Czechkeys

JVC KB 700 (a KB 500 ve vzpomínce) 1982 - 1984 Když už jsem v té historii, nemohu opomenout také nástroje značky JVC. Kdysi v roce 1995, mi známý donesl klávesy této značky, jestli bych je nechtěl koupit. Byl to keyboard KB-500, tou dobou již velmi zastaralý a tak jsem jej koupit nechtěl. Známého to neodradilo, klávesy u mě nechal, vzal si veškerou naši tehdejší hotovost a více se u nás neukázal. KB 500 jsem pak měl doma asi půl nebo třičtvrtě roku, než jsem jej prodal, abych alespoň částečně vykompenzoval ztrátu... Takovéto vzpomínce jsem neodolal, když se na Aukru objevily hned dva keyboardy JVC KB 700 a nástroje zakoupil. Po nutné resuscitaci (asi 10X rozebrat a složit) se mi podařilo jeden z nich uvést do funkčního stavu a mohl jsem začít se zkoušením. Trocha historie: Firma Victor Company of Japan, neboli JVC, začala v sedmdesátých letech vyrábět elektronické varhany pod značkou Victron (také se prodávaly pod značkou Lowrey) a v roce 1982 k nim přibyla první řada stolních keyboard...

Vermona SK-86 (1987 -1989) V roce 1987 uvedl východoněmecký podnik VEB Harmonikawerke v Klingenthalu na trh svůj první keyboard SK-86. Zkušeností s výrobou elektronických klávesových nástrojů bylo sice dostatek, ale tohle bylo něco nového, jednalo se poprvé o nástroj schopný hraní kompletních akordických doprovodů a na rozdíl od všeho předchozího byl nástroj plně digitální. Kromě toho, že byl svým zvukem a vybavením zastaralý již v době svého uvedení na trh, byl svého druhu také jediný pod značkou Vermona a kromě Delicie HT-61 BD, jíž byl konkurentem, asi také v rámci celé RVHP. To je v nástinu historie a také důvod, proč jsem si tento nástroj pořídil, chtěl jsem porovnat Vermonu s Delicií i s nástroji, které Vermona vyráběla předtím. Nástroj je veliký a těžký, zhotovený z ocelového plechu s plastovými bočnicemi. Klaviatura s poněkud ostrými půltóny je poměrně měkká s dosti nevyzpytatelným dohmatem a u mého kusu vespod narážejí klávesy na plechový rantl. Většina funkcí se volí velkými ...

Tranzistorové varhany ET 6-1, ET 6-2 Vermona ET 6-1, novější provedení Pan Hošek mě po čase opět potěšil perfektně zpracovaným článkem na téma naší muzikantské historie, tentokrát o varhanách východoněmecké produkce značky Vermona. Protože jsem oba zmíněné typy vlastnil, rád jej zařazuji mezi ostatní články na téma Nástroje zahraniční výroby. Zdeňkovi Hoškovi mnohokrát děkuji za příspěvek! Popisem těchto varhan si připomeneme hodně vzdálenou historii výroby tranzistorových varhan vyráběných v německém Klingenthalu. Továrna produkuje klávesové nástroje zhruba od roku 1965 a varhany ET 6 se do výroby dostaly zhruba v roce 1972-3. S postupem doby byly inovovány do dalších typů např. pod názvem Formation apod. Továrna produkuje výrobky hudební elektroniky i dnes, i když to již nejsou klasické klávesové varhany. Další informace ke kdysi vyráběným nástrojům lze nalézt na webu. My se však dnes podíváme pouze na typ ET 6.Je zřejmé, že tento nástroj nemůže dnes v záplavě moderních nástrojů splň...

