Korg Pa3X

Korg Pa3X

Upřímně řečeno, tento typ nástrojů se mi nepopisuje snadno. Jednak nabízí tak ohromné množství funkcí, že mám pochybnosti o tom, že je někdo využije všechny (já tedy rozhodně ne), a na druhé straně díky neustálému vývoji a konkurenci na trhu tento typ nástrojů relativně rychle upadá do zapomnění. Ostatně stačí kouknout na nabídky obchodů s hudebními nástroji: firma Korg od té doby nabídla další dva vývojové stupně (aktuálně je to Pa5X), Yamaha obnovuje nabídku ještě častěji, Ketron zhruba stejně, jako Korg. Pa3X byl současníkem Yamahy Tyros 3, kterou jsem zde již popsal, a jíž tento model také v mém kutlochu nahradil. Původně mi o výměnu vůbec nešlo, ale okolnosti holt občas zamíchají karty po svém. Vzhledem k tomu, že zaměřením je Pa3X s Tyrosem na stejné palubě, zmíním shodné funkce jenom okrajově a budu se snažit soustředit spíše na to, v čem oproti Yamaze vyniká, nebo naopak zaostává.

První, čeho si i zarytý příznivec arranger workstations Yamaha musí všimnout na první pohled a dotek, je diametrální rozdíl v kvalitě hardware. Zatímco Tyros je plastová zvětšenina domácích keyboardů (byť má o něco kvalitnější klaviaturu a větší, jemnější a barevnější displej), Pa3X je poctivý kus železa (vlastně spíše hliníku). Kromě bytelné kovové skříně v elegantní šedé metalíze si musí každý všimnout kvalitní a dobře hratelné polovyvážené klaviatury (Fatar?). Popisovaný kus má rozsah 76 kláves, samozřejmě s rychlostní i tlakovou citlivostí. Klávesy na rozdíl od Tyrosu mají standardní šířku a jsou relativně dlouhé, takže živé hraní nečiní sebemenší problém. Za kvalitní bych označil i ostatní hardware, všechna tlačítka i potenciometry doposud kladou příjemný odpor při ovládání, všechny konektory stále působí solidním dojmem, stejně jako čtyřsměrný joystick, typický pro nástroje Korg. Jediným komponentem, který by už dnes asi neobstál, je barevný displej. Na dnešní poměry je dost malý, hrubý a jeho citlivost na dotek nedostatečná. Mně tato drobnost ale nijak nevyvádí z dobré míry. Výrobce si dokonce usmyslel, že u této větší verze se bude displej vyklápět motoricky, což je sice vážně frajeřina, ale jeho toporný pohyb vzbuzuje spíš shovívavý úsměv.

Ovládacích prvků na čelním panelu je neskutečně mnoho. Trochu mi ten shluk připomíná Böhm Keybits 7, ale taky tak trochu GEM Genesys PRO S (že by ten původ? Víte, že Korg tyto nástroje vyrábí v Itálii?). Kromě již zmíněného displeje (v jehož rámečku je také několik tlačítek) zde samozřejmě najdete vše potřebné k ovládání doprovodné jednotky, dvojitého přehrávače mp3 souborů, bank, registrací, vokalizéru, systému apod. Za zvláštní zmínku stojí tahové potenciometry nalevo od displeje, které slouží nejen jako mixážní pult a táhla virtuálních Hammondek, ale také máte možnost je naprogramovat a použít je třeba k ovládání některých parametrů zvuků v reálném čase. Tohle Tyrosu i Genesysu chybí. Některá tlačítka jsou pro svoji funkci celkem malá (ovládání start/stop, fill-in, nebo třeba multipady) a pokud na Pa3X nehrajete denně, bude se vám v nich těžko orientovat. Tady má Tyros navrch. Vlevo od klaviatury najdete již zmiňovaný joystick, tři programovatelná tlačítka a ribbon controller, dotykovou plošku opět s možností naprogramovat si co, a jak intenzivně, jí hodlám ovládat. Výrobce nezapomněl ani na enkodér k rychlému zadávání hodnot a rovněž na čelní panel vpravo umístil prohlubeň s dnes již nezbytným USB portem pro připojení paměťového média.

