Příspěvky

Yamaha DX7

Obrázek
  Úkol, který si na sebe beru dnes, nebude lehký, rád bych Vám totiž představil jeden z mála nástrojů, které lze bez nadsázky nazvat legendou, který měl nesmazatelný a opravdu citelný vliv na vývoj nejen populární hudby. Jenže v tom je právě kámen úrazu, dá se o něčem takovém, jako je Yamaha DX7 ještě napsat něco nového? Nástroj je popsán snad tisíckrát, existuje spousta recenzí, videorecenzí, zvukových ukázek a hlavně skladeb, kde účinkuje. Ve své době to byl zkrátka milník, který musel mít každý. Výčet uživatelů je nekonečný a hemží se slavnými jmény. I u nás, přestože taková věc jakou je syntezátor, byla předmětem vlhkého snění nejednoho hráče, se DX7 objevila na stojanech mnoha kapel, počínaje tehdy neznámou Lucií a konče třeba dodnes málo známého uskupení Diskant (též Agro Diskant) z Mnichova Hradiště. Jejich nahrávka se u nás objevila někdy na konci osmdesátých let a já vůbec nechápal, kde se na ní bere ta paleta zvuků… Jedno je jisté, když Yamaha DX7 roku 1983...

Roland RD-88 EX

Obrázek
  Původní verzi tohoto nástroje, tedy RD-88 bez onoho „EX“ na konci, uvedla firma Roland na trh už roku 2020, takže se vůbec nejedná o novinku. Přidáním oněch dvou písmen a několika zvuků, o nichž se samozřejmě ještě zmíním, došlo k recyklaci a prodloužení života patrně úspěšného produktu. Necelý rok před tím, než se tento inovovaný model objevil, přišel na trh ještě lacinější model RD-08, který za cenu, za kterou je nabízen, považuji za velice zajímavou alternativu k popisovanému typu. Jste-li pravidelnými čtenáři tohoto blogu, asi Vám neušla moje snaha nalézt ideální kompromis mezi váhou, zvukem, funkcemi a cenou. Když jsem pochopil, že ne vždy je ideální malý a co nejlehčí nástroj, neboť váhu zpravidla kompenzuje kvalitou klaviatury (čest výjimce Studiologic Numa Compact 2X ), přihrála mi náhoda do rukou digitální piano Yamaha DGX-670 . V jeho případě ale nešlo absolutně mluvit o kompromisu, co se týče váhy a těch 22 kilo je na mě už prostě dost. Začal jsem se p...

Yamaha CK61

Obrázek
  Už několik let řeším nějaký malý, šikovný a snadno přenosný nástroj s vlastním ozvučením a dostatkem zvukového potenciálu pro použití v malé kapele. Jednotlivé nástroje, které mi už prošly rukama, budu postupně zmiňovat v textu při srovnávání a jejich názvy budou prolinkovány s původními články, takže stačí na ně kliknout a dozvědět se více. Yamaha loni (2023) přišla na trh se dvěma verzemi tohoto nástroje: Jednak zde popsaný menší typ CK61 a jednak typ větší, CK88. Jediným rozdílem je klaviatura, kdy 61klávesová verze má klaviaturu syntezátorového typu (o níž se podrobněji ještě zmíním) a 88klávesová verze je vybavena plně vyváženou klaviaturou GHS, stejnou, která je i v na tomto blogu již popsané Yamaze DGX-670 . Jinak jsou nástroje naprosto shodné, recenze tudíž platí pro oba typy. Nástroje jsou zacíleny na ty uživatele, kterým už leze na nervy nekonečné procházení menu a tun parametrů, a kteří naopak preferují rychlou editaci přímo na místě. Pro stejnou cílovou skupinu v...

JVC KB-800

Obrázek
       Velkou radost mi udělal další skvěle zpracovaný článek od neúnavného Zdeňka Hoška. Popsaný nástroj jsem totiž nikdy neměl možnost vyzkoušet, byť jsem se moc snažil. Jedná se o labutí píseň nástrojů vyrobených japonskou firmou Victor a.k.a. JVC. Jen pro připomenutí, popis přímého předchůdce JVC KB-700 najdete zde . Zdeňkovi moc děkuji za krásný příspěvek!      Tyto klávesy jsem získal od mého dobrého známého a přítele. Dle jeho vyjádření na ně hrál jeho tchán s duší muzikanta a to téměř před 40-ti léty. Ten si je údajně pořídil z druhé ruky a hrál na ně řadu let v tanečních vinárnách a kavárnách ve Františkových Lázních a to ve Slovanu, Společenském domě, Bajkalu a Jadranu. To bylo někdy koncem 80-tých let a klávesy prý byly v provozu téměř každý večer skoro až do roku 1995. V té době bylo totiž běžné, že v kavárnách nebo v lázeňských domech hráli večer nasmlouvané kapely nebo samostatní hudebníci, kteří používali takovéto nebo pod...

Estradin 314 Solaris

Obrázek
  Zatím posledním zde popisovaným nástrojem ze zemí bývalého Sovětského Svazu je tento kousek z produkce továrny Estradin, která sídlila na Ukrajině ve městě Žitomyr a ve druhé polovině 80. let, kdy už se podobné nástroje nevyráběly snad nikde, uvedla na trh typ 314 Solaris. Popis nástroje je tak trochu zbytečný, neboť o něm už před mnoha lety psal Bodyia ( zde ) a podle vyjádření předchozího majitele mám na stojanu i tentýž kus. Jenže tohle tady nesmí chybět… Estradin 314 Solaris (správně by se to ale mělo číst „soljaris“) je derivátem elektronických varhan, neboť se jedná o nástroj s plnou polyfonií založený na principu generátorů nejvyšších tónů a děliček frekvence. Díky nim a tahovým potenciometrům na panelu je možno navzájem směšovat pět stopových výšek (8‘, 4‘, 2 2/3‘, 2‘ a 1‘) signálu, jehož tvar velmi připomíná pilu (sawtooth). Celý nástroj lze transponovat cca o oktávu a půl níže potenciometrem Glissando, jehož chod je ale velice nerovnoměrný a v kritickém...