Příspěvky

Úvod a aktuality

Obrázek
Úvod: Vítejte na blogu Czechkeys, stránkách zaměřených nejen na elektrofonické a elektronické klávesové nástroje československé výroby! Kromě popisů nástrojů vyrobených na území bývalého Československa zde najdete také historii jejich vzniku. Protože výroba klávesových nástrojů u nás nebyla nijak rozsáhlá, připojil jsem mimo jiné rubriku Amatérské konstrukce , dále pak Nástroje zahraniční výroby a také rubriku Ostatní , kde najdete například odpověď na otázku, co je to TableHooter . Rubriky prosím hledejte v menu Štítky. Pro vyhledávání konkrétního nástroje prosím použijte Jmenný seznam . Pracuji na jeho průběžném rozšiřování, přeci jen to není snadné, když má tento blog přes 200 článků! Přeji příjemné čtení! Alena Najvrtová: Forte, olejomalba na plátně Aktuality: 3.1.2026: Publikován článek Farfisa Syntorchestra 2.1.2026: Článek Alesis Fusion 6HD doplněn fotografiemi a rozšířen. 2.12.2025: Publikován článek Yamaha PSS-51 1.11.2025: Článek Roland Jupiter 4 doplněn o detailní fotogr...

Farfisa Syntorchestra

Obrázek
Farfisa Syntorchestra (1975 – 1978) Italský výrobce akordeonů a později elektronických varhan Farfisa stál na počátku 70. let před rozhodnutím, jak pokračovat v tradici výroby hudebních nástrojů. Podle vývoje hudby, a elektronických nástrojů především, muselo být jasné, že éra varhan pomalu stagnuje a že bude nutné jejich možnosti minimálně doplnit, pokud ne přímo varhany nahradit něčím novým. Tím novým fenoménem se staly syntezátory, které se začaly hlavně v USA objevovat jak houby po dešti. Farfisa se vydala stejnou cestou, byť v trochu osobitém stylu a v roce 1975 představila svůj první syntezátor pod výstižným názvem Syntorchestra. Pokud je mi známo, následovaly jej už jen tři další modely: Soundmaker , který je zde již několik let popsán, Syntorchestra 4 (ta čtyřka znamená počet oktáv klaviatury, nikoliv pořadí) a veliký Polychrome. Všechny tyto nástroje byly založeny na divide-down technologii, Synthorchestra a Soundmaker měly i monofonní sekce. Farfisa pokračo...

Yamaha PSS-51

Obrázek
  Yamaha PSS-51 Toto bude opět jeden nostalgicky laděný článek, protože nástroj sám je z dnešního pohledu pramálo zajímavý. Ale dát ho sem musím, několikrát jsem jej zmínil v předchozích příspěvcích a vděčím mu za svoje první kroky se sekvencerem. Nástroj už 25 let nemám, takže musím vylovit z paměti všechno, co ještě zbylo. Taktéž obrázek jsem si „vypůjčil“, budiž mi prosím prominuto, je to teprve podruhé… Za rok, kdy jsem vlastnil Casio CT-680 , jsem zjistil několik věcí: Jednak že nebude čas na hraní s kapelou (nemluvě o tom, že bych tam s tím stejně moc parády nenadělal), že mě omezuje výběr pevně daných doprovodů, a konečně že mě hraní s doprovody zase až tak moc nebere. Některé názory jsem samozřejmě časem zase přehodnotil, ale to bylo až v době, kdy pořízení nějakého dalšího nástroje nebyl neřešitelný problém. Tedy po úspěšném prodeji Casia jsem si na podzim 1994 došel do prodejny hudebních nástrojů a vítězoslavně donesl domů tento zázra...

Waldorf STVC

Obrázek
Waldorf STVC Za tu dobu, co sleduji vývoj elektronických hudebních nástrojů, se toho změnilo opravdu hodně. Dostal jsem se k nim v době, kdy ještě převládal design založený na minimalismu s tím, že množství funkcí je nutné ovládat v menu přes x úrovní nabídek a náhledů. Pak se přišlo na to, že je fajn mít větší displej, neboť se na něj víc vejde a nějaké to grafické zobrazení také není od věci. V dalších generacích nástrojů přibývaly různé knoby a táhla, protože je muzikant chce mít vždycky k dispozici v reálném čase, neb nemá při vystoupeních čas něco někde hledat. Postupem času se ale také dospělo k tomu, že se muzikantům stýská po jednoduchých nástrojích, nejlépe analogových, nebo aspoň virtuálně analogových, až se (někteří) výrobci dostali zpátky k jejich výrobě. Na trhu se také objevila celá řada nových značek a nepřeberné množství různých typů syntezátorů pracujících s mnoha typy syntéz. Jedna kategorie nástrojů ale kupodivu zůstal...

