Czechkeys

Yamaha PSR-3000 (2005 - 2008) Po velmi dlouhé době se mi v pracovně objevila samohrajka Yamaha. Po zapnutí a prvních pár tónech jsem měl Deja-vu a myslel si, že hraju opět na někdejší PSR-540. Po čase ale uznávám, že vývoj šel kupředu, tři generace nástrojů a dvě třídy nahoru jsou u Yamahy PSR znát na množství funkcí i kvalitě zvuku. Yamaha PSR-3000 je následovníkem PSR-2100 a roku 2008 byla na trhu nahrazena PSR-S900. Zvuky a funkce: Nástroj je u nás dobře známý, v Muzikusu vyšla velice obsáhlá a výstižná recenze od Pavla Škorpíka, jejíž závěry potvrzuji a podepisuji. Vyzkoušel jsem dokonce i hraní na tento nástroj v živé kapele a opravdu, pro tento způsob použití se tento nástroj příliš nehodí. Jeho zvuky, které zní perfektně, najednou ztrácí sílu se procpat tím ostatním. PSR-3000 je zkrátka nástroj určený pro produkci v one-man-band. Můj subjektivní pocit ze zvuků je ten, že simulace akustických zvuků a zvuků elektrofonických nástrojů jsou v podstatě dokonalé, samozřejmě v mezích d

Multifunkční varhany Z. Hoška Neúnavný konstruktér a "bastlíř" Zdeněk Hošek mi poslal popis další ze svých mnoha konstrukcí. Zdeňku, děkuji moc, máš nejen můj obdiv!!! Multifunkční elektronické varhany s doprovodem Konstrukce nástroje ukazuje směr, kterým šli konstruktéři ve vývoji elektronických nástrojů. V konstrukci je využitý speciální integrovaný obvod firmy Holtek HT3494, který obsahuje všechny obvody potřebné pro stavbu. Obvod generuje výběrem jednotlivé tóny, které jsou příslušně upravovány, generuje rytmy bicích nástrojů, generuje doprovodné basové a chord tóny spouštěné od kláves. Jednotlivé tóny a rytmy jsou indikovány displejem LED, obvod umožňuje i záznam tónů a jejich programování, transpozici tónů a má i další funkce. Srdcem nástroje je obvod firmy Holtek HT3494 pracující na frekvenci 3,5 MHz. Výběr tónů a rytmů je prováděn diodovou maticí pod jednotlivými klávesami, na výstupu je integrovaný zesilovač s výstupem na vnitřní nebo externí zesilovač. Ovládání je p

Syntezátor ANTARES II (1979) Druhý ze série Antaresů byl postaven kolektivem VÚRT roku 1979. Antares II má dřevěnou skříň s rozměry 81 X 62 X 14 a váží 27 kg. Veškeré obvody kromě klaviatury, koleček a tlačítka Glide jsou umístěny v kovové skříni zavěšené na pantech, kterou lze vyklopit a získat tak snazší přístup k ovládacím prvkům. V rozloženém stavu má nástroj rozměry 81 X 62 X 47 cm. Klaviatura má opět tři oktávy (c-c), pomocí přepínače Investor lze obrátit závislost mezi stisknutou klávesou a velikostí generovaného napětí. Nejnižším klávesám odpovídají nejvyšší tóny a naopak. Antares II má dva VCO s plynule nastavitelným tvarem signálu mezi pilou a obdélníkem s PWM. Stabilitu ladění zabezpečuje teplotní kompenzace exponenciálních převodníků pomocí dvojitých tranzistorů a drátových odporů s vhodným teplotním koeficientem. VCF je LPF čtvrtého řádu typu Moog, který lze modulovat také signálem z VCO1. Prom modulaci slouží LFO, S&H a dva ADSR. Oba modely nástroje Antares byly vyvin

