Czechkeys

Ensoniq ESQ-1 (1986 - 1988) Níže popsaný nástroj jsem pořídil loni s tím, že funguje a víc mi k němu prodávající nemohla sdělit. Byla to pravda, jen byly ulámané dvě klávesy, pod nimi chyběly kontakty i unašeče a kontakty byly natvrdo proletovány v poloze vypnuto - nechápu proč. Také baterie pro udržování RAM nástroje byla úplně mrtvá. Naletoval jsem novou a klávesy poslepoval z kousků rozměrově přibližně podobných kláves z rozebraných varhan, kontakty a unašeče doimprovizoval, takže už jsme zase fešák a můžeme si hrát :o). Popsaný nástroj má FW 3.10. Ensoniq tímto nástrojem vstoupil v roce 1986 na trh se syntezátory (jejich prvním klávesovým nástrojem byl Mirage, který je také považován za první dostupný sampler a který přišel na trh o rok dříve). Nástup to byl raketový a velice úspěšný, neboť Ensoniqů ESQ-1 bylo údajně vyrobeno kolem 80000 kusů! Kromě klávesové verze se vyráběl i rackový modul ESQM bez sekvenceru. Popisovat tento nástroj detailně je určitě zbytečné, kromě mnoha popis

Böhm Keybits 7 (1995 - ?) Občas se stane, že mi náhoda přihraje do ruky něco, co jsem neplánoval, nic od toho neočekával a v případě tohoto nástroje ani prakticky neznal. O to větší překvapení pak bývá, když se z toho "něčeho" vyklube zajímavý nástroj. Keyboard (ačkoliv toto označení není přesné, jde o arranger workstation s mnoha "extra") Böhm Keybits jsem kdysi viděl na E-Bay, ale pamatuji si jenom řady LED diodek na dotykových sliderech a vím, že jsem se dost divil výsledné ceně v aukci. Když se objevil na Aukru model Keybits 7 a zvědavost mi nedala abych si nepřihodil. Vzhledem k malému zájmu kupujících jsem aukci vyhrál a pustil se do studia historie, principu a vůbec všeho, co s firmou Böhm i nástrojem samotným souvisí, stejně jako do zkoumání vlastností nástroje. Vzhledem k tomu, že tato značka není u nás prakticky známá a ani ve světě nepatří nástroje Böhm k mainstreamu (důvody vyplynou z dalšího textu), rozhodl jsem se nástroj představit pokud možno detailn

Digitální dozvukové zařízení Tesla AYZ 070 ( TDR 16 MIDI) Vývoj se v Tesle Vráble nezastavil a pro hudebníky bylo vyvinuto kolem roku 1990 toto digitální dozvukové zařízení, v návodu na obsluhu nazvané jako digitální reverberátor. Přístroj je logickým pokračováním přístroje AOS 095, zde na vyšší technické úrovni za použití mikroprocesoru a rychlého 12-ti bitového D/A převodníku. Majitelem přístroje je p. Hradiský, který je současně i autorem uveřejněných fotografií. Za jejich zhotovení a poskytnutí mu patří dík. Není mi bohužel známo kolik těchto zařízení bylo vyrobeno, ale mnoho jich zřejmě nebude, neboť nabízeny k prodeji téměř nejsou a na webu informace nenalezneme. Tento článek tedy nabízí informace o dalším zajímavém výrobku TESLY. Poučné by byly jistě i postřehy konstruktéra těchto zařízení z bývalého výrobního podniku a snad se tedy někdo někdy ozve a poskytně další informace. Co se týče zvukových vlastností přístroje, tak ty jsou podle vyjádření majitele na velmi dobré úrovni,

GEM Genesys Pro S (2005 - 2008) Na konci roku 2002 uvedla italská firma Generalmusic nejvyšší a také nejvýkonnější workstation Genesys. Nástroj byl vlastně evolucí arranger keyboardů řady WK (firmware je velmi podobný) s řadou rozšíření a nových možností. Nástroj to byl ohromný, vážil přes 26 kilo, což je u kláves s pětioktávovou klaviaturou opravdu úctyhodné. Genesys byl na svou dobu skvěle vybavený: Přes 1300 továrních zvuků, 800 uživatelských, 256 továrních a 256 uživatelských performancí, 256 továrních + 64 uživatelských stylů, vokální harmonizér, přehrávač SMF, Mp3, Waw, audio CD, 32-stopý sekvencér s 250 000 změnami a možností záznamu audiostopy na HD, vypalovačka CD, sampler a spousta dalších funkcí. Pro úplnou představu doporučuji přečíst si kompletní recenzi, kterou napsal Daniel Forró pro Muzikus ( zde ). Při popisu svého nástroje se budu zabývat hlavně odlišnostmi od základní verze. Genesys byl vyráběn v celé řadě verzí. Od původní amplifikované verze byl odvozen model Pro b

Kawai K5000S a K5000W (1996 - 1999) Jednoho dne jsem učinil pevné rozhodnutí, že si koupím zase nějaký analogový syntezátor, nebo aspoň něco, co má analogové filtry. Jak pevné rozhodnutí to bylo, je patrné z výsledku, náhodou se objevil k prodeji tento aditivní křižník a bylo to jasné, koupil jsem ho, ačkoliv nic digitálnějšího snad ani nemůže existovat :o). Další moje rozhodnutí padlo v březnu 2013 a to, že potřebuji univerzálnější nástroj pro občasné použití i na pódiu a tak byl K5000S vyměněn za K5000W, o kterém se trochu více zmíním níže. Nástroje řady K5000 byly uvedeny na trh v roce 1996, kdy firma představila model K5000W, workstation s aditivní syntézou, který byl evolucí aditivního syntezátoru K5 uvedeného tušímže roku 1987. O něco později přibyly dvě další verze: K5000S, kde "S" znamená syntezátor a modul K5000R (Rack). Zatímco K5000W měl zabudovaný sekvencer a dvě banky reálných zvuků na bázi samplovaných vzorků navíc, K5000S měl zase sadu real-time ovladačů a arpe

