Czechkeys

Nožní regulátor hlasitosti pro varhany Delicia-VEGA Další skvěle zpracovaný a technicky erudovaný článek od Zdeňka Hoška. Děkuji moc! Při mapování historie výroby elektronických hudebních nástrojů v našich zemích jsem si mj. vzpomněl na ovládací pedál hlasitosti dvoumanuálových varhan VEGA , které byly vyráběny v 80.tých létech minulého století v podniku ČSHN Delicia Hořovice. Tento pedál jsem kdysi získal v ne příliš dobrém stavu a tak jsem provedl jeho kompletní opravu. Jak je patrné z foto, je mechanické provedení   trochu odlišné od běžných ovládacích pedálů a tak snad stojí za to, připomenout si tuto zajímavou konstrukci. Varhany VEGA zde již byly zmíněny v jiných článcích a tak se podíváme v krátkém článku pouze na samotný pedál.   Jen na okraj. Dnes vyráběné nožní regulátory hlasitosti mohou být provedeny různě. Lze použít např.   zpřevodované   potenciometry, kdy z vertikální pohyb ovládací plochy je převeden na pohyb rotační a to např. pomocí ozubených převodů nebo kladkami

M-AUDIO Venom (2011) „Venom je mimozemský symbiont, představující černou hmotu, která se přisaje na hostitele a způsobí u něj tělesné a psychické změny (zvýšení agresivity), které však nikdy nejsou v plné kontrole symbionta a jeho hostitel má vždy částečnou kontrolu nad jejich akcemi“ (Zdroj: Wikipedia). Ano, to je výstižné, tedy až na tu černou barvu. Můj strýc s tetičkou mívali kdysi na začátku 80. let na chalupě v kuchyni zázrak v podobě elektrického kávovaru Rowenta. Byl bílý s šedivým spodkem a jeho jediným ovládacím prvkem byl oranžový vypínač. Kávovar dávno skončil na sběrném dvoře, ale já jsem si na něj okamžitě vzpomněl, když mi přišel tenhle nástroj. On vlastně Venom původně ani nemusel být bílý, výrobce experimentoval s černou i fialovou barvou a obě tyto varianty působily rozhodně líp, než finální produkt. Proč v M-Audio (původně Midiman) zvolili zrovna tohle barevné schema, je mi záhadou. A kromě toho není běžné, aby kuchyňský spotřebič vydával takhle brutální zvuky… Venom

Korg Trinity (1995) Korg Trinity přišel na svět v roce 1995, tedy době, kdy konkurence již dávno stihla zareagovat na úspěch jeho prapředka M1 , který se teprve rok předtím přestal vyrábět, ačkoliv výrobce mezitím uvedl na trh a vyráběl jeho následovníky O1W (a jeho derivát X3 ). Z tehdejší nabídky jen namátkou uveďme Kurzweil K2000, Ensoniq TS-10/12 , GEM S2/S3Turbo , Rolandy řady XP (zde reprezentované modelem XP-30 ), nebo třeba Yamahy W5/W7 (tuto řadu zde reprezentuje jejich blízký příbuzný Yamaha QS 300 ) i trochu stranou stojící Kawai K-5000W . Všechny tyto nástroje byly workstations schopné tvorby kompletních kompozic, obsahovaly totiž kromě syntezátoru také efektové jednotky, sekvencery a velká část z nich byla i rozšiřitelná různými expanzemi. Trinity tehdy přišel s neobvyklým uživatelským rozhraním v podobě obřího dotykového displeje. V dnešní době to není nic neobvyklého, ale vzpomeňte si, čím jste v té době telefonovali, nebo jak vypadala palubní deska tehdejších aut. Mimo

Hohner Caravelle 610 De Luxe (197?) Tohle bude dost netypický článek, protože za normálních okolností mám popisovaný nástroj kousek od sebe a často i zapnutý kvůli co nejvyšší míře objektivity popisu. Jenže tyhle varhany jsem prodal před 15, možná i 16 lety. A zjišťuji, že paměť slábne a to mi ještě nebylo ani padesát. No nic, zkusím to i tak, chtěl jsem zde popsat všechno zajímavé, co mi prošlo rukama, a čím déle to budu odkládat, tím míň si toho budu pamatovat… Hohnera jsem koupil tuším roku 2002, kdy jsem docela často cestoval za hranice a ze zbylých diet se dalo celkem snadno ušetřit nějaké to Euro. Popularita (rozuměj: nadhodnocenost) klasických nástrojů teprve začínala a jejich ceny byly na dnešní poměry naprosto směšné, a o tento typ nástrojů, tedy stojanové varhany, ani tehdy nejevil nikdo zájem. Takže pokud si dobře vzpomínám, tahle nádhera mě v dražbě stála 47€ a známý, který jezdil za maminkou do Kolína nad Rýnem, mi ji dokonce přivezl zcela zdarma, protože to měl při ces

