Czechkeys

Alesis QS 6 (1995 - ?) Nevím, jestli to máte stejné, ale mně se občas stane, že si některý nástroj pořídím znovu. Nebo aspoň něco hodně příbuzného. Vzpomenu si na některé zvuky, nebo neprozkoumaná zákoutí systému, a pokud se náhodou objeví vhodný kousek k prodeji, koupím si ho. To byl přesně případ Alesisu QS6.1 . Asi tak pět let od doby, kdy jsem ho prodal, jsem začal pošilhávat, zdali by někde nějaký nebyl. Poté, co si prodávající obchod rozmyslel (nabízel celkem zachovalý 6.1), našel jsem inzerát na tuto starší verzi. Není to sice úplně ono, ale už je tu přes dva roky, letos dostal servis klaviatury a gumových tlačítek a asi si tu ještě nějaký čas pobude… Čím se vlastně liší od svého následníka? Na první pohled jsou si nástroje velice podobné, ale zde chybí několik tlačítek, tři tahové potenciometry, displej je malý, inverzní a dvouřádkový a napájí se to externím zdrojem. Také vzadu je jen jediný slot pro PCMCIA kartu. Naopak zůstal bytelný kovový obal, skvělá polovyvážená klaviat

  Analogový sequencer pro hudební syntetizér Neúnavný a talentovaný konstruktér Zdeněk Hošek mi zaslal další úžasný příspěvek do rubriky Amatérské konstrukce, ačkoliv jeho výrobky vypadají lépe provedené, než mnohé "profesionální" konstrukce. Děkuji a už se těším na další článek! Chtěl jsem zatraktivnit funkce mého modulárního syntetizéru nějakým vhodným doplňkem a tak volba padla na zhotovení sequenceru. Svoji roli zde sehrála i velikost skříně, která je uložena na vlastním syntetizéru a tvoří tak kompaktní celek. O principu tohoto zařízení lze v podstatě říci, že na výstupních konektorech sequenceru lze získat   různá ovládací napětí pro řízení VCO syntetizéru a to podle nastavení jednotlivých potenciometrů. V mém případě lze nastavit řídící napětí pro VCO v rozsahu 16-ti kroků pomocí ovládacích potenciometrů vč. nastavení dalších režimů. Dále je na výstupu ovládací signál GATE, kterým lze spouštět např. generátory obálek ADRS syntetizéru event. jiné moduly. Sequencer byl d

FAEMI 1M Zatímco všude ve světě se od konce 70. let rozšiřovaly „true polyphonic“ nástroje a jen o malinko později nástroje hybridní a digitální, v SSSR přicházely na trh nové a nové modely nástrojů zastaralé koncepce s generátorem nejvyšší oktávy a děličkami. Je jasné, že vývoj v zemích východního bloku zaostával, nicméně v samotném lůně socialismu bylo možno narazit na takovýto typ nástroje ještě v devadesátých létech. Nástroje obdobné koncepce byly tou dobou ve světě dávno passé, a myslím, že kromě Polska (Unitra Eltronic 109) už je vyráběli snad jen v Rusku. Jedním z mnoha takových byl i nástroj FAEMI 1M, který se objevil na trhu někdy kolem roku 1987, ovšem to s jistotou nemohu tvrdit. Důležité je, že vzniknul a že se náhodou dostal ke mně a tak k již popsaným typům Junost 75 ,  Elektronika EM-25 a RMIF Opus mohu přidat další kuriozitu ze země Velkého bratra. Nástroj přišel mírně řečeno churavý (někdo mu zle ublížil), takže mohu posloužit i několika fotografiemi vnitřku. J

Nožní regulátor hlasitosti pro varhany Delicia-VEGA Další skvěle zpracovaný a technicky erudovaný článek od Zdeňka Hoška. Děkuji moc! Při mapování historie výroby elektronických hudebních nástrojů v našich zemích jsem si mj. vzpomněl na ovládací pedál hlasitosti dvoumanuálových varhan VEGA , které byly vyráběny v 80.tých létech minulého století v podniku ČSHN Delicia Hořovice. Tento pedál jsem kdysi získal v ne příliš dobrém stavu a tak jsem provedl jeho kompletní opravu. Jak je patrné z foto, je mechanické provedení   trochu odlišné od běžných ovládacích pedálů a tak snad stojí za to, připomenout si tuto zajímavou konstrukci. Varhany VEGA zde již byly zmíněny v jiných článcích a tak se podíváme v krátkém článku pouze na samotný pedál.   Jen na okraj. Dnes vyráběné nožní regulátory hlasitosti mohou být provedeny různě. Lze použít např.   zpřevodované   potenciometry, kdy z vertikální pohyb ovládací plochy je převeden na pohyb rotační a to např. pomocí ozubených převodů nebo kladkami