Konektivita nástroje je celkem bohatá. Kromě povinného 6,3 mm sluchátkového výstupu, který najdete vpředu vlevo, a onoho USB na panelu, jsou všechny konektory umístěné vzadu. Zleva to jsou: Kombinovaný vstup pro mikrofon (Jack + XLR – u Tyrosu XLR nenajdete) s regulací zisku a Line L + R, neboť Pa3X je i plnohodnotný sampler. Dále čtyři linkové výstupy, tedy dva hlavní (L + R) a dva volitelné. Dále následuje cinch digitálního výstupu a klasický MIDI port (THRU – OUT – IN). Blíže k prostředku pak kulatý multikonektor pro pedály a dva další vstupy 6,3 mm pro přiřaditelný pedál a Damper (Sustain). Pak následují dva USB porty – typ B pro připojení k počítači (Device) a druhý klasický pro média (Host). Nalevo od středu je trochu osamocený cinch Video out, úplně vpravo pak zástrčka pro klasický eurokabel napájení a síťový vypínač. Na vrchní tmavé polovině zadní stěny je uchycení a speciální konektor pro přídavné ozvučení Korg PaAS.

Jak známo, již od dob Yamahy DX-7 jsou klávesy jen hezkou škatulí na počítač (s výjimkou analogových a hybridních syntezátorů), takže to, co je opravdu důležité, se skrývá uvnitř. K nahození nástroje je kromě nutného zapojení potřeba zapnout síťový vypínač a stisknout tlačítko Standby na panelu. Pak je potřeba se obrnit trpělivostí, neboť Pa3X startuje několik minut. To je dáno tím, že nástroj bootuje systém z harddisku, tedy v případě, že zálohovací akumulátor není nabitý. Ten ovšem vydrží jen několik dní a s přibývajícími léty ještě méně. Možná, že zrovna to je důvod, proč mi připomíná Genesys. Poslední operační systém pro Pa3X vyšel v květnu 2014 a má číslo 1.63. S překvapením zjišťuji, že je to už 10 let… Nástroj pracuje ve čtyřech režimech a to: Single sound, Style play, Song play a Sequencer.

Začněme u jednotlivých zvuků. Je zvláštní, že v tomto režimu nelze vybírat zvuky tlačítky na panelu, ale pouze výběrem přes dotykový displej. Tento mód slouží pouze pro hraní jednotlivých zvuků na celé klaviatuře a jejich tvorbu. Jistě není třeba zmiňovat, že je v nástroji obsaženo nepřeberné množství zvuků ze všech kategorií, že, podobně jako třeba Tyros 3, i Pa3X umí zvuky s rozšířenou modulací (náběhy u dechových nástrojů, různé ty parádičky u kytar apod.). Korg dle mého soudu zní syrověji, ale o to uvěřitelněji, než Yamaha Tyros, jednotlivé zvuky lze od sebe snáze odlišit v mixu a neztratí se ani v živé kapele (vyzkoušeno ještě před rozpadem našeho hudebního tělesa). Uživatelé v diskusích zrovna dvakrát nechválí akustické piano, které samo o sobě opravdu zní krapet dřevěně, nebo jak to nazvat. V mixu je ale úplně v pohodě. Zajímavé je, že výrobce vybavil takovýto nástroj pouze jediným multisamplem klavíru a ani ve složce Legacy nenabídl v podstatě nic jiného. Ale pořád je mi tento zvuk příjemnější než to, co bylo v Tyrosu, byť Yamaha jako renomovaný výrobce klavírů, má kam sáhnout. Z ostatních zvuků jsou alespoň za mne skvělé smyčce, některé dechy, kytary, basy, úžasný altový vokál, simulace Hammondek a další. Pro úpravu zvuků nabízí Pa3X kompletní sadu nástrojů, kterou najdete třeba v Tritonu, takže pole působnosti dosti široké pro tvorbu prakticky čehokoliv. Každý zvuk může být napojen na několik efektů, kterých je v nástroji nepřeberné množství, a samozřejmě jsou všechny programovatelné. Jak jsem již zmínil, Pa3X je i plnohodnotný sampler a v základu nabízí 128 MB RAM, kterou lze rozšířit na dvounásobek. Z internetu jsem si stáhl geniální zvuky z nějakého piana Yamaha, které nakopnou nástroj zase o něco výš. I u samplovaných zvuků můžete použít sadu hračiček, jako sympatetickou rezonanci, nebo zvuk otevírajícího se rámu s dusítky.

