Hohner Caravelle 610 De Luxe

Hohner Caravelle 610 De Luxe (197?)

Tohle bude dost netypický článek, protože za normálních okolností mám popisovaný nástroj kousek od sebe a často i zapnutý kvůli co nejvyšší míře objektivity popisu. Jenže tyhle varhany jsem prodal před 15, možná i 16 lety. A zjišťuji, že paměť slábne a to mi ještě nebylo ani padesát. No nic, zkusím to i tak, chtěl jsem zde popsat všechno zajímavé, co mi prošlo rukama, a čím déle to budu odkládat, tím míň si toho budu pamatovat…

Hohnera jsem koupil tuším roku 2002, kdy jsem docela často cestoval za hranice a ze zbylých diet se dalo celkem snadno ušetřit nějaké to Euro. Popularita (rozuměj: nadhodnocenost) klasických nástrojů teprve začínala a jejich ceny byly na dnešní poměry naprosto směšné, a o tento typ nástrojů, tedy stojanové varhany, ani tehdy nejevil nikdo zájem. Takže pokud si dobře vzpomínám, tahle nádhera mě v dražbě stála 47€ a známý, který jezdil za maminkou do Kolína nad Rýnem, mi ji dokonce přivezl zcela zdarma, protože to měl při cestě. Ačkoliv se na panelu nástroje blyštil název Hohner International, vzadu na štítku stálo „Made in Italy“. Tentýž nástroj totiž bylo možno koupit i pod značkou výrobce Logan. Tady už je možno tušit, že tyto varhany jsou blízkým příbuzným známého string synthesizeru Logan/Hohner String Melody. Varhany dnes seženete stále kolem 100€ (ale nebývají často k vidění), syntezátor několikanásobně dráž, i když je kompletně v těchto varhanách obsažen a ještě mnoho dalšího.

Varhany Hohner (Logan) Caravelle 610 De Luxe mají několik dalších variant, jednak typ bez přídomku „De Luxe“, kde chybí sekce syntezátoru (včetně smyčců ze String Melody) a pak typy 600 a 600 De Luxe, což asi byli předchůdci, ale o tom, čím se lišily, bohužel nevím nic bližšího.

Konstrukčně se jedná o tehdy obvyklý typ spinetových varhan se dvěma manuály, jednou oktávou pedálů, pedálem hlasitosti a vlastním ozvučením. Skříň z podýhované dřevotřísky měla na vrchu stojan na noty a přes ovládací panel a klaviatury roletu proti prachu.

Zvukové možnosti nástroje byly na tu dobu bohaté: Varhanní sekce měla 6 stopových výšek píšťalových registrů pro horní manuál, tři pro dolní a dvě pro pedály. Dále měl nástroj polyfonní sekci presetů obsahující tehdy běžné zvuky pro oba manuály a sekci monofonních presetů pro horní manuál, jejichž názvy si vůbec nepamatuji. Verze 610 De Luxe měla vlevo od dolního manuálu plně polyfonní syntezátorovou sekci, která obsahovala ony smyčce 8' a 4', nějaká piana, měla filtr a LFO, takže se na tom dala tvořit různá kvákadla. Dnes, obzvláště kdyby to bylo zabudované samostatně v krabici s klaviaturou, by to byl určitě zajímavý vintage kousek (níže přikládám fotku, kterou jsem si vypůjčil na internetu).

Nástroj měl také doprovodnou sekci s obvyklými rytmy jako reggae, rhumba apod. Kromě typických analogových perkusí uměla hrát basu, přiznávky a arpeggio v mnoha kombinacích (které se ovládaly napravo od dolního manuálu) a i přesto, že nebyla programovatelná, ponechávala vcelku široké pole fantazii. Opět, pokud by byla existovala jako samostatný nástroj, určitě by dnes byla velmi ceněná (zkuste na internetu třeba pohledat nástroj Elgam Carousel vcelku obdobných vlastností). Níže opět přikládám fotku ovládacích prvků.

Ozvučení nástroje neznámého výkonu mělo dva koncové stupně, kdy jeden poháněl dva 10‘ basové reproduktory (a minimálně jeden nebo dva menší) napřímo, druhý pak krmil reproduktor v zabudovaném systému na způsob Leslie. Před tímto reproduktorem se totiž otáčelo polystyrenové cosi připomínající plovák v nádobce na záchodě. Nástroj měl linkové vstupy i výstupy a dobře sloužil i jako zesilovač pro další nástroje (s oblibou jsem přes něj proháněl Roland Juno 60 i Farfisu Soundmaker). Kromě leslie uměl nástroj samozřejmě vibrato a nějaký ten chorus a také obsahoval pružinový reverb. Jeho celkový zvuk byl bohatý, kultivovaný a dobře poslouchatelný.

Hohnera jsem prodal za pakatel, chybělo mi místo (chybí stále, na jeho místě v obýváku sídlí Petrof Pastorale). Dnes už bych si to asi dobře rozmyslel, stejně jako u onoho Juna a Farfisy. Poslední zmínku o něm jsem zaznamenal, když jej další majitel prodával jako nefunkční s tím, že pokud ho nikdo nebude chtít, rozebere jej na díly. Velká škoda!

A ještě zajímavost na závěr: Na zadní stěně nástroje byl nalepený veliký oranžový nápis "Hof Jam", což byl název zřejmě lokální kapely, ve které na něj hrál jeho původní majitel. Stěhování takové obludy určitě nebylo jednoduché a tak se někdo pokoušel skříň rozříznout a oddělit spodní část s reproduktory od vrchní. Patrně ho to brzy omrzelo, řez přerušil jen vnitřní výztuhu a vnitřní část jedné z bočnic a přestřižené kabely byly napájené zpátky na sebe...

Ovládací prvky syntezátoru a píšťalových registrů. Na fotografii je ve skutečnosti typ Caravelle 600 De Luxe, kterému chybí tři potenciometry pro vibrato monofonních presetů.

Ovládací prvky doprovodné jednotky