Syntetizér ANTARES (1978) V roce 1978 postavili Miroslav Kasper, Michal Eben a Jaromír Vítek v československém Výzkumném ústavu rozhlasu a televize (VÚRT) monofonní syntetizér Antares. Má tříoktávovou klaviaturu (c-c) a veškeré ovládací prvky jsou vlevo od ní. Zvukové obvody tvoří jeden VCO, jeden VCF a jeden VCA. VCO vytváří signály pila, trojúhelník, sinusovka a puls, které lze míchat pomocí čtyř posuvných potenciometrů. VCF je BPF s dvojitým RC článkem T ve zpětné vazbě, který se přelaďuje tranzistorem FET zapojeným namísto jednoho z odporů. VCF má vlastní generátor obálky AD s nastavitelnou délkou fáze Decay. Generátor obálky pro VCA pracuje v režimu AR s nastavitelnými fázemi Attack i Release, nebo v režimu AR, kdy lze nastavit pouze délku fáze Decay. LFO generuje modulační signál se sinusovým průběhem. Dřevěná skříň mí rozměry 88 X 24 X 11 cm. Nástroj váží cca. 8 kg. Nástroj následoval Antares II, oba byly vyvinuty pro podnik ČSHN, do sériové výroby se však bohužel nedostal. Získ

Elektronický bubeník K hudebnímu projevu patří jistě i vytváření rytmického doprovodu a to buď přímým hraním na bicí soupravu nebo vytváření zvuku jednotlivých nástrojů elektronickou cestou. Tento elektronický doprovodný nástroj imitující základní bicí nástroje vznikl zhruba v roce 1981 a to přepracováním konstrukce publikované v jednom amatérském časopisu té doby. Vývoj od té doby samozřejmě značně pokročil a od klasických obvodů s diskrétními prvky jsme se dostali až k plné integraci a zmenšování jednotlivých konstrukcí s využitím zákaznických obvodů. Popišme si stručně tuto konstrukci. Nástroj generuje základní bicí nástroje a to - 2x bonga, 2x dřeva, činely, metličky, bubínek a buben. Tyto nástroje lze ručně spouštět tlačítky na panelu přístroje nebo elektronicky generátorem tvořeným dvěma tranzistory s možností ovládání tempa. Tento generátor ovládá děliče kmitočtu tvořené 2x IO 7474. Výběr jednotlivých rytmů je ovládán přepínačem na těchto děličkách a na výstupu lze takto získat

Elektronické varhany Galaxia Tyto elektronické čtyřoktávové varhany byly postaveny kolem roku 1975 a jejich stavba byly motivována snahou postavit nástroj zvukově podobný továrně vyráběným nástrojům ovšem s daleko nižšími výrobními náklady. Inspirací byly též mnohé návody na stavbu nástrojů uveřejněných v té době v amatérských časopisech. Základem pro stavbu tohoto nástroje byla čtyřoktávová klávesnice, kterou nebylo jednoduché získat. Tato klávesnice neobsahovala žádný spínací systém. V první fázi byly proto varhany vybaveny spínacím systémem, kdy byl spínán každý tón podobně jako ve varhanách Hammond. Tyto varhany byly pětistopé a to v rozsahu 16´, 8´, 4´, 2´, 2 2/3´a jednoduše bylo možné spínací systém rozšířit přidáním dalšího kontaktu a sběrnice. Vzhledem k tomu že spínací systém byl zhotoven z kytarových strun a sběrnice z postříbřeného drátu, došlo časem k oxidaci a tím k nedokonalému spínání a výpadku různých tónů. Z tohoto důvodu bylo časem přikročeno k rekonstrukci nástroje a

Páskové dozvukové zařízení Do kategorie efektových zařízení patří kromě pružinových dozvuků a zařízení pracujících na principu zpoždění signálu ve zpožďovacích linkách i toto zařízení jehož princip spočívá v záznamu signálu na magnetofonový pás. K tomuto účelu se používaly i klasické magnetofony s oddělenou záznamovou a snímací hlavou, které při různých rychlostech pásku umožňovaly imitaci zpoždění signálu. Pro věrné efektování zvuku bylo ale vyráběné speciální zařízení, které si popíšeme. Konstrukce tohoto přístroje pochází z 80.tých let min. století, kdy se tato zařízení ve značné míře používala k efektování zvuku. Při jeho konstrukci byly využity principy magnetofonové techniky a to záznam zvuku na magnetofonový pásek a opětovné přehrávání signálu v časovém odstupu několika snímacími hlavami.  S pomocí tohoto zařízení lze vytvářet různé dozvukové efekty jako dozvuk, reverb, echo apod. Tím že výstup obsahuje několik snímacích hlav, které lze různě kombinovat pomocí přepínačů, lze zaj