Casio SK-2100

 Casio SK-2100 (1987) – The King of Tablehooters

Rok po prvním modelu sampleru Casio (SK-1) se mimo jiné modely objevila i vlajková loď této řady, SK-2100. Hlavním rozdílem od nižších modelů byla klaviatura standardní velikosti o rozsahu čtyř oktáv. SK-2100 je virtuálně totožný s modelem SK-200 (liší se pouze velikostí klaviatury). Přestože se jedná o top model, oproti původnímu typu nejen získal mnoho funkcí, ale některé i ztratil, jak bude popsáno níže. Po SK-2100 jsem toužil tak moc, až jsem si jej roku 2020 pořídil z Německa za nepřiměřený peníz. Podle dnešních měřítek se totiž jedná o tablehooter se všemi omezeními a neduhy. Moc mu to sluší se stejně starou Yamahou DSR-500 (viz foto níže).

Casio SK-2100 je kompletně vyrobeno z plastické hmoty a jeho skříň je lakována v polomatné černé metalíze, jak bylo tou dobou u výrobce zvykem. Klaviatura o rozsahu 4 oktáv (49 kláves C – C) je příjemná a dodnes tichá. Na ovládacím panelu najdeme zleva vypínač napájení, pět tahových potenciometrů mixáže (celková úroveň, basa, akordický doprovod, bicí a poslední pro hlasitost samplovaných zvuků), tlačítka ovládání aranžéru, 4 „sample pady“ a velikou matici spínačů pod fólií sloužící k přepínání zvuků, rytmů a ovládání dalších funkcí. Úplně vpravo je tahový potenciometr ovládající citlivost vstupu (nikoliv sample treshold, jak je někdy mylně uváděno), sloupec 5 LED indikující sílu signálu a výsuvný elektretový mikrofon na krouceném kabelu. Zezadu je konektor pro napájení (9V, kladný pól na obalu), jacky 6,35 mm pro sluchátka, linkové výstupy, foot volume pedál a malý potenciometr pro jemné doladění nástroje. Na druhé straně pak dva vstupy (dynamický mikrofon, linkový vstup) opět v provedení Jack 6,35 mm. Po stranách skříně jsou umístěny dva reproduktory o výkonu 2W každý, dostatečně hlučné pro běžnou práci. Zespodu lze do nástroje „nabít“ 6 monočlánků typu D pro udržení obsahu RAM.

První funkce, která nás bude jistě zajímat, je sampling. Casio SK-2100 umí nasamplovat buď 4 osmibitové samply o délce 0,8 sekundy při vzorkovací frekvenci 10,113 kHz, nebo dva o délce 1,6 sekundy při stejné kvalitě (nebo kombinaci 1+2). Zvýšení vzorkovací frekvence se mírně pozitivně projevilo v kvalitě zvuku v porovnání s SK-1, avšak za cenu pouze 3hlasé polyfonie oproti  4hlasé u předchozího. Samply lze smyčkovat, nově také obracet směr přehrávání, dále jim přiřadit 5 typů obálek (jedna obsahuje nevýrazné vibrato) a hlavně je lze transponovat v rozsahu -6/+5 půltónů, takže již není nezbytné samplovat vždy tón A. Samply se na rozdíl od SK-1 nevymažou po vypnutí nástroje, tedy pokud je tento připojen k napáječi, nebo v něm máte baterie. Pokud nemáte nahrané vlastní samply, v jednotlivých pamětech jsou tyto 4 zvuky: Conga, Acoustic Piano, Vibraphone a Horn. Jejich kvalita je pochopitelně dána specifikací nástroje, dobou vzniku a také tím, že nelze tvořit multisamply, tedy zvuky složené z více vzorků rozmístěných po klaviatuře. Samplované zvuky hrají pouze v horních 2,5 oktávách klaviatury a jejich použitím se nástroj automaticky přepne do módu Split. Kromě použití ku hraní je možno samply spouštět ze čtyř tlačítek pojmenovaných Sample Pads a také mohou být spouštěny aranžérem jako součást rytmického patternu. Pro stopu basy nebo akordického doprovodu bohužel použít nejdou.