V režimu Style Play máte možnost navrstvit tři zvuky v horní (Upper) části klaviatury a jeden v dolní (Lower). Kromě toho samozřejmě tento mód slouží k tomu, k čemu byl Korg Pa3X určen, tedy hraní aranží. Opět nemám v úmyslu komentovat styly v nástroji. Je jich tu spousta a pokrývají potřeby pro tento druh tvorby, nebo chcete-li vystupování jako one-man band. Z mého hlediska jsou styly celkem fajn, něco je lepší zde a něco zase na Yamahách. Technicky jsou to až osmistopé aranže, každá z nich má tři předehry, tři dohry, čtyři variace, čtyři výplně fill-in a jednu „pauzu“, nebo chcete-li bubnovou výplň zvanou Break. Jistě netřeba zmiňovat, že každou aranž lze od základu přeobsadit jinými nástroji, přezvučit, nebo třeba nahrát kompletně novou. V režimu Style Play máte k dispozici osm efektových jednotek a abych nezapomněl, polyfonie je 128 hlasů max. a ani v tomto režimu se neprojevuje její nedostatek.

Kromě samotných doprovodů máte zde k dispozici i čtyři multipady, které fungují velice podobně, jako u Yamahy, tedy například jako další kytarista či perkusionista v aranži. I tyto pady jsou programovatelné a jako zajímavost bych zde uvedl kytarový režim, který má za úkol zajistit, aby kytarové party zněly skutečně jako kytary. Hlídá to skladbu tónů v akordech a způsob rozeznívání strun. Kytarové party zní fajnově, ale stejně tam chybí ten lidský faktor.

O režimu sekvenceru vám mnoho nepovím, sekvencery nepoužívám a ani zde jsem jej ještě nevyzkoušel. Pokud by k tomu někdy došlo, napravím to a něco sem k tomu napíšu.

Režim Song Play slouží nejen k přehrávání midi souborů, ale také k použití dvojitého přehrávače mp3, kdy se z klávesisty stane dýdžej. Kromě možnosti mixáže dvou skladeb můžete také přehrávání zpomalovat, transponovat a jí nevím, co ještě, ale tohle není nic pro mě.

Vokalizer je dalším důležitým komponentem moderní pracovní stanice. Dokonce tak důležitým, že jsem ho ještě nevyužil, zpívám totiž, jak jsem již uvedl, pouze v sebeobraně. A v zájmu ochrany publika… Pro ovládání funkcí vokalizeru vyčlenil výrobce místo na panelu vpravo nahoře. Mikrofon má vlastní knob poměrné hlasitosti a dva knoby pro ovládání harmonizeru. Kromě obvyklých funkcí (harmonizace až do tuším čtyř hlasů, vokoderu apod.) jsou zde také vlastní efekty reverb a delay. Vokalizer je produktem světoznámé firmy TC Helicon, a tak o jeho kvalitách nemám pochyb, na rozdíl od mého zpěvu.

V nástroji je spousta dalších funkcí, které jsem nezmínil. Buď jsem je dosud nepoužil, nebo ani netuším, že tam jsou a k čemu mají sloužit. Jak jsem psal na začátku, je to příliš složitý systém. Cením si na něm jeho celkového zvuku i mnoha zvuků sólových, líbí se mi futuristický tvar a zejména pak bytelnost jeho konstrukce. Když přišel na trh, říkal jsem si, že tohle by muselo uspokojit všechny moje požadavky (vystupoval jsem v plesové kapele a občas jsme zahráli i v zabijačkovém triu, kde jsem musel používat automatické doprovody, neboť přehráváním midi soborů a odstředěných mptrosek pohrdám). Nástroj se ke mně dostal až o mnoho později výměnou za Tyros 3. Bohužel, ani tomuto krasavci se nevyhnuly nějaké ty nehody. Podle vůně, která se z něj stále line, usuzuji, že ho asi někdo používal v kuřáckém prostředí, a aby tolik nesmrděl, zlil ho nějakou kolínskou. Následkem toho se roztekl nástřik na panelu u joysticku a na rámečku kolem displeje. Zbytky barvy jsem pracně umyl lihem a chybějící nápisy dotvořil pomocí termotiskárny. Původní úvahy o náhradě novými díly mě přešly v momentě, kdy jsem zjistil, že nejsou, a hlavně, že bych tím vlastně nic nezískal. Korg Pa3X stihnul jednu zkoušku s kapelou, na živo se mnou nikdy nevystoupil a to ani v roli kolovratu. Ale je to jedna z těch mašin, které se mi líbí a nemám (zatím) tendenci ho měnit za nic novějšího.