

Waldorf STVC

Syntezátor Jiřího Voříška

Kawai K4

Technics SX-PV10 + videoukázka

Roland Sound Canvas SC-155