Roland GO:KEYS

Roland GO:KEYS (2018?)

V článku o digitálním pianu Roland GO:PIANO (dá-li se ta plastová hračka vůbec nazvat piánem) jsem slíbil, že někdy zakoupím, vyzkouším a popíši jeho sourozence, Roland GO:KEYS. Tak tady je…

Červená barva není na mých nástrojích obvyklá. Norda nemám (možná to někdy doženu, ale nevím, nevím), Korg Karma také ne, Delicia Fenix je víc do fialova… Vedle mých černých, stříbrných a dvou modrých nástrojů působí tenhle prcek jako piánko pro děti. Byl jsem zvědavý, jestli tak i hraje a nezbylo mi, než si jeden kousek koupit. První dojem z něj nebyl žádným překvapením, kompletní hardware je shodný s GO:PIANO s výjimkou ovládacího panelu, respektive jeho dotykových prvků, displej je inverzní a svítí oranžově. Plastová skříň s reproduktory o výkonu (prý) 2x2,5 W, jediné tlačítko pro zapínání a vypínání a plastová polotvrdá klaviatura bez vyvážení. Na panelu jsou zleva dvě plošky pro zesílení/zeslabení zvuku, dvě řady padů pro ovládání modulace a ohýbání tónu (modulace většinou znamená vibrato, u některých varhan lze roztočit a zastavit leslie, a ohýbat tón lze jen v rozsahu ± 2 půltóny). Dále ploška Func, která přepne horní řadu padů na ovládání filtru (první pad zleva zahuhlá LPF, další čtyři zavírají HPF). Další plošky ovládají sekvencer, vlastně jen vícestopé nahrávadlo a další zapíná funkci Loop Mix, o které se rozepíši později. Vpravo od displeje je ovládání většiny funkcí nástroje výběrem z menu, dále následují plošky pro výběr zvuků z bank. Vzadu malé USB, konektor pro jeden pedál, sluchátkový výstup a audiovstup. To je vše. Co se týče dotykového ovládání, je asi stejně citlivé, jako u GO:PIANA, ale cením si toho, že tady jsou plošky ohraničené a lépe se do nich trefuje prstem. Pochopitelně, i GO:KEYS zvládá komunikaci po Bluetooth (audio i MIDI), stejná je i polyfonie 128 hlasů.

