Czechkeys

Syntezátor Jiřího Voříška  Pan Zdeněk Hošek mne neúnavně zásobuje svými technicky dokonalými popisy, které se nejčastěji týkají jeho neméně technicky dokonalých (a excelentně řemeslně provedených) konstrukcí, a tak jsem byl překvapen, že se tentokrát jedná o konstrukci jiného zručného amatéra, pana Jiřího Voříška z Plzně. Rád bych tímto oběma pánům poděkoval za to, že tuto radost sdílejí s námi všemi! Dnes si profesionální, ale i amatérští hudebníci mohou zakoupit nejrůznější hudební nástroje a vyjadřovat tak svoje hudební fantazie. Přes tuto nepřebernou nabídku se ale i v dnešním světě najdou nadšenci, kteří si třeba své nástroje staví raději sami. Jedním z takových konstruktérů elektronických hudebních syntezátorů je můj dobrý známý a přítel z Plzně Jiří Voříšek, který se stavbou syntezátorů zabývá, i když s občasnými přestávkami vlastně skoro celý život. Co se pamatuji, jeho prvním velkým projektem a to již v osmdesátých létech, byl syntezátor Formant po...

Kawai K4 (1989) Úspěch workstationu Korg M1 uvedeného na trh roku 1987 nemohl nechat konkurenci v klidu a tak se vbrzku začaly objevovat nástroje pracující na podobném principu i pod jinými značkami. Japonský výrobce Kawai přišel již o rok později s modelem K1, který kromě presetových vln tvořených aditivní syntézou nabídl i vzorky akustických nástrojů. K1, ač byl úspěšný, neměl filtry, což výrobce napravil roku 1989 představením typu K4. Ten sice pozbyl možnosti míchání čtyř vln joystickem, ale přidal filtr s rezonancí a efektovou jednotku (ta se objevila i u druhého vydání K1) a chlubil se 16bitovým rozlišením vzorků při vzorkovací frekvenci 32 kHz. Kromě zde popsané klávesové verze se vyráběl i modul K4m, který neměl efektovou jednotku, ale zato nabízel osm individuálních výstupů. Nástroj po hardwarové stránce byl na pohled velmi strohý, avšak vcelku solidně postavený: Černá plastová skříň z bytelného plastu, pětioktávová klaviatura s aftertouchem byla polovy...

  Technics SX-PV10 (1984) - Je to první digitální piano na světě? Úvaha k historii digitálního piana: Jaká je správná definice termínu „Digitální piano“? A kdy vlastně přišlo na svět? Pokud si kladete podobné otázky (ostatně stejně, jako já), nabízím Vám zde   malou rekapitulaci a jeden téměř zapomenutý zázrak techniky z roku 1984. Začněme v prehistorii u elektrofonických nástrojů. Počátky elektrofonického piana spadají do roku 1932, kdy firma Bechstein nabídla elektrifikované piano Neo Bechstein. Jen pro zajímavost, ve stejném roce získala licenci na snímání zvuku piana i česká firma Petrof a nabízela elektrifikované klavíry Neo Petrof. Vynález principu elektromagnetického (a později elektrostatického) snímání mechanického pohybu strun (tyčinek, jazýčků) umožnil výrobu malých a lehce přenosných nástrojů mnoha značek. Nejznámější z nich jsou asi piana Rhodes a Wurlitzer, elektrifikovaný klavichord Hohner Clavinet a jazýčkový Pianet. U nás pak vznikala e...

 Autor: Zdeněk Hošek Moc děkuji Zdeňkovi za to, že pro tyto stránky připravuje skvěle zpracované články. Pokud máte co říci k některému zde ještě nepopsanému nástroji, nezdráhejte se a následujte jej :). I tato technika, podporující MIDI komunikaci, patří do hudební branže a tak vám zde představím zajímavý, i když poněkud trochu starší přístroj, umožňující přehrávání MIDI souborů nebo připojení externí MIDI klávesnice. Tato technika a zvukové moduly jsou samozřejmě dnes a to 35 let od výroby tohoto přístroje zase někde jinde a zvukově na vyšší úrovni, ale stále je použitelná. Dnes jsou pak tyto moduly k dispozici i ve formě pluginu do PC. Konkrétně v tomto případě zde máme Roland Sound Canvas SC-155 a ten je jedním z mnoha typů přístrojů tzv. MIDI sound generátorů, které začala již v roce 1991 produkovat japonská firma Roland. V podstatě se jedná o zvukový modul produkující tóny na základě vstupních MIDI dat, které lze zavádět přes klasický 5-ti kolíkový k...

Casiotone 202 (1981) Japonský výrobce elektroniky a výpočetní techniky Casio přišel na přelomu 70. A 80. let na to, že kalkulačka může vydávat melodické zvuky a tento dobrý nápad zúročil při výrobě a prodeji takovýchto hraček. Zároveň ale bylo jasné, že pro provozování muziky v konvenčním smyslu bude potřeba něco většího a sofistikovanějšího, a tak roku 1980 přišel na trh první klávesový nástroj Casiotone 201. Ačkoliv jsem se snažil, nepodařilo se mi jej získat, zato se ale k prodeji objevil hned druhý typ z roku 1981, Casiotone 202. Firma v tomto roce opravdu zapracovala, takže se objevilo mnoho nových typů, ale tento byl asi nejstarší z nich, nemá ještě doprovodnou jednotku a i ovládáním se stále odkazuje na původní typ 201. Nástroj je vestavěný ve skříni z překližky nevalné kvality a polepený vinylovou tapetou s imitací dřeva. Existovala ale i černo-stříbrná verze, která působila moderněji. Ovládací panel i reproduktor se přesunuly doleva, klaviatura...

  Autor: Zdeněk Hošek           Dnes opět odbočíme od klávesových nástrojů a podíváme se na stále i dnes dobře ceněný multiefektový přístroj a to Lexicon LXP-5 s MIDI ovladačem MRC. Americká firma Lexicon, která tyto přístroje vyráběla, vznikla již v roce 1971 a její výroba je dodnes zaměřená na celou škálu audiovizuálních zařízení. Efektové přístroje řady LXP začala vyrábět firma Lexicon již v roce 1988 a kromě přístrojů LXP-5 + MRC které vlastním, byl vyráběn ještě obdobný typ LXP-1, který je ale svými vlastnostmi určen hlavně pro tvorbu různých reverbů. Dalším modelem z této řady je ještě přístroj LXP-15, který již obsahuje LCD display, má větší objem pamětí a je možné ho přímo montovat do přístrojové skříně. Zájemci si mohou také přečíst dobové a odborné recenze na některé tyto přístroje např. v časopisu Music Technology z roku 1988 a to na LXP-1 a v témže časopisu z roku 1990 na LXP-5. Dále pak třeba v časop...