Czechkeys

GEM Genesys Pro S (2005 - 2008) Na konci roku 2002 uvedla italská firma Generalmusic nejvyšší a také nejvýkonnější workstation Genesys. Nástroj byl vlastně evolucí arranger keyboardů řady WK (firmware je velmi podobný) s řadou rozšíření a nových možností. Nástroj to byl ohromný, vážil přes 26 kilo, což je u kláves s pětioktávovou klaviaturou opravdu úctyhodné. Genesys byl na svou dobu skvěle vybavený: Přes 1300 továrních zvuků, 800 uživatelských, 256 továrních a 256 uživatelských performancí, 256 továrních + 64 uživatelských stylů, vokální harmonizér, přehrávač SMF, Mp3, Waw, audio CD, 32-stopý sekvencér s 250 000 změnami a možností záznamu audiostopy na HD, vypalovačka CD, sampler a spousta dalších funkcí. Pro úplnou představu doporučuji přečíst si kompletní recenzi, kterou napsal Daniel Forró pro Muzikus ( zde ). Při popisu svého nástroje se budu zabývat hlavně odlišnostmi od základní verze. Genesys byl vyráběn v celé řadě verzí. Od původní amplifikované verze byl odvozen model Pro b

Kawai K5000S a K5000W (1996 - 1999) Jednoho dne jsem učinil pevné rozhodnutí, že si koupím zase nějaký analogový syntezátor, nebo aspoň něco, co má analogové filtry. Jak pevné rozhodnutí to bylo, je patrné z výsledku, náhodou se objevil k prodeji tento aditivní křižník a bylo to jasné, koupil jsem ho, ačkoliv nic digitálnějšího snad ani nemůže existovat :o). Další moje rozhodnutí padlo v březnu 2013 a to, že potřebuji univerzálnější nástroj pro občasné použití i na pódiu a tak byl K5000S vyměněn za K5000W, o kterém se trochu více zmíním níže. Nástroje řady K5000 byly uvedeny na trh v roce 1996, kdy firma představila model K5000W, workstation s aditivní syntézou, který byl evolucí aditivního syntezátoru K5 uvedeného tušímže roku 1987. O něco později přibyly dvě další verze: K5000S, kde "S" znamená syntezátor a modul K5000R (Rack). Zatímco K5000W měl zabudovaný sekvencer a dvě banky reálných zvuků na bázi samplovaných vzorků navíc, K5000S měl zase sadu real-time ovladačů a arpe

CASIO CZ-5000 (1986) Japonská firma Casio, známá výrobou kalkulaček a podobného zboží začala na počátku 80. let vyrábět klávesové nástroje. Jelikož se jednalo o nástroje pro domácí použití a firma měla asi větší ambice, začala v polovině 80. let s výrobou syntezátorů založených na tzv. PD (Phase Distortion) syntéze. PD syntéza je levnější alternativou FM syntézy, kterou uvedla na trh o dva roky dříve Yamaha svojí legendární DX-7. Jako první se v roce 1985 objevil CZ-1000, čtyřoktávový osmihlasý nástroj a CZ-101 v hračkové podobě se čtyřmi oktávami mini kláves. Dále přibyly CZ-3000 (pět oktáv, 16 hlasů), CZ-5000 (CZ-3000 s osmistopým sekvencerem) a CZ-1, který měl navíc dynamiku, aftertouch, podsvícený displej a zdvounásobenou ROM i RAM. Další modely byly CZ-2000, pětioktávová verze CZ-1000 s reproduktory a také CZ-230s, která měla 4 oktávy malých kláves. Nástroje řady CZ byly firmou uvedeny pod tajemným názvem Cosmosynthesizer a jsou fakt kosmo... Na úspěch těchto nástrojů chtěla firma