Kromě samplovaných zvuků disponuje SK-2100 dvanácti panelovými zvuky zvanými Upper Tones (v režimu split hrají v pravé části klaviatury, jinak přes všechny čtyři oktávy): Piano, Vibraphone, Celesta, Jazz Organ, Pipe Organ, Trumpet, Flute, Violin, Elec. Guitar, Funky Clavi, Synth Ensemble a Synth Sound. Tyto nijak nevybočují z tehdy obvyklé úrovně kvality, ničím nenadchnou, ale v podstatě ani neurazí. Trochu zarážející je fakt, že čím vyšší tón hrajete, tím tišeji zní. Pro dolní část klaviatury je k dispozici jen 10 zvuků (Lower Tones): Piano, Vibraphone, Celesta, Jazz Organ, Pipe Organ, Trumpet, Elec. Guitar, Funky Clavi, Synth Ensemble a Synth Sound, které jsou shodné s příslušnými Upper Tones. Jsou použity také jako akordický doprovod aranžéru a je možné je v aranži měnit. V režimu Split jsou Lower Tones naladěny o oktávu výše než Upper Tones. Hlasitost Lower Tones lze upravovat potenciometrem Chords. Zvukový generátor je osmihlasý.

Doprovodná jednotka je třístopá (bicí, basa, akordický doprovod) a umožňuje buď hraní jedním až třemi prsty v režimu Casio Chord, nebo tvorbu akordů v režimu Fingered, kdy se nástroj nutně nedrží zavedených čtyř typů akordů. Bicí jsou stejné jako u řady HT a stejně starých nástrojů řady CT, tedy poměrně hrubé osmibitové samply a k dispozici je 7 zvuků: Kopák, rytmičák, rantl, zavřená HiHat, otevřená HiHat, ride a tleskač. Zvuk basy je neměnný syntetický. Bicí i basa mají svůj potenciometr hlasitosti. Je možný synchronizovaný start, jednoduchá předehra a Fill-In, který, zmáčknete-li v době, kdy hraje, tlačítko Start/Stop, slouží i jako dohra (nástroj se zastaví po dohrání výplně). Jednotka umí 20 stylů: Rock 1 a 2, 8 Beat 1 a 2, 16 Beat 1 a 2, Disco 1 a 2, Pops 1 a 2, Swing, Funk, Slow Rock, Reggae, Samba, Salsa, Bossa Nova, Beguine, Waltz a March. Na doprovody starších Casií často žehrám pro nepoužitelnost, ale tady se najdou rytmy hratelné a použitelné. Kromě presetů je možno naprogramovat si dva vlastní patterny o délce 2 taktů každý a jednoho taktu pro Fill-In. Programování je nesnadné a velice nepřesné, ale je dobře, že to nástroj umí.

Poslední významnou funkcí je tzv. Multi Channel Memory, tedy jakýsi pra-sekvencer umožňující záznam hry na doprovod (tlačítko Chord, 159 změn) a dvou melodických stop, kdy jedna s kapacitou 2024 slouží pro Upper Tones a druhá o kapacitě 1024 not pro samplované zvuky. Tuto funkci jsem ještě nepoužil, dnes je přeci jen jednodušší a efektivnější využití záznamu audia v PC.

Nástroji by jistě slušelo kolečko pro ohýbání tónu, MIDI rozhraní (určitě by nebyl problém použít rozhraní UMR2), ztratil možnost aditivní syntézy a bohužel i portamento, kteréžto funkce byly na SK-1. Taktéž má pro stará Casia typické neduhy; jednak zvuk doznívá i po uvolnění klávesy (asi to má fungovat jako reverb?), náběh u samplů je docela pomalý, což vadí zejména u perkusivních zvuků, ale hlavně je zde opět přiblblá funkce Auto Power Off, která vám nekompromisně vypne nástroj cca 6 minut od poslední události. Existuje nějaká možnost úpravy HW blokující tuhle funkci, ale do toho se pouštět nebudu. Další zajímavostí je chování nástroje po připojení napájení, kdy se chvilku tváří jako zapnutý, aniž by skutečně zapnutý byl (to samé dělá i SK-1) a po skutečném zapnutí trvá několik vteřin, než je slyšet zvuk. Nic z toho ale nevadí, je to relikvie z dob digitálního pravěku a k tomu i celkem vzácná. Nasazení ve studiu je vhodné nejspíš mezi tablehooters, kam dnes tento nástroj patří. Na každý pád obdivuji, že dnes již 34 let stará hračka stále funguje a modlím se, aby ji to nepřešlo.

Na Youtube je několik ukázek, co to umí a níže jednu přikládám. Nevylučuji ale, že někdy nahraju nějaké demo. Zde si také můžete přečíst excelentní dobovou recenzi nástroje (v Aj).

Jako dvojčata - Casio SK-2100 a Yamaha DSR-500