Farfisa Soundmaker

Farfisa Soundmaker (1979 - 198?)

Soundmaker byl větším a mladším bratrem nástroje zvaného Syntorchestra a spolu s poslední a největší Polychrome tvoří trojici tzv. String-machines vyráběných značkou Farfisa. Ta byla známa hlavně mnoha typy svých elektronických varhan, jež zejména v šedesátých letech zněly z mnoha tehdejších nahrávek. I přesto, že polyfonní sekce Soundmakeru je svojí podstatou obdobou elektronických varhan (technologie generátorů nejvyšší oktávy a děliček), nástroj nemá varhanní sekci. Výrobce patrně očekával, že majitel Soudmakeru zakoupí i varhany téže značky.

Nástroj se skládá ze tří sekcí a to:

Strings, klasické syntetické smyčce produkované v té době mnoha nástroji různých značek. Smyčce mají 2 polohy a to 8 a 4 stopy a lze jim regulovat hlasitost, ostrost (Brilliance), dozvuk (značeno Sustain, ale jde o parametr Release) a náběh (Attack). Zvuk smyčců z Farfisy Soundmaker bych zařadil k tomu lepšímu, co lze v dané kategorii nástrojů slyšet.

Poli, tedy polyfonní sekce syntezátoru. Zde nalezneme čtyři presety: Piano, dle mého soudu jednu z nejzdařilejších aproximací akustického piána mezi podobnými nástroji - přinejmenším má zvuk vlastní charakter ve středních frekvencích, který jinde nenalezneme. Dále pak Harpsichord, Honkye Tonk (tak je skutečně psáno, stejně jako Poli v názvu celé sekce) a Brass. Zvuku Brass je možno přiřadit vibráto, všem pak lze ovládat hlasitost a ostrost (opět značeno Brilliance). Zvuku Brass lze ještě ovládat ostrost pomocí aftertouche, jak bude zmíněno později. Sekce Poli má vlastní potenciometr dolaďování na předním panelu.

Mono je nejkomplexnější sekce nástroje co do možností úpravy zvuku. Založena je na čipu M110 od SGS, což je monofonní syntezátor v jenom obalu. A pokud se nemýlím, jedná se o čip digitální a proto Soundmaker není čistý analog, jak by se mohlo zdát, nýbrž D/A hybrid...

Sekce Mono obsahuje 12 presetů a to: Tuba, Trombone Trumpet, Sax, Clarinet, Oboe, Flute, Piccolo, Violin, Accordion, El Bass a El Guitar, které se více či méně úspěšně snaží napodobovat proklamované klasické nástroje. Mnohem důležitější je funkce Free, která umožní editaci libovolného presetu pomocí LPF s rezonancí (Cutoff a Resonance jsou zde nazvány Bias a Emphasis), ADSR obálky, LFO s možností volby mezi čtvercem a trojúhelníkem, který může ovládat také vibráto), lze jim přiřadit Portamento s laditelnou délkou a celo monofonní sekci lze rozladit nezávisle na zbytku nástroje. Výrobce bohužel nevyužil možnosti čipu M110 úplně, například přepínání stopových výšek, nebo PWM. Zvláštností LFO je možnost přepnutí jeho funkce ve fázi Attack nebo Release obálky, jeho intenzitu řídit obálkou komplet, nebo samozřejmě může působit kontinuálně. LFO umí být poměrně rychlý. Sekce Mono hraje jenom na horních čtyřech oktávách klaviatury.

Nástroj umožňuje rozdělení klaviatury na dvě části, kdy sekce Mono zní na horní, tedy pravé části. Polyfonní a monofonní sekce lze úplně vypnout tlačítky Cancel zhruba uprostřed panelu.

Jak jsem již naznačil, nástroj je vybaven prehistorickou verzí funkce Aftertouch. Ta funguje tak, že pod klávesami je kovová lišta na pružině a ta ovládá clonu mezi žárovkou a fotočlánkem uvnitř nástroje. Lze takto ovládat ostrost zvuku Brass a monofonní sekce, pitchbend monofonní sekce a glissando tamtéž.

Nástroj dále umožňuje prohnat polyfonní sekci filtrem monofonní sekce, ale tato funkce mě nijak nenadchla, nefungovala zrovna nejlépe, pokud si dobře vzpomínám. Update 2024: Už to chápu, v takovém případě se musí používat jen mono výstup. Filterm lze také prohnat vnější zdroj zvuku.

