Czechkeys

Alesis Fusion 6HD (2005 - 2008) Jistě... Pořídit si nástroj ne zrovna nejlepší pověsti, známý svou poruchovostí, přehříváním a navíc od kterého dal sám výrobce ruce pryč, je známkou určitého druhu šílenství. Zvláště, když vás kolegové podezírají, že jste si na kšeft místo kláves vzali kus palubní desky z raketoplánu. Jenže já to tak mám, lákají mě věci nepoznané a neobvyklé. Když přišel na trh, psalo se o Fusionu jako o našláplé mašině s ohromující polyfonií, čtyřmi druhy syntézy, sekvencerem, arpeggiátorem, možností samplingu a HD recordingu za mírnou cenu, tedy cosi jako Motif či Fantom, nebo Triton za cenu MO, Juna nebo TR. První zkušenosti uživatelů toto nadšení razantně krotily, teprve v pozdějších verzích OS výrobce (téměř) vychytal nástroji mouchy. Dnes má Fusion docela silnou základnu příznivců, dvě diskusní fóra a mnoho zvuků ke stažení na internetu. Nástroj jsem zařadil do sestavy pro živé hraní mezi Korg TR a Roland Juno G, kam patří věkem i cenovou hladinou. Zvuky a funkce:

Ensoniq ESQ-1 (1986 - 1988) Níže popsaný nástroj jsem pořídil loni s tím, že funguje a víc mi k němu prodávající nemohla sdělit. Byla to pravda, jen byly ulámané dvě klávesy, pod nimi chyběly kontakty i unašeče a kontakty byly natvrdo proletovány v poloze vypnuto - nechápu proč. Také baterie pro udržování RAM nástroje byla úplně mrtvá. Naletoval jsem novou a klávesy poslepoval z kousků rozměrově přibližně podobných kláves z rozebraných varhan, kontakty a unašeče doimprovizoval, takže už jsme zase fešák a můžeme si hrát :o). Popsaný nástroj má FW 3.10. Ensoniq tímto nástrojem vstoupil v roce 1986 na trh se syntezátory (jejich prvním klávesovým nástrojem byl Mirage, který je také považován za první dostupný sampler a který přišel na trh o rok dříve). Nástup to byl raketový a velice úspěšný, neboť Ensoniqů ESQ-1 bylo údajně vyrobeno kolem 80000 kusů! Kromě klávesové verze se vyráběl i rackový modul ESQM bez sekvenceru. Popisovat tento nástroj detailně je určitě zbytečné, kromě mnoha popis

Böhm Keybits 7 (1995 - ?) Občas se stane, že mi náhoda přihraje do ruky něco, co jsem neplánoval, nic od toho neočekával a v případě tohoto nástroje ani prakticky neznal. O to větší překvapení pak bývá, když se z toho "něčeho" vyklube zajímavý nástroj. Keyboard (ačkoliv toto označení není přesné, jde o arranger workstation s mnoha "extra") Böhm Keybits jsem kdysi viděl na E-Bay, ale pamatuji si jenom řady LED diodek na dotykových sliderech a vím, že jsem se dost divil výsledné ceně v aukci. Když se objevil na Aukru model Keybits 7 a zvědavost mi nedala abych si nepřihodil. Vzhledem k malému zájmu kupujících jsem aukci vyhrál a pustil se do studia historie, principu a vůbec všeho, co s firmou Böhm i nástrojem samotným souvisí, stejně jako do zkoumání vlastností nástroje. Vzhledem k tomu, že tato značka není u nás prakticky známá a ani ve světě nepatří nástroje Böhm k mainstreamu (důvody vyplynou z dalšího textu), rozhodl jsem se nástroj představit pokud možno detailn

Digitální dozvukové zařízení Tesla AYZ 070 ( TDR 16 MIDI) Vývoj se v Tesle Vráble nezastavil a pro hudebníky bylo vyvinuto kolem roku 1990 toto digitální dozvukové zařízení, v návodu na obsluhu nazvané jako digitální reverberátor. Přístroj je logickým pokračováním přístroje AOS 095, zde na vyšší technické úrovni za použití mikroprocesoru a rychlého 12-ti bitového D/A převodníku. Majitelem přístroje je p. Hradiský, který je současně i autorem uveřejněných fotografií. Za jejich zhotovení a poskytnutí mu patří dík. Není mi bohužel známo kolik těchto zařízení bylo vyrobeno, ale mnoho jich zřejmě nebude, neboť nabízeny k prodeji téměř nejsou a na webu informace nenalezneme. Tento článek tedy nabízí informace o dalším zajímavém výrobku TESLY. Poučné by byly jistě i postřehy konstruktéra těchto zařízení z bývalého výrobního podniku a snad se tedy někdo někdy ozve a poskytně další informace. Co se týče zvukových vlastností přístroje, tak ty jsou podle vyjádření majitele na velmi dobré úrovni,

GEM Genesys Pro S (2005 - 2008) Na konci roku 2002 uvedla italská firma Generalmusic nejvyšší a také nejvýkonnější workstation Genesys. Nástroj byl vlastně evolucí arranger keyboardů řady WK (firmware je velmi podobný) s řadou rozšíření a nových možností. Nástroj to byl ohromný, vážil přes 26 kilo, což je u kláves s pětioktávovou klaviaturou opravdu úctyhodné. Genesys byl na svou dobu skvěle vybavený: Přes 1300 továrních zvuků, 800 uživatelských, 256 továrních a 256 uživatelských performancí, 256 továrních + 64 uživatelských stylů, vokální harmonizér, přehrávač SMF, Mp3, Waw, audio CD, 32-stopý sekvencér s 250 000 změnami a možností záznamu audiostopy na HD, vypalovačka CD, sampler a spousta dalších funkcí. Pro úplnou představu doporučuji přečíst si kompletní recenzi, kterou napsal Daniel Forró pro Muzikus ( zde ). Při popisu svého nástroje se budu zabývat hlavně odlišnostmi od základní verze. Genesys byl vyráběn v celé řadě verzí. Od původní amplifikované verze byl odvozen model Pro b