Ensoniq MR-61 (1996 - 1997) Tento nástroj jsem si pořídil ze zvědavosti, je totiž poslední generací workstations své značky, nepočítám-li ZR-76, který je ale jen jeho rozšířenou verzí s novou tváří. Firmu Ensoniq koupila firma E-MU v rove 1997 a výrobní program Ensoniqu byl postupně zrušen. První ze série MR byl rackový modul MR-Rack, který měl ale jinou strukturu než klávesové verze, chyběl zde sequencer a bicí automat. Další verzí byl MR-76, virtuálně identický s 61klávesovou verzí, ale umístěný ve větší krabici se 76 klávesami Fatar s kladívky. Již zmíněný ZR-76 byl rozšířen o některé zvukové karty (jež bylo možno do MR zakoupit), měl mírně změněný tvar ovládacích prvků a přibylo pár nových funkcí. Ensoniq MR-61 upoutá neobvyklými tvary; zatímco např. TS-10 a ASR-10 si byly na povrch podobné, MR-61 nemá tvarově žádný ekvivalent. Už na čelním panelu nástroje je zmínka o tom, že se nejedná o syntezátor, ale o keyboard. Editační možnosti z panelu jsou značně zredukované a hlubší editac

Kazeta s mgf páskem pro Studioecho AOS191 Článek popisuje princip činnosti páskové kazety pro dozvukové zařízení a jeho obnovu. Jeho napsání bylo motivováno stálým zájmem o tyto přístroje, přestože byly vyráběny již téměř před 30 ti léty. Tato kazeta je určena pro páskové dozvukové zařízení Tesla Studioecho a umožňuje tak prodloužit životnost pásku, neboť obsahuje zhruba 30 m mgf. pásku o šířce 6,25 mm. Délka krátké smyčky je přitom pouze kolem 0,5 m a tak nárůst životnosti bude zřejmě markantní. Bohužel jsem funkci a spolehlivost zařízení nezkoušel, ale na vnitřních částech kazety je zřejmé otlačení plastu, ze kterého lze usuzovat že kazeta byla využívána. Princip činnosti je jednoduchý. Pásek je vytahován otvorem v horní části z vnitřního prostoru od středu kazety ve vodorovném směru a navíjen přes obdélníkový otvor v boční části kazety. Uvnitř na otočném dílu je umístěno rozhodující množství pásku. Tento díl se při činnosti otáčí rychlostí posuvu pásku. Pásek je díky zkosení otočnéh

Dozvukové páskové zařízení Tesla AZK 895 ( EHOLANA ) Přístroj byl vyráběný v Tesle Přelouč zhruba v letech 1965 pod označením Echolana a následně v letech 1967 a dalších jako Echolana 2. Fotografie pro tento článek připravil původní majitel přístroje pan Jan Picha a díky jeho péči o tento přístroj do dnešní doby, můžeme se i dnes seznámit s touto technikou. Jak je patrné z fotografií, byl přístroj hojně využíván, což je vidět z mnoha šrámů na skříni, které by však jistě šly napravit důslednou renovací přístroje a novým lakem. Tento přístroj byl vlastně prvním skutečným dozvukovým zařízením vyráběným pro tyto účely v naších končinách, pomineme li různé úpravy magnetofonů. Dále lze jen podotknout, že i dnes jsou tyto přístroje vyhledávány na různých aukcích, ať do různých sbírek nebo i pro vlastní použití jako dozvukové zařízení. Rozdíl v mechanickém řešení mezi oběma přístroji spočívá v drobných úpravách páskové dráhy přičemž rozměry přístroje jsou stejné. Další rozdíly jsou v elektrick

Digitální dozvukové zařízení Tesla AOS 100 ( TPD1000 MIDI) Tento přístroj měl být dalším v řadě digitálních dozvukových zařízení vyvíjených v bývalé Tesle Vráble. Bohužel se jím nestal, neboť dle neověřených informací bylo kolem roku 1990-1992 vyrobeno pouze několik kusů a přístroj nebyl dále sériově vyráběn. Z tohoto důvodu o něm není ani žádná zmínka na webu ostatně tak jako o dalších přístrojích z Tesly té doby. Přístroj je logickým pokračováním vývoje započatým již v AOS095 ale na vyšší technické úrovni. Je zde použito i řízení parametrů pomocí midi signálů z externího zdroje. Přístroj umožňuje nastavit zpoždění signálu do 1024 msec (Delay time), dále zavézt zpětný signál na vstup (Feedback), obrátit fázi signálu (Phase), provézt mix vstup. a výst. signálu (Mix), nastavit rychlost (Speed) a hloubku modulace (Depht) pro efekty chorus a flanger a dále nastavit číslo midi kanálu (RxCh) a vypnout a zapnout midi (Midi). Tlačítky (UP, DOWN) lze přepínat mezi nastavenými programy až do po