Alesis Fusion 6HD (2005 - 2008) Můj původní Alesis Fusion 6HD Už několikrát jsem se přiznal k návratům k nástrojům, se kterými jsem měl nevyřízené účty. Jedním z nich je i Alesis Fusion, jehož první a jediné nasazení v živé produkci nedopadlo podle mých očekávání. Druhý kus jsem získal bartelovým obchodem zhruba v polovině roku 2024 a pod článkem doplňuji nové postřehy a několik fotografií. Jistě... Pořídit si nástroj ne zrovna nejlepší pověsti, známý svou poruchovostí, přehříváním a navíc od kterého dal sám výrobce ruce pryč, je známkou určitého druhu šílenství. Zvláště, když vás kolegové podezírají, že jste si na kšeft místo kláves vzali kus palubní desky z raketoplánu. Jenže já to tak mám, lákají mě věci nepoznané a neobvyklé. Když přišel na trh, psalo se o Fusionu jako o našláplé mašině s ohromující polyfonií, čtyřmi druhy syntézy, sekvencerem, arpeggiátorem, možností samplingu a HD recordingu za mírnou cenu, tedy cosi jako Motif či Fantom, nebo Triton za cenu MO, Juna G nebo Korg...

Ensoniq ESQ-1 (1986 - 1988) Níže popsaný nástroj jsem pořídil loni s tím, že funguje a víc mi k němu prodávající nemohla sdělit. Byla to pravda, jen byly ulámané dvě klávesy, pod nimi chyběly kontakty i unašeče a kontakty byly natvrdo proletovány v poloze vypnuto - nechápu proč. Také baterie pro udržování RAM nástroje byla úplně mrtvá. Naletoval jsem novou a klávesy poslepoval z kousků rozměrově přibližně podobných kláves z rozebraných varhan, kontakty a unašeče doimprovizoval, takže už jsme zase fešák a můžeme si hrát :o). Popsaný nástroj má FW 3.10. Ensoniq tímto nástrojem vstoupil v roce 1986 na trh se syntezátory (jejich prvním klávesovým nástrojem byl Mirage, který je také považován za první dostupný sampler a který přišel na trh o rok dříve). Nástup to byl raketový a velice úspěšný, neboť Ensoniqů ESQ-1 bylo údajně vyrobeno kolem 80000 kusů! Kromě klávesové verze se vyráběl i rackový modul ESQM bez sekvenceru. Popisovat tento nástroj detailně je určitě zbytečné, kromě mnoha popis...

Böhm Keybits 7 (1995 - ?) Občas se stane, že mi náhoda přihraje do ruky něco, co jsem neplánoval, nic od toho neočekával a v případě tohoto nástroje ani prakticky neznal. O to větší překvapení pak bývá, když se z toho "něčeho" vyklube zajímavý nástroj. Keyboard (ačkoliv toto označení není přesné, jde o arranger workstation s mnoha "extra") Böhm Keybits jsem kdysi viděl na E-Bay, ale pamatuji si jenom řady LED diodek na dotykových sliderech a vím, že jsem se dost divil výsledné ceně v aukci. Když se objevil na Aukru model Keybits 7 a zvědavost mi nedala abych si nepřihodil. Vzhledem k malému zájmu kupujících jsem aukci vyhrál a pustil se do studia historie, principu a vůbec všeho, co s firmou Böhm i nástrojem samotným souvisí, stejně jako do zkoumání vlastností nástroje. Vzhledem k tomu, že tato značka není u nás prakticky známá a ani ve světě nepatří nástroje Böhm k mainstreamu (důvody vyplynou z dalšího textu), rozhodl jsem se nástroj představit pokud možno detailn...

Digitální dozvukové zařízení Tesla AYZ 070 ( TDR 16 MIDI) Vývoj se v Tesle Vráble nezastavil a pro hudebníky bylo vyvinuto kolem roku 1990 toto digitální dozvukové zařízení, v návodu na obsluhu nazvané jako digitální reverberátor. Přístroj je logickým pokračováním přístroje AOS 095, zde na vyšší technické úrovni za použití mikroprocesoru a rychlého 12-ti bitového D/A převodníku. Majitelem přístroje je p. Hradiský, který je současně i autorem uveřejněných fotografií. Za jejich zhotovení a poskytnutí mu patří dík. Není mi bohužel známo kolik těchto zařízení bylo vyrobeno, ale mnoho jich zřejmě nebude, neboť nabízeny k prodeji téměř nejsou a na webu informace nenalezneme. Tento článek tedy nabízí informace o dalším zajímavém výrobku TESLY. Poučné by byly jistě i postřehy konstruktéra těchto zařízení z bývalého výrobního podniku a snad se tedy někdo někdy ozve a poskytně další informace. Co se týče zvukových vlastností přístroje, tak ty jsou podle vyjádření majitele na velmi dobré úrovni, ...