M-AUDIO Venom (2011) „Venom je mimozemský symbiont, představující černou hmotu, která se přisaje na hostitele a způsobí u něj tělesné a psychické změny (zvýšení agresivity), které však nikdy nejsou v plné kontrole symbionta a jeho hostitel má vždy částečnou kontrolu nad jejich akcemi“ (Zdroj: Wikipedia). Ano, to je výstižné, tedy až na tu černou barvu. Můj strýc s tetičkou mívali kdysi na začátku 80. let na chalupě v kuchyni zázrak v podobě elektrického kávovaru Rowenta. Byl bílý s šedivým spodkem a jeho jediným ovládacím prvkem byl oranžový vypínač. Kávovar dávno skončil na sběrném dvoře, ale já jsem si na něj okamžitě vzpomněl, když mi přišel tenhle nástroj. On vlastně Venom původně ani nemusel být bílý, výrobce experimentoval s černou i fialovou barvou a obě tyto varianty působily rozhodně líp, než finální produkt. Proč v M-Audio (původně Midiman) zvolili zrovna tohle barevné schema, je mi záhadou. A kromě toho není běžné, aby kuchyňský spotřebič vydával takhle brutální zvuky… Venom

Korg Trinity (1995) Korg Trinity přišel na svět v roce 1995, tedy době, kdy konkurence již dávno stihla zareagovat na úspěch jeho prapředka M1 , který se teprve rok předtím přestal vyrábět, ačkoliv výrobce mezitím uvedl na trh a vyráběl jeho následovníky O1W (a jeho derivát X3 ). Z tehdejší nabídky jen namátkou uveďme Kurzweil K2000, Ensoniq TS-10/12 , GEM S2/S3Turbo , Rolandy řady XP (zde reprezentované modelem XP-30 ), nebo třeba Yamahy W5/W7 (tuto řadu zde reprezentuje jejich blízký příbuzný Yamaha QS 300 ) i trochu stranou stojící Kawai K-5000W . Všechny tyto nástroje byly workstations schopné tvorby kompletních kompozic, obsahovaly totiž kromě syntezátoru také efektové jednotky, sekvencery a velká část z nich byla i rozšiřitelná různými expanzemi. Trinity tehdy přišel s neobvyklým uživatelským rozhraním v podobě obřího dotykového displeje. V dnešní době to není nic neobvyklého, ale vzpomeňte si, čím jste v té době telefonovali, nebo jak vypadala palubní deska tehdejších aut. Mimo

Hohner Caravelle 610 De Luxe (197?) Tohle bude dost netypický článek, protože za normálních okolností mám popisovaný nástroj kousek od sebe a často i zapnutý kvůli co nejvyšší míře objektivity popisu. Jenže tyhle varhany jsem prodal před 15, možná i 16 lety. A zjišťuji, že paměť slábne a to mi ještě nebylo ani padesát. No nic, zkusím to i tak, chtěl jsem zde popsat všechno zajímavé, co mi prošlo rukama, a čím déle to budu odkládat, tím míň si toho budu pamatovat… Hohnera jsem koupil tuším roku 2002, kdy jsem docela často cestoval za hranice a ze zbylých diet se dalo celkem snadno ušetřit nějaké to Euro. Popularita (rozuměj: nadhodnocenost) klasických nástrojů teprve začínala a jejich ceny byly na dnešní poměry naprosto směšné, a o tento typ nástrojů, tedy stojanové varhany, ani tehdy nejevil nikdo zájem. Takže pokud si dobře vzpomínám, tahle nádhera mě v dražbě stála 47€ a známý, který jezdil za maminkou do Kolína nad Rýnem, mi ji dokonce přivezl zcela zdarma, protože to měl při ces

Elektronické varhany ing. J. Svačiny a V. Valčíka V tomto příspěvku bych Vám rád představil další téměř geniální dílo, které vzniklo mimo pracoviště specializovaných podniků. Varhany pánů Svačiny a Valčíka byly patrně vyrobeny roku 1974 a v červnu 1975 o nich uveřejnil časopis Amatérské rádio článek s detaily konstrukce. Vzhledem k mé nízké erudovanosti tak místo vlastního popisu uveřejním tento článek, za který mnohokrát děkuji Z. Hoškovi. Novodobé fotografie byly pořízeny díky tomu, že se mi tento nástroj podařilo před lety získat (zkusím zapátrat po jménu pána, který mi jej nabídl jako exponát pro Czechkeys). Prosím, povšimněte si kvalitního zpracování detailů (například gravírovaných nápisů na panelu). Nástroj hraje příliš potichu na to, abych nahrál ukázku, ale pokud se mi podaří jej zprovoznit, určitě to napravím. Pro lepší čitelnost prosím klikněte na obrázek pro jeho zvětšení. Efekt Glisando je ovládán páskem vyrobeným ze svinovacího metru Terminál s výstupy