Waldorf STVC

Waldorf STVC

Za tu dobu, co sleduji vývoj elektronických hudebních nástrojů, se toho změnilo opravdu hodně. Dostal jsem se k nim v době, kdy ještě převládal design založený na minimalismu s tím, že množství funkcí je nutné ovládat v menu přes x úrovní nabídek a náhledů. Pak se přišlo na to, že je fajn mít větší displej, neboť se na něj víc vejde a nějaké to grafické zobrazení také není od věci. V dalších generacích nástrojů přibývaly různé knoby a táhla, protože je muzikant chce mít vždycky k dispozici v reálném čase, neb nemá při vystoupeních čas něco někde hledat. Postupem času se ale také dospělo k tomu, že se muzikantům stýská po jednoduchých nástrojích, nejlépe analogových, nebo aspoň virtuálně analogových, až se (někteří) výrobci dostali zpátky k jejich výrobě. Na trhu se také objevila celá řada nových značek a nepřeberné množství různých typů syntezátorů pracujících s mnoha typy syntéz. Jedna kategorie nástrojů ale kupodivu zůstala téměř nepovšimnuta, a tou jsou tzv. String Machines (přestože jejich typické zvuky na „obyčejném“ nástroji napodobíte těžko). Ty moderní stringery spočítáte na prstech jedné ruky: Behringer vcelku zdařile okopíroval Roland VP-330 (jmenuje se nápaditě VC-340) a Solinu String Ensemble, jejíž klon nabízí v podobě malého modulu. Samotný Roland v rámci své miniaturní série Boutique nabídl digitální reinkarnaci VP-330 pod označením VP-03. Pokud mi nic neuniklo, jediným dalším výrobcem, který se o znovuzrození string machines pokusil, je německý Waldorf. Nejprve to byl malý stolní modul Streichfett a později přibyl klávesový nástroj STVC, který na Streichfett navazuje, a který si dovolím zde představit.

Nápad pořídit si STVC vzniknul při poslechu ukázek na Youtube, v okolí jej samozřejmě nikdo nevlastní a v nejbližší prodejně hudebních nástrojů ho také nemají. Z ukázek jsem nabyl dojmu, že to skutečně zní jako starý Quartet, Multiman nebo třeba Soudmaker, také že tam slyším možnost tvořit vokály podobné těm z Farfisy Polychrome a dalších podobných starých nástrojů. Mimo to má polyfonní sekci s filtrem a vokodér. Zašel jsem v myšlenkách až tak daleko, že bych ty staré krámy prodal a tohle by mi mohlo stačit. Mimochodem, STVC mám asi tak půl roku a z těch starých mašin jsem zatím neprodal ani jednu…

Když si Waldorf STVC vybalíte, zjistíte, že se jedná o poctivý kus železa. Celá skříň je z 2 mm tlustého ocelového plechu, ovládací knoby jsou z nerezové oceli a klaviatura je dobře známá polovyvážená od firmy Fatar (TP-8 tuším). Nástroj také něco váží, čímž se značně odlišuje od současného trendu vyrábět mašiny pro slečinky (což nejsem), nebo důchodce (což zatím také nejsem), přiznám se ale dobrovolně, že jsem rád, že STVC nepotřebuji nikam nosit…