Korg TR 61 (vs. Roland Juno G) Jelikož nemládnu a začínám být líný tahat větší břemena, začal jsem uvažovat o nástroji, který by na jevišti na nejhornějším patře stojanu vystřídal těžkou Yamahu EX-7 . Podmínkou bylo, aby mě finančně nezruinoval a Yamaha mohla zůstat doma. Další podmínkou bylo, aby nástroj dobře hrál a pokud možno byl rozšiřitelný o sampler a měl klaviaturu s aftertouchem. Ježíšek mi s předstihem v prosinci 2010 nadělil tohoto Korga. Vlastně kecám, koupil jsem si ho sám na Aukru, neboť po zralé úvaze jsem dospěl k rozhodnutí, že chci Korga (osvědčil se mi starý X5) ale vyloučil jsem X50 (strašná klaviatura bez aftertouch, nerozšiřitelnost), Micro X (dtto + nedostačující rozsah 2 oktáv) i M50 pro cenu a nerozšiřitelnost o sampler. Klasický Triton je taky těžký a má jen polovinu samplů, stejně jako LE, jehož klaviatura je znatelně měkčí, než u TR. Zkrátka TR 61 se mi zrovna hodil. Nástroj je u nás jistě dobře známý, takže jeho popis považuji za zbytečný a raději bych se s

Solton K160 (asi 1988 - 1990) Tento nástroj je na Czechkeys už několik let, ale původní popis (ponechán zde ) byl stručný a hlavně napsaný ze zprostředkovaných a ke všemu velmi kusých informací (svět jakoby na tento nástroj úplně zapomněl). Uvedu zde na pravou míru některá tvrzení a informace doplním, neboť jsem si jednoho dne umanul, že si K160 pořídím. Nalákal mě fakt, že v nástroji jsou analogové filtry/obálky (CEM3389). Kromě toho jsem byl také zvědavý, jak Solton hraje a pokud Vás to také zajímá, níže přikládám video s ukázkami. Na třetí pokus se mi podařilo nástroj získat za lidovku s tím, že mu nefunguje zdroj. Trochu jsem se toho obával kvůli jeho atypické konstrukci, ale nakonec se oprava odbyla výměnou hlavní pojistky a Solton po dlouhé době (což na něm bylo vidět) naskočil. Tedy vzhůru do průzkumu. Solton K160 byl vyroben firmou Ketron Laboratories v Itálii, prodáván pod německou značkou Solton a u nás hrdě prezentován jako Delicia Solton K160. Jak uvedl Loomeer pod původním

Digitální dozvukové zařízení Tesla AOS 095 (DDL1000) Toto dozvukové zařízení bylo vyráběné v bývalé Tesle Vráble a navázalo tak na dobrou tradici páskových dozvuků vyráběných u nás dříve. Cena se pohybovala kolem 9.000,- Kč a nebyla tedy zrovna lidová. Bohužel ale jiná zařízení pro běžné hudebníky kromě Vermony k dispozici nebyla. Zpoždění zvuku probíhá na čistě elektronickém principu a tak odpadají problémy s mechanickými prvky a opotřebením pásku. Bohužel oproti páskovému dozvuku má zařízení jen jeden zpožděný výstup a dozvuk nemusí být ideálně plynulý. Pro hudebníky a zvukaře ale byl k dispozici přístroj, který umožňoval vytváření různých efektů jako echo či delay s různou dobou nastavení a to se zpožděním od 2 až 512 ms a s možností plynulého nastavení od 0,5 až 2 od pevné hodnoty. Dále vytváření nových efektů chorus, flanging, doubling apod. s různou rychlostí a hloubkou modulace. Zařízení lze použít pro efektování zvuku, zpěvu, kytary, varhan atd., zapojit ho lze přímo v cestě si