Kawai K5000S a K5000W (1996 - 1999) Jednoho dne jsem učinil pevné rozhodnutí, že si koupím zase nějaký analogový syntezátor, nebo aspoň něco, co má analogové filtry. Jak pevné rozhodnutí to bylo, je patrné z výsledku, náhodou se objevil k prodeji tento aditivní křižník a bylo to jasné, koupil jsem ho, ačkoliv nic digitálnějšího snad ani nemůže existovat :o). Další moje rozhodnutí padlo v březnu 2013 a to, že potřebuji univerzálnější nástroj pro občasné použití i na pódiu a tak byl K5000S vyměněn za K5000W, o kterém se trochu více zmíním níže. Nástroje řady K5000 byly uvedeny na trh v roce 1996, kdy firma představila model K5000W, workstation s aditivní syntézou, který byl evolucí aditivního syntezátoru K5 uvedeného tušímže roku 1987. O něco později přibyly dvě další verze: K5000S, kde "S" znamená syntezátor a modul K5000R (Rack). Zatímco K5000W měl zabudovaný sekvencer a dvě banky reálných zvuků na bázi samplovaných vzorků navíc, K5000S měl zase sadu real-time ovladačů a arpe

CASIO CZ-5000 (1986) Japonská firma Casio, známá výrobou kalkulaček a podobného zboží začala na počátku 80. let vyrábět klávesové nástroje. Jelikož se jednalo o nástroje pro domácí použití a firma měla asi větší ambice, začala v polovině 80. let s výrobou syntezátorů založených na tzv. PD (Phase Distortion) syntéze. PD syntéza je levnější alternativou FM syntézy, kterou uvedla na trh o dva roky dříve Yamaha svojí legendární DX-7. Jako první se v roce 1985 objevil CZ-1000, čtyřoktávový osmihlasý nástroj a CZ-101 v hračkové podobě se čtyřmi oktávami mini kláves. Dále přibyly CZ-3000 (pět oktáv, 16 hlasů), CZ-5000 (CZ-3000 s osmistopým sekvencerem) a CZ-1, který měl navíc dynamiku, aftertouch, podsvícený displej a zdvounásobenou ROM i RAM. Další modely byly CZ-2000, pětioktávová verze CZ-1000 s reproduktory a také CZ-230s, která měla 4 oktávy malých kláves. Nástroje řady CZ byly firmou uvedeny pod tajemným názvem Cosmosynthesizer a jsou fakt kosmo... Na úspěch těchto nástrojů chtěla firma

Ensoniq MR-61 (1996 - 1997) Tento nástroj jsem si pořídil ze zvědavosti, je totiž poslední generací workstations své značky, nepočítám-li ZR-76, který je ale jen jeho rozšířenou verzí s novou tváří. Firmu Ensoniq koupila firma E-MU v rove 1997 a výrobní program Ensoniqu byl postupně zrušen. První ze série MR byl rackový modul MR-Rack, který měl ale jinou strukturu než klávesové verze, chyběl zde sequencer a bicí automat. Další verzí byl MR-76, virtuálně identický s 61klávesovou verzí, ale umístěný ve větší krabici se 76 klávesami Fatar s kladívky. Již zmíněný ZR-76 byl rozšířen o některé zvukové karty (jež bylo možno do MR zakoupit), měl mírně změněný tvar ovládacích prvků a přibylo pár nových funkcí. Ensoniq MR-61 upoutá neobvyklými tvary; zatímco např. TS-10 a ASR-10 si byly na povrch podobné, MR-61 nemá tvarově žádný ekvivalent. Už na čelním panelu nástroje je zmínka o tom, že se nejedná o syntezátor, ale o keyboard. Editační možnosti z panelu jsou značně zredukované a hlubší editac

Kazeta s mgf páskem pro Studioecho AOS191 Článek popisuje princip činnosti páskové kazety pro dozvukové zařízení a jeho obnovu. Jeho napsání bylo motivováno stálým zájmem o tyto přístroje, přestože byly vyráběny již téměř před 30 ti léty. Tato kazeta je určena pro páskové dozvukové zařízení Tesla Studioecho a umožňuje tak prodloužit životnost pásku, neboť obsahuje zhruba 30 m mgf. pásku o šířce 6,25 mm. Délka krátké smyčky je přitom pouze kolem 0,5 m a tak nárůst životnosti bude zřejmě markantní. Bohužel jsem funkci a spolehlivost zařízení nezkoušel, ale na vnitřních částech kazety je zřejmé otlačení plastu, ze kterého lze usuzovat že kazeta byla využívána. Princip činnosti je jednoduchý. Pásek je vytahován otvorem v horní části z vnitřního prostoru od středu kazety ve vodorovném směru a navíjen přes obdélníkový otvor v boční části kazety. Uvnitř na otočném dílu je umístěno rozhodující množství pásku. Tento díl se při činnosti otáčí rychlostí posuvu pásku. Pásek je díky zkosení otočnéh