Tvarem STVC připomíná syntezátor Blofeld od téhož výrobce. I jeho ovládací panel má všechny ovládací prvky vlevo, zatímco pravá skoro polovina je prázdná. Zajímavý designérský počin! Na vrchním panelu tedy najdete zleva dvě obligátní kolečka pro ohýbání tónu a modulaci (klasické string machines je zpravidla nemívaly), knob pro ovládání celkové hlasitosti, páčku transpozice po oktávách (-2, -1, 0, +1, +2), šest tlačítek a knob pro ovládání menu a pamětí, a displej. Tady se zastavím: Jestliže jsem před pěti lety považoval displej piana Studiologic NumaCompact 2X za miniaturní, zmýlil jsem se. I zde bylo ještě z čeho brát a STVC je v tomto směru nový rekordman, protože jeho displej měří asi 2x1 centimetr. Kromě mých pokusů o kresbu tužkou se tak stal dalším důkazem, že si musím pořídit brejle na blízko. Na panelu přibližně uprostřed najdete ovládací prvky pro práci se zvuky. V jeho levé části jsou to ovladače sekce Solo, což je jednoduchý šestnáctihlasý VA syntezátor. Hrát si můžete s knobem Tone, který plynule mění 7 různých křivek oscilátoru, přičemž poslední dvě jsou monofonní a umějí používat portamento. Dále je tu knob Tremolo, který mění frekvenci prolínání zvuku mezi kanály, přepínač Low/Layer/High, kterým se přepíná, zda bude Solo sekce hrát v horní či dolní polovině klaviatury  a nebo jestli bude hrát v celém jejím rozsahu. Zajímavé je, že sekce Strings tuto možnost nemá a nástroj tak neposkytuje plnohodnotný split. Další přepínač slouží k volbě typu obálky mezi perkusivní a průběžnou. Dva knoby nejníže ovládají náběh obálky a její doznění: Pokud je zvolen perkusivní průběh, ovládá tento knob zároveň Decay i Release, v průběžném módu pak pochopitelně pouze Release. Tentýž knob ale ovládá i rychlost portamenta. Další funkce sekce Solo lze ovládat v menu nástroje v tzv. Modulation Matrix, kdy lze pěti zdrojům (sedmi (!) LFO, dynamice, kolečkům, aftertouch a dalším) přiřadit množství destinací. Pro solo sekci je důležité, že má LPF s rezonancí, který lze takto modifikovat.

Na půli cesty mezi jednotlivými sekcemi je vtipně umístěný knob Balance, který, jak jistě tušíte, má na starosti vyvážení hlasitosti mezi oběma sekcemi.

Dále následuje sekce Strings sloužící i k ovládání vokoderu. Vlevo nahoře najdete tlačítko Ensemble pro zapnutí efektu Chorus. Přepínačem níže volíte mezi jednoduchým chorusem, nebo simulací dvou BBD obvodů, které mají mimo charakteristický tvar vlny oscilátorů hlavní podíl na typickém zvuku smyčců. V prostřední poloze pak můžete nechat působit oba typy chorusů najednou. Ještě níže je přepínač Base/Both/8va, kterým se volí požadovaná stopová výška. Vedle něj vpravo jsou dva knoby pro ovládání obálky, které jsou tentokrát stylově nazvány Crescendo a Release. Obálky jsou plně polyfonní, takže se zvuk s dlouhým dozvukem po uvolnění a opětovném stisknutí kláves „neusekne“. Nad knoby obálky je asi nejdůležitější ovladač a to obří knob Registration. Jeho otáčením plynule měníte nejen tvary a stopové výšky oscilátoru, ale je tu i jakási simulace formantového filtru. Dále následuje XLR konektor pro mikrofon (který je dodáván s nástrojem) a tlačítka Vocoder a Freeze. Zatímco význam prvního je jasný, to druhé ovládá funkci umožňující záznam až 20 sekund čehokoliv z mikrofonu a použití jako zdroj modulace pro vokodér. Zajímavé je to, že nástroj nezaznamenává přímo zvuk, ale pouze formanty a jako zdroj vždy používá své oscilátory. Nahraný materiál lze stříhat, zasmyčkovat, nebo třeba přehrávat pozpátku. Použití je mnohostranné, mimo různá slova lze nahrávat třeba bicí smyčky a tvořit tak jakési patterny, fantazii se meze opravdu nekladou. Vokodér samotný nedovedu moc posoudit, nikdy jsem ho nepoužíval ani u jiných nástrojů. Tak snad jednou…

Poslední je sekce efektů, k jejichž slouží jeden přepínač (Animate/Phaser/Reverb) a dva knoby: Rate a Depth. Reverb umí být zatraceně dlouhý a Phaser trochu připomíná legendární Small Stone. Obojí samozřejmě velice napomáhá nástroji ke hraní nejrůznějších textur, pro které byl (mimo jiné) stvořen. Funkce Animate pak umožňuje plynulou změnu tvaru vlny oscilátoru ve vámi daném rozmezí a frekvenci. Další funkce je opět možno ovládat pomocí Modulation Matrix.