Syntezátor Jiřího Voříška

Obrázek
Syntezátor Jiřího Voříška  Pan Zdeněk Hošek mne neúnavně zásobuje svými technicky dokonalými popisy, které se nejčastěji týkají jeho neméně technicky dokonalých (a excelentně řemeslně provedených) konstrukcí, a tak jsem byl překvapen, že se tentokrát jedná o konstrukci jiného zručného amatéra, pana Jiřího Voříška z Plzně. Rád bych tímto oběma pánům poděkoval za to, že tuto radost sdílejí s námi všemi! Dnes si profesionální, ale i amatérští hudebníci mohou zakoupit nejrůznější hudební nástroje a vyjadřovat tak svoje hudební fantazie. Přes tuto nepřebernou nabídku se ale i v dnešním světě najdou nadšenci, kteří si třeba své nástroje staví raději sami. Jedním z takových konstruktérů elektronických hudebních syntezátorů je můj dobrý známý a přítel z Plzně Jiří Voříšek, který se stavbou syntezátorů zabývá, i když s občasnými přestávkami vlastně skoro celý život. Co se pamatuji, jeho prvním velkým projektem a to již v osmdesátých létech, byl syntezátor Formant po...

Kawai K4

Obrázek
Kawai K4 (1989) Úspěch workstationu Korg M1 uvedeného na trh roku 1987 nemohl nechat konkurenci v klidu a tak se vbrzku začaly objevovat nástroje pracující na podobném principu i pod jinými značkami. Japonský výrobce Kawai přišel již o rok později s modelem K1, který kromě presetových vln tvořených aditivní syntézou nabídl i vzorky akustických nástrojů. K1, ač byl úspěšný, neměl filtry, což výrobce napravil roku 1989 představením typu K4. Ten sice pozbyl možnosti míchání čtyř vln joystickem, ale přidal filtr s rezonancí a efektovou jednotku (ta se objevila i u druhého vydání K1) a chlubil se 16bitovým rozlišením vzorků při vzorkovací frekvenci 32 kHz. Kromě zde popsané klávesové verze se vyráběl i modul K4m, který neměl efektovou jednotku, ale zato nabízel osm individuálních výstupů. Nástroj po hardwarové stránce byl na pohled velmi strohý, avšak vcelku solidně postavený: Černá plastová skříň z bytelného plastu, pětioktávová klaviatura s aftertouchem byla polovy...

Technics SX-PV10 + videoukázka

Obrázek
  Technics SX-PV10 (1984) - Je to první digitální piano na světě? Úvaha k historii digitálního piana: Jaká je správná definice termínu „Digitální piano“? A kdy vlastně přišlo na svět? Pokud si kladete podobné otázky (ostatně stejně, jako já), nabízím Vám zde   malou rekapitulaci a jeden téměř zapomenutý zázrak techniky z roku 1984. Začněme v prehistorii u elektrofonických nástrojů. Počátky elektrofonického piana spadají do roku 1932, kdy firma Bechstein nabídla elektrifikované piano Neo Bechstein. Jen pro zajímavost, ve stejném roce získala licenci na snímání zvuku piana i česká firma Petrof a nabízela elektrifikované klavíry Neo Petrof. Vynález principu elektromagnetického (a později elektrostatického) snímání mechanického pohybu strun (tyčinek, jazýčků) umožnil výrobu malých a lehce přenosných nástrojů mnoha značek. Nejznámější z nich jsou asi piana Rhodes a Wurlitzer, elektrifikovaný klavichord Hohner Clavinet a jazýčkový Pianet. U nás pak vznikala e...

Roland Sound Canvas SC-155

Obrázek
 Autor: Zdeněk Hošek Moc děkuji Zdeňkovi za to, že pro tyto stránky připravuje skvěle zpracované články. Pokud máte co říci k některému zde ještě nepopsanému nástroji, nezdráhejte se a následujte jej :). I tato technika, podporující MIDI komunikaci, patří do hudební branže a tak vám zde představím zajímavý, i když poněkud trochu starší přístroj, umožňující přehrávání MIDI souborů nebo připojení externí MIDI klávesnice. Tato technika a zvukové moduly jsou samozřejmě dnes a to 35 let od výroby tohoto přístroje zase někde jinde a zvukově na vyšší úrovni, ale stále je použitelná. Dnes jsou pak tyto moduly k dispozici i ve formě pluginu do PC. Konkrétně v tomto případě zde máme Roland Sound Canvas SC-155 a ten je jedním z mnoha typů přístrojů tzv. MIDI sound generátorů, které začala již v roce 1991 produkovat japonská firma Roland. V podstatě se jedná o zvukový modul produkující tóny na základě vstupních MIDI dat, které lze zavádět přes klasický 5-ti kolíkový k...