CASIO CZ-5000 (1986) Japonská firma Casio, známá výrobou kalkulaček a podobného zboží začala na počátku 80. let vyrábět klávesové nástroje. Jelikož se jednalo o nástroje pro domácí použití a firma měla asi větší ambice, začala v polovině 80. let s výrobou syntezátorů založených na tzv. PD (Phase Distortion) syntéze. PD syntéza je levnější alternativou FM syntézy, kterou uvedla na trh o dva roky dříve Yamaha svojí legendární DX-7. Jako první se v roce 1985 objevil CZ-1000, čtyřoktávový osmihlasý nástroj a CZ-101 v hračkové podobě se čtyřmi oktávami mini kláves. Dále přibyly CZ-3000 (pět oktáv, 16 hlasů), CZ-5000 (CZ-3000 s osmistopým sekvencerem) a CZ-1, který měl navíc dynamiku, aftertouch, podsvícený displej a zdvounásobenou ROM i RAM. Další modely byly CZ-2000, pětioktávová verze CZ-1000 s reproduktory a také CZ-230s, která měla 4 oktávy malých kláves. Nástroje řady CZ byly firmou uvedeny pod tajemným názvem Cosmosynthesizer a jsou fakt kosmo... Na úspěch těchto nástrojů chtěla firma

Ensoniq MR-61 (1996 - 1997) Tento nástroj jsem si pořídil ze zvědavosti, je totiž poslední generací workstations své značky, nepočítám-li ZR-76, který je ale jen jeho rozšířenou verzí s novou tváří. Firmu Ensoniq koupila firma E-MU v rove 1997 a výrobní program Ensoniqu byl postupně zrušen. První ze série MR byl rackový modul MR-Rack, který měl ale jinou strukturu než klávesové verze, chyběl zde sequencer a bicí automat. Další verzí byl MR-76, virtuálně identický s 61klávesovou verzí, ale umístěný ve větší krabici se 76 klávesami Fatar s kladívky. Již zmíněný ZR-76 byl rozšířen o některé zvukové karty (jež bylo možno do MR zakoupit), měl mírně změněný tvar ovládacích prvků a přibylo pár nových funkcí. Ensoniq MR-61 upoutá neobvyklými tvary; zatímco např. TS-10 a ASR-10 si byly na povrch podobné, MR-61 nemá tvarově žádný ekvivalent. Už na čelním panelu nástroje je zmínka o tom, že se nejedná o syntezátor, ale o keyboard. Editační možnosti z panelu jsou značně zredukované a hlubší editac

Kazeta s mgf páskem pro Studioecho AOS191 Článek popisuje princip činnosti páskové kazety pro dozvukové zařízení a jeho obnovu. Jeho napsání bylo motivováno stálým zájmem o tyto přístroje, přestože byly vyráběny již téměř před 30 ti léty. Tato kazeta je určena pro páskové dozvukové zařízení Tesla Studioecho a umožňuje tak prodloužit životnost pásku, neboť obsahuje zhruba 30 m mgf. pásku o šířce 6,25 mm. Délka krátké smyčky je přitom pouze kolem 0,5 m a tak nárůst životnosti bude zřejmě markantní. Bohužel jsem funkci a spolehlivost zařízení nezkoušel, ale na vnitřních částech kazety je zřejmé otlačení plastu, ze kterého lze usuzovat že kazeta byla využívána. Princip činnosti je jednoduchý. Pásek je vytahován otvorem v horní části z vnitřního prostoru od středu kazety ve vodorovném směru a navíjen přes obdélníkový otvor v boční části kazety. Uvnitř na otočném dílu je umístěno rozhodující množství pásku. Tento díl se při činnosti otáčí rychlostí posuvu pásku. Pásek je díky zkosení otočnéh

Dozvukové páskové zařízení Tesla AZK 895 ( EHOLANA ) Přístroj byl vyráběný v Tesle Přelouč zhruba v letech 1965 pod označením Echolana a následně v letech 1967 a dalších jako Echolana 2. Fotografie pro tento článek připravil původní majitel přístroje pan Jan Picha a díky jeho péči o tento přístroj do dnešní doby, můžeme se i dnes seznámit s touto technikou. Jak je patrné z fotografií, byl přístroj hojně využíván, což je vidět z mnoha šrámů na skříni, které by však jistě šly napravit důslednou renovací přístroje a novým lakem. Tento přístroj byl vlastně prvním skutečným dozvukovým zařízením vyráběným pro tyto účely v naších končinách, pomineme li různé úpravy magnetofonů. Dále lze jen podotknout, že i dnes jsou tyto přístroje vyhledávány na různých aukcích, ať do různých sbírek nebo i pro vlastní použití jako dozvukové zařízení. Rozdíl v mechanickém řešení mezi oběma přístroji spočívá v drobných úpravách páskové dráhy přičemž rozměry přístroje jsou stejné. Další rozdíly jsou v elektrick