Hardware nástroje stojí rozhodně za pozornost. Za prvé, tato krása váží snad metrák (tuším, že kolem 30 kg), uvnitř se to hemží elektronikou a tlustými svazky drátu. Dřevěná skříň (pardon, dřevotřísková) má neobyčejný archaický tvar. Zezadu nalezneme konektory pro připojení pedálu, externího zdroje zvuku, výstupy pro polyfonní sekci a obě sekce dohromady, sluchátka, klasický konektor pro třípólovou síťovou šňůru a trimr pro seřízení citlivosti aftertouche. Pětioktávová klaviatura bez vyvážení je příjemně hratelná.

Soundmaker není zdaleka běžný nástroj a jeho cena v poslední době roste. Byl by dobrý všeuměl ve své době, kdyby jej výrobce obohatil varhanní sekcí, ale i tak se jedná o kromobyčejně znějící relikvii. Mezi podobnými nástroji určitě vynikne pianovými zvuky, ale i smyčce jsou to lepší, jak jsem zmínil. Kdybych Soundmaker býval neprodal kdysi před deseti lety, asi by už u mě zůstal, ale pozdě bycha honit.

Můj původní Soundmaker na fotografii z roku 2004

Farfisa Troublemaker (Update 2024)

Nebudu si nic nalhávat, stárnu. Stárnoucí člověk už má holt větší podíl toho, co bylo, než toho, co jej ještě čeká. S tím jde ruku v ruce i sentimentalita a také potřeba se aspoň nějak vracet k minulosti. Ani zkušenost nevaruje a neodradí... Zkrátka jsem si dost složitou cestou pořídil druhý Soundmaker. Přijel z Itálie, původní majitel mi dal vybrat ze dvou kusů, nahrál a zaslal video a spoustu podrobných fotek. Farfisa dorazila v jednom kusu a po zapnutí až na dvě klávesy hrála. Docvakal jsem desky ovládání VCA na místo a bylo po problému. Leč ne na dlouho...

Farfisa Soundmaker, jsouce delší čas zapnutá, může napomoci vytápění místnosti, neboť její zdroj založený na obvodech LM78XX/79XX proměňuje rozdíly v napětí v teplo. Tenhle kousek topil opravdu slušně a navíc, když se ohřál, začal hučet. Jenže ne pořád, pouze když se navolilo více funkcí jako ovládání filtru poly sekce aftertouchem a navrstvily oboje smyčce a Brass. Nevadí, někdy na to mrknu...

Opět omyl. Třetí den po doručení si takhle hraju s mono sekcí, najednou to zahučí ale opravdu nahlas, čmoudíky a konec. Zůstane svítit pár LEDek a to je všechno. Co teď? Zjistil jsem, že záporná větev -12V nedává žádné napětí a kladná naopak 22V, takže to vypadalo na pěknej průser. Pečlivě jsem ohledal všechny desky a našel jeden CD4011BE s takovým "pupíkem", jak mu asi chudákovi bylo teplo. Srážecí odpor před LM7912 měl hnědou tečku, takže to asi bylo to, co tak hezky čmoudilo. Zdroj jsem opravil, švába s pupíkem nahradil novým bez pupíku. Nástroj ožil a já se opájel pocitem, jak krásně všechno zvládám...

Po půl hodině začal Soundmaker zase hučet. A dělá to pořád, když se ohřeje. Asi zkusím vyměnit i oba 15V regulátory a všechny elektrolyty ve zdroji, ale už tři měsíce sbírám sílu. Raději jsem kompletně opravil Korg DW-8000 a aspoň zprovoznil FAEMI 1M a Estradin 314 Solaris, tak moc se mi do toho nechce!

Po otevření vrchního krytu máte okamžitý přístup k obvodům chorusu (úplně vlevo), dále filtrům a přepínání registrů polyfonní sekce a vpravo k napájecímu zdroji. Šasi s obvody lze vytáhnout a rozevřít jako knihu. Zespodu jsou obvody monofonního syntezátoru.

Po odklopení klaviatury je vlevo přístupná deska s časovacími obvody VCA a vpravo hlavní deska generátorů monofonní (vepředu) i polyfonní (vzadu) sekce.