Elektronické varhany ing. J. Svačiny a V. Valčíka V tomto příspěvku bych Vám rád představil další téměř geniální dílo, které vzniklo mimo pracoviště specializovaných podniků. Varhany pánů Svačiny a Valčíka byly patrně vyrobeny roku 1974 a v červnu 1975 o nich uveřejnil časopis Amatérské rádio článek s detaily konstrukce. Vzhledem k mé nízké erudovanosti tak místo vlastního popisu uveřejním tento článek, za který mnohokrát děkuji Z. Hoškovi. Novodobé fotografie byly pořízeny díky tomu, že se mi tento nástroj podařilo před lety získat (zkusím zapátrat po jménu pána, který mi jej nabídl jako exponát pro Czechkeys). Prosím, povšimněte si kvalitního zpracování detailů (například gravírovaných nápisů na panelu). Nástroj hraje příliš potichu na to, abych nahrál ukázku, ale pokud se mi podaří jej zprovoznit, určitě to napravím. Pro lepší čitelnost prosím klikněte na obrázek pro jeho zvětšení. Efekt Glisando je ovládán páskem vyrobeným ze svinovacího metru Terminál s výstupy

Yamaha Reface CS (2015) Znáte to. Občas se člověku do ničeho moc nechce. Nejraději by se válel v pelechu a jen tak si hrál. Koukat na videoukázky, které nahrál někdo jiný, vás už nebaví. Možná byste si jen tak zabrnkali, nakroutili si nějaký ten zvuk. Anebo není dostatek prostoru pro další nástroj, ale chtělo by to něco nového, pokud možno ne moc složitého. Nebo něco malého na cesty, na nejvrchnější patro stojanu pro vystoupení…. Důvodů pro pořízení některého ze čtyř nástrojů řady Yamaha Reface může být tisíc. Když je výrobce představil, zasnil jsem se, jak fajn by bylo je mít, obzvláště pokud na ně v ukázkách hrál někdo, komu sedí ty malé klávesky. Ty já nemám rád, ale tady mi nevadí, když je to tak maličké. Yamaha touto řadou dle vlastního vyjádření navazuje na své legendární modely klávesových nástrojů: CS – analogové syntezátory, DX – FM syntezátory, CP – elektrická piana a YC – elektronické varhany. U mě zvítězil model CS (virtuální analogový syntezátor), zdál se mi nejuniverzálně

  Jmenný seznam (Klikni na název pro otevření článku) Nástroje československé výroby: Antares Antares 2 ASYZ Delicia Electra Delicia Fenix , historii výroby nástrojů Delicia naleznete zde Delicia HT-61-BD Delicia HT-37 Delicia HT-49 Delicia Chorus Delicia Melodic Delicia Mini Delicia Mini 2 Delicia S101 Delicia S102 Delicia Solton K160  a další článek Solton K160 Delicia Solton P150 Delicia Vega Delicica Vega II DEO 32 Jolana Combo Jolana Combo 2 Jolana Dulcia Jolana Piano Klaviphon Monoton Petrof Pastorale B50 , historii výroby varhan pod značkou Petrof naleznete zde Petrof Pastorale Z70 Polysound Reonet 4   prototyp popsán také zde , historie zde  a zde Resonet 506 RWZ TEM Mini a TEM mini P Unisono 3-83   a původní článek zde Přídavná zařízení československé výroby: AOS 095 (DDL 1000) - digitální dozvukové zařízení AOS 100 (TPD 1000 MIDI) - digitální dozvukové zařízení AOS 191 Studioecho  - páskové dozvukové zařízení AZK 895 (Echolana) - páskové dozvukové zařízení AYZ-026  - r

Crumar Multiman S (1977) Crumar Multiman S je typickým představitelem klasických multifunkčních nástrojů s plnou polyfonií, jaké se vyráběly a s oblibou používaly na přelomu 70. a 80. let minulého století. Jak vyplývá z jeho názvu, výrobce do něj sloučil vlastnosti několika tehdy vyráběných nástrojů (Stringman, Brassman, atd., jejich stručný a neúplný výčet je již v popisu Crumaru Composer). Ponechal stěžejní vlastnosti (třeba sekci Brass ale ubyla možnost použití dvou stopových výšek) a výsledkem byl roku 1975 původní model Multiman bez onoho S na konci. Popisovaný nástroj je druhý v řadě a představen byl roku 1977 (můj kus byl vyroben v prosinci 1979). Po něm následoval model S2 odlišného vzhledu, ale stále stejných možností. Teprve poslední typ S3 se začal více podobat syntezátoru a konečně umožnil například ovládat filtr pomocí LFO, což předchozí modely bohužel neumějí. Počátkem 80. let éra nástrojů s plnou polyfonií skončila díky nástupu relativně dostupných skutečně polyfonních n