To hlavní, proč jsem se o tohoto Rolanda zajímal (mimo minimální váhu, rozměry a možnost napájení bateriemi), jsou zvuky. A je jich hodně… Některé mají shodný název se zvuky v GO:PIANU, ale hrají jinak, někdy lépe, někdy se mi více líbí verze z GO:PIANA. Zvuky v GO:KEYS mají patrně o jednu vrstvu méně (například Jazz Scat nebo D50 Heaven). První banka obsahuje množství akustických pian, elektrických pian a příbuzných nástrojů. Nepřekvapilo mě, že ta nejlepší akustická piana z GO:PIANA tu nejsou, ale ani tak výběr neurazí. U většiny zvuků akustických pian není simulace sympatetické rezonance strun, ale u některých je překvapivě přítomna. Obzvláště to překvapí u zvuků v GM2 bance, ke které se ještě vrátím. Naopak, výběrem i kvalitou elektrických pian výrobce velmi překvapil. Kategorie Organ kromě mnoha simulací hammondek, kostelních varhan a harmonik zahrnuje i několik vokálních zvuků, které bych hledal spíš v kategorii Ensemble (Strings). Moc hezký je zvuk nazvaný Gospel OOhs. U některých Hammondovskýsch zvuků je možné opakovaným stiskem prostředního padu modulace zapínat a vypínat rotaci Leslie. V bance Strings dle očekávání najdete množství smyčcových sborů (které jsou povětšinou celkem nevýrazné), sólových smyčcových nástrojů (ty jsou dost strašné), pár vokálních sborů a několik použitelných syntetických ploch. V bance Brass jsou namíchány akustické dechové sbory (skvělý je BrassPartOut, taková mírně rozladěná dechna), saxofony a hlavně syntetické zvuky, kterých je zde opravdu dost, jsou si navzájem podobné a některé zní opravdu skvěle. Banka Drum obsahuje množství bicích sad, které ničím obzvlášť nepřekvapí, banka Bass je kompletně monofonní, což je fajn, chcete-li hrát legato jeden tón se stisknutým pedálem. Basy jsou velmi hutné, připojíte-li nástroj k zesilovači. Vestavěné repráčky s nimi mají co dělat. Část zvuků v kategorii Synth je monofonních, občas nechápu proč. Poslední kategorie Guitar/FX bůhvíproč slučuje kytarové zvuky se syntetickými efekty. Akustické kytary jsou celkem fajn, nezkreslené elektrické také, ale kosa na kámen padne, chcete-li zvuk zkreslené kytary. Nástroj tady bohužel nevyužívá DSP pro zkreslení (přestože tam musí být, v kategorii varhan jsou „nabustřené“ Hammondky). Výsledek je žalostný, dost se to podobá GM bance z poloviny 90. let. Když už jsme u té GM banky: Ve většině případů jde o laciné nejjednodušší zvuky, které solidní hráč nepoužije, neb by se za ně musel stydět. Znám dvě výjimky: Samohrajky Yamaha (důvod využití GM/XG banky v těchto nástrojích popíši podrobně v článku o Yamaze DGX-670) a tento nástroj. GM banka Rolandu GO:KEYS obsahuje mnohé zajímavě naaranžované zvuky včetně vložených efektů a u některých akustických pian výrobce dokonce zapomněl vypnout sympatetickou rezonanci strun. V tomto případě doporučuji vyzkoušet i GM banku.

Dalším z lákadel tohoto nástroje je režim zvaný Loop Mix. Umožňuje poskládání pětistopého doprovodu mixáží různých smyček. Smyčky se vybírají klávesami, kdy máte k dispozici 11 variací pro každý part (bicí, basa, doprovodný part A, B a C). Po přepnutí do režimu Chord je možno takto poskládaný pattern používat jako na samohrajce. V podstatě jde o hodně zjednodušenou funkci tvorby patternů jako u Quasimidi The Raven. Celé to ale má háček. Jednak je na výběr jenom 22 „stylů“, ale co je horší, většina z nich má přeprogramovanou akordickou progresi (tedy pořadí předem určených akordů) a uživatel to může pouze transponovat. Nevím, jak koho, ale mě to irituje a celý Loop Mix odsuzuje k nepoužívání.

Z dalších funkcí bych měl jmenovat vícestopý rekordér bez možnosti editace, samozřejmě lze nástroj transponovat, lze nastavit úroveň reverbu atd. Velmi zde postrádám možnost navrstvení zvuků a volný routing vložených efektů, dost by to nástroj zhodnotilo, obzvláště kdyby šla nastavení ukládat do uživatelských bank. O programování Loop Mix patternů nebo zvuků samotných, byť přes počítač, si můžeme nechat jen zdát. Je to velká škoda, potenciál tento nástroj má, ale pokud potřebujete specifické zvuky nebo nastavení, máte smůlu. Na to jsem také narazil, když jsem si GO:KEYS a GO:PIANO vzal na zkoušku s kapelou. Kolegové jsou zmlsaní tím, že si zvuky dělám sám podle originálů a najednou to znělo jinak. Velká škoda, zase budu muset tahat těžké nástroje…

Obecně ale musím přiznat, že po zvukové stránce GO:KEYS šizen nebyl. Pokud se prožene přes aparaturu, hraje poměrně dospěle (na tu cenu a velikost). Někteří klávesisté si kupují drahé programovatelné nástroje a používají na nich tovární presety, aniž by se pokusili o jejich vylepšení, či o programování vlastních. Přesně tomuto typu uživatelů tento nástroj udělá stejně dobrou službu za zlomek ceny.