Zezadu najdete dva linkové výstupy, výstup na sluchátka (Jack 3,5 mm), vstup pro pedál hlasitosti, který zároveň slouží jako linkový vstup, vstup pro pedál Sustain, USB typu B, kterým se nástroj zároveň napájí, a MIDI IN/OUT a vypínač.

A jak je na tom Walda se zvukem? Samozřejmě mu jde simulace starých dobrých smyčcových syntezátorů v nejrůznějších stopových výškách. Přímé porovnání jsem sice zatím neprovedl, ale je to tam! Ale díky přítomnosti výše zmíněných vymožeností lze také tvořit simulaci vokálů, kostelních i píšťalových varhan, syntetických zvuků, nejrůznějších textur a ploch. Díky Solo sekci máte k dispozici (opravdu velmi) jednoduchý syntezátor, takže lze přidat sólové zvuky, dovede to vytvořit cosi jako syntetické dechy, elektrická piana, cembala, clavinety a spoustu dalšího. Jako doplněk k ostatním mašinám je STVC moc fajn hračka! Výrobce naplnil jednu ze tří bank zvuky, které se mi líbí, ale vlastní tvorba je ještě zajímavější. Celkem je v nástroji místo pro uložení 126 zvuků.

Přednosti nástroje: Hraje to podobně, jako staré mašiny, ale umí toho o hodně víc. Pokud toužíte po ambientních plochách s nádechem nostalgie, nalezli jste svého favorita. Je to docela skladné. Na rozdíl od staříků to má kolečka ohýbání tónu a modulace a možnost ukládání vlastních nastavení. Vestavěné efekty jsou velice kvalitní. Funkce Freeze je přímo geniální. Klaviatura je super (Fatar mi vyhovuje vždycky). Je to robustní, takže to lze použít i k sebeobraně proti někomu, komu se vaše hudba nelíbí. STVC i po inzultaci nepřítele bude fungovat. K nástroji dostanete i mikrofon na husím krku.

Nedostatky nástroje: Nelze úplně rozdělit klaviaturu, Strings vždy hrají po celé její šířce. Efekty Chorus a Phaser nelze aplikovat na Solo sekci. Filtr nelze aplikovat na Strings (nechápu, třeba u takového RMIF Opus je to jedna z nejlepších funkcí). Ale je tu aspoň jakási simulace filtru ve výběru vln. Displej je opravdu, ale opravdu malý. Výběr stopových výšek, tvaru vln i onoho formantového filtru jedním knobem je sice rychlý, ale neumožňuje všechny kombinace, upřednostnil bych tři nezávislé ovladače. V modulační matici však lze nastavit vlnu a filtr odděleně. V sekci Solo bych uvítal klasickou ADSR obálku, nebo aspoň rozdělit Decay a Release na dva knoby. Nástroj po zapnutí nereaguje správně na některé ovladače: Například kolečka skokově změní hodnotu na maximum a to v obou směrech. Při dalším použití již fungují normálně. Přepínač oktávové transpozice také reaguje až napodruhé. Po náročnějším programování neznějí některé zvuky v pamětech správně, po restartu je to zase v pořádku (ale musíte opět rozhýbat ovladače). Některé funkce se vzájemně vylučují, například při transpozici o oktávu za použití modulační matice už nefunguje pitch-bend. Pokud použijete v matici kterýkoliv zdroj na modulaci hlasitosti, nelze zvuk už úplně ztlumit – regulátor hlasitosti je zařazen před ní (!). Za mě povětšinou zbytečné problémy, které neopravila ani poslední verze FW.

Protože mám tvůrčí krizi (o absenci talentu raději ani nepíšu), ještě jsem STVC nepoužil k žádné smysluplné práci. Nakroutil jsem na něm pár zvuků a to je zatím všechno. Jakmile se to změní… tedy jestli se to změní, připojím ukázku a eventuálně doplním článek o nové poznatky.

Levá část ovládacího panelu

Pravá část ovládacího panelu

Terminál na zadní straně

A hrdý nápis tamtéž