Casio CT S1000V + videoukázka

 CASIO CT S1000V (2022)

„I am a Japanese synthesizer, synthesizer…“. Tato píseň mi zazněla v uších téměř okamžitě, jakmile jsem uviděl první promo videa novinky firmy Casio pro letošní (2022) rok, typu CT S1000V. Nebývá u mě zvykem kupovat nové nástroje a tím méně Casia (první a poslední nové Casio jsem koupil před Vánocemi 1993). Ani tyto stránky nejsou zrovna zaměřeny na představování žhavých novinek. Ale hlasová syntéza v samohrajce mě prostě nenechala chladným a jakmile to bylo možné, CT S1000V jsem si objednal. Protože se jedná o aktuální model a na internetu je spousta informací a videí o něm, zkusím se zaměřit spíš na to, jak slíbené vlastnosti a funkce plní a také na to, co z propagačních materiálů nevyčtete.

Již několikrát jsem obdivně povzdechl nad skutečností, že firma Casio občas do svých nenápadně vyhlížejících výrobků vpašuje něco nečekaného. Zatím co u „profesionálních“ nástrojů (zde reprezentovaných modely CZ-5000 a CZ-1) člověk přeci jen počítá s nějakou výbavou a možnostmi, u nástroje pro domácí použití je jimi překvapen a nezřídka nadšen (doporučuji prostudovat třeba články o HT-6000, nebo CTK-900). Model CT S1000V je přesně ten typ mašinky, která za laciným vzhledem skrývá nástroj, který dovede za relativně nízkou cenu velice překvapit. Samozřejmě, hlavním tahákem je vůbec poprvé implementovaná syntéza hlasu, ale ani ostatní vlastnosti a funkce nejsou rozhodně standardem u malého domácího keyboardu. Pokud by Vás zaujaly a obešli byste se bez hlasové syntézy, lze ušetřit cca 2 tisíce korun nákupem podobného modelu, CT S500, který s onou výjimkou nabízí totéž, co popisovaný nástroj (kratičké video s ukázkami je úplně dole).

Pokud bych měl CT S1000V posuzovat podle zevnějšku, tipoval bych jeho cenu do 5 tisíc korun a určení jako nástroj pro děti. Tělo je kompletně plastové a ani se za to nestydí, povrch je hrubý avšak to je dobře, nebude trpět na odřeniny. Klaviatura je mírně tvrdší, než u WK-7600 a má povrch imitující texturu slonoviny a ebenového dřeva. Mezery mezi klávesami jsou nestejné a klávesy opět mírně užší, než je zvykem u klavíru. Ale dá se na to zvyknout, a pokud nezamýšlíte na tomto stroji sehrát klavírní recitál, asi to ničemu nevadí. Vlevo je kolečko ohýbání tónu a potenciometr modulace (programovatelný). To u takovéhoto nástroje opravdu potěší. Na hlavním panelu potenciometr hlasitosti a další dva programovatelné knoby. To u takovéhoto nástroje nadchne! Dále gumová tlačítka pro zapínání, Home, Menu, Lyric, Instrument, „Full Dot“ displej (ne, grafickým jej nazvat nelze), hrubý, ale krásně kontrastní (Kurzweil PC3K6 může jen tiše závidět), pod ním 5 soft tlačítek, kolečko enkodéru a další dvě trojice tlačítek: Tone, Rhythm, Registration pro volbu módu a Start/stop, Tempo a Record pro ovládání sekvenceru a doprovodů. To je z ovládacích prvků vše. Strohost panelu si vyžádala mnohá rozvinutá menu v systému, ale pokud si na to zvyknete, dá se s tím pracovat vcelku efektivně. V rozích jsou pod kovovými síťkami dva oválné reproduktory o údajném výkonu 2,5W na kanál, přičemž u pravého je pod nápisem Casiotone cosi, co připomíná tzv. pasivní membránu. Bohužel, asi to je jen na parádu, naopak vespod jsou vyvedené dva bassreflexové otvory. Konektivita nástroje je překvapivě slušná: Vzadu na levém panelu kromě zdířky pro napájení najdete také dvojici USB portů; větší, klasické USB typu A slouží k připojení k médiu (To Device) a také adaptéru pro přenos hudebních a MIDI dat přes Bluetooth, menší, typu Micro B pro přenos dat do počítače nebo mobilního zařízení (To Host). Použití křehoučkého a navíc zastaralého typu konektoru pro něco tak velkého, jako jsou klávesy, je mi záhadou. Na pravém panelu jsou konektory pro připojení sluchátek, individuálních výstupů (L/Mono, R), dvou pedálů a audiovstup. Nástroj je možno napájet ze šesti tužkových baterií, které se do něj ládují zespodu. A aby těch inovací nebylo málo, jsou na spodní straně dva čudle na připnutí kytarového popruhu pro hru ve stoje a la Michal David s kompotem… Celý přístroj při kroucení mírně vrže, ale zdá se být dostatečně pevný. Váží to 4,8 kilogramů a je to o kus delší a o kus užší, než nástroje Roland GO (Pod článkem je srovnání s GO:PIANO).

První, co musím zmínit je hlasová syntéza, ta je totiž oním prodejním hitem, díky kterému Casio prodává tyto instrumenty jak teplé housky. Myšlenka je jasná, pomocí vloženého textu a notace lze hrou na klaviaturu zpívat mnoha typy hlasů. Je to určitě šance pro lidi se stejným nadáním ke zpěvu, jaké mám já (nepřejte si to slyšet!). Vokální syntéza nabízí 100 předvolených a 50 uživatelských frází (první je „I know, you see me“ a už mi leze krkem). 100 továrních frází ale lze přepsat vlastními. Ke tvorbě vlastních „Lyrics“ je nutné chytré zařízení pracující na Androidu nebo iOS a kabel(y) na propojení zařízení s nástrojem. Nechápu dvě věci. Proč nemůže apka (Lyric Creator) posílat data přes Bluetooth a proč neexituje editor pro PC. Třeba někdy příště. Problém je totiž v připojení, zkoušel jsem iOS (iPhone 11), standardní kabel pro data (originál) a dvě redukce USB Micro B – USB A samice. Spojení jsem zatím nedosáhl… Kromě oněch možností vkládání textů (zatím pouze teoretických) lze nastavit pohlaví (v dnešní době kupodivu jen dvě: Male/Female), věk a portamento. K dispozici je 22 předvoleb zabarvení hlasu, ale v apce lze také vytvořit jednu vlastní předvolbu s užitím vlny, která by měla určit barvu hlasu. Snad se mi to povede někdy vyzkoušet…

Aktualizace 8.4.2022: Na třetí pokus se podařilo navázat spojení mezi Jabkofonem a Casiem. Spojení sice funguje, ale zdá se dost nestabilní, někdy nejde Casio v telefonu najít, někdy přenos trvá několik minut a telefon zahlásí chybu i přesto, že se soubor uložil. Jindy trvá nahrání téhož souboru zlomek vteřiny. Spojení se někdy samovolně přeruší. Může to být kabelem, ale dost o tom pochybuji. Použita byla kombinace kabelů dle doporučení výrobce, tedy Lightning/USB A + USB A/USB Mini B. Tady má Casio co dolaďovat. Jinak výsledky očekávané, občas je tomu rozumět, jindy moc ne. Vyzkoušel jsem i několik (neslušných) českých slov fonetickou transkripcí, výsledek je někdy vcelku uspokojivý. Stále ale trvám na tom, že to je legrace 😊.

Ostatní zvuky jsou dosti slušné a je jich v nástroji 800. Akustická piana vycházejí z jediného multisamplu, ten je ale hezký a barevný. Úpravami (o nichž se rozepíšu v odstavci o registracích) lze získat velmi pěkné zvuky. Své favority určitě najdete i mezi elektrickými piany, varhanami, smyčci a vším ostatním. Některé zvuky jsou monofonní a lze jim mimo jiné nastavit délku portamenta. Nástroj také obsahuje banky zvuků čínských, indonéských, indických, brazilských atd. Za zvláštní pozornost stojí určitě kategorie Casio Classic Tones se zvuky z řad CZ, VZ, ale hlavně super imitací Casia VL-Tone včetně tikavých rytmů hratelných z první oktávy klaviatury. Je zde pochopitelně i banka General Midi tónů, banka (slušných) bicích sad, možnost samplingu jednoho melodického zvuku (nebo importu waw souboru) až do 10 sekund délky a jedné bicí sady. Některé zvuky jsou samozřejmě poplatné kategorii nástroje, ale vcelku musím AiX čip a jeho zvukovou banku pochválit, trochu připomíná ZPi syntézu ze starších nástrojů CTK a WK. Celková polyfonie nástroje je standardních 64 hlasů.

Efektové jednotky představují jednu z nejsilnějších stránek nástroje. Jsou zde tři systémové efekty (Reverb, Chorus, Delay), master ekvalizér (4 pásmový, který kromě obligátních předvoleb umožňuje i uživatelské nastavení!) a 4 vložené efekty (pro dolní part klaviatury, dva horní a reverb pro doprovodnou jednotku). Vložené efekty mají 101 algoritmů a některé z nich jsou poskládané až ze 4 efektů. Každý z nich lze volně editovat, dále prohnat systémovými efekty a nastavení uložit do Performance. Pokud si CT S1000V (nebo CT S500) koupíte, čekají Vás hodiny, dny i týdny milého hraní s chorusy, flangery, phasery, kruhovou modulací, kvákadly a vůbec vším, co jednotky nabízejí. Kupříkladu kytarová zkreslovadla obsahují množství emulací známých efektů, zesilovačů a boxů. Programovatelným knobům lze přiřadit i parametry efektových jednotek, takže můžete například bustřit kytaru, nebo roztáčet leslie u hammondek. Efekty v CT S1000V jsou zkrátka moc fajn!

Performance umožňují jednak uložení běžných nastavení, jako jsou vybrané zvuky (dva v horní a jeden v dolní části klaviatury) poměry hlasitostí jednotlivých partů a doprovodu, split-point, ladění, zvukových bank, doprovodných patternů atd., ale také ukládají nastavení pro jednotlivé zvuky (Attack, Release, Cutoff, Resonance filtru, hloubku modulace, vibrato speed, depth a delay).  Do performancí také můžete uložit nastavení funkcí, které chcete ovládat třemi programovatelnými knoby. To je opravdu skvělé, jejich výběr je dosti pestrý. K dispozici je 64 předvoleb (16 bank po 4 předvolbách). Pokud by to nestačilo, jednotlivé banky lze ukládat a nahrávat na/z flash disku.

Doprovodná jednotka disponuje 243 styly z celého světa a dalších 50 lze do nástroje nahrát z flash disku. Měl by umět přehrát i starší typy souborů, ale nepodařilo se mi na něm rozchodit doprovody pro WK-8000. Doprovody v nástroji jsou celkem fajn, zejména základní verze nejsou tak příšerně přearanžované, jako třeba u Yamahy NP-V80. Mají předehru, dohru, dvě varianty a dva typy výplní. Trochu škoda je, že nelze aspoň vypínat jednotlivé party (stačila by i funkce Simple, kterou má třeba Yamaha DGX-670). Také není možná změna nástrojů u jednotlivých partů, jejich mixáž apod. Doprovody jsou pro tento nástroj spíše doplňková funkce a nelze od nich očekávat více. Jejich přítomnost ale potěší, obzvláště když v nich poznáte světové hity jako Billy Jean, nebo The Final Countdown a další.

Sekvencer má šest stop, jedna může zaznamenat bicí automat, celý doprovod, nebo sloužit jako lineární, ostatní jsou lineární s možností mixáže hlasitosti, panoramy apod. Jak je u mě zvykem, nevyzkoušel jsem jej.

Z ostatních funkcí bych jmenoval audio a MIDI přenos přes Bluetooth (s použitím přibaleného adaptéru), portamento, arpeggiátor se 150 variantami. Firmware nástroje umožňuje individuální přizpůsobení panelu, tedy funkcí soft tlačítek na domovské stránce a také do jakého nastavení bude nástroj startovat po zapnutí.

Celkový zvuk nástroje z vestavěných repráčků neurazí, jsou docela hlučné a rezonují někde uprostřed slyšitelného rozsahu. Na povrch se nicméně proderou i vyšší tóny a semtam i basy. Trochu mě rozladila skutečnost, že skříň nástroje při vyšší hlasitosti (cca od 2/3) rezonuje v oblasti lehce pod komorním A a to dost nepříjemně. Po připojení nástroje k zesilovači budete příjemně překvapeni, hraje to hezky, jednotlivé party v multitimbrálu se dají od sebe odlišit a nehučí to.

Update 7.4.2022: Casio jsem vzal na zkoušku s kapelou, velmi mile překvapilo kvalitou zvuků nejen mě, ale i kolegy.

Protože se zkoušením tohoto Casia ještě nejsem hotov, ponechám zatím článek v tomto stavu a brzy se k němu vrátím. Casio CT S1000V je milým překvapením v nejnižší třídě nástrojů, které lze použít i pro hraní ve studiu nebo na jevišti (ačkoliv s Casiem jsem viděl jenom Jaroslava Uhlíře). Nahradil mi RolandGO:KEYS, protože na rozdíl od něj umí pracovat s vrstvením zvuků, jejich modifikací a s efektovými jednotkami. Kdyby takhle vypadalo Casio WK-7600 (zvuky, možnosti efektů a klaviatura, byť to také není žádná výhra), nemusel bych se dneska vláčet s Yamahou DGX-670 😊. Samostatnou kapitolou k zamyšlení je bezesporu hlasová syntéza. Chopí se jí i další výrobci? Bude ji Casio dále rozvíjet? Dočkáme se po hraní s doprovody, pouštění midi souborů a odstředěných audiozáznamech i doby, kdy už nebude potřeba umět ani zpívat? Kdo ví. Při kreativním použití ale jde o hezkou alternativu k vokoderu a hlavně je s tím legrace, o kterou tady šlo především, je-li někdo až takový magor jako já a nástroj si koupí.