Czechkeys

Casiotone 202 (1981) Japonský výrobce elektroniky a výpočetní techniky Casio přišel na přelomu 70. A 80. let na to, že kalkulačka může vydávat melodické zvuky a tento dobrý nápad zúročil při výrobě a prodeji takovýchto hraček. Zároveň ale bylo jasné, že pro provozování muziky v konvenčním smyslu bude potřeba něco většího a sofistikovanějšího, a tak roku 1980 přišel na trh první klávesový nástroj Casiotone 201. Ačkoliv jsem se snažil, nepodařilo se mi jej získat, zato se ale k prodeji objevil hned druhý typ z roku 1981, Casiotone 202. Firma v tomto roce opravdu zapracovala, takže se objevilo mnoho nových typů, ale tento byl asi nejstarší z nich, nemá ještě doprovodnou jednotku a i ovládáním se stále odkazuje na původní typ 201. Nástroj je vestavěný ve skříni z překližky nevalné kvality a polepený vinylovou tapetou s imitací dřeva. Existovala ale i černo-stříbrná verze, která působila moderněji. Ovládací panel i reproduktor se přesunuly doleva, klaviatura...

  Autor: Zdeněk Hošek           Dnes opět odbočíme od klávesových nástrojů a podíváme se na stále i dnes dobře ceněný multiefektový přístroj a to Lexicon LXP-5 s MIDI ovladačem MRC. Americká firma Lexicon, která tyto přístroje vyráběla, vznikla již v roce 1971 a její výroba je dodnes zaměřená na celou škálu audiovizuálních zařízení. Efektové přístroje řady LXP začala vyrábět firma Lexicon již v roce 1988 a kromě přístrojů LXP-5 + MRC které vlastním, byl vyráběn ještě obdobný typ LXP-1, který je ale svými vlastnostmi určen hlavně pro tvorbu různých reverbů. Dalším modelem z této řady je ještě přístroj LXP-15, který již obsahuje LCD display, má větší objem pamětí a je možné ho přímo montovat do přístrojové skříně. Zájemci si mohou také přečíst dobové a odborné recenze na některé tyto přístroje např. v časopisu Music Technology z roku 1988 a to na LXP-1 a v témže časopisu z roku 1990 na LXP-5. Dále pak třeba v časop...

  Úkol, který si na sebe beru dnes, nebude lehký, rád bych Vám totiž představil jeden z mála nástrojů, které lze bez nadsázky nazvat legendou, který měl nesmazatelný a opravdu citelný vliv na vývoj nejen populární hudby. Jenže v tom je právě kámen úrazu, dá se o něčem takovém, jako je Yamaha DX7 ještě napsat něco nového? Nástroj je popsán snad tisíckrát, existuje spousta recenzí, videorecenzí, zvukových ukázek a hlavně skladeb, kde účinkuje. Ve své době to byl zkrátka milník, který musel mít každý. Výčet uživatelů je nekonečný a hemží se slavnými jmény. I u nás, přestože taková věc jakou je syntezátor, byla předmětem vlhkého snění nejednoho hráče, se DX7 objevila na stojanech mnoha kapel, počínaje tehdy neznámou Lucií a konče třeba dodnes málo známým uskupením Diskant (též Agro Diskant) z Mnichova Hradiště. Jejich nahrávka se u nás objevila někdy na konci osmdesátých let a já vůbec nechápal, kde se na ní bere ta paleta zvuků… Jedno je jisté, když Yamaha DX7 roku 1983...

  Původní verzi tohoto nástroje, tedy RD-88 bez onoho „EX“ na konci, uvedla firma Roland na trh už roku 2020, takže se vůbec nejedná o novinku. Přidáním oněch dvou písmen a několika zvuků, o nichž se samozřejmě ještě zmíním, došlo k recyklaci a prodloužení života patrně úspěšného produktu. Necelý rok před tím, než se tento inovovaný model objevil, přišel na trh ještě lacinější model RD-08, který za cenu, za kterou je nabízen, považuji za velice zajímavou alternativu k popisovanému typu. Jste-li pravidelnými čtenáři tohoto blogu, asi Vám neušla moje snaha nalézt ideální kompromis mezi váhou, zvukem, funkcemi a cenou. Když jsem pochopil, že ne vždy je ideální malý a co nejlehčí nástroj, neboť váhu zpravidla kompenzuje kvalitou klaviatury (čest výjimce Studiologic Numa Compact 2X ), přihrála mi náhoda do rukou digitální piano Yamaha DGX-670 . V jeho případě ale nešlo absolutně mluvit o kompromisu, co se týče váhy a těch 22 kilo je na mě už prostě dost. Začal jsem se p...

  Už několik let řeším nějaký malý, šikovný a snadno přenosný nástroj s vlastním ozvučením a dostatkem zvukového potenciálu pro použití v malé kapele. Jednotlivé nástroje, které mi už prošly rukama, budu postupně zmiňovat v textu při srovnávání a jejich názvy budou prolinkovány s původními články, takže stačí na ně kliknout a dozvědět se více. Yamaha loni (2023) přišla na trh se dvěma verzemi tohoto nástroje: Jednak zde popsaný menší typ CK61 a jednak typ větší, CK88. Jediným rozdílem je klaviatura, kdy 61klávesová verze má klaviaturu syntezátorového typu (o níž se podrobněji ještě zmíním) a 88klávesová verze je vybavena plně vyváženou klaviaturou GHS, stejnou, která je i v na tomto blogu již popsané Yamaze DGX-670 . Jinak jsou nástroje naprosto shodné, recenze tudíž platí pro oba typy. Nástroje jsou zacíleny na ty uživatele, kterým už leze na nervy nekonečné procházení menu a tun parametrů, a kteří naopak preferují rychlou editaci přímo na místě. Pro stejnou cílovou skupinu v...