Yamaha QS300 + ukázky

Yamaha QS300 (1995)

Na QS300 jsem si krátce zahrál asi před deseti nebo dvanácti lety, kdy mi ji přivezl ukázat kamarád. Koupil ji za neuvěřitelně nízkou sumu a i když podle toho vypadala, to, co z ní nakonec lezlo, nebylo až zase tak špatné. Myslel jsem si, že je to aranžér bez větších možností úpravy zvuku, takže jsem se po prostudování manuálu dost divil, že to vlastně umí docela dost věcí. Po opravě Korgu X3 jsem jednak zatoužil po Korgu Trinity (i na jeho popis dojde řada) a také po něčem starším od Yamahy. Je to už hezká řádka let, co jsem prodal EX-7 a z mých oblíbených let devadesátých jsem od Yamahy neměl nic. Co čert nechtěl, objevila se na Aukru tato QS300 a aukci jsem vyhrál. I přes tehdejší lockdown jsem si pro ni dojel do Jablonce nad Nisou a těšil se na známé i méně známé zvuky. Nejdřív jsem však musel opravit klaviaturu (je to onen typ s kontakty v pruzích na jednom kusu), pročistit tlačítka, rozchodit disketovou jednotku a slepit pár prasklin na bočnicích. Gumu s kontakty jsem o milimetr zkrátil a posunul, takže nějaký čas hrály všechny klávesy se správnou dynamikou. Bohužel, toto řešení není na dlouho a jedna klávesa prostě hrála hlasitěji. Také podsvětlení displeje (opět ona známá luminiscenční fólie), už tak mdlé, nahazovalo se zpožděním (nerozkmital se oscilátor na invertoru). Do dalších oprav a investic se mi už nechtělo, takže jsem si koupil opět EX-7 a milou QS300 prodal na Aukru za polovinu toho, co mě stála. Snad z ní má nový majitel radost.

QS300 je tvarově i zvukem příbuzná workstationům W7/5, které přišly na svět o rok dříve, a její sekvencer vychází z řady QY-300/700. Hardware je poctivý, skříň nástroje je plechová, bočnice plastové, klaviatura měkká, ale hratelná a má aftertouch. Grafický displej dodnes zobrazuje bez chyby, což ale nelze tvrdit o podsvětlení. Na tlačítcích jsou už znát roky používání, ale fungují, kolečka ohýbání tónu a modulace jsou stále jako nová…

Po zvukové stránce je dle mého soudu mnohem zajímavější než již zmíněný Korg X3. V nástroji jsou dvě banky (tovární a uživatelská) a je také kompatibilní s Yamaháckým standardem XG. Zvuk může být složen až ze čtyř oscilátorů, kdy každý má vlastní obálky ladění, zesílení a filtru, vlastní LFO s několika tvary a vlastní filtr (LPF s rezonancí). V nastavení chybí některé parametry, ale je to jen zdánlivé, protože pro programování obálek se dají použít tzv. šablony, které tyto parametry obsahují. Týká se to třeba keyboard trackingu pro filtr, nebo délky fáze Sustain v obálce atp. Některá nastavení mají omezený rozsah (třeba rezonance filtru), ale v podstatě lze s QS300 vytvořit dost zajímavé zvuky od akustických po syntetické (níže přikládám ukázky, kde QS300 účinkuje). Nástroj má také k dispozici tři efektové jednotky, jednu pro reverb, druhou pro chorus a třetí je vložený efekt. Mně se moc líbí kytarové zkreslené zvuky z těchto starších Yamah, na novějších nástrojích mi prostě už zní míň živelně. Velkou nevýhodou je to, že QS300 nemá režim Performance (tedy vrstvení hotových zvuků, nebo dělení klaviatury).

Co je na této Yamaze opravdu jedinečné, je sekvencer, respektive možnost používání a tvorby patternů. Od výrobce je v nástroji 100 kompletních „samohrajkových“ doprovodů včetně předehry, dohry, dvou variant daného stylu a tří výplní. Doprovody i patterny, ze kterých se skládají, je také možno programovat. QS300 má režim, ve kterém se chová skoro jako samohrajka, ale opravdu jen skoro, pokud zadáte třeba předehru, neskočí automaticky po jejím skončení do první verze doprovodu, musí se tam přepnout manuálně. Stejně tak po přehrátí dohry nevypne doprovodnou jednotku. Styly jsou takříkajíc od každého něco a moc mě nenadchly, stejně tak mě nenadchly ani zvuky bicích. Po mnoha letech jsem si koupil Soltona MS-60 (původní byl MS-50) a ten, coby aranžér milou Yamahu poráží na celé čáře (jako syntezátor nikoliv). Do sekvenceru je možné nahrát až šestnáctistopý záznam. Samozřejmě a jako vždy, nezkoušel jsem to…

Závěrem bych dodal, že za opravdu dumpingové ceny, které jsou pro QS300 dnes běžné, jde o velice schopný nástroj. Klaviatura má aftertouch a její oprava (výměna gumových kontaktů) zabere půlhodinu. Zbytek nástroje bude nejspíš fungovat ještě mnoho let, tedy kromě podsvícení displeje. Pokud bych měl velmi nízký rozpočet na pořízení použitelného nástroje, určitě bych Q300 zvážil jako dobrou alternativu.

Na této ukázce dostala Yamaha QS300 hlavní roli (vokály, synezátory, zvony). Doprovází ji Yamaha CS2X, Korg Trinity, Roland XP-30 a GEM